Článok sa zaoberá hlavnou drevenou nosnou konštrukciou strechy. Opísaný je postup navrhovania, výroby a montáže drevených nosných konštrukcií.
Recenzovaný Cílem článku je prezentovat výsledky výzkumu v oblasti ochrany dřevěných konstrukcí před výskytem dřevomorky domácí (Serpula lacrymans L.). Zkoumány byly dvě formy energie, sálavého tepla a mikrovlnný ohřev. Nově byl vyvinut preparát na bázi nanočástic a sledován byl jeho účinek v inaktivaci degradačního účinku dřevomorky domácí. Rovněž byl zkoumán synergický efekt různých forem záření doplněný o účinek nanočástic. Zkoumaným materiál se stalo dřevo smrku (Picea abies) jako nejpoužívanější stavební řezivo. Výsledky jsou uvedeny a popsány v předkládaném článku.
Tradičně se v jihočeské Volyni scházejí okolo Velikonoc všichni příznivci dřeva, především projektanti, architekti, stavaři, lesníci i požárníci, aby představili dřevo jako stavební systém budoucnosti, jako surovinu moderního člověka, kterému není lhostejná ekologie a úspory energií. Dvoudenní konference Dřevostavby 2019 zaznamenala i tentokrát velký ohlas.
Recenzovaný Článek pojednává o aplikaci povrchových úprav na dubové dřevo vystavené v exteriéru. Jedná se o problematickou dřevinu vzhledem k nehomogenní morfologické struktuře i obsahu specifických tříslovin, které často reagují s nátěrovými hmotami a způsobují jejich rychlejší degradaci. V textu jsou obsaženy i výsledky praktických experimentů provedených na FLD ČZU v Praze.
Recenzovaný V současné době se navrhování stěnových panelů s výztuhami s průřezem ve tvaru I a oboustranným opláštěním provádí na základě výsledků zkoušek a zjednodušeného analytického výpočtu. V případě jednostranně opláštěných panelů ale nejsou mechanismy chování ani způsob porušení stále dostatečně prozkoumány. Hlavním cílem článku je proto popsat chování výše zmíněného systému, vytvořit spolehlivý model a zpracovat parametrickou studii s využitím experimentální a numerické analýzy. Výsledky práce bude možné využít pro efektivnější využití subtilních sloupkových systémů dřevostaveb.
Recenzovaný Tesařské spoje s dřevěnými kolíky jsou nedílnou součástí mnoha střešních konstrukcí, zvláště pak historických dřevěných krovů. Tento typ spojovacích prostředků je možné využít při výstavbě novodobých dřevostaveb nebo pro výrobu jednotlivých dřevěných konstrukčních prvků, např. systém Holz100 rakouské firmy Thoma a podobných tzv. Brettstapel konstrukčních elementů. Současné technické normy (zejména Eurokód 5: Navrhování dřevěných konstrukcí) však pro takové konstrukční spoje nepředepisují dostatečný výpočetní postup. Komplexní model porušení v různých směrech k vláknům chybí. Článek je zaměřen na pilotní studii hodnocení mechanického chování kolíkových spojů a prezentuje výsledky experimentů celodřevěných spojů s kolíky z různých dřevin.
Recenzovaný V posledních letech sledujeme zvyšující se zájem o výstavbu z ekologicky šetrných materiálů. Mezi tyto materiály můžeme zcela jistě zařadit dřevo a výrobky na bázi dřeva. V souvislosti s tím je objektivní zaměřit se na jejich handicapy, kterými jsou možná znehodnocení biologickou degradací a požárem. Jednou z možností je využití nanotechnologií.
21. ročník největšího veletrhu pro střechy, fasády, dřevo, úspory energií a řemeslo STŘECHY PRAHA proběhne 7. – 9. 2. 2019 v PVA EXPO PRAHA Letňany. Firmy mohou získat nové zákazníky, představit svou nabídku návštěvníkům se zájmem o střechy a úsporné bydlení a využít nižší ceny účasti platné do 30. 9. 2018!
Recenzovaný Cílem příspěvku je ve stručnosti informovat o vícepodlažních budovách z křížem vrstveného dřeva (CLT), které má jistě velkou budoucnost. Pro výrobu CLT již existuje evropská výrobková norma, je ale třeba zpracovat technické normy, které by daly projektantům podklady pro navrhování konstrukcí za běžné teploty a za požáru. Normy se v současné době připravují pro 2. generaci jednotlivých částí Eurokódu 5.
Kým na Slovensku sú viac ako dvojpodlažné drevostavby skôr výnimkou, v iných krajinách v Európe i vo svete sa stávajú čoraz bežnejšími. V súčasnosti je u nás možné postaviť drevostavbu do výšky 5 poschodí, ale aj táto norma má svoje obmedzenia. Keď však chceme vidieť drevostavbu – mrakodrap, musíme sa pozrieť do zahraničia.
Recenzovaný Text obsahuje poznatky a závěry autorů získané na základě průzkumu dřevěných historických konstrukcí, analýzy jejich dlouhodobého působení v daných podmínkách, návrhů sanace nosných prvků, případně celkové rekonstrukce historických objektů. Na konkrétních objektech byla aplikována nedestruktivní ultrazvuková metoda, kterou byla dignostikována struktura dřeva z hlediska jeho možné degradace dřevokaznými činiteli a použití metody tlakové injektáže.