Ceny emisí CO₂ zdraží vytápění plynem. Jak hodně to může být naznačují studie

Diskuze, jak se realizace evropského obchodování s emisemi paliv EU-ETS II od roku 2027 konkrétně projeví na zdražení paliv, jejichž spalováním vzniká oxid uhličitý CO₂, neprobíhají jen v Česku. Studie prof. Dr. Andrease Holma, vedoucího německého Výzkumného ústavu pro tepelnou izolaci FIW Mnichov a předsedy stavební fyziky a energeticky efektivní výstavby na Mnichovské univerzitě aplikovaných věd z letošního roku potvrdila, že to může mít významné finanční důsledky pro vlastníky a nájemníky budov.

„Už dnes je jasné, že EU ETS II neposkytuje dostatek emisních certifikátů pro stavební sektor. To znamená, že politicky dohodnutá cena 45 eur/t CO₂ již není z tržního hlediska udržitelná. Výsledky studie ukazují, že v důsledku vyšších cen CO₂ by se mnoho budov s nízkou třídou energetické účinnosti mohlo stát pro své obyvatele a vlastníky nevyčíslitelným rizikem nákladů…

Z vědeckého hlediska je i přechod na elektřinu nebo dálkové vytápění jako zdroj tepelné energie odrazující, protože každý, kdo neprovede renovaci pláště budovy za účelem snížení spotřeby tepla, bude i v budoucnu vystaven velmi vysokým nákladům.“

Německý stavební fond, to je přibližně 19,5 milionů obytných budov a přibližně 2 miliony nebytových budov. Přibližně polovina z nich je vytápěna zemním plynem a přibližně 25 % využívá jako primární zdroj topné energie topný olej. Přitom přibližně 30 % všech budov je v nejhorších třídách energetické náročnosti. Důvodem je mimo jiné příliš pomalé tempo zateplování. K dosažení cílů by byla potřebná míra renovace ve výši 2 %. Skutečnost se pohybuje okolo 0,7 %. Česká statistika renovací není až tak odlišná.

O systému celoevropského obchodování s CO₂ pro budovy (ETS II) od roku 2027 bylo po dvouletém projednávání návrhu ve vládách členských států EU rozhodnuto v roce 2023..

Studie FIW dokazuje, že obyvatelům budov vzniknou značné dodatečné náklady, když rozdíl mezi dostupnými a požadovanými certifikáty bude příliš velký. Obchodníci s palivy budou muset emisní certifikáty dražit a při uvádění fosilních paliv na trh certifikáty odevzdávat podle výše emisí odpovídajících konkrétnímu palivu při jeho spalování.

V Německu, stejně jako v mnoha jiných členských státech EU, v současnosti platí národní ceny CO₂. V Německu byl schválen zákon o obchodování s emisemi paliv na bázi pevných cen emisních certifikátů do konce roku 2025 a aukcí (v případě potřeby v rámci cenového koridoru) certifikátů od roku 2027. Cena CO₂ v této zemi je v současnosti 45 eur/t (netto) v nižším středním pásmu ve srovnání s Evropou, v roce 2025 vzroste na 55 eur/t.

„Nyní lze předvídat, že se spuštěním EU ETS II nemusí být k dispozici dostatek emisních certifikátů… Ačkoli je v odůvodnění nařízení formulována tzv. maximální cena 45 EUR/t CO₂, je třeba na to pohlížet jako na politicky indikativní ústupek, nikoli jako na trvalé omezení ceny. Za tímto účelem je v EU ETS II zabudován intervenční mechanismus, který umožňuje zpřístupnit dalších 20 milionů tun certifikátů, pokud cena překročí politicky dohodnutých 45 EUR/t. Vzhledem k poptávce ve výši 800 milionů t/rok však tato opatření pravděpodobně nebudou ve střednědobém horizontu dostatečná. To znamená, že ceny by mohly být tlumeny jen kratší dobu…

Nedostatek certifikátů, který vyplývá z nedostatečně rychlé energetické sanace a též úspor v dopravě, znamená v plánované realizaci méně ropy, plynu, nafty nebo benzínu, které budou moci být uváděny na evropský trh, přestože po nich bude existovat poptávka. Distributoři, kteří nedisponují či nebudou disponovat dostatečným počtem certifikátů, tak pro své zákazníky nebudou moci nic udělat. V praxi se to může projevit prázdnými čerpacími stanicemi nebo studenými byty kvůli nedostatku certifikátů, což by potenciálně také souviselo s velmi vysokými cenami CO₂…

Poptávka po tepelných čerpadlech (v Německu) se zhroutila v důsledku diskusí o novele zákona o energetice budov v roce 2023 (tzv. zákon o vytápění) a vyvolané nejistotě. Přitom spotřeba v domácnostech se vrátila na úroveň před začátkem války na Ukrajině poté, co obyvatelé z velké části přestali sledovat úspory…“

Také pronajímatelé budov, bytů atp. se s tím budou muset vypořádat.

„Předpoklady pro budoucí ceny CO₂ kolísají mezi 45 EUR/t politicky předpokládanými v EU ETS II, cenovým pásmem BEHG pro rok 2026 mezi 55 EUR a 65 EUR a studiemi prognóz, které považují možné ceny i vyšší než 200 EUR/t CO₂ (Studie Agora Energiewende a Agora Verkehrswende 2023, Federální agentura pro životní prostředí 2023). Cena povolenky CO₂ je vždy hrubá hodnota, protože k ceně CO₂ se připočítává ještě DPH…“

Za vypracováním studie stojí Výzkumný ústav pro tepelnou izolaci FIW Mnichov. Není tedy divu, že studie obsahuje i odhad možných úpor tepla pro vytápění při zateplení obálky budovy. Pokud jsou komponenty obálky budovy kompletně modernizovány, leží potenciální snížení spotřeby tepla na vytápění a snížení emisí CO₂ i výrazně nad 60 %, v závislosti na typu budovy.

Na konci studie jsou uvedeny příklady, o kolik vzrostou roční náklady na energie v eurech v německém prostředí. Níže je vybrán příklad pro rodinný dům vytápěný plynem. Domy jsou z hlediska energetické náročnosti rozděleny do tříd od nejúspornější A+ do nejméně úsporné H. Podle těchto tříd jsou vypočteny roční produkce CO₂ domu a následně náklady na CO₂. Přitom pro roky 2024 až 2026 jde o plánované ceny v euro za tunu CO₂. Pro rok 2027 je spočteno více cenových variant včetně skutečně brutální ceny 900 euro/t CO₂.

Vzhledem k tomu, že vývoj cen CO₂ nelze předvídat, nejsou zatím jasné dodatečné náklady na bydlení v důsledku cenotvorby CO₂. To rozhodně není pro obyvatele uklidňující, zvláště když pro některé půjde o významný propad životní úrovně, o ztrátu sebevědomí jako osoby schopné se o sebe sám postarat, aniž by se člověk musel „postavit do fronty na podporu“.

Ministr životního prostředí Petr Hladík se 16. července k problematice vyjádřil takto: „Do českého zákona se nebude dávat rozšíření zpoplatnění emisních povolenek na uhlí, plyn a fosilní paliva. Pouze v něm ukotvíme povinnost pro dodavatele fosilních paliv vykazovat emisní povolenky v souladu se směrnicí Evropské unie. To znamená, že firma, která dodává paliva, bude od 1. ledna 2025 reportovat Ministerstvu životního prostředí, do kterých segmentů kolik typu paliva dodala.“

Vyjádření ministra se ovšem týká roku 2025. Nedovedu si představit, že by Česká republika EU ETS II od roku 2027 nebo s posunem od roku 2028 nezavedla.

Chcete-li si citovanou studii prohlédnout celou, tak je dostupná ke stažení zde:
https://buveg.de/wp-content/uploads/2024/09/2024-09-17-FIW-BUVEG-Auswirkungen-Marktpreisbildung-ETS2-.pdf