U skladových areálů, průmyslových a zemědělských objektů je zasakování nyní nejběžnější způsob likvidace dešťové vody také z důvodu ekonomické dostupnosti. Současně odpadají povinnosti placení poplatků za odvod dešťových vod do kanalizace.

Renovace zdravotně technických instalací je v tomto příspěvku rozdělena na renovaci ve zděných domech stavěných před druhou světovou válkou a domech panelových stavěných v rámci komplexní bytové výstavby.

Zvětšováním zpevněných ploch na úkor zeleně se zabraňuje vsakování dešťové vody a zvyšuje se teplota v okolí zastavěných částí sídel. Drenážní systémy vysušují krajinu, špatně orané brázdy zrychlují odtok vody. Zkusme se zamyslet nad tím, co může udělat stavebník pro snížení odtoku vody z území, aby přitom zabránil ohrožení vlastní stavby vodou.

Článek shrnuje problematiku nakládání se srážkovou vodou. Zatímco k zasakování a akumulaci srážkové vody z RD není třeba povolení, k zasakování odpadní vody je vždy nutné povolení příslušného vodoprávního úřadu.

Požadavek zachycování dešťové vody na pozemku nemovitosti je správný. Při jeho naplňování se musí postupovat s odbornou péčí tak, aby nemohlo dojít k poškození řešeného objektu nebo objektů sousedících. Článek nabízí mimo jiné i několik praktických ukázek.

Principem nového systému odvodnění je snaha postarat se o dešťovou vodu tam, kde spadne. V ČR nejsou v současnosti vytvořeny legislativní, technické, ekonomické ani společenské předpoklady, které by jednoznačně a koordinovaně formulovaly celospolečenský zájem s dešťovou vodou hospodařit.

Článek ukazuje na reálné budově praktický příklad využívání dešťových vod s popisem, zařízení včetně základních ekonomických souvislostí.

Článek uvádí možnosti využití dešťové vody v budovách a podrobně popisuje části zařízení pro využití dešťové vody.

Při stanovení velikosti znečištění v dešťovém odtoku je významná délka bezdeštného období, intenzita atmosférických srážek a objem dešťového odtoku. Oddělení prvních cca 1-3 mm deště vede zpravidla k podstatnému snížení látkového zatížení v zachycené dešťové vodě.

Článek například uvádí, na čem záleží, zda platit za dešťové vody z garáží, jaký je rozdíl plateb u bytových a nebytových prostor objektů využívaných k trvalému bydlení a jaký význam mají pojmy trvalé bydlení, domácnost, součást a příslušenství stavby a jak platit v případě pronájmů nemovitostí.

Tento příspěvek zazněl na semináři k využívání dešťových vod společnosti Marley. V článku najdete priority současných řešení a možnosti financování projektů na využívání dešťových vod.

Článek přináší v návaznosti na již dříve zveřejněné články návod na ekonomické zhodnocení možnosti využití srážkových vod. Tato problematika však není jen úvahou ekonomickou a zohledněním potřeb ekosystému, ale v mnohých oblastech je reakcí na zákaz odvádění dešťových voda do kanalizace.