Reklama

Dopady systému obchodování EU ETS2 s emisemi CO₂ – příklad pro plyn v Německu

24.8.2024

Ing. Josef Hodboď, TZB-info, redakce

Cenu emisní povolenky 45 eur/t CO₂ považují v Německu za minimální.

Reklama

V článku „Jak zdraží vytápění domácností plynem a uhlím revize systému obchodování s emisemi CO₂?“ kalkuloval jeho autor Ing. Zdeněk Lyčka s přibližnou cenou emisní povolenky 45 eur/t CO₂. Toto může být pro domácnosti závislé za zemním plynu a uhlí nadměrně optimistický předpoklad. V Německu se šíří informace mnohem méně příznivé, které cenu povolenky 45 eur/tuna CO₂ považují za běžnou, současnou a minimální. Jedná se o velmi závažnou skutečnost vzhledem k velkému podílu domácností závislých na vytápění zemním plynem. Podle statistiky (BDEW „Jak vytápí Německo?“ 2023) na základě statistického šetření Sčítání lidu 2022 každý zásah do ceny plynu v současnosti zasáhne 56 % obyvatel ve vytápěných bytech a téměř 47 % z přibližně 19,5 milionů vytápěných obytných budov.

Obr. Ceny emisních povolenek od 2. 4. 2024 do 31. 7. 2024 jsou rozhodně vyšší než uvažovaných 45 eur/t CO₂ (Zdroj: www.kurzy.cz/komodity/emisni-povolenky-graf-vyvoje-ceny/2024-eur-1tuna)

Němci nic nemění na plánu ukončit využití zemního plynu pro vytápění od roku 2045. Je zřejmé, že do ceny plynu se zákonitě bude muset promítnout urychlení odpisů pořizovací ceny plynovodů a souvisejících zařízení, neboť jejich provoz se v některých distribučních oblastech stane nerentabilní. Biometanu nebude dost, aby zemní plyn nahradil. Problémy a velká nejistota je na straně vodíku. Jak bude klesat spotřeba plynu, budou provozovatelům plynovodů klesat přepravovaná množství plynu. Náklady za provoz plynovodů se budou muset promítnout do menšího množství plynu. Zvýšení ceny plynu proto nezpůsobí jen vyšší cena emisních povolenek. V Německu se hovoří o tom, že zkrácené odpisy plynárenských sítí by měly být umožněny ještě letos, maximálně v roce 2025.

Kalkulace, která vychází z analýzy ceny plynu provedené BDEW (zákazníci v domácnostech, únor 2024) uvádí následující složky:

1,97 centu/kWh za síťové poplatky včetně měření a provozu měřicího místa
0,03 centu/kWh jako koncesionářský poplatek
0,55 centu/kWh jako daň z energie
0,82 centu/kWh za cenu emisní povolenky CO₂ (45 eur/t CO₂)
0,19 centu/kWh (za poplatek za uskladnění plynu (od července 2024: 0,25 Ct/kWh)

V souhrnu 3,56 centů/kWh, v orientačním kurzu 25 Kč/euro tedy 0,89 Kč/kWh. Ve fázi relativně stabilního vývoje cen od roku 2014 do roku 2021 byl aritmetický průměr ročních hodnot z analýzy ceny plynu o dost nižší, a to od 2,99 centů/kWh do 2,65 centů/kWh v roce 2017, tedy průměrně 2,82 centů/kWh a navýšení je zcela zřetelné.

Tím, že v Německu již i domácnosti odebírající zemní plyn platí náklady na emisní povolenky, případné zvýšení jejich ceny z 45 eur/t CO₂ nebude mít tak velký vliv na cenu plynu, jako prvotní promítnutí emisních povolenek do ceny zemního plynu pro malé odběratele v ČR.

Od roku 2027 se cena CO₂ již nebude určovat prostřednictvím vnitrostátních politik, ale spíše v celé Evropě prostřednictvím evropského systému obchodování s emisemi EU-ETS2 pro emise CO₂ z fosilních paliv. Několik studií předpokládá průměrné ceny CO₂ výrazně přes 100 eur/t CO₂ již v letech zahájení ETS2. A to by znamenalo v příkladu dopadů na domácnost, jak ho kalkuloval Ing. Lyčka v článku „Jak zdraží vytápění domácností plynem a uhlím revize systému obchodování s emisemi CO₂?“ zdražení o více než 20 %.

Nyní v ČR stojíme před otázkou, kdy a jak bude emisní povolenka na CO₂ zavedena do ceny plynu i pro ty, kteří ji zatím neplatí. Tento politicky hodně nepopulární skutek je zatím odložen, nicméně rok 2028 se jeví jako nejdelší možný odklad.

Domácnosti, které jsou závislé na elektřině ze sítě nebo které si tuto závilost volí, by na základě výše uvedených čísel mohly nabýt dojmu, že jich se takové velké zdražení netýká. Velký omyl. V ceně elektřiny sice již jsou zahrnuty náklady na emisní povolenky, takže nehrozí nárazový cenový šok, jaký způsobí zavedení EU ETS2 do cen fosilních zdrojů i pro malé spotřebitele, nicméně zvýšení ceny emisní povolenky nebudou dodavatelé elektřiny hradit ze svého a do cen domácností je promítnou. U elektřiny lze, na rozdíl od plynu, očekávat mnohem rychlejší růst režijních složek její ceny. Zvyšující se odběrovou a výrobní nestabilitu musí něco vyrovnávat. Například jde o náklady na zavedení "inteligentního" řízení a měření, o náklady na velká bateriová úložiště elektřiny, o úpravy místních sítí, rozvoden, transformátorů aj. tak, aby bezpečně plnily pro ně někdy i nové úlohy, na které nebyly navrženy. Velmi opatrně a zatím bez větší pozornosti médií se objevují vyjádření, podle kterých by podíl "režijních" nákladů v konečné ceně elektřiny měl optimálně být asi 70 %.