Možnosti zpracování a využívání dřeva jako obnovitelné suroviny
Foto: Pexels
V souvislosti s rostoucím zájmem o dřevostavby a výrobky ze dřeva se objevuje i řada studií, které zkoumají trendy a očekávání v sektoru zpracování dřeva. Definují oblasti pro zaměření strategických investic, změnu právních předpisů a norem, směrování výzkumu; mají ambice přispět k ochraně klimatu a zajistit vyšší přidanou hodnotu lesnicko-dřevařského sektoru a dosáhnout efektivního využívání dřeva vypěstovaného v našich lesích.
Na pravidla evropské surovinové politiky pro dřevo v návaznosti na Koncepci státní lesnické politiky do roku 2035 v oblasti zpracování a využívání dřeva upozornila aktuálně Hospodářská komora ČR (HK ČR), která za účelem sledování údajů zformovala vlastní sekci dřevozpracujícího průmyslu s cílem zlepšit hospodaření s českým dřevem a zvýšit jeho přidanou hodnotu zpracování. Česká republika totiž patří dlouhodobě mezi největší exportéry surového dřeva v Evropské unii a měla by podle slov Jana Matějíčka, předsedy sekce, více zpracovávat dřevo v tuzemsku a pomoci tak českému rozvoji dřevostaveb.
Dřevo jako materiál budoucnosti
„Podnikatelé chtějí české dřevo více zpracovávat v tuzemsku, ale narážejí na řadu překážek. Například na roztříštěnost průmyslu a zdlouhavé povolovací řízení či na národní normy požární bezpečnosti staveb, jež jsou mnohem přísnější než v zahraničí. Kvůli tomu jsou i domácí zpracovatelské kapacity nízké. Problémem je kromě jiného i v nedostatku kvalifikovaných pracovních sil,“ uvedl na tiskové konferenci Jan Matějíček, upozornil na dva důležité dokumenty a na nutnost sledovat podrobněji závěry analytiků.
Jedná se o dokument zvaný Surovinová politika pro dřevo z dílen ministerstev zemědělství, životního prostředí a průmyslu a obchodu a o Koncepci státní lesnické politiky do roku 2035. Obsahují analýzy současného stavu z dostupných dat lesnicko-dřevařského sektoru týkající se zdrojů dřeva ve střednědobém a dlouhodobém horizontu, potřeb zpracovatelských odvětví, exportu a importu surového dříví, včetně dopadů sektoru na ekonomiku státu.
„Surovinová politika pro dřevo vychází z principů udržitelného obhospodařování lesů a trvalé a vyrovnané produkce dřeva v českých lesích. Z dostupných prognóz vyplývá, že navzdory velkoplošné kůrovcové kalamitě v minulých letech by za určitých podmínek nemělo dojít k výraznému snižování výhledu objemů těžeb v následujících až 30 letech,“ upřesňuje Jan Matějíček s odkazem na tu část dokumentu, kde jsou zmíněny kroky ke zlepšení, jež by měly umožňovat vyšší využití dřeva ve stavebnictví s akcentem na lokální zdroje:
- zavedení motivačních ekonomických nástrojů pro podporu intenzivnější realizace dřevostaveb v rámci veřejného i soukromého sektoru;
- stanovení závazného minimálního podílu dřeva ve výši nejméně 20 % v rámci veřejných stavebních projektů;
- usilování o zavedení daňových úlev při výstavbě a užívání objektů ze dřeva;
- cílení do oblasti zachování lesa, například při stanovení množství odebírané lesní biomasy pro energetické účely na úkor vhodnějšího využití či v oblastech využití odpadního dřeva;
- nastavení citlivé hranice mezi potřebami ochrany přírody a zajištění trvalé disponibility zásoby dřeva a nalezení možnosti sdružování soukromých a veřejných finančních zdrojů k podpoře využívání dřeva ve společnosti je dalším tématem podporujícím principy trvale udržitelné produkce.
Zástupci firem dřevozpracujícího průmyslu v diskusi na půdě HK ČR vyjádřili potřebu řešit primárně situaci kolem exportu surového dříví, připomínají snížené zásoby smrku v lesních porostech vlivem kůrovcové kalamity a cílenou redukci podílu smrku v porostech. V ČR tvoří smrk dominantní dřevinu ve zpracování, do něhož se investovaly desítky miliard Kč za posledních 20 let. „Nedostatek smrku výrazně ohrožuje existující dodavatelsko-odběratelské vztahy,“ ozývá se z jejich řad unisono.
| Decennium | 2024–2033 | 2034–2043 | 2044–2053 | Celkem |
|---|---|---|---|---|
| Jehličnaté, z toho: | 135,0 | 114,0 | 112,0 | 361 |
| smrk | 110,0 | 92,0 | 90,0 | |
| borovice | 17,0 | 15,0 | 14,0 | |
| ostatní jehličnaté | 8,0 | 7,0 | 8,0 | |
| Listnaté, z toho: | 22,0 | 27,0 | 31,0 | 80,0 |
| dub | 6,0 | 7,0 | 8,0 | |
| buk | 7,0 | 9,0 | 11,0 | |
| ostatní listnaté | 9,0 | 11,0 | 12,0 | |
| Celkem | 157,0 | 141,0 | 143,0 | 441,0 |
„Modelový výhled uvedený v tabulce ukazuje, že oscilací budoucích decenálních hodnot okolo 140–150 mil. m3 vytěženého dřeva dojde jen k mírnému poklesu výše těžeb oproti standardním rokům před kalamitou, a tudíž nedojde k výrazným změnám v oblasti celkového množství dodávek českého dřeva na trh. Bude ovšem docházet k poklesu dostupnosti jehličnatého dříví ve prospěch listnatého dříví a disproporci reálných těžeb a dodávek dříví mezi regiony ČR,“ uvádí v komentáři pod tabulkou Ústav pro hospodářskou úpravu lesů (ÚHÚL), odborná organizace Ministerstva životního prostředí, která spravuje databázi a archiv s informacemi o lesích, lesním hospodářství a myslivosti v České republice.
Růst domácí poptávky a vyšší kvalita staveb
Podle údajů Asociace dodavatelů montovaných domů (ADMD), která podporuje a certifikuje dřevostavby v Česku, byl loňský rok ve stavebnictví nepříliš úspěšný. V roce 2023 postavily stavební firmy sdružené pod ADMD celkem 754 dřevostaveb, přičemž 66 % jako přízemní domy typu bungalov, ostatní jako patrové domy.
„Trendem jsou jednoznačně bungalovy. Jednalo se konkrétně o 495 dřevostaveb, kde víme, že průměrný bungalov měl plochu 118 m2, budoval se necelé 4 měsíce a na jeho stavbu se spotřebovalo cca 18 m3 dřeva. Zbylých 34 % tvoří patrové stavby, kde se jedná konkrétně o 259 dřevostaveb. Zde šlo průměrně o větší stavby s podlahovou plochou 146 m2, jejichž výstavba trvala 4 měsíce a v domě bylo použito asi 27 m3 dřeva,“ uvedla Lenka Trandová, ředitelka ADMD s tím, že iniciativu HK ČR rozhodně vítá. „Vítáme všechny aktivity, které podporují prosazování zdravého, ekologického a udržitelného stavění skrze využívání dřeva ve stavbách. Dřevo, naši lokální obnovitelnou surovinu, vidíme jako budoucnost pro stavebnictví spolu s využitím moderních technologií pro jeho přípravu a zpracování,“ dodala na dotazy novinářů.
Zástupci HK ČR dále představili systémová opatření, která by mohla zvýšit využití dřeva pro výrobu polotovarů a hotových výrobků s vyšší přidanou hodnotou, a ukázali analýzy ve srovnání s ostatními státy. V mezinárodním srovnání patří Česku 24. příčka z 27 států Evropské unie. „Česko je už roky největším unijním vývozcem surového dřeva, poté následují Německo, Polsko nebo Francie. Vysoký podíl neopracovaného dřeva, respektive kulatiny na objemu našeho vývozu, vede k významné ztrátě přidané hodnoty pro ekonomiku a Česko tak přichází až o desítky miliard korun ročně,“ komentuje analýzy Jan Matějíček a doporučuje některé změny: kupříkladu minimalizovat dopravní vzdálenosti mezi lesnickými činnostmi, zpracovatelskými zařízeními a konečným využitím dřeva. „Moji podporu má rovněž zpracování vytěženého dřeva v daném regionu, čím by se zvedla jeho přidaná hodnota, a zároveň se snížily náklady spojené s následnou dopravou, což by v konečném důsledku přispělo i ke snížení uhlíkové stopy. Což by byla jistě dobrá zpráva hlavně pro stavitele dřevostaveb,“ dodává k tématu prezident Hospodářské komory Zdeněk Zajíček.
Dynamika rozvoje dřevostaveb v ČR, Zdroj: ČSÚ
Možnosti pro udržitelný rozvoj a cirkulární ekonomiku
Z odborné diskuse dále vyplynuly otázky, zda by se v některých lokalitách a u konkrétních druhů dřevin neměla upravit doba, kdy je možné konkrétní strom porazit. Snaha je snížit ji ze současných 80 na 60 let. Minimální věk mýtního porostu, který lze v současnosti těžit, totiž musí být alespoň 80 let. Jde o věk stromu, kde již nedochází k přirůstání dřevní hmoty a strom (i celý les) je náchylný ke vzniku a šíření nejrůznějších chorob a množení škůdců. Mýtní věk se přitom u jednotlivých druhů dřevin liší. U smrků a borovic se pohybuje okolo 80 let, dub má mýtní věk 120 let. Teprve po jeho završení je možné přistoupit k těžbě, pokud nenastane nestandardní situace vyžadující předmýtní těžbu dřeva, jakou byla třeba kůrovcová kalamita.
„Při stávajícím plánu těžby a době obmýtí 80 let totiž dochází ke hromadění takzvané tlusté kulatiny v lesních porostech, která není pro zpracovatelský průmysl tak zajímavá jako hmota o síle 30 až 40 cm. Ta odpovídá staří zhruba 60 let při změně klimatických podmínek a změně charakteristiky a struktury lesa, která právě probíhá,“ přibližuje tematiku předseda Sekce dřevozpracujícího promyslu při HK ČR Jan Matějíček, znova připomíná důvody vzniku sekce a potřebu zvýšení podílu dřevostaveb na českém trhu.
Jednou z brzd rozvoje tuzemského zpracování dřeva s přidanou hodnotou je podle jeho slov malá domácí poptávka po výrobcích z vytěženého dřeva, která je ale často způsobena pouze nevhodně nastavenými regulacemi: „V případě dřevostaveb jsou to převážně normy požární bezpečnosti. Podle národních norem je v současné době výška dřevostaveb ve standardním povolovacím řízení omezena na 12 metrů, což znamená faktický limit čtyř až pěti podlaží. Tím ale Česko značně zaostává za mezinárodní praxí. V důsledku toho se dřevostavby v Česku využívají především v sektoru rodinných domů,“ uvedl na závěr Jan Matějíček s tím, že bude usilovat o to, aby se podíl využití tuzemského dřeva zvýšil i ve stavbách veřejného sektoru.
Zdroj: Studie Koncepce státní lesnické politiky do roku 2035
Hospodářská komora ČR Sekce dřevozpracujícího průmyslu
Ústav pro hospodářskou úpravu lesů (ÚHÚL)