Veletrh Vodovody a kanalizace Praha 2013 dnes naposledy

Mezinárodní vodohospodářská výstava VODOVODY-KANALIZACE, jejímž odborným garantem je Sdružení oboru vodovodů a kanalizací ČR a která se koná od 21. do 23. května v Praze, je tradičním svátkem oboru vodního hospodářství. Po dvou letech opět přináší kombinaci přehlídky novinek, inovací, technologických zlepšení a aktuálních oborových informací. Právě dvouletá periodicita konání výstavy je zajímavá jak pro vystavovatele, tak pro návštěvníky a zdá se, že návrat do Prahy výstavě prospěl.

„V současné době existuje několik základních směrů, kterými se ubírají inovace v oboru vodního hospodářství. Jedním z nich jsou měnící se materiály, a to především z hlediska ochrany proti korozi. Dále pak nastupují nové technologie na úpravu pitné vody a nové technologie čištění odpadních vod pro menší obce. Konkrétně pak především pro malé čistírny odpadních vod pro aglomerace do 2 000 ekvivalentních obyvatel,“ řekla Ing. Miloslava Melounová, ředitelka SOVAK ČR. Stranou pozornosti nezůstává ani problematika rekonstrukcí inženýrských sítí.

Novela zákona o vodovodech a kanalizacích v doprovodném programu

V doprovodném programu se těšila velkému zájmu přednáška Ing. Jiřího Dudy z MZE ČR k novele zákona č. 274/2001 Sb. o vodovodech a kanalizacích. Novela obsahuje celou řadu novinek, mediální pozornosti se dostalo financování přípojek (Toto téma komentovala na ČT24 i Ing.Melounová, ředitelka SOVAK).
Ing. Duda v přednášce mimo jiné zopakoval průběh dosavadného projednávání a upozornil na datum 5.3.2013, kdy v Poslanecké sněmovně byla novela zaevidována jako sněmovní tisk č. 933 (pod tímto číslem lze sledovat celý další osud novely) a na další data: 9.4.2013, kdy sněmovní zemedělský výbor zastavil projednávání a předkládání pozměňovacích návrhů je možné do 9.5.2013. 6.5.2013 Zemědělský výbor PS pořádal seminář k novele zákona, kde byly projednávány zejména pozměňovací návrhu SOVAK a občanského sdružení majitelů nemovitostí.

V souvislosti s novelou zákona bude novelizována i prováděcí vyhláška. Již se na ní pracuje, ale konečná podoba novelizace vyhlášky čeká na konečnou podobu zákona. Účinnost se plánuje shodně, a to od 1.1.2014.

K financování vodovodních přípojek se stále hledá konsenzus a mechanismus posouzení co je ještě oprava (dosud ji hradí vodárenské společnosti) a co je již obnova, kterou hradí majitel. Byl zvažován i jeden z návrhů, aby rozhodoval vodoprávní úřad, to však není možné, jelikož přípojka není vodním dílem.

Hospodaření se srážkovou vodou v doprovodném programu

Ing.Stránský, Ph.D. z ČVUT Praha se ve své přednášce věnoval problematice hospodaření s dešťovými vodami (HDV). Proces implementace pravidel HDV probíhá inzenzívně od r. 2007. S pojmem hospodaření s dešťovými vodami se pracovalo již dlouho, trochu problémem bylo, když vodní zákon zavedl pojem „srážková voda“. Koncepce HDV je od r.2009.

Problémem je vysoký stupeň urbanizace. Denně je urbanizováno 14 ha. Snižuje se projektová ochrana obyvatel a zvyšuje se zátěž životního prostředí. Při spolupůsobení klimatických změn se již jedná o problém, který je nutné řešit.

• Můžeme řešit ochranu proti důsledkům – větší průměry potrubí, výstavba centrálních retenčních prostorů…, ale vždy řešíme ochranu toku.
• Můžeme však také řešit příčiny (decentralizace HDV, zásaku zdroje…) a řešit všechny tři složky odtoku.

Filosofie současného konceptu je závazek řešení HDV pro novou výstavbu pro vlastníka pozemku a motivace k řešení HDV pro výstavbu stávající.

K využití jsou nástroje:

• legislativní (zákon č. 274/2001 Sb., který určuje pravidla HDV pro provádění staveb i jejich změn a Vyhl. č. 501/2006 Sb.
• metodické (ČSN 75 9010 z r. 2012, která řeší vsakování a TNV 75 9011 z r. 2013, které řeší celý rámec Vyhl. 501/2006 Sb.).
• stavebně technické (pro vsakování jsou dvě kritéria – přípustnost, tj. posoizení zda nedojde k ohrožení podzemních vod a proveditelnost)
• motivační. V současné době platí řada výjimek z povinnosti platit za odvod srážkové vody. Kdo tedy platí likvidaci srážkových vod? Jsou dvě možnosti – poplatek je zahrnut do ceny stočného. To je v podstatě porušení zákona, jelikož jej platí i ti, které zákon od placení osvobozuje. Druhou možností je, že je zahrnut do ceny pro neosvobozené subjekty, což je diskriminační.
  Ing.Stránský, Ph.D. ukázal ve své přednášce na výpočtech, jak by vypadala situace, kdy platí i osvobozené subjekty: při ceně stočného 26,1 Kč by došlo ke znížení na 15,10 Kč. Vzhledem k tomu, že nyní jsou objekty určené k bydlení osvobozeny od platby za srážkové vody, došlo by k mírnému navýšení ceny stočného pro obyvetele. Ale 45% nákladů na stočné by tak mohli lidé ovlivnit svým rozhodnutím o způsobu nakládání s dešťovými vodami a vznikl by tak významný motivační nástroj.
  Je třeba si uvědomit, že podobné rozhodnutí má i sociální aspekty. Na rodinu v panelovém bytě připadá 12,5 m² střechy, zatímco na rodinu v rodinném domě i 400m² střechy, tj. výrazně vyšší poplatek za srážkové vody. Na druhou stranu v rodinném domě je výrazně snadnější řešit HDV.

Cílem zrušení osvobození od platby za odvádění srážkových vod je dát občanům volbu ušetřit za srážkovou vodu. Zrušení osvobození z paltby za odvádění srážkových vod byl jeden z návrhů k novele zákona o vodovodech a kanalizacích, ale nyní není reálné jeho prosazení, chybí politická vůle. Můžeme však určitě očekávat přísnější přístup k odlehčovacím komorám a provázání HDV s územním plánováním.