Recenzovaný V Kloknerově ústavu byly provedeny experimenty, které podrobují materiál UHPC s výztuží vysokým teplotám. Článek zhodnocuje výsledky numerického statického modelování vytahovací zkoušky na zkušebních krychlích v programu Atena a porovnává je s výsledky experimentálních zkoušek. V modelech jsou zahrnuty změny vlastností zkušební krychle z UHPC vlivem ohřátí na vysoké teploty a následného ochlazení, které byly zjištěny experimentálně. Tyto dílčí výsledky jsou podkladem pro náročnější simulace konstrukčních prvků a konstrukcí namáhaných zvýšenou teplotou, u kterých je experimentální zkouška komplikovaná či zcela nemožná.

Recenzovaný Ultrazvuková odrazová metoda známá ve světě pod názvem pulse echo je velmi perspektivní metodou určenou zejména pro diagnostiku masivních konstrukcí a konstrukcí přístupných pouze z jedné strany. Příspěvek se zaměřil zejména na zjišťování tloušťky betonových konstrukcí a průmyslových podlah.

Recenzovaný Uvedený přehled chemických procesů, které probíhají při reakcích agresivních látek se složkami hydratovaného cementového tmelu a kameniva, naznačuje, jak velkou roli hraje prostředí při korozi betonu. Uvedené informace vysvětlují třídění korozního působení agresivních látek v normě ČSN EN 206 a měly by sloužit k lepšímu pochopení nutnosti zohlednit složení směsí pro výrobu betonu, ukládaného do popisovaných korozních prostředí.

Recenzovaný Podkladní vrstvy pochozích a pojížděných konstrukcí pozemních komunikací obvykle sestávají ze stabilního podloží disponujícího dostatečnou únosností pod samotnou povrchovou vrstvou ve formě betonových krytů nebo skladby z prefabrikovaných dlažebních prvků. Tyto podkladní vrstvy jsou nejčastěji pro svou únosnost vyráběny technologií směsí kameniv stmelených cementem. Stále aktuálnější téma hospodaření s dešťovou vodou přináší možnosti pro výstavbu vodopropustných skladeb s retenční schopností. Retenční schopnost takové konstrukce může být zajištěna v ideálních podmínkách touto podkladní částečně propustnou a absorpční vrstvou při neměnnosti jejich mechanických parametrů. V rámci experimentu byla ověřena možnost výroby podkladních vrstev stmelených cementem za použití lehkých pórovitých kameniv na bázi expandovaných jílů. Vysoká nasákavost použitého druhu kameniva je dobrým výchozím bodem ke zvýšení retenční schopnosti celého systému.

Recenzovaný V článku je představen systém norem v oboru beton definovaný v normě ČSN EN 206+A2. Zabývá se jednotlivými skupinami norem a uvádí jejich aktualizace v posledních letech s uvedením rozdílu oproti předcházejícím verzím.

Recenzovaný Tato práce rozvíjí doposud získané poznatky týkající se kompozitních materiálů pro 3D zpracování. Mnoho výzkumů se v této oblasti soustřeďuje především na cementové kompozity vhodné pro 3D tisk. Technologie 3D tisku však není jediným možným robotickým zpracováním. Spadá sem též modelování pomocí robotické ruky, která umožňuje vytvářet nejrůznější prvky, které zároveň plní svoji původní funkci a navíc mají přidanou estetickou hodnotu. Článek popisuje tři kompozitní směsi, vyhodnocuje jejich mechanické vlastnosti a diskutuje jejich využití pro různé technologie 3D zpracování.

Recenzovaný Příspěvek se zaměřuje na chování betonových vzorků s odpadním sklem z fotovoltaických panelů vystavených vysokým teplotám odpovídajícím požáru. Zatěžování probíhalo dle normové teplotní křivky ISO 834. Byl sledován vliv požáru na mikrostrukturu betonových vzorků – vývoj trhlin a soudržnost betonu. Stav byl paralelně porovnáván s referenčním betonovým vzorkem z prostého HPC.

Recenzovaný Článek pojednává o možnostech kombinace vláknobetonu s textilním betonem, kde je sledován a porovnáván zejména rozdíl ve způsobu porušení vzorků textilního betonu vlivem přidané rozptýlené vlákenné výztuže. Jako vlákna zde byly použity čtyři běžně dostupné materiálové varianty s očekávaným různě výrazným vlivem na porušení, a to vlákna polypropylenová, ocelová mikrovlákna, polyvinylalkoholová a strukturální polypropylenové vlákno. Množství vláken bylo nejprve optimalizováno pro největší mechanický účinek a zároveň dobrou zpracovatelnost směsi. Textilní výztuž byla použita pouze z uhlíkových rovingů impregnovaných epoxidovou pryskyřicí s povrchovou úpravou výztuže jemným křemičitým pískem, a to ve dvou variantách lišících se množstvím textilní výztuže v průřezové ploše. U menšího množství textilní výztuže byl pozorován vliv vláken na porušení v tahu za ohybu a u většího množství textilní výztuže bylo očekáváno porušení smykem, tedy byl sledován vliv rozptýlených vláken na porušení vzorků textilního betonu posouvající silou. Zatěžovací zkouška byla provedena čtyřbodovým ohybem na vzorcích tenkých destiček se dvěma vrstvami textilní výztuže při horním a dolním povrchu.