Ohlédnutí za konferencí Statika staveb v Plzni

Letošní změnou bylo především to, že konference byla koncipována jako dvoudenní a zahrnovala poměrně široké spektrum stavební problematiky. V zahajovacím bloku se hovořilo o druhé generaci eurokódů pro zatížení staveb a legislativě; další blok se nesl ve znamení statiky a střech, a to včetně posouzení nosné konstrukce po zahradních úpravách či instalaci FVE; odpoledne následoval blok třetí, který řešil stavební konstrukce a geotechniku a upozorňoval na základní chyby při realizaci. Druhý den se diskutovalo především o zděných konstrukcích a zdivu, včetně řešení zajímavých detailů zdiva z pohledu statiky.

Zatížení staveb a statický výpočet

„Program jsme koncipovali tak, aby zasáhl více oblastí statiky staveb. Za základní považuji informace o změnách v zatížení staveb, neboť od tohoto tématu každý statický návrh nebo výpočet začíná,“ uvedl Ing. Luděk Vejvara, Ph.D., zástupce organizátora a jeden z odborných garantů konference. Ve svém úvodním příspěvku poté zdůraznil, že znalost eurokódů a posouzení změn v zatížení staveb jsou pro autorizované osoby naprosto nezbytné, neboť při poruchách se vždy primárně sleduje, zda byly dodrženy hodnoty zatížení. Neustálé prohlubování a obnovování znalostí tvoří základ pro odpovědnou činnost všech autorizovaných osob, přičemž eurokódy EN 1990 pro zásady navrhování a EN 1991 pro zatížení a jejich 2. generace by měly být podle slov Luďka Vejvary již uživatelsky příznivější a úplnější; měly by poskytovat podrobné srozumitelné informace o základních postupech navrhování, o nových typech zatížení nebo upravených výpočetních modelech, které lze aplikovat při navrhování takřka všech typů konstrukcí.

„Pro účinné a hospodárné zavedení druhé generace eurokódů do systému norem v ČR je důležité správně rozhodnout o národně volitelných parametrech. K tomu je nutné provést celou řadu porovnání, porovnávacích výpočtů i pravděpodobnostních analýz spolehlivosti. Přijetí doporučených hodnot zatížení navržených v rámci CEN/TC 250 povede převážně k vyšší spolehlivosti staveb, neboť požadavky eurokódů bývají většinou přísnější. Volba národně stanovených parametrů bude mít bezesporu dopad na navrhování nových konstrukcí i hodnocení existujících konstrukcí včetně památkově chráněných staveb. V přílohách bude též potřebné aktualizovat národní mapy klimatických zatížení na základě nově vyhodnocených dat hydrometeorologického ústavu. Mapy musí být stanoveny v souladu s novými evropskými definicemi a vycházet z dlouhodobých klimatických měření,“ podotýká (mimo jiné) v diskusi doc. Ing. Jana Marková, Ph.D., z Kloknerova ústavu. Problematice eurokódů se dlouhodobě věnuje a doporučuje průběžné sledování problematiky na stránkách Eurocodes: Building the future nebo přímo doporučené hodnoty na CEN/TC 250.

Nutno dodat, že nové eurokódy pro zásady navrhování a zatížení jsou téměř dokončeny, probíhají pouze závěrečné fáze úprav v rámci pracovních skupin technických subkomisí SC1 a SC10. Jejich národní disponibilita pro překlady a zpracování národních příloh jsou podle slov docentky Markové plánována v rozmezí let 2023 až 2025, konečné zavedení a zrušení současných eurokódů na rok 2028.

Foto: autor, SZÚZ, ČKAIT

Střechy a statika

Asi nejčastěji na plzeňské konferenci zaznívala kritika ohledně postavení statiků v procesu přípravy dokumentace a také kritika požadavků, které na jejich práci kladou architekti, ostatní inženýrské profese a investoři. Luděk Vejvara spatřuje nedostatky zejména v neúplnosti poskytovaných podkladů, v neprovádění potřebných průzkumů původního stavu staveb a podloží, v nevhodném umístění nebo koncepci nosných konstrukcí.

„Návrhy staveb předkládané k vypracování konstrukční části statikovi nejsou dořešeny. Bývá argumentováno tím, že se jedná jen o stavební povolení a že nějaký statický výpočet je potřeba jen proto, neboť jej vyžaduje stavební úřad. Bývá i stav, kdy řešení a třeba i zjištění stávajícího stavu je ponecháváno až na realizaci, čili na prováděcí firmu. Tím pak některá zjištění negativního stavu konstrukcí způsobují změny v technickém řešení, v nákladech a v termínech na zpracování úprav a dokončení stavby,“ podotýká Luděk Vejvara a dále doporučuje nevěnovat se pouze ryze odborné problematice staveb, ale také shromažďování poznatků o stavbách v diskusi napříč profesemi, a to včetně zahradníků a urbanistů.

Tím otevírá další důležité a často opomíjené téma, které souvisí se statikou, a tím jsou zelené střechy a vyzývá k diskusi Ing. Pavla Dostála, předsedu Rady odborné sekce Zelené střechy při Svaz zakládání a údržby zeleně (SZÚZ). Ten ve svém příspěvku analyzoval různé typy zelených střech a zhodnotil jejich vliv na výšku vegetačního souvrství a na celkové zatížení. Dále zmínil vliv zatížení větrem na zelené střechy, zahrnující jak lehké skladby souvrství, tak i problematiku biosolárních střech, systémových řešení zelených střech s fotovoltaikou, kdy jsou nosiče FV „přitíženy“ skladbou zelené střechy. V diskusi pak ocenil výzvy spojené s navrhováním a inženýrským řešením zelených střech s ohledem na stabilitu a bezpečnost a navrhl konkrétní možnosti spolupráce střešního zahradníka a statika. Většinu odborných poznatků shrnul rovněž na stránkách SZÚZ, kde jsou (kromě jiného) i doporučené skladby zelených střech a vegetačních souvrství, jakožto souboru funkčních vrstev, které svými vlastnostmi a společným působením tvoří vhodné a trvalé prostředí pro život a růst rostlin.

Zděné konstrukce a statika

Druhý den se na konferenci diskutovalo především o zděných konstrukcích a zdivu, včetně řešení zajímavých detailů zdiva z pohledu statiky. Zde je nutné zmínit, že stále dokonalejší cihly začínají dělat statikům starosti, mohou negativně ovlivnit nosné konstrukce. Podle diskutujících často chybí detailní technické informace stavebních materiálů, včetně uvedení vhodného použití na stavbách. Jedná se i o záměny cihel v průběhu stavby.

„Při volbě zdicího materiálu by se mělo například zohlednit, kde jsou umístěna velká okna nebo průchody, neboť tyto otvory oslabují zděné stěny. Změny se týkají i spojovacího materiálu – namísto malty se používají montážně jednodušší zdicí pěny nebo lepidla. Téma se dotýká všech účastníků výstavby, velkých a malých stavebníků nebo i firem, které používají moderní zdicí prvky u jednoduchých nebo složitějších staveb a konstrukcí,“ uvedl Luděk Vejvara a doporučil, aby se stavebníci raději o konkrétním projektovém řešení poradili s osobami autorizovanými v oborech Statika a dynamika staveb nebo Pozemní stavby a projednali s nimi, zda vlastnosti vybraného zdicího prvku odpovídají jejich stavebnímu záměru.

Foto: autor, SZÚZ, ČKAIT

Podle slov organizátorů je podstatné především to, že se akce neúčastnili pouze autorizovaní inženýři, zástupci ČKAIT, stavebníci či akademici, ale také významní zástupci stavebních firem, cihlářského průmyslu a výrobci zdicích materiálů. Ti všichni přišli společně hledat vyhovující řešení a zdá se, že jej našli. Cílem by ze strany výrobců mělo být stanovení limitů využitelnosti jednotlivých materiálů a prezentovaných detailů s upozorněním na omezení a upřesnění jejich použití ve všech nově připravovaných katalozích a také v podkladech ČKAIT.

A čím byla konference STATIKA STAVEB 2023 v Plzni opravdu výjimečná? Návštěvníci jmenují v anketě následující aspekty: Soubor témat byl obsahově různorodý, ale zahrnoval vše o pozemních stavbách a statice staveb; konference byla cenově přístupnější, než u jiných podobných akcí; přednášely zde odborné kapacity, členové normalizačních komisí a také zástupci projektantů, dodavatelských firem a výrobců; zařazena byla aktuální témata, jako například zelené střechy, fotovoltaika na střechách nebo nesprávná technická řešení v projektech i na stavbě; konference se konala v době přípravy technických předpisů k novému stavebnímu zákonu a přinesla podněty, které je možné pro tyto předpisy nebo i další práci využít; velká část programu byla věnována zděným konstrukcím, které jsou trochu ve skrytu velkých a progresivnějších nosných konstrukcí z oceli, betonu nebo dřeva. Celkové hodnocení většinou „za jedna“.