Zdravotní rizika vody z městských fontán?
Vodní schody v Denisových sadech pod Petrovem, foto Ing. arch. Petr Brandejský, redakce
Pro kvalitu vody fontán nejsou stanoveny žádné legislativní požadavky a provozovatelé fontán nemají při jejich provozu žádné povinnosti. Voda ve fontánách není určena ke koupání, jakkoliv může lákat k osvěžení.
Voda ve fontánách není určena ke koupání, nicméně v období teplého počasí může lákat k osvěžení. Nemusí přitom dojít jen k přímému kontaktu těla s vodou, ale lidé pohybující se v blízkosti fontán jsou rovněž vystaveni aerosolu vznikajícímu z rozstřikované vody, jak je tomu např. na obr. č. 1. Pro kvalitu vody fontán nejsou stanoveny žádné legislativní požadavky a provozovatelé fontán nejsou při jejich provozu limitováni žádnými regulemi.
Obr. č. 1 – vodotrysky na Masarykově náměstí v Ostravě
Pilotní projekt
V roce 2018 provedla Krajská hygienická stanice Moravskoslezského kraje pilotní projekt za účelem zmapování kvality vody ve fontánách. Vytipovány byly vodní prvky umístěné v klidových zónách, jež jsou volně přístupné zejména dětem.
V rámci projektu byla provedena pasportizace vybraných fontán v rozsahu: označení fontány, majitel/provozovatel, zdroj vody, akumulace, popis atrakce, recirkulace, úprava a dezinfekce vody (bez úpravy, automatická, manuální), doplňování vody, vypouštění, čištění akumulační nádrže, provozní kontroly (četnost, rozsah).
Z provedené pasportizace vodních prvků vyplynulo, že ve všech případech byly provozovatelem obce, případně jimi zřízené technické firmy. Zdrojem vody byl ve všech případech veřejný vodovod. Překvapivým zjištěním bylo, že všechny vybrané fontány měly akumulaci, recirkulaci a s výjimkou dvou i zdravotní zabezpečení přípravky na bázi chlóru. Autoři článku se domnívají, že tato skutečnost je základním předpokladem k zajištění mikrobiologické kvality, a tedy i zdravotní bezpečnosti vody ve fontánách.
Od července do září byly odebrány vzorky vody ze 12 fontán na území měst pěti okresů Moravskoslezského kraje, jejichž výčet je uveden v tabulce č. 1
| Označení | Název fontány | Označení | Název fontány |
|---|---|---|---|
| OV1 | Vratimov, Radniční nám. | BR1 | Bruntál, Nádražní |
| OV2 | Ostrava, Masarykovo nám. | BR2 | Rýmařov, nám.Míru |
| OV3 | Ostrava, Husův sad | FM1 | Frýdek-Místek, Tržní |
| OP1 | Opava, Horní náměstí | FM2 | Třinec, nám. T. G. Masaryka |
| OP2 | Opava, Ostrožná | KA1 | Český Těšín, nám. ČSA |
| OP3 | Opava, Dolní náměstí | KA2 | Karviná, Masarykovo nám. |
Rozsah analýz
Laboratorní analýzy byly prováděny v rozsahu těchto mikrobiologických ukazatelů: Legionella spp., Escherichia coli, intestinální enterokoky a Pseudomonas aeruginosa. Výběr mikrobiologických ukazatelů byl proveden na základě posouzení praktického využití této vody (kvalitativně blízké vodě pro koupání). V úvahu byla brána skutečnost, že vodní prvky jsou zejména v teplém ročním období využívány volně žijícím ptactvem (viz obr. č. 2), které je významným potenciálním zdrojem kontaminace vody.
Obr. č. 2 – holubi u vodotrysků na Masarykově náměstí v Ostravě
Obr. č. 3 – odběr vzorků vody
V rámci odběrů byly změřeny teplota vody ve fontáně, teplota okolního vzduchu a koncentrace volného a celkového chloru. Voda byla odebírána z trysky vodní atrakce před dopadem na hladinu (případně na zem). První odběry byly provedeny v období déletrvajícího teplého počasí, některé ze vzorků byly odebrány opakovaně i na konci letní sezóny.
Výsledky byly srovnány s limity vod ke koupání, které byly nejbližší způsobu užití vody ve vodních atrakcích. Na straně jedné se jedná o limity bazénové vody, podmíněné hygienickým zabezpečením této vody a na straně druhé tolerantnějšími limity pro tzv. betonové nádrže (nádrže ke koupání s řízeným přítokem a odtokem vody, bez chemické úpravy a zdravotního zabezpečení) – viz tab.2a, 2b. Pro ukazatel Pseudomonas aeruginosa u betonových nádrží (BN) byl použit původně platný limit 10 KTJ/100 ml.
Naměřené hodnoty jsou uvedeny v tabulkách.
Tab. č. 2a – výsledky podle obsahu volného chloru včetně srovnání s limity bazénové vody (BV)
Tab. č. 2b – výsledky podle obsahu volného chloru včetně srovnání s limity pro betonové nádrže (BN)
Výsledky projektu
Laboratorní analýzy prokázaly, že v žádném z odebraných vzorků nebyla prokázána přítomnost mikroorganismu Legionella spp. V případě ostatních sledovaných mikroorganismů byla prokázána mnohdy jejich masivní přítomnost, a to zejména u vzorků, kde v rámci odběrů nebyla zjištěna přítomnost volného chloru.
Výsledky naznačují, že při koncentraci volného chloru v rozmezí 0,3–0,6 mg/l, tzn. na úrovni požadovaného hygienického zabezpečení vody v plaveckých bazénech, lze předpokládat, že i voda ve fontánách bude vyhovovat představám „bezpečné vody“ pro kontakt s tělem člověka.
Při vyhodnocování výsledků jsme se zamýšleli nad nedostatečností zabezpečení vody chlórem v exponovaném letním období. Je otázkou, zda je příčinou selhání lidského faktoru (čas dovolených, nedostatečná zkušenost s nastavením dávkování vhodné koncentrace chlóru v době extrémně teplého, slunného počasí) nebo prostá technická porucha dávkovacího zařízení.
Uvedené skutečnosti potvrzují, že voda ve vodních prvcích je často významně mikrobiologicky kontaminována, nicméně výsledky projektu naznačují cestu k bezpečnému provozování vodních prvků ve městech.
Ing. Tomáš Graman, Euroclean
Výsledky měření koncentrace volného chloru mohly být ovlivněny tím, že voda byla odebírána ze stříkajícícho pramene, kde dochází k výraznému provzdušnění a tedy odvětrání chloru z vody. Taky je nutné měření provést ihned po odběru nebo opět dojde k vyprchání volného chloru. Protože článku není uvedena metodika, není tak zcela možné posoudit situaci.
EuroClean s.r.o. zajišťuje kompletní úpravu fontánové vody od mechanických nečistot, zvýšené tvrdosti, nežádoucích mikroorganismů a zvýšeného obsahu železa a manganu.
Ing. Žabička Zdeněk, autorizovaný inženýr, emeritní projektant:
Vodní prvky – komentář k pilotnímu projektu
Pilotní projekt KHS Moravskoslezského kraje je velmi dobrým podkladem pro návrh a provozování technologického zařízení vodního hospodářství fontán.
Během svého profesního života jsem navrhl řadu řešení vodního hospodářství pro fontány. Většina z nich je dosud v provozu. Samozřejmě se u některých z nich vyskytly problémy.
Blízkost pískoviště se projevila v zanášení soustavy pískem, protože děti potřebovaly vodu na své bábovičky.
Poloha fontány uvnitř parku vedla majitele psů k tomu, že nechávali své padesátikilové mazlíčky koupat v nádrži. Výsledkem je, že předfiltr čerpadla se rychle ucpává psími chlupy. Po týdnu je předfiltr utěsněn téměř dokonalým nepropustným filcem.
Okrasná nádrž před pavilonem G na brněnském výstavišti svádí návštěvníky kuřáky při pěkném počasí po únavných prohlídkách exponátů k posezení na okraji nádrže. Návštěvník kuřák po vykouření cigarety cvrnkne nedopalek do vody, krásně to zasyčí. Večer musí obsluha zařízení složitě odstraňovat vatu z nedopalků zachycených na předfiltru čerpadla.
Na podzim v roce 2000 jsme byli na návštěvě v Sydney, kde začínalo jaro. Centrum města je plné úžasných fontán. Zarazil mne poměrně silný zápach chloru kolem nich. Teplota vzduchu se v poledne blížila 30 °C. Uvědomil jsem si, že chlorování zabraňuje zelenání vody, které zhoršuje estetický dojem z výtvarného díla. Zelená voda v plaveckých bazénech také signalizuje nějakou vadu, očekává se modrá a průzračná barva vody.
Začal jsem tedy do svých návrhů technologického řešení vodního hospodářství fontán zahrnovat dávkování chlornanu sodného. Problém nastavení dávkování spočívá v tom, že není jak odhadnout úbytek chloru v závislosti na mohutnosti výstřiků vody, styku s povrchem, ze kterého voda stéká zpět do nádrže a celkovým objemem vody v okruhu vodního hospodářství.
V některých případech jsem neuspěl u objednatele, protože ten si představoval jednoduchý systém zahrnující sací potrubí, čerpadlo, výtlačné potrubí a zakončení tryskou. Žádný předpis ani studie nestanoví základní parametry vodního hospodářství fontán a okrasných nádrží. Už nárok na elektrickou energii často znamenal po nějaké době odstavení zařízení z provozu a zasypání nádrže hlínou, kterou nechal osadit květinami.
Pilotní projekt KHS Moravskoslezského kraje lze uvítat jako první vlaštovku, která by mohla po dalších studiích pomoci při návrhu vodního hospodářství fontán. Kromě estetické kvality vodních prvků je třeba zajistit takovou kvalitu vody, aby nemohlo dojít k nežádoucím účinkům při kontaktu vody s tělem člověka.