V české energetice začíná doba plynová, stát potřebuje mít infrastrukturu pod kontrolou

Je dekarbonizace energetiky ten správný cíl?

Ano, cíl je to správný říká v rozhovoru Michal Šnobr. Trochu mě ale straší průběžné termíny, které fakticky určují průběh a rychlost dekarbonizace. Tyto termíny jsou Evropskou unií určovány ideologicky, bez ohledu na technické možnosti transformace energetiky. Tento přístup nebere v úvahu, že energetika je průmyslové odvětví s velmi dlouhou dobou návratnosti investic a velmi vysokými nároky na bezpečnost dodávek elektřiny i tepla. EU pomocí ekonomického nástroje – emisní povolenky – přerozděluje toky peněz především z uhelných zdrojů do obnovitelných zdrojů. S růstem ceny emisních povolenek se tento finanční transfer stal natolik účinným nástrojem, že už během příštích několika let se uhelné zdroje elektřiny a tepla stanou ztrátovými. To donutí majitele elektráren a tepláren buď ukončit jejich provoz, nebo je dále provozovat, ale s finanční podporou státu.

Jak hodnotíte strategické rozhodnutí vlády k nákupu společností RWE Gas Storage CZ a NET4GAS?

Z pohledu bezpečnosti státu hodnotím obě tato rozhodnutí jako prozíravá a správná. Nákupem společností získá stát přístup k plynovým zásobníkům a páteřním plynovodům. Z časových i technických důvodů je možné výrobu elektřiny z uhlí nahradit jedině výrobou v plynových zdrojích. Politici si konečně uvědomili, že náhrada uhlí kombinací jaderných a obnovitelných zdrojů je pro ČR v daném časovém horizontu nereálná. Ministerstvo financí poprvé ve své studii přiznalo, že jeden jaderný blok by mohl přijít až na 400–600 mld. Kč. V české energetice začíná doba plynová a zajištění bezproblémového přístupu státu k celé plynové infrastruktuře je nutností.

Co ale Šnobr považuje za skandální je rozdílný přístup vlády k soukromým vlastníkům obou nakupovaných společností (RWE Gas Storage CZ, NET4GAS) oproti přístupu k minoritním akcionářům společnosti ČEZ. Cena, za kterou vláda obě společnosti nakoupila je podle Šnobra trojnásobná, oproti ceně, kterou je na burze oceněna hodnota majetku minoritních akcionářů ČEZ.

Jaká je budoucnost společnosti ČEZ?

Budoucnost ČEZu se řešila na politické úrovni celý minulý rok. K projednání byly vládou předloženy zákony nazvané LEX ČEZ I, a LEX ČEZ II. Obě předlohy zatím sněmovna neschválila a podle Šnobra ani v budoucnu neschválí. Je pravděpodobné, že ČEZ má zájem o nákup největšího distributora plynu v ČR – společnost GasNet. Pokud by se nákup uskutečnil, změní se struktura společnosti. Připravovaná restrukturalizace společnosti ČEZ pak proběhne podle jiného schématu a bude časově posunutá.