Recenzovaný Prírodný kameň patril v minulosti medzi najpoužívanejšie stavebné materiály v období renesancie a gotiky. Na území Slovenskej republiky bol pieskovec využívaný pre svoje vhodné vlastnosti a to dobrá pevnosť v tlaku, vzhľad a dobrú opracovateľnosť. Pieskovce dodnes tvoria nosné prvky sakrálnych a verejných historických budov. Tieto stavebné konštrukcie sú vystavené poveternostným vplyvom, pretože povrchová úprava pozostáva z kapilárne aktívnych materiálov alebo nie je žiadna. Z hľadiska pamiatkovej ochrany nie je možné navrhnúť hydrofóbne úpravy a preto voda pochádzajúca z hnaného dažďa môže byť absorbovaná do týchto konštrukcií historických budov. Tento článok popisuje absorpciu a redistribúciu vody konštrukciách pomocou jednorozmerných výpočtových simulácií prenosu kvapalnej vody vo vybraných pieskovcoch z východného Slovenska pomocou simulačného nástroja. Výsledky sú porovnané s nemeckými pieskovcami.

Recenzovaný I v letošním roce se uskutečnila Mezinárodní doktorská konference stavebního inženýrství nazvaná JUNIORSTAV na Fakultě stavební Vysokého učení technického v Brně. Jedná se již o 25. ročník konference, který je tradičně spojen i s oceněním nejlepších prací studentů. Představujeme jednoho z vítězů kategorie Konstrukce a dopravní stavby.

Recenzovaný Článek se zabývá problematikou využití stavebně demoličních odpadů v betonu, především s ohledem na zkoušení recyklovaného jemného kameniva za využití dnešních platných norem na kamenivo do betonu. V rámci článku jsou testovány tři základní zástupci recyklovaného kameniva, a to kamenivo z betonového, cihelného a směsného recyklátu. Následně je recyklát použit pro výrobu betonu, kde tvoří náhradu za jemné kamenivo ve 33, 66 a 100 hm. %. Na betonových zkušebních tělesech o rozměrech 150 × 150 × 150 mm byla provedena řada zkoušek pro zjištění základních vlastností jako jsou objemová hmotnost, nasákavost a pevnost v tlaku.

Recenzovaný Hodnotenie spoľahlivosti a zostatkovej životnosti predpätých konštrukcií a mostov, sa hlavne vo svetle niektorých nedávnych mimoriadnych udalostí, stávajú čoraz dôležitejšími. Problematické predpäté mostné konštrukcie prvej generácie sú v prevádzke už viac ako šesťdesiat rokov, a teda znalosť aktuálneho stavu ich predpätia je základným vstupom pre každý statický prepočet. Táto skutočnosť vedie k potrebe overenia rôznych metód, ktoré umožnia určiť aktuálnu hodnotu predpínacej sily. Príspevok nadväzuje na prácu tímu, ktorý sa na Katedre stavebných konštrukcií a mostov Stavebnej fakulty v Žiline, už dlhodobo venuje výskumu spoľahlivosti predpätých konštrukcií. Zaoberá sa konkrétne analýzou predpätia s využitím nepriamych, analyticko-experimentálnych metód, akou sú aj metódy uvoľnenia napätí (rezová metóda/Saw-cut Method). Táto metóda bola testovaná na sérii meraní na vopred predpätých železničných podvaloch. Experimentálne výsledky boli komparované s teoretickým výpočtom a následne platnosť výsledkov objektivizovaná využitím konceptu podmienenej pravdepodobnosti – Bayes model.

Recenzovaný Elektricky vodivé kompozitní materiály jsou v dnešní době široce používány v mnoha průmyslových aplikacích včetně stavebních materiálů. Jednou z možných aplikací je jako odporová sonda. Tyto sondy byly navrženy tak, aby monitorovaly vnitřní strukturální změny stavebních materiálů zabudovaných do konstrukce a předpovídaly jejich trvanlivost, přetížení nebo vady. Nejčastěji používané kompozitní materiály jsou silikátové nebo biopolymerní s plnivem na bázi uhlíku. Tento článek je věnován studiu mikrostruktury silikátových elektricky vodivých kompozitů s plnivy na bázi grafitu. Mikrostrukturní tvar plniv byl zvolen s ohledem na zachování co nejvyšší vodivosti. Dále byl sledován vliv stupně nasycení vodou na elektricky vodivé vlastnosti silikátového kompozitu.

Recenzovaný Medzi hlavné environmentálne problémy celého sveta patrí likvidácia odpadu z pneumatík. Tento problém predstavuje vážnu ekologickú hrozbu, pretože každý sa každoročne na celom svete vyhodia alebo zakopú milióny pneumatík. Odhaduje sa, že 1000 miliónov pneumatík každoročne končí svoju životnosť. Z tohto počtu sa najmenej 50 % vyhodí do skládok bez akéhokoľvek spracovania.

Recenzovaný Alkalická reakce kameniva se složkami cementu (AR – alkalické rozpínání) patří mezi činitele způsobující degradaci betonu. V průběhu několika let až desetiletí stárnutí betonu vzniká na povrchu kameniva, obsahujícího reaktivní formu oxidu křemičitého, obalová vrstva schopná expanze absorpcí vody. Tento proces se nazývá alkalicko-křemičitou reakcí (AKR).

Recenzovaný Vrstva 2–4 mm ochrannej krycej omietky (OKO) sa preukázala ako účinná protikarbonatizačná bariéra na 100 ročnom betóne pevnostnej triedy cca 20–25 MPa na deviatich mostoch na Slovensku. Betón pod OKO, ktorá je charakterizovaná nízkou priepustnosťou, skarbonatizoval do hĺbky pod 2 mm. Predložený článok sa zaoberá výskumom aspektov nízkej hĺbky karbonatizácie betónu s dôrazom na objasnenie funkcionality OKO ako aj inovatívnej alternatívy OKO zhotovenej z dnes dostupných stavebných materiálov.

Recenzovaný Zo všetkých odvetví priemyslu je práve ten stavebný najmenej automatizovaný. Zaužívané spôsoby návrhu stavebných konštrukcií sú prispôsobené tomuto faktu, čo platí aj o samotnom návrhu betonárskej výstuže. Výstuž plošných prvkov, ako sú stropné dosky alebo steny, je pritom dostatočne jednoduchá na to, aby jej výroba bola automatizovaná, čím je znížená spotreba materiálu a aj zvýšená efektivita využitia pracovnej sily. Článok pojednáva princíp návrhu výstuže viazanej robotom Perseus firmy XEUS – Civil Engineering Robotics s. r. o. vysvetlenom na výstuži pri spodnom povrchu stropnej dosky obytnej budovy. Pri tvorbe metodiky návrhu takejto výstuže sa kládol dôraz na okamžitú možnosť nasadenia do praxe, pričom si nájde uplatnenie ako v závodoch na výrobu prefabrikátov, tak aj priamo na stavbe.

Recenzovaný Tento článek se zabývá možnou kombinací vysokoteplotního úletového popílku s popílkem fluidním. Cílem této práce je ověřit vliv kombinace těchto dvou vedlejších energetických produktů nejen na fyzikálně-mechanické parametry betonu, ale zejména na jeho objemové změny. Získané výsledky ukazují, že přídavkem fluidního popílku do betonové směsi je dosaženo vyšších fyzikálně-mechanických parametrů betonové směsi. A to i přes vyšší obsah záměsové vody. Přídavkem fluidního popílku do betonu nastal nepatrný nárůst objemových změn betonu. I přesto lze toto zjištění považovat za velmi cenný přínos pro technickou praxi.