Tornádo rok poté, díl I.

S kamerou estav.tv na Moravu po roce

Když 24. června 2021 na Moravě udeřilo tornádo a zpustošilo 5 obcí, bylo to pro naše redakce TZB-info a ESTAV.cz především lidská tragédie. Kolega Petr Brandejský pomáhal i přímo na místě, my ostatní jsme se podíleli se samozřejmostí na materiální a finanční pomoci. Nyní po roce jsme se do míst vypravili s kamerou, protože tragédii již lze přetavit do odborné roviny a informace využít pro projektování a novou výstavbu a pro fungování obcí a měst.

Přečtěte si také Tornádo rok poté, díl II. Přečíst článek

Informace, které by neměly zapadnout

Zajímalo nás obnovení dodávek elektřiny a plynu po tornádu, vliv na provoz ČOV, rozsah a dopad poškození domů podle materiálů, konstrukcí a stáří objektů, ale i urbanismus nových částí obcí a likvidace suti po záchranných pracech.
Navštívili jsme Moravskou Novou Ves, Mikulčice, Hrušky a pro informaci jsme jeli i do Brna.

Tornádo opět letos v červnu v Lanžhotě na Břeclavsku

Jak je poučení aktuální, jsme se měli možnost přesvědčit dříve, než jsme mysleli, než jsme měli možnost reportáž Tornádo rok poté sestříhat a odvysílat. Jižní Moravu téměř po roce od ničivého tornáda opět zasáhla silná bouře, která brala i střechy domů. Tornádo v pondělí 13. 6. 2022 v Lanžhotě na Břeclavsku o síle druhý stupeň ze šesti zasáhlo pás do šíře sta metrů. Poškodilo třicítku domů a hospodářských budov. Lanžhot leží jen 10 km od Hrušek, kde loňské řádění živlu začalo.

Radnice na Moravě plánují pořízení varovných systémů, které obyvatele upozorní na riziko povodní a extrémních bouřek. V jednání jsou sirény či hlasová hlášení, zálohování akumulátorovými bateriemi při výpadku proudu, tlampače propojené s rádiem, snímače hladiny v řece v protipovodňové ochraně. Český hydrometeorologický ústav testuje aplikaci, která na rizikové jevy povodně, bouřky, požáry či vítr upozorní hasiče i starosty. Odborníci však upozorňují, že vznik tornáda lze jen velmi těžko předpovídat, a ještě hůře určit, kde přesně udeří.

Co dál

Se starostou v Moravské Nové Vsi jsme diskutovali i o příležitosti, kterou katastrofa nabídla. A to zvládnout urbanistickou a architektonickou výzvu. Vrátit se k původnímu charakteru obce, skloubit požadavky moderního bydlení s tradičním vzhledem zástavby a citlivě naplánovat obnovu a novostavby zničených domů, včetně obecních staveb, a také řešení veřejných prostranství. Jednou z iniciativ, která měla urbanismu obcí pomoci byla Studie tradičního domu pro obyvatele obcí zasažených živelnou katastrofou. Iniciativu uvítali starostové postižených obcí, uvést v život se jí ale nepodařilo. Středobodem obnovy se stala hra o čas a finance. Pro nás je toto určitě námětem k dalšímu natáčení.

Přečtěte si také Metodiky oceňování staveb poškozených živelní pohromou – tornádem Přečíst článek

Co s odpadem z likvidace následků tornáda?

Na vedení Jihomoravského kraje jsme se ptali, jak se naložilo s odpadem, kterého bylo mnoho a samozřejmě vznikal za situace, kdy nebylo možné třídit podle běžných pravidel. V době našeho natáčení byly hromady odpadů dávno pryč.