Reklama

Jak zdraží vytápění domácností plynem a uhlím revize systému obchodování s emisemi CO₂?

15.8.2024

Ing. Zdeněk Lyčka

TZB-info doporučuje

Aplikace ceny emisních povolenek i na malé spotřebitele může zdražit vytápění plynem o cca 9 % a u uhlí o 30 %. Nebo i více.

Reklama

Na úvod si velice zkráceně shrňme historii Evropského systému obchodování s emisemi skleníkových plynů EU Emissions Trading System (EU ETS). Ten byl do unijní legislativy zaveden v roce 2003 Směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES ze dne 13. října 2003 o vytvoření systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů (dále jen Směrnice). Naplno byl v EU spuštěn v roce 2005 a nyní je do něj zapojeno 30 evropských států (vedle členů EU také Norsko, Island a Lichtenštejnsko), Velká Británie systém EU ETS opustila 1. 1. 2021. Členské státy EU měly povinnost Směrnici implementovat do svých národních legislativ, v ČR se tak stalo zavedením zákona č. 383/2012 Sb. o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů.

Ve stávajícím systému EU ETS nakupují emisní povolenky producenti skleníkových plynů ze sektorů energetiky, výroby oceli a železa, cementu a vápna, celulózy a papíru, chemického a sklo-keramického průmyslu, rafinérií, letecké dopravy a nově také z námořní přepravy. V energetickém sektoru se týká spalovacích zdrojů (elektrárny, teplárny) o jmenovitém příkonu vyšším jak 20 MW. Výtěžek z obchodování s emisními povolenkami je primárně určen pro investice do dekarbonizace unijní energetiky a průmyslu.

Od EU ETS k EU ETS2

V roce 2019 byla Evropskou komisí představena strategie EU k dosažení klimatické neutrality do roku 2050, která je všeobecně známá pod názvem Zelená dohoda pro Evropu (European Green Deal). Je zde definován velice ambiciózní cíl dosažení klimatické neutrality EU do roku 2050.

Od roku 2021 je součástí Green Dealu tzv. klimatický balíček Fit for 55. Ve skutečnosti se jedná o pořádný „balík“ opatření, která je nutné přijmout k dosažení dílčího cíle na cestě ke klimatické neutralitě, a tím je snížení emisí CO₂ do roku 2030 o 55 % oproti roku 1990. Realizaci tohoto plánu má zajistit nejen urychlení dekarbonizace průmyslu a velké energetiky, ale také sektorů silniční dopravy a rezidenčního bydlení. A to nebude zadarmo. Splnění plánu je podmíněno masivními investicemi a na ty je nutné získat podstatně více peněz, než lze získat obchodováním v systému EU ETS. Součástí „balíčku“ Fit for 55 je proto mimo jiné také návrh na rozšíření současného systému obchodování s emisemi skleníkových plynů, a to zavedením samostatného systému pro osobní dopravu a bydlení (EU ETS2).

Okamžitě se zavedením balíčku Fit for 55 začaly ve strukturách EU diskuze o tom, jak ambiciózní má být nový systém EU ETS2, protože bylo jasné, že to bude mít přímý dopad na životní náklady unijních obyvatel. Diskutovalo se především o tom, kdy by měl být systém zaveden, původně se hovořilo o létech 2028 až 2030. Definitivní podobu získal EU ETS2 za českého předsednictví v druhé polovině roku 2022. Dle tiskové zprávy Ministerstva životního prostředí z 18. prosince 2022 (byla to neděle) „Rada a Evropský parlament se v neděli brzy ráno předběžně dohodly na revizi systému EU obchodování s emisními povolenkami. Díky obrovskému úsilí českého předsednictví se podařilo zpřísnit trh s emisními povolenkami a zajistit více finančních prostředků pro nejzranitelnější domácnosti“ [1]. Proti zavedení systému se postavily pouze Polsko, Maďarsko a Slovensko ve svých Prohlášeních zaslaných Radě EU [2]. Oficiálně byl systém EU ETS 2 Radou EU přijat jako právní dokument (v rámci novely Směrnice) 25. 4. 2023, který byl v Úředním věstníku EU zveřejněn 10. 5. 2023 [3], čímž nabyl právní moci a členské státy mají povinnost jej implementovat to národních legislativ.

Co obsahuje EU ETS2

Ve schválené podobě systém EU ETS2 znamená, že od 1. 1. 2027 budou do systému obchodování s emisními povolenkami zahrnuta také kapalná paliva pro osobní dopravu a fosilní paliva pro rezidenční bydlení (plyn, uhelná paliva, topné oleje), přesněji:

kapalná paliva, která jsou předmětem spotřební daně,
pevná paliva, která jsou předmětem daně z pevných paliv,
a plynná paliva, která jsou předmětem daně ze zemního plynu a některých dalších plynů používaných ke spalování v sektoru budov, silniční dopravy a ostatních činností ještě nezahrnutých ve stávajícím ETS. Výjimku z ETS2 mají sektory armády, zemědělství, lesnictví, železniční a lodní dopravy.

Tuto novou „daň“ nebudou platit přímo koneční spotřebitelé, ale dodavatelé paliv. Současně se zavedením EU ETS2 bude zřízen Sociální fond pro klimatická opatření, který by měly členské státy využívat na financování opatření a investic, které mají zranitelným domácnostem, mikropodnikům a uživatelům dopravy pomoci vyrovnat se s dopady systému obchodování s emisemi na ceny v odvětví budov, silniční dopravy a v dalších odvětvích. Tento fond má být financován z příjmů EU ETS2 a z vnitrostátních příspěvků. Nicméně způsob zmírňování dopadů financemi z fondu není prozatím znám. Dá se předpokládat, že nezanedbatelná část z něj bude využita na administraci různých projektů podpory, a také na financování neziskových organizací, které budou obyvatelům radit, jak se vyhnout dopadům opatření, tedy přestat používat fosilní paliva.

Novelizovaná Směrnice nepřipouští nezavedení EU ETS2 jednotlivými členskými zeměmi, pouze plošné odložení začátku obchodování s emisními povolenkami o rok na rok 2028, ale to pouze za předpokladu, že bude splněna alespoň jedna z následujících podmínek:

průměrná cena plynu TTF za šest kalendářních měsíců končících 30. června 2026 byla vyšší než průměrná cena plynu TTF v únoru a březnu 2022;
průměrná cena ropy Brent za šest kalendářních měsíců končících 30. června 2026 byla více než dvojnásobek průměrné ceny ropy Brent za předchozích pět let; pětiletým referenčním obdobím je pětileté období, které končí před prvním měsícem období šesti kalendářních měsíců.

Vyčíslení dopadu na vytápění domácností

Metodika výpočtu „emisního zdanění“ jednotlivých paliv bude shodná s metodikou používanou nyní v systému EU ETS. Každý členský stát stanoví pro každé palivo typickou výhřevnost NCV (TJ/kt, TJ/mil. m³) a emisní faktor EF, který stanovuje, kolik tun CO₂ je „úředně“ vypuštěno do ovzduší spálením jednotkového množství (kilotun, milionů m3) konkrétního paliva. Cenu B za vypuštěnou tunu CO₂ stanoví burza. Výsledná cena C v eurech za tunu vypuštěného CO₂ pro konkrétní palivo se pak určí prostým součinem těchto hodnot

C = NCV × EF × B [€/t CO₂].

Podle množství prodaných jednotek paliv bude muset jejich dodavatel na burze nakoupit potřebné množství povolenek. Je samozřejmostí, že cenu za nakoupené emisní povolenky započítá dodavatel paliv do ceny pro konečného spotřebitele, protože půjde o jeho náklady. Směrnice obsahuje tzv. „Opatření pro případ nadměrného nárůstu cen“, která by dle úředníků a funkcionářů EU měla zajistit, že cena emisních povolenek by na burze v prvním roce obchodování neměla překročit 45 € za tunu CO₂.

Zemní plyn

Lze předpokládat, že národní EF CO2 pro zemní plyn bude v systému EU ETS2 shodný, či velice podobný s EF platným již nyní pro systém EU ETS [4]. Ten je nyní 55,51 tun CO₂/TJ při „tabulkové“ výhřevnosti 34,6 TJ/mil. m³. Z toho je zřejmé, že spálením milionu m³ zemního plynu bude pro systém počítáno s vyprodukováním 1920 tun emisí CO₂, což znamená 0,00192 t/m³. Pokud se bude cena povolenek pohybovat na horní hranici (což se předpokládá) 45 €/t CO₂, pak k tržní ceně m³ zemního plynu bude nutné připočíst tuto novou emisní „uhlíkovou daň“ ve výši 0,086 €. Při současném kurzu na hranici 25,5 Kč/€ by to činilo přibližně 2,20 Kč/m³. Domácnost, která protopí ročně 2 tisíce m³ zemního plynu by si při stávajících podmínkách ročně připlatila přibližně 4,4 tisíc Kč.

Hnědé uhlí

Ve stávajícím systému EU ETS je národní EF pro hnědé uhlí 99,1 t CO₂/TJ při výhřevnosti 13,62 MJ/kg (TJ/kt). Je to dáno tím, že ve velkých zdrojích nad 20 MW je spalováno drobné uhlí nižší výhřevnosti. V lokálních zdrojích je nicméně spalováno tříděné hnědé uhlí o minimální výhřevnosti 17,6 MJ/kg. Dle tabulek IPCC, na které se odvolává i Směrnice, je pro toto uhlí počítáno s EF 94,6 tun CO₂/TJ. Vynásobením výhřevnosti a EF zjistíme, že spálením jedné kilotuny tříděného hnědého uhlí je vyprodukováno 1 665 tun CO₂. Spálením jedné tuny hnědého uhlí tak vznikne 1,665 tuny CO₂. Při uvažované ceně povolenek 45 €/tunu CO₂ je to 75 € za tunu spáleného uhlí. Při kurzu 25,5 Kč/€ to znamená navýšení o 1 912 Kč/t. Domácnost, která ročně protopí řádově 4 tuny hnědého uhlí by v takovémto případě musela počítat s ročním navýšením nákladů přibližně o 8 tisíc korun.

Maximální cena 45 euro není zaručena

Z výše popsaného je zřejmé, že pro spotřebitele v ČR bude zásadní stanovení národních emisních faktorů a kurz koruny vůči euru. Velká nejistota ovšem panuje okolo skutečné ceny povolenek na burze. Zmíněná opatření pro případ nadměrného růstu cen nestanoví, že nepřekročitelný cenový strop pro povolenky na burze bude 45 €/t CO₂. Je zde pouze definován mechanismus, který se spustí v případě, že cena bude po dobu 2 měsíců vyšší jak oněch 45 €. Konkrétně by mělo být na trh postupně uvedeno dalších 20 milionů nových povolenek. To jsou ale pouhá 2 % z předpokládaného počtu povolenek uvedených na trh. Není tak nikterak zaručeno, že navýšení o tak malé množství povede k reálnému snížení cen již obchodovaných povolenek na burze. Množství domácích i zahraničních odborníků se naopak domnívá, že reálně by bylo podle stávajícího stavu zapotřebí navýšit počet povolenek mnohonásobně víc, než „pouze“ o oněch 20 milionů. A pokud se tak nestane, ceny se mohou běžně pohybovat podstatně výše nad hodnotou 100 € [6]. V takovém případě by roční náklady na vytápění domácnosti zemním plynem či hnědým uhlím mohly skokově narůst v řádu desítek tisíců korun.

Doplňující komentář redaktora (Josef Hodboď)

Jak autor uvádí, tak s částí finančních prostředků získaných zavedením EU ETS2 se počítá na konkrétně „nespecifikované“ aktivity ve formě administrace různých projektů podpory, financování neziskových organizací, které budou obyvatelům radit, jak se vyhnout dopadům opatření, tedy přestat používat fosilní paliva. Tato část finančních prostředků získaných zavedením EU ETS2 tak bude využita na jiný účel, než přímo na projekty a investice, kam by jít měly. Budou tak mít i specifickou formu sociálních podpor (Social Climate Fund). A nebude to nevýznamná část, pokud si uvědomíme, že podle veřejně udávaných výsledků statistických průzkumů v ČR zhruba pětina obyvatel patří mezi „chudé“. Důsledkem možnosti tržní spekulace s cenami emisních povolenek je mimo jiné i to, že část z ceny emisní povolenky jde do kapes těch, kteří s nimi spekulují.

Obr. Stručný výklad (anglicky), co je to ETS2 a Sociální klimatický fond, si lze přečíst například zde a rovněž lze shlédnout i krátké video.
(Zdroj: Evropská komise)

K dopadům na domácnosti:

spotřeba autorem zmíněných 2 000 m³ zemního plynu aktuálně, po opuštění ruského zemního plynu, představuje cca 21 900 kWh spalného tepla. Přibližně uprostřed aktuálních nabídek dodavatelů na toto množství energie v plynu se nachází cena 48 000 Kč. Zvýšení o 4 400 Kč, o „daň“ vyvolanou zavedením EU ETS2, by v autorem uvedené ceně emisních povolenek způsobilo zvýšení nákladů domácnosti na vytápění o cca 9,2 %. Slušná inflace, že ano.
aktuálně se cena tříděného hnědého uhlí ořech 2 pohybuje okolo 6 000 Kč/tuna bez dopravy. Při spotřebě 4 tun to představuje náklad 24 000 Kč. Zavedením EU ETS2 se takové domácnosti prodraží vytápění o 8 000 Kč na 32 000 Kč, tedy o 30 %. To je hodně drsný zásah do peněženky.

K výše uvedenému ještě poznámka k volatilitě cen energií pro domácnosti, tedy jejich nestálosti. Nepodnikající zaměstnanci a většina důchodců má více méně stabilní příjmy. A pro ně je důležité, aby platby za energie byly dlouhodobě předvídatelné. Základem je samotná cena energie, paliva, která se odvíjí od nabídky a poptávky. Již tato volatilita způsobuje, že se některé z domácností občas dostávají do platební neschopnosti, neboť s možným rozptylem cen neumí pracovat, neumí si vhodně rozvrhnout své výdaje nebo jim to ani jejich příjmy neumožňují. Vedle volatility cen energií a paliv se po zavedení EU ETS2 budou muset všechny domácnosti individuálně závislé na uhlí a plynu, je jich více jak milión, vypořádat ještě s vlivem volatility ceny emisních povolenek. Tuto volatilitu způsobila skutečnost, že cenu povolenek významně ovlivňují i tržní spekulace. Místo jedné nejistoty tak jsou tu dvě. Výsledná nejistota ceny energie včetně povolenek se nerovná součtu, ale spíše násobku volatilit.

Byť zde hovořím o zvýšené volatilitě cen zemního plynu a uhlí pro malé spotřebitele, domácnosti, tak zvýšená volatilita a snížená předvídatelnost se to týká i cen tepla a elektřiny. Tyto zdroje musí ve velmi krátké době projít masívními investicemi. Jejich vliv na cenu domácnosti rozhodně nejsou schopné předpovídat. A jejich výsledkem zlevnění cen tepla a elektřiny nebude.

Je zřejmé, že jsme opustili nejen období levných cen energie, ale i období, kdy se výsledná cena energie dala předvídat s relativně slušnou přesností. Politické důsledky růstu nejistot se nepochybně promítly do výsledků voleb do Evropského parlamentu.

Co bude dál? Zajímavý poznatek připojil Ing. Lyčka při naší diskuzi o článku: „Dělal jsem si soukromé srovnání cen energonosičů z doby předkrizové v roce 2021 a v současnosti. A je to zajímavé. Biomasa se vrátila na ceny ‚před‘, ostatní mají podstatný nárůst s pesimistickým výhledem. Jen trh s biomasou není přímo či nepřímo regulován.“ Lze jen doufat, že nápad v rámci tzv. „spravedlnosti“ zavést i do cen biomasy další prvek neurčitosti zůstane jen nápadem.