logo TZB-info

estav.tvnový videoportál

Reklama

Tornádo rok poté, díl II.

Mikulčice, Tornádo rok poté, foto estav.tv
Mikulčice, Tornádo rok poté, foto estav.tv

Natáčeli jsme v Moravské Nové Vsi, v Mikulčicích a Hruškách téměř po roce. Hledali jsme poučení pro návrh, stavbu a rekonstrukci domů, pro fungování infrastruktury. Zajímalo nás, jak se vypořádaly obce s odpadem a jak se provádělo oceňování škod.

Reklama

Na jižní Moravě se v posledních letech viditelně střídají extrémy počasí. Proto se plánuje pořízení varovných systémů, které obyvatele, samosprávu i složky integrovaného záchranného systému upozorní na riziko povodní, požárů a extrémních bouřek. V hledáčku jsou sirény, hlasová hlášení, tlampače propojené s rádiem, snímače hladiny v řece v protipovodňové ochraně, vše samozřejmě zálohováno akumulátorovými bateriemi při výpadku proudu, aplikace Českého hydrometeorologického ústavu.

V Moravské Nové Vsi jsme se starostou hovořili na náměstí. Před námi byl kostel, který se před rokem objevil na mnoha fotografiích, zmizela mu špička věže, okna i vitráže, stromy i domy okolo. Za zády jsme měli radnici, která na rozdíl od řady již opravených domů, stále nesla stopy tornáda, byla pod lešením a stavební práce byly v plném proudu. S opravou totiž probíhá i rekonstrukce, která vrací staré budově její původní krásu, odhaluje historické konstrukce včetně krovu. S jeho opravou a rekonstrukcí krásného podkroví se čekalo na profíky, kteří opravovali i dřevěné konstrukce známého Libušína.

Více zajímavých videí na estav.tvOn-line televize pro architekturu, stavbu a bydlení

Nejvíce v obcích chyběly ruce

Navštívili jsme i Střední odborné učiliště stavebních řemesel v Brně Bosonohách, protože jejich studenti jeli do postižených obcí také pomáhat. Jak byli přijati? A jak to přijali oni sami?

Přečtěte si také Aktivní Střední škola stavebních řemesel Brno-Bosonohy Přečíst článek

Dva díly Tornádo rok poté

Na Moravu jsme jeli pro informace, které mohou být zdrojem poučení pro obyvatele i samosprávu. Jak je poučení aktuální, jsme se měli možnost přesvědčit dříve, než jsme mysleli, než jsme měli možnost reportáž Tornádo rok poté sestříhat a odvysílat. Jižní Moravu téměř po roce od ničivého tornáda opět zasáhla silná bouře, která brala i střechy domů. Tornádo v pondělí 13. 6. 2022 v Lanžhotě na Břeclavsku o síle druhý stupeň ze šesti zasáhlo pás do šíře sta metrů. Poškodilo třicítku domů a hospodářských budov. Lanžhot leží jen 10 km od Hrušek, kde loňské řádění živlu začalo.

Přečtěte si také Tornádo rok poté, díl I. Přečíst článek

Jakkoliv už je s odstupem roku možné sdílet některé zkušenosti a jakkoliv za rok se postižené obce změnily k nepoznání, určitě je mnoho dalších věcí, které se nám do reportáže Tornádo rok poté nevešly. Budeme se k nim vracet na TZB-info i v reportážích a komentářích na estav.tv.

Děkujeme starostům Moravské Nové Vsi a Mikulčic za jejich čas a vstřícnost a klobouk dolů před tím, co za rok zvládli všichni společně. Děkujeme za milé přijetí v místě, zdravíme a přejeme jen vše dobré.

Jak ukončit něco nekonečného

Tuším zradu, že toto téma, byť nechtěné, ukončit nelze. Proč? Protože „stan v podobě víru“, jak jedno z písemně zaznamenaných tornád nazvala Kosmova kronika v roce 1119, je zde s námi napořád. Ten záznam je tudíž přes 900 let starý a dokladuje nám, že příroda si žije svým životem a nedbá na naše potíže, jež nám tím přináší. Pochopitelně, pokud svým chováním ještě masívně „přikládáme pod kotel“, pak není údiv na závěr na místě! Ročně Česko postihne asi 5 tornád. Jejich časy průběhu se liší od desítek vteřin až po tříhodinovou apokalypsu zaznamenanou v roce 1910 na našem území. Pokud je proměnlivá délka jevu i jeho intenzita, pak je proměnlivá i jeho trajektorie a její délka. V roce 2021 tornádo na Moravě trvalo 35 minut a zanechalo za sebou spoušť v délce 26 kilometrů a 500 m šířky, zatím co to tříhodinové tornádo urazilo vzdálenost okolo 200 kilometrů. Naštěstí v našich zeměpisných šířkách je tornádo většinově jevem s kratšími časy a menší intenzitou než jinde ve světě. Nicméně ani na to se nelze spolehnout. Na Moravě v roce 2021 dosahovalo na Fujitově stupnici stupeň F4, což je obrovská intenzita, v Evropě nebývalá. Všechno, čeho by se dalo chytit v pozitivním slova smyslu, se bohužel hemží proměnnými a je více jak nejisté. Pokud nenacházíme smysluplné řešení, jak vše uchopit? Zůstat ve vleku těchto náhodných, a hlavně nenadálých, katastrof? Souběžně se nabízí otázka, proč téma stále omílat a jitřit duše těch, kteří tornádo zažili na vlastní kůži, přišli o blízké, bydlení, obživu. Pomoc státu je obrovsky náročná a nákladná. Stejně tak pomoc všech těch, co se semknuli a nenechali postižené oblasti svému osudu.

To vysvětlení je prosté. Člověk se jen tak lehce nepoddává pasivitě a snaží se ty proměnné eliminovat. Máme signály z několika míst na Jižní Moravě, že lidé při výstavbě zničených obydlí řeší v novém domě kryty, které odolají takovýmto jevům. Ve světě již běžně existují prefabrikované obytné buňky, sklepy, kryty, které dokážete zakopat do země a v případě potřeby zde ukrýt rodinu a blízké. Prevence je nezbytná i u veškerých stavebních konstrukcí. Je třeba zodpovědně přistupovat ke stavbě domů a jejich příslušenství. Lehké, nezpevněné a špatně provedené konstrukce a technologická nekázeň, zde nemají šanci. Stavebníci si zesilují zdi, využívají častěji těžkých betonových stropů, dbají na precizní spojení jednotlivých částí stavby, včetně krovů.

Stejně tak již dlouhodobě pracují obce na systému včasného varování. Společně s ČHMÚ, dalšími institucemi i veřejnými sdělovacími prostředky lze predikovat část těchto jevů a reagovat na ně. V době mobilních aplikací a možnosti záložních zdrojů pro sirény či obecní rozhlas dozajista existuje řešení i více.

Tady máme vysvětlení toho, proč po roce znovu vracíme celou věc na pomyslný stůl. Je třeba nepodlehnout pasivitě ani nenechat věci ležet ladem.

Pokud se s těmito informacemi dobře pracuje, pak nás to dozajista dovede k řešení, jež alespoň částečně dokáže předvídat a eliminovat to, co zdánlivě vypadá neřešitelně. Vzájemná provázanost včasné výstrahy, možných úkrytů a přizpůsobeného chování lidí v kritické situaci jsou možným řešením.

Na závěr chceme ještě jednou poděkovat všem statečným, kteří se nedali zlomit ranami osudu v podobě hrůz tornáda. Viděli jsme, jak některé domy povstaly z ničeho a krajina s vesnicemi se opět proměňuje v živoucí organizmus. Děkujeme taky všem, co podali pomocnou ruku, nelitovali svého času ani financí. Stejně tak stát i kraj, včetně záchranných složek, dokázaly účinně pomoci.

Nemáte pocit, že být součástí takové nebývalé lidské sounáležitosti tak nějak pomyslně hřeje u srdce a je povznášející? Tak si ten pozitivní plamínek v srdci udržujme a hlavně nezapomeňme.

 
 

Reklama


© Copyright Topinfo s.r.o. 2001-2022, všechna práva vyhrazena.