Řešení vnitrobloku ulice Francouzská

Ivan Wernisch: „Vždycky mě zajímalo to, co je vytěsňované, vystrkané na okraj či za okraj - periferie mi připadá zajímavější, malebnější, periferní literatura je živější.“

Tato ulice se původně jmenovala podle našeho habsburského panovníka Franz-Josef-Strasse. Označení Francouzská ulice dostala krátce po založení Československa, na počest našeho přátelství s Francií. Ulice má bohatou historii, v roce 1891 zde byl při výkopech odkryt paleolitický hrob.

Nicméně doba se mění a původní ulice či bulvár Františka Josefa je historií. Toto území se postupem času stalo jakýmsi „nízkonákladovým bydlením“ a složení obyvatel tomu odpovídalo. Pokud se ve filmu Obecná škola, do tehdejší lokality vévodící příběhu, odvážili policisté pouze ve dvou a to na koních, pak já tudy projíždím autem svižně a zastavuji jen v nezbytných případech. Nalezneme zde několik novějších budov, ale převaha zástavby je původní, zcela nedostačující dnešním standardům. Není to typický brownfield, ale nalezneme zde spoustu zákoutí, která si o tento titul vehementně žebrají. Zelené plochy nulové, neupravované nebo zdevastované, spousta hororových dvorních traktů, skladových a firemních prostor, přílepků i vestaveb by klidně obstálo v prvorepublikovém dramatu. Tyto pozůstatky časů minulých, obtížná údržba, nesourodá, zanedbaná a zastaralá koncepce bydlení i celá infrastruktura volají po záchranném programu a znovuoživení této dlouhodobě tristní lokality v samém centru Brna. Taková nechtěná periferie uprostřed města. Že toto „dědictví“ je často nevhodné k plnohodnotnému životu, netřeba diskutovat. Zároveň degraduje i estetickou stránku celého města a je nechtěnou „dominantou“. Tady jen obtížně naleznete malebnost periferie, kterou měl na mysli Ivan Wernisch. V organizmu města se stává tolik diskutovanou vyloučenou lokalitou a velmi problematickým místem. Ne vše je třeba vidět negativně. Na druhou stranu má celé toto území obrovský potenciál, má dostatečnou dopravní infrastrukturu, do centra je to 5 minut, objekty nepatří do památkové zóny, tudíž lze řešit lokalitu moderní architekturou bez velkých omezení. Naštěstí se blýská na lepší časy.

Celé území seznává postupně změn, revitalizuje se zde velká spousta bytových domů. Tyto realizace patří do rozsáhlého integrovaného projektu. Jedna část řeší veřejné plochy, zóny oddychu, volnočasové aktivity, zeleň, osvětlení. Do druhé oblasti integrovaného plánu spadají zmíněné revitalizace stávajícího bytového fondu, který je často v problematickém stavu.

V rámci toho je možné představit další úspěšný projekt na revitalizaci rozsáhlého území uvnitř bloku vymezeného ulicemi Francouzská, Hvězdová, Bratislavská a Stará o rozloze přibližně devět tisíc metrů čtverečních. Podle návrhu brněnského studia Chybik+Kristof zde vznikne městská zahrada obklopená pěti domy s více než stovkou bytů.

Brno, Bytové domy ve vnitrobloku Francouzská postaví studio Chybik+Kristof

Brněnské studio Chybik+Kristof zvítězilo v architektonickourbanistické soutěži na řešení rozsáhlého území při ulici Francouzské, které je součástí sociálně vyloučené lokality tzv. brněnského Bronxu. V užší soutěži o návrh, kterou vypsalo Statutární město Brno v červenci loňského roku, se utkalo celkem sedm architektonických týmů. Uvnitř vnitrobloku má vzniknout dostupné městské bydlení, dům s pečovatelskou službou a komunitní centrum, to vše doplněné kvalitním městským prostorem. Projekt bude financován z Fondu bytové výstavby a jeho dokončení se předpokládá do roku 2021.

Vizualizace vnitrobloku území při ulici Francouzské

Situace celého území

Charakteristika lokality

Oblast brněnského Bronxu leží jen několik minut chůze od historického centra města a z urbanistického hlediska je charakteristická poměrně hustou blokovou zástavbou s několika dopravně velmi zatíženými tepnami. Na mentální mapě města však dlouhodobě představuje jednu z nejproblémovějších lokalit, a to zejména z důvodu sociální skladby obyvatelstva, které se zde v průběhu minulého století vystřídalo třikrát a dnes je tvořeno pestrou směsicí národností s převahou Romů, jejichž společnými tématy jsou často vysoká míra nezaměstnanosti, nízká míra ekonomické aktivity a nízká úroveň vzdělanosti. Negativní obraz lokality je posílen značnou zanedbaností domů, nedostatkem občanské vybavenosti a absencí kvalitního veřejného prostoru či zeleně.

V posledním desetiletí dochází k postupné proměně čtvrti, která se díky své dostupnosti a relativně nízkým cenám nemovitostí stává atraktivní pro nové skupiny obyvatel. Přibývají nové domy soukromých vlastníků, pokračuje regenerace zdevastovaných bytových domů ve vlastnictví města, před třemi lety zde vznikl park Hvězdička s nízkoprahovým centrem pro děti a mládež. Dalším z plánovaných projektů je právě zástavba rozsáhlého území uvnitř bloku vymezeného ulicemi Francouzskou, Hvězdovou, Bratislavskou a Starou, o rozloze přibližně 9 000 m², přičemž vytvoření nové urbanistické koncepce může sehrát klíčovou roli při rozvoji celé oblasti.

Vize

Stávající blok svou velikostí vytváří pro své okolí nepropustný celek. Základem vítězného návrhu je vytvoření nového veřejného prostoru - „urbánní zahrady“, který je definován umístěním pěti objektů do stávající rostlé struktury vnitrobloku bez potřeby razantních demolic, tedy podobným způsobem, jakým se tato oblast v minulosti formovala. Zvolené řešení zachovává celistvost bloku jako kvalitu, se kterou je možné pracovat v čase, a ponechává možnost propojení novými vnitřními ulicemi i možnost využití objektů pro jiné účely. Veřejný prostor je rozdělen do tří ostrůvků a upraven podle funkcí – dětské hřiště, komunitní prostor a pobytový trávník – a má potenciál atraktivního prostředí jak pro samotné obyvatele, tak pro návštěvníky lokality. Předpokládá se jeho propojení s parkem Hvězdička.

Vizualizace obytného bloku

Vizualizace vnitrobloku území při ulici Francouzské

Pětice objektů ohraničujících urbánní zahradu je navržena jako kompaktní hmoty s předsazenými pavlačemi, jejichž architektura vychází z lokálního kontextu a industriálního charakteru čtvrti. Tomu odpovídá racionální uspořádání a členění i zvolené materiály. Sjednocujícím prvkem je parter, koncipovaný jako souvislá hmota v jednotné barevnosti, který má v některých částech charakter otevřené pergoly a do něhož jsou logicky integrovány veřejně přístupné provozy – komunitní centrum, malá kavárna a společenské části domů. Ve vyšších podlažích, jež jsou vzájemně odlišeny barevností, jsou umístěny byty; čtyři objekty nabízejí celkem 48 startovacích bytů převážně 2+kk, dva objekty slouží jako dům s pečovatelskou službou a nabízejí 40 malometrážních jednotek, upravitelných pro potřeby vozíčkářů. Přidanou hodnotou jsou obytná pavlač či společné zahrady na střechách domů, které mohou přispívat k posilování sociálních vazeb mezi obyvateli. Návrh splňuje požadavek etapizace, a to ve dvou krocích. První etapa zahrnuje vybudování bytových domů se startovacími byty a podzemních garáží, ve druhé etapě budou realizovány domy s pečovatelskou službou.

Něco drobně o architektonickém studiu Chybik+Kristof

Ondřej Chybík a Michal Krištof studio založili v roce 2010 ihned po návratu ze studií na prestižní ETH Zürich ve Švýcarsku a zahraniční stáži v renomované kanceláři Bjarke Ingels Group – BIG v dánské Kodani. Brzy se zařadili k nejmladší a výrazné generaci architektů v Česku. Jejich nejznámější projekt, český národní pavilon pro světovou výstavu EXPO v Miláně, byl oceněn mezinárodní porotou bronzovou medailí za architekturu a ateliéru přinesl renomé i v zahraničí. V současné době tvoří studio 20 architektů, kteří pracují na široké paletě projektů v řadě zemí světa. Hlavní architekti se aktivně účastní přednáškových cyklů, konferencí a výstav. Jejich výrazným počinem byla i kolektivní výstava projektu The Veranda v Rio de Janeiro, který se stal součástí výstavy Uneven Growth v newyorském muzeu moderního umění MoMA.

• Citáty - http://www.citaty.net
• Fotografie a část textů – studio Chybik+Kristof