Recenzovaný V Československu bolo v rokoch 1975–1985 postavených viacero telocviční typu T18. Telocvične boli postavené spravidla pre potreby škôl, najmä základných škôl. Vo viacerých prípadoch sa najmä vplyvom nesystematickej starostlivosti o konštrukciu objavili na nosnej konštrukcii poruchy, ktorú môžu viesť k obmedzeniu prevádzky v objektu prípadne až k uzavretiu objektu. V článku sú uvedené podmienky a možnosti predĺženia životnosti týchto objektov. Do riešenia problematiky boli zapojení študenti Stavebnej fakulty STU Bratislava.

Recenzovaný V současnosti roste zájem o realizaci vícepodlažních dřevostaveb. V případě vícepodlažních dřevostaveb je klíčovou problematikou jejich požární bezpečnost, tuhost a akustika. Předložený příspěvek je zaměřen na problematiku požární bezpečnosti vícepodlažních dřevostaveb, která je v současnosti předmětem největších diskusí.

Recenzovaný Obsahem tohoto příspěvku je analýza destruktivního testování podélných spojů rostlého dřeva konstrukčních rozměrů s vnějšími lepenými deskami na bázi dřeva (překližka a LVL) zatěžovaných ohybovým momentem. Cílem tohoto příspěvku je srovnání únosnosti a chování těchto spojů při zatěžování s výsledky z numerických modelů a výpočtů podle platných norem.

Recenzovaný Růst nároků na environmentální prostředí, udržitelnost výstavby a zdravých životních podmínek vyvolal především v Evropě vyšší poptávku po konstrukcích ze dřeva. Rychlost a přesnost CNC opracování dřevěných konstrukčních prvků umožňuje efektivní výrobu dřevostaveb tradičními tesařskými postupy. Příspěvek reaguje na aktuální problematiku návrhových postupů pro výpočet únosnosti tradičních tesařských spojů. Tento způsob propojení prvků nemá velkou oporu v současně platných normách, a proto návrh spočívá v použití jednoduchých empirických vztahů, které vycházejí ze zkušenosti. Tento článek prezentuje experimentální a výpočetní metody pro vyšetřování statického chování a únosnosti tesařských spojů.

Recenzovaný Moderné spojovacie prostriedky otvárajú nové možnosti v navrhovaní drevených nosných konštrukcií. Tradičné kĺbové pôsobenie prípojov pri navrhovaní drevených konštrukcií je postupne nahrádzané polotuhým pôsobením prípojov. Priama spätná väzba reálnej stavby, resp. prípoja na statický výpočet je zriedkavá. Preto sa autori článku rozhodli odskúšať jeden prípoj a porovnať s výpočtovými modelmi. Článok predstavuje experimentálne overenie prípoja rámového rohu, v ktorom sa kombináciou hliníkovej koncovky od firmy Sherpa a celozávitových skrutiek Rothoblaas vytvoril polotuhý prípoj. Drevené vzorky boli dodané firmou Latti Extra.

Recenzovaný V tomto příspěvku jsou prezentovány výpočetní modely pro stanovení chování tradičního tesařského lípnutého spoje pomocí analytických vztahů. Základem uváděných výpočetních postupů je metoda komponent, která se běžně využívá při výpočtu ocelových přípojů. Metoda komponent spočívá v rozložení celého spoje na jednotlivé komponenty, které jsou definovány tuhostí dílčích částí spoje. Analytické řešení zahrnuje poklesový efekt dřevní hmoty v blízkosti tlakového zatížení. Výsledky analytického výpočtu jsou srovnávány s experimentálními výstupy. V textu je také popsán normový návrhový postup výpočtu zatížení dřevěného prvku směrem kolmo k vláknům dřeva podle platné evropské normy Eurokód 5 pro názornost a další srovnání.

Recenzovaný Příspěvek si klade za cíl ilustrovat na několika materiálech možnost charakterizovat jejich pórový systém a kvantifikovat distribuci velikosti pórů ve dřevě a případně podnítit zájem o tuto jednoduchou a rychlou experimentální metodu.

Recenzovaný Dřevobetonové konstrukce se v praxi stále více používají na zesilování stávajících či realizaci nových stropních konstrukcí. Jako spřahovací prostředky mezi dřevem a betonem jsou nejvíce používány mechanické spojovací prostředky. V příspěvku je popsáno použití spojovacích prostředků kolíkového a plošného typu ve vztahu k platným normám pro navrhování dřevěných a betonových konstrukcí.

Recenzovaný Předmětem tohoto příspěvku je představení numerického modelu pro popis chování dřevobetonových stropních konstrukcí s rozptýlenou výztuží, které jsou vystaveny vysokým teplotám za požární situace. Model zahrnuje model spřažení vláknobeton-dřevo, teplotní a mechanickou analýzu membránového působení, jeho vývoj a dosažení mezního stavu únosnosti za požární situace při velkých deformacích.

Recenzovaný Tento příspěvek pojednává o praktickém využití mikrovlnné technologie ve stavební praxi. Názory na využití EMW zařízení jsou nejen u laické veřejnosti značně rozdílné. Od bezmezného vychvalování, až po zatracování. Důvodem tohoto stavu je především nedostatečná informovanost odborníků a veřejnosti o tom, co je a co není možné od této technologie očekávat.

Recenzovaný V červenci roku 2015 byl na objektech rožnovské radnice a chalupy z Prlova, které jsou součástí Valašského muzea v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm, proveden průzkum využívající akustickou detekci aktivity larev dřevokazného hmyzu. Na základě této průzkumné činnosti byla jednoznačně prokázána aktivita dřevokazného hmyzu a z tohoto důvodu byla v září roku 2016 provedena horkovzdušná sanace objektu rožnovské radnice s cílem sterilizace všech dřevěných prvků konstrukce tohoto historicky cenného objektu.

Recenzovaný Příspěvek prezentuje technické řešení v oblasti zesilování ohýbaných dřevěných nosníků. Jedním z nejvíce používaných konstrukčních prvků ve výstavbě ze dřeva je právě nosník namáhaný ohybovým momentem. Velká rozpětí ohýbaných trámů se v minulosti často řešila pomocí věšadel (king-post truss), vzpěradel (sling-braced truss), vzpínadel (tie-rod truss) nebo zesílením pomocí druhého ohýbaného konstrukčního prvku. Tyto konstrukce vyžadovaly použití dalších nosných prvků, které omezovaly prostor nad nebo pod ohýbaným trámem. Představované technické řešení využívá principu zmiňovaného vzpínadla, který je integrován do nosníku podobně jako u zesilování dodatečně předpjatých železobetonových konstrukcí.

Recenzovaný Tento článek se zabývá nedestruktivními metodami hodnocení dřevěných prvků in-situ. V praxi se vedle nejčastěji používaného vizuálního hodnocení používají akustické a penetrační metody. V posledních letech se objevují nové postupy založené např. na termografii nebo rentgenovém záření. Pro vyhodnocení přesnosti nedestruktivních metod se výsledné hodnoty porovnávají s hodnotami z průkazných destruktivních zkoušek.