Technické dotazy k Dešťovce

Ve stavební části je nejčastějším dotazem provádění výkopových prací a obsypání nádrží, které lze dělat svépomocí, ale jako způsobilý výdaj bude uznán pouze nákup použitého materiálu. Vychází to z toho, že k programu Dešťovka není zaveden seznam dodavatelů.
U výběru prvků se jedná nejčastěji o materiál nádrží a okapů, akumulační objem a technologie čištění. Ani u výrobků není k programu Dešťovka zaveden seznam certifikovaných výrobků. Ale zde je již řada dalších otázek.

Nádrže

• Pro akumulaci srážkové vody lze využít již nepoužívanou žumpu, v takovém případě se neposkytuje proměnná část dotace (3 500 Kč/m³). Mezi způsobilé výdaje lze zařadit např. výdaje na vyčištění a vyspravení a případné úpravy žumpy.
• Pro akumulaci srážkové vody lze využít např. i soustavu plastových IBC kontejnerů při splnění všech podmínek programu (např. zamezení přístupu denního světla, tepelná izolace a ochrana proti zámrzu), avšak i v tomto případě se neposkytuje proměnná část dotace (3 500 Kč/m³) a ani není možné zahrnout výdaje spojené s pořízením těchto kontejnerů mezi způsobilé.
• Pro akumulaci srážkové vody lze používat i nadzemní nádrže. Podzemní nádrže jsou preferovanou variantou, jelikož dokáží zajistit dlouhodobě dobrou kvalitu akumulované vody. Program však konkrétní typ či umístění nádrží neurčuje, pokud ochráníte akumulovanou vodu před účinky denního světla, zámrzu a výkyvům teplot, můžete použít např. nádrže umístěné ve sklepě či nadzemní řádně izolované nádrže.
• Srážkové a přečištěné šedé vody lze akumulovat společně. Program nepožaduje rozdělení nádrží na srážkovou a přečištěnou odpadní vodu (tj. můžete mít jednu společnou nádrž). Je však nutné mít na mysli, že pokud dojde ke smíchání srážkové vody s přečištěnou odpadní vodou, pohlíží se na ni jako na vodu odpadní a v případě jejího následného využití k zálivce je nutné mít souhlas k vypouštění odpadních vod do vod podzemních. Ideální tak je instalovat dvě různé oddělené nádrže a využívat přečištěnou šedou vodu na splachování toalet a srážkovou vodu na zálivku.

Akumulační objem

• Akumulovat dešťovou vodu lze i z dalších ploch, např. zahradního altánu či garáže. Tyto plochy se pak zahrnují do výpočtu minimálního objemu akumulační nádrže.
• Podporovány jsou i systémy zajišťující odvodnění z části střechy. Pokud není z technických důvodů možné systémem zajistit odvodnění 100 % střechy, je možné uplatnit výjimku a postačí zajistit použití alespoň 50 % střechy například v případě, kdy je řadový rodinný dům v uliční zástavbě a vodu z části střechy orientované do ulice nelze využít.
• Výpočet velikosti akumulační nádrže je na stránkách dotačního titulu. Do výpočtu zadáváte jen lokalitu a odvodňovanou plochu a podle typu dotace plochu zavlažované zahrady, u druhého typu ještě počet obyvatel domu a u třetího typu navíc objem akumulační nádrže na přečištěnou odpadní vodu. Je možné instalovat i větší akumulační nádrž, ale proměnná část dotace (3 500 Kč/m³) se bude počítat jen z vypočítaného objemu.

Dešťové okapy a svody

• Dotace se nevztahuje na nákup nových okapů a svodů včetně jejich uchycení do fasády. Mezi způsobilé výdaje je možné zařadit pouze takové součásti, které by se v případě nerealizace podporovaného systému neinstalovaly, tj. zejména rozvody za lapačem střešních splavenin, filtry apod.
• Podmínky programu mezi jednotlivými typy okapů a svodů nerozlišují. Dotaci je možné získat i v případě měděných okapů a svodů. Vhodnost vody pro zálivku však nelze jednoznačně určit – obecně dostupné zdroje se rozcházejí. Pro kvalitu vody pro závlahu existuje technická norma ČSN 75 7143, která stanoví limitní hodnoty pro obsah mědi (podmíněně vhodná voda 2 mg/l; vhodná voda 0,5 mg/l). Konkrétní koncentraci mědi, a tedy i vhodnost vody pro zálivku, je možné s jistotou určit pouze chemickým rozborem.

Ilustrační obrázek, koupelnové studio Maro Pardubice. Foto redakce

Důležité upozornění

• Přečištěná odpadní voda může být použita na zálivku zahrady, ale žadatel je povinen předložit platné povolení k vypouštění odpadních vod do vod podzemních dle § 8 odst. 1 písm. c) vodního zákona, které bylo vydáno příslušným vodoprávním úřadem.
• Při použití srážkové vody pro splachovaní toalety se i dále musí provozovateli kanalizace platit stočné. Je nutné provozovatele kontaktovat a dohodnout správný postup.
• Pro žádost o dotaci je třeba odborný posudek. Odborný posudek obsahuje zjednodušenou projektovou dokumentaci (popis stávajícího a navrhovaného řešení, základní výkresy a schéma zapojení) a vyčíslení přínosů. Odborný posudek zpracovává nejčastěji dodavatel systému, případně autorizovaný projektant.

Problematika stočného

Podle § 20 odst. 6 zák. č. 274/2001 Sb. o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu se povinnost platit za odvádění srážkových vod nevztahuje mimo jiné na plochy nemovitostí určených k trvalému bydlení a na domácnosti. Dešťová voda se ale spláchnutím změnila na vodu odpadní, která odchází kanalizací do ČOV a za kterou je třeba zaplatit stočné úplně stejně, jako kdyby byla z vodovodu.
Stočné platíme za odvedení odpadní vody veřejnou kanalizací a její následné čištění. Povinnost platit stočné vzniká v domácnosti okamžikem vtoku odpadní vody do kanalizace. Právo na stočné má vlastník kanalizace, pokud smlouva nestanoví, že právo na stočné má provozovatel kanalizace. Cena stočného většinou činí necelou polovinu z celkové ceny vody.
„Není možné připustit, aby náklady spojené s odváděním a čištěním takto produkovaných odpadních vod byly přenášeny na ostatní uživatele veřejné kanalizace,“ upozornilo Sdružení oboru vodovodů a kanalizací SOVAK, které prosazuje zasakování srážkových vod v místě dopadu.

Nabízí se dvě řešení – druhý vodoměr mezi nádrží a toaletou, který bude zjišťovat množství odebrané dešťové vody, na základě které bude připočteno množství stočného za odpadní vodu, nebo paušál podle počtu osob. Druhý vodoměr je výhodnější než dodatečný přepočet. Podle výkladu MZe je možná i dohoda mezi provozovatelem a odběratelem.

Přepočet se používal již dříve v případech, kdy se jednalo o prokazatelný rozdíl mezi objemem vody odebrané z veřejného vodovodu a objemem vody odpadní, vypouštěné do veřejné kanalizace, a to pokud byla pitná voda z vodovodu používána na zálivku. Je to tedy opačný případ, jelikož tehdy bylo odpadní vody méně a bylo možné žádat o snížení platby za stočné. Při využívání dešťové vody na splachování se naopak množství odpadní vody zvyšuje.
Pro výpočet se využívá ročních směrných čísel spotřeby vody, které jsou součástí prováděcího právního předpisu vyhlášky č. 428/2001 Sb. a přílohy č. 12 Směrná čísla roční potřeby vody z r. 2011 k zákonu č. 274/2001 Sb. Výše platby závisí především na počtu osob a vybavenosti domácnosti.
Podle SOVAK lze směrná čísla roční potřeby vody považovat za více než vyhovující stávajícím potřebám účtování odebrané pitné vody, která nebyla změřena vodoměrem.

„Jako provozovatel budeme postupovat případ od případu, a to vždy podle technického řešení u konkrétního odběratele. Praxe teprve ukáže, jakým konkrétním technickým nebo výpočtovým postupem se bude při určování množství dešťové vody využívané ke splachování postupovat,“ řekla pro iDnes Markéta Bártová, mluvčí Moravské vodárenské.