Vodní prvky z pohledu technologie vodního hospodářství
Historické zahrady byly navrženy pro potřeby uzavřené skupiny lidí. V současné době jsou zahrady a parky využívány převážně širokou veřejností se všemi negativními vlivy, které z toho plynou. Článek uvádí také požadavky na technické řešení vodních prvků včetně požadavků na provoz.
1 Všeobecně
Voda se od starověku stala součástí kulturního rozvoje civilizace. Starší kultury považovaly vodu za posvátnou a nikoho nenapadlo ji znečišťovat. Starověk proslul mimo jiné visutými zahradami, jejichž nedílnou součástí byla voda a stín.
Historické zahrady byly navrženy pro potřeby uzavřené skupiny lidí, pro jednotlivce nebo k oživení veřejného prostoru. V současné době jsou zahrady a parky využívány převážně širokou veřejností se všemi negativními vlivy, které z toho plynou. Návštěvník veřejného prostoru se uklidňuje posezením u vody, kde si s potěšením pokuřuje. Před odchodem „cvrkne“ nedopalek do vody. Krásně to zasyčí… Jak si s nimi poradí vodní prostředí, nikoho z nich nezajímá. Příkladem je fontána v areálu brněnského výstaviště (obr. 1).
Obr. 1 Odpočinková plocha u pavilonu G
Dětem se líbí hraní s vodou při přímém kontaktu s výtrysky vody na náměstí v Třešti (obr. 2) a pro celou veřejnost je v horku příjemné ochlazení procházkou bosky ve vodě tekoucí po schodech v Brně na konci ulice Bašty poblíž hlavního nádraží (obr. 3).
Obr. 2 Náměstí v Třešti
Obr. 3 Brno, Bašty
Mnohem horší jsou zásahy opilých vandalů, kteří jsou schopni drastickým způsobem poškodit díla zhotovená pro zlepšení mikroklimatu parteru.
Nebezpečí zanášení vodních prvků pískem se zvyšuje se snižováním odstupu dětského pískoviště od vodního prvku. Současným problémem se stává využívání vodních prvků pro osobní hygienu bezdomovců a pro koupání psů.
Z hlediska zdroje vody se dají rozdělit vodní soustavy na průtočné a soustavy s uzavřenou cirkulací vody.
Kvalita vody (zejména její chemické složení) může ovlivnit povrch vodního prvku a podmínky pro případné oživení faunou a florou. Kvalitu vody lze upravit tak, aby se omezil destruktivní vliv vody na povrch vodních prvků. Výrazné poškození některých materiálů způsobuje kyselý déšť v kombinaci s výkaly přemnožených holubů a racků prakticky na celém území České republiky.
2 Průtočné vodní soustavy
2.1 Charakteristika průtočných vodních soustav
Zdrojem vody pro průtočné vodní soustavy bývají výše položené studny nebo vodní toky různé velikosti a různé kvality vody.
2.1.1 Studny
Už ve starověku byla čistá voda přiváděna dlouhými akvadukty z horských oblastí především jako pitná voda pro obyvatele větších sídel a také pro napájení veřejných a soukromých vodních soustav (obr. 4).
Obr. 4 Akvadukt v Lisabonu (vodu do města přivádí již od roku 1748)
Čistá pitná voda je v současné době velmi drahá. Řešení vodních soustav s trvalým průtokem vody je většinou ekonomicky neudržitelné a navíc je podmíněno nekolísajícím přítokem vody. Mezi výjimky je možno zařadit Máchadlo v historické části města Litomyšle, které je napájeno trvalým vývěrem vody z nasycených hornin pod zámeckým návrším (obr. 5). Příkladem průtočné fontány je zpívající fontána na Pražském hradě (obr. 6), která byla původně napájena užitkovým hradním vodovodem z oblasti Střešovic. Na tento vodovod byly za vlády Rudolfa II. napojeny i ostatní vodní prvky a zahrady Pražského hradu.
Obr. 5 Litomyšl, Na Máchadle (trvalý vývěr podzemní vody)
Obr. 6 Pražský hrad, Letohrádek královny Anny, Zpívající fontána, kterou odlil v roce 1568 z bronzu brněnský kovolijec T. Jaroš podle návrhu Itala Francesca Terza
2.1.2 Vodní toky
Některé vodní nádrže v areálech parků u zámků byly zřízeny přímo na vodoteči. Pohyb vody bývá zajištěn vytvořením jezu, stavidla nebo požerák ovládají hladinu vody a její průtok parkem (obr. 7, 8). Řešení využívá výškového rozdílu hladinou zdrže a dolním tokem, do kterého je odtok vody zaústěn zpět. Povodňový průtok vody ovlivňuje nebo dokonce ohrožuje níže položenou výsadbu parku.
Obr. 7 Telč, soustava rybníků
Obr. 8 Telč, rybník v zámeckém parku
Jiná řešení využívala dopravu vody vodními koly z řeky do výše položených míst. K pohybu kola se využívala buď hydraulická kapacita vodního toku anebo se využilo zvířecí nebo lidské síly (obr. 9).
Protože voda v tocích není chemicky upravována, jsou takové vodní soustavy oživovány vhodnými druhy ryb, které pomáhají udržet biologickou rovnováhu soustavy. Součástí biotopu jsou i různé druhy divoce žijících vodních ptáků a na vodní prostředí vázané jiné druhy živočichů. Voda v soustavě zůstává celoročně, v zimě při teplotách pod bodem mrazu hladina zamrzá. Proto je třeba soustavu doplnit vzduchováním, které umožní rybám přežít (obr. 10).
Obr. 9 Hama, Sýrie, vodní kolo (přežilo letošní boje?)
Obr. 10 Brno, Kociánka, vzduchování vodního prvku s rybami
2.2 Kvalita vody pro průtočné vodní soustavy
2.2.1 Studny
Obr. 11 Schéma řešení (1 – studna, 2 – vodní prvek, 3 – přepad)
Voda z podzemních zdrojů bývá čistá bez organického znečistění, složení vody je různé, ale její kvalita se v průběhu roku podstatně nemění. Většinou se jedná o vodu tvrdou s vyšším obsahem vápníku, který se při změně hodnoty pH na vzduchu vylučuje na stékaném povrchu. Podzemní voda obsahuje často vyšší obsah iontů železa nebo manganu, které může způsobit zabarvení povrchu vodních prvků do hněda až černa.
2.2.2 Vodní toky
Obr. 12 Schéma řešení (1 – zásobující vodoteč, 2 – odběrný objekt, 3 – vodní prvek, 4 – odtok, 5 – vodoteč)
Obr. 13 San Francisko, efektní výstřik vody z hluboké vodní nádrže
Voda ve vodních tocích má velmi proměnlivou kvalitu a kolísavý průtok. Voda, která přitéká do soustavy má kolísavý obsah rozpuštěných i nerozpuštěných látek. Zvýšený obsah organických i minerálních nerozpuštěných látek se objevuje zejména v období přívalových dešťů, hodnoty BSK5 a CHSK a ostatních znečisťujících látek závisí na hustotě osídlení a způsobu využití území v povodí toku. V letním období se voda silně ohřívá tím více, čím je voda v soustavě mělčí. Při zvyšování teploty se snižuje obsah kyslíku ve vodě a zároveň se zrychluje růst řas a sinic. Takové podmínky mohou vodu dočasně výrazně znehodnotit.
Průtočné vodní prvky, které jsou součástí parkových úprav, jsou velmi citlivé na znečistění splaveninami přinášenými z horní části povodí. Doprovodná zeleň je zdrojem znečistění vody pylem, okvětními lístky, opadajícími plody, listím a jehličím. Výhodou rozlehlých vodních prvků s charakterem přírodních podmínek je možnost oživení vody vodními živočichy, ptáky a na vodu vázanými druhy ostatních živočichů. Nevýhodou takových biotopů je nutnost řešení jejich ochrany před velkou vodou.
Přírodní biotopy mohou být doplněny různě tvarovanými výstřiky vody umístěnými přímo ve vodní nádrži nebo provzdušovacím zařízením pro zvýšení obsahu kyslíku ve vodě, případně pro udržení míst s volnou hladinou bez ledu v zimě.
3 Vodní prvky s uzavřenou cirkulací vody
3.1 Charakteristika vodních prvků s uzavřenou cirkulací vody
Zdrojem vody pro vodní prvky s uzavřenou cirkulací vody bývají většinou veřejné nebo soukromé vodovody pro napouštění vodních prvků a pro doplňování ztrát vody odparem a ztrát při praní filtrů.
3.1.1 Vodní prvky s uzavřenou cirkulací vody bez doplňkové technologie
Systém uzavřené cirkulace vody bez doplňkové technologie (např. filtrace, úprava vody apod.) se používá výjimečně. Použije se v případě požadavku umístění atraktivního vodního prvku do velké přírodní nádrže, která je navíc průtočná s dostatečnou výměnou vody.
Soustava většinou obsahuje pouze ponorné čerpadlo s připojenou tryskou. Umístění čerpadla většinou vyžaduje vytvoření ochrany před vniknutím vodních živočichů nebo splavenin do soustavy.
Údržba takové soustavy je jednoduchá, spočívá v kontrole zanesení ochranných sít a odstranění zachycených nečistot. Použití tohoto systému v menších vodních nádržích je omezeno spíše estetickým dojmem.
Pokud je čerpadlo s tryskou na očích návštěvníků, nebývá výsledný pohled na vodní prvek elegantní.
3.1.2 Vodní prvky s uzavřenou cirkulací vody bez chemické úpravy vody
Uzavřená cirkulace vody bez chemické úpravy vody se používá pro vodní prvky, u kterých se předpokládá osazení menší nádrže rybami nebo jinými vodními živočichy.
Klasická soustava vodních prvků s uzavřenou cirkulací vody bez chemické úpravy vody sestává z akumulační nádrže, předfiltru, čerpadla a filtračního zařízení, které může být doplněno UV filtrem. Odběr vody z nádrže je buď přes přepad do akumulační nádrže nebo skimmerem v kombinaci s odběrem vody ze dna nádrže. Použití skimmeru je pro historické objekty velmi problematické proto, že se obtížně skrývají a památkáři neradi připouští zásahy do historické konstrukce.
Jinou možností úpravy vody je použití samočisticích biotopů. Myšlenka vychází z toho, že díky biologickým rozkladným procesům se veškerá hmota, která do jezírka napadá (jedná se o listí, pyl, prach, výkaly z ryb, atd.) rozloží a vodní rostliny v nádrži tuto hmotu přemění na biomasu. V nádrži se nenachází žádný filtr, resp. filtrem je samotné jezírko, případně se filtrační biotop umístí mimo nádrž. Jediným technickým prvkem systému je čerpadlo, které zajistí cirkulaci vody mezi filtrační zónou a nádrží. Ostříháním vodních rostlin z nádrže a filtračním biotopem se biomasa odstraní. Kal, který se usazuje na dně nádrže, se musí čas od času odstranit. Uměle vytvořený biotop má nevýhodu oproti klasickému systému. Pro dokonalou funkci je potřeba velký prostor. Pro správnou účinnost je potřeba poměrně velká plocha hladiny, min. 100 m2, lépe však více. V závislosti na množství živočichů ve vodě a klimatických podmínek bude občas docházet k zakalení vody nebo růstu řas.
Není-li dostatek prostoru nebo vyžaduje-li se lepší kvalita vody, musí se přírodě pomoci. Zmenší-li se plocha nádrže s biotopem, zmenší se prostor, ve kterém mohou žít bakterie a rostliny, které se v přírodních nádržích starají o proces nitrifikace. Tento prostor je třeba nahradit, zpravidla použitím jezírkové filtrace, která nahrazuje prostor potřebný pro osídlení bakteriemi. Jezírková filtrace je zařízení, ve kterých je filtrační médium. Je to porézní materiál, který je vhodný k osídlení bakteriemi. Celý filtrační proces probíhá na přírodní bázi. Voda ve vodním prvku bývá v horkých dnech zabarvená řasami do zelena. Zabarvení vody nelze odstranit. Koupání psů, kterým líná srst ohrožuje technologii tím, že na předfiltru se vytváří kompaktní plstěný film.
Obr. 14 Schéma řešení (Č1 – čerpadlo filtrace, Č2 – čerpadlo fontány Fo, Č3 – odvodnění podzemní strojovny, P – přepad, Oa – ochranná armatura, F – biologický filtr, VP – vodní prvek)
3.1.3 Vodní prvky s uzavřenou cirkulací vody s kompletní úpravou vody
Vodní prvky s uzavřenou cirkulací vody s kompletní úpravou vody se používají pro nádrže s relativně malým objemem vody, kde je hlavní funkcí vodního prvku estetický dojem z čisté vody a čistých povrchů polévaných vodou.
Klasická soustava vodních prvků s uzavřenou cirkulací vody s chemickou úpravou vody sestává z akumulační nádrže, předfiltru, čerpadla, dávkovacího zařízení chemikálií a filtračního zařízení, které může být doplněno UV filtrem. Odběr vody z nádrže je buď přes přepad do akumulační nádrže nebo s skimmerem v kombinaci s odběrem vody ze dna nádrže.
Vzhledem k tomu, že nelze vyloučit v extrémně horkých dnech kontakt osob s vodou je nutno zajistit dávkování dezinfekčního prostředku, který současně omezí růst řas.
V zimním období je možno doplnit ohřívání vody tak, aby se prodloužila doba provozu. V období velkých mrazů se voda z vodního prvku musí vypustit. Velmi pečlivě se musí posoudit, zda se musí použít samostatné čerpadlo a samostatné čerpadlo pro výtrysky vody nebo lze použít čerpadlo jedno. Většinou pro okruh filtrace stačí menší čerpadlo, které zajistí dostatečnou kvalitu vody průchodem přes filtr. Změna hydraulického odporu při zanesení filtru neznamená změnu průtoku vody ve vodních atrakcích. Výtrysky vody dodávané jiným čerpadlem (nebo několika) zajistí konstantní tvar vodních atrakcí.
Obr. 15 Schéma řešení I (Č1 – čerpadlo filtrace, Č2 – čerpadlo fontány, Č3 – odvodnění strojovny, DČ – dávkovací čerpadlo, L – lapač splavenin, EV – dopouštění vody, V – větrání, H1–H3 – ovládání hladiny, H4 – havarijní hlásič zaplavení, O – elektrický ohřívač bazénové vody, prodlužuje sezónu, funkce do cca -10°C venkovní teploty)
Obr. 16, 17, 18 Brno, Fons salutis
4 Stavební úpravy a požadavky na energie
4.1 Stavební řešení strojovny
Strojovna pro vodní prvky musí umožnit udržet a obsluhovat zařízení celoročně v řádném, provozuschopném stavu. Strojovna musí být ochráněna před zaplavením vodou, před mrazem a její prostor musí být větratelný (včetně požadavku na udržení vnitřní teploty pod 30 °C).
Podlaha strojovny musí být opatřena odvodněním (gravitačním nebo čerpaným). Gravitační odvodnění lze použít pouze v případě, že podlaha strojovny je nad úrovní maximálního vzdutí vody ve stoce, na kterou je strojovna napojena.
Čerpadlo pro odvodnění strojovny nesmí být ani v zimním období odpojeno od el. energie. Ve strojovně by mělo být osazeno čidlo zaplavení podlahy. Signalizace má být přivedena do místa správce zařízení a musí být v provozu celoročně.
4.1.1 Strojovny umístěné v objektech
Umístění strojovny v objektech nebo v opěrných zdech je velmi výhodné pro údržbu a obsluhu zařízení. Podmínkou pro zřízení takové strojovny v objektu je možnost gravitačního přítoku vody do akumulační nádrže. Pokud není možno zajistit gravitační přítok vody do akumulační nádrže, musí se zajistit prostor pro přečerpání vody od vodního prvku do strojovny.
V objektu lze snadno zajistit vhodné podmínky pro provoz zařízení, pro přístup obsluhy a pro umístění rozvaděčů.
Obr. 19 Litomyšl, fontána před pedagogickou školou
Obr. 20 Pohled do strojovny ve sklepě pedagogické školy v Litomyšli
4.1.2 Podzemní strojovny
Podzemní strojovny musí mít zajištěno odvodnění podlahy strojovny, výměnu vzduchu a přístup pro obsluhu po dobu celého roku. Strop a vstupní poklop musí být upraveny tak, aby se zamezila kondenzace vody na stavební konstrukci a na zařízení uvnitř strojovny. Strop strojovny musí být navržen pro pojezd těžkých vozidel a krytí výztuže musí odpovídat podmínkám pro vodohospodářské stavby.
Strojovna musí být ochráněna před zaplavením vodou, před mrazem a její prostor musí být větratelný (včetně požadavku na udržení vnitřní teploty v letním období pod 30 °C). Velmi pečlivě se musí zohlednit tepelný výkon od technologického zařízení (čerpadla, případně ovládání proměnlivých výtoků. Osazení čerpadla do malé šachty bez výměny vzduchu zkrátí životnost motoru čerpadla až na několik týdnů.
Vstupní poklop do podzemní strojovny musí být vodotěsný, musí mít min. rozměr 600/600 mm, vstupní žebřík nebo stupačky nesmí zmenšovat min. vstupní prostor 600/600 mm. Vstupní poklop by měl být uzamykatelný, ovladatelný jednou osobou a měl by být navržen pro pojezd nákladním vozem.
Osoba, která vstupuje do podzemního prostoru, se nejprve musí ujistit, že vzduch uvnitř podzemního prostoru je nezávadný, zejména pokud nebyla strojovna delší dobu navštívena. Vstupující osoba musí být zajištěna jinou osobou na povrchu tak, aby mohla být zajištěna pomoc v případě úrazu nebo nevolnosti.
4.2 Požadavky na technické řešení vodních prvků
4.2.1 Akumulační nádrž
Návrh objemu akumulační nádrže musí vycházet z velikosti vodního prvku, objemu vody nad přepadovou hranou, objemu vody pro praní filtru a objemu přívodního a vratného potrubí. Kromě toho by se měl zohlednit rezervní objem vody tak, aby doba mezi zapnutím a vypnutím největšího čerpadla nebyla kratší než 5 min. Akumulační nádrž musí být vybavena odkalovacím uzávěrem a přepadem. Přepad vodních prvků umístěných vně budovy musí být dimenzován na přítok srážkové vody do vodního prvku s intenzitou 0,030 l/s.m2. Výjimečně lze využít akumulace ve vodním prvku a tím z něj omezit odtok vody. Akumulační nádrž musí být navržena tak, aby ji bylo možno vyčistit (vystříkat vodou nebo vyčistit mechanicky).
4.2.2 Lapače splavenin
Součástí systému vodních nádrží s uzavřeným okruhem musí být lapač splavenin, který by měl být osazen před akumulační nádrž. Návrh lapače splavenin musí odpovídat předpokládanému znečistění (blízkost stromů, chování návštěvníků) a průřezu přívodních trysek do vodního prvku. Umístění lapače splavenin by mělo umožnit snadné odstraňování zachycených látek.
4.2.3 Filtrační zařízení
Výkon filtračního zařízení závisí na objemu vody ve vodním prvku a požadavku na průhlednost vody v něm.
Pokud je přívod vody do vodního prvku skrytý (klidná zrcadlová hladina) je možno zavést přívod vody z filtračního zařízení přímo do vodního prvku. Během filtračního cyklu se v závislosti na zanesení filtru mění hydraulický odpor filtru a tím se mění průtok a dopravní výška na vstupu do vodního prvku. Výkon filtračního zařízení by měl být (v závislosti na hloubce vody) v rozmezí výměny vody ve vodním prvku 1× až 4× za hodinu z objemu vody ve vodním prvku. V období vysokých letních teplot se doporučuje nepřetržitá filtrace vody tak, aby se zabránilo růstu řas.
Vodní prvky, které jsou vybaveny výtoky s různými tvary vodních paprsků nebo rozdílným požadavkem na průtočné a filtrační množství vody, by se neměly řešit s přímým napojením na výstup vody z filtračního zařízení. Okruh filtrace by měl být oddělen od ostatních okruhů vody ve vodním prvku. Takové řešení zajistí konstantní tvar vytékajících paprsků vody.
4.2.4 Dávkování chemikálií
Pro správnou funkci filtrace se musí udržovat kvalita vody na hodnotě pH mezi 7 a 7,5. Vícevrstvé filtry umožňují filtraci bez další úpravy kvality vody. Pro dvouvrstvé filtry se pro správnou funkci filtru musí před filtrací dávkovat koagulant, který zlepší zachycení nežádoucích látek v systému. Prací voda pak po průchodu filtrem obsahuje kromě zachycených nečistot i kal příslušného oxidu kovu (železo, hliník). Kal nelze přímo vypouštět do vodních toků.
Pro většinu vodních prvků je třeba zajistit dezinfekci vody. Dezinfekce chrání povrch vodních prvků před zvýšeným růstem řas. V období velmi vysokých teplot vzduchu v letním období je možno nárazově dávkovat proti řasám algecid.
4.2.5 Čerpadla
Pro vodní prvky se používají odstředivá čerpadla s potřebným výkonem. Je možno použít čerpadla s proměnnými otáčkami, která umožní plynule měnit průtok a/nebo dopravní výšku na výtoku do vodního prvku a tak ovlivnit vzhled vodního prvku.
Při návrhu čerpadel a zařízení pro jejich ovládání se musí počítat s vývinem tepla, které je třeba odvádět tak, aby čerpadla mohla spolehlivě a dlouhodobě fungovat.
Čerpadlo, které odvodňuje podlahu strojovny, nesmí být vyřazeno z provozu během zimní nečinnosti vodního prvku.
4.2.6 Vodní mlha
Pro zlepšení mikroklima v parcích je možno použít zařízení pro vývin mlhy. Vlastní zařízení se osazuje do strojovny, trysky s mlhou je možno umístit v místech odpočinku návštěvníků.
4.3 Odvodnění
Každý vodní prvek (kromě průtočných vodních prvků zřízených na tocích) musí být odvodněn tak, aby nedošlo k jeho vyplavení během dešťové srážky. Může byt napojen na vsakovací objekt nebo na dešťovou kanalizaci. Řešení vsakování by mělo být v souladu s ČSN 75 9010. Přípojka kanalizace musí být navržena v souladu ČSN EN 12056 a ČSN 75 6760. Odvodnění vodního prvku musí umožnit jeho vypouštění nebo přečerpání do výše uložených zařízení. Kaly z praní filtru mají být likvidovány napojením na splaškovou kanalizaci.
4.4 Zdroj vody
Přívod vody musí zajistit dodávku vody do systému vodního prvku tak, aby v reálném čase bylo možné systém napustit vodou. Řešení musí odpovídat ČSN EN 1717, ČSN EN 806, ČSN 75 5409, ČSN 75 6101.
4.5 Zdroj energie
Hlavní rozvaděč by měl být umístěn nad terénem (v samostatně stojícím pilíři nebo ve stěně nejbližší budovy). Odvodnění podlahy, havarijní čidlo a ventilátor s ovládáním by měl mít samostatný spínač celoročně zapnutý.
Ovládací rozvaděč a elektrorozvody by ve většině případů měly být v provedení do vlhka.
4.6 Provoz a údržba vodních prvků
Provoz vodního prvku se má provádět podle provozního řádu, který by si měl zpracovat nebo si nechat zpracovat majitel objektu.
Součástí provozního řádu má být:
- označení majitele a provozovatele vodního prvku
- seznam odpovědných osob vč. podepsaných protokolů o seznámení obsluhy s funkcí zařízení (vždy min. 2 osoby – pro případ záskoku)
- telefonní čísla příslušných havarijních a zdravotních služeb, policie a příp. dalších nezbytných institucí
- technická dokumentace vodního zdroje (situace, půdorysy řešení, schéma zapojení a příslušné revize zařízení a předávací protokoly)
- popis funkce jednotlivých částí vodního prvku a popis činnosti obsluhy
- technické podklady jednotlivých zařízení s návody na obsluhu
- provozní deník
4.6.1 Letní provoz
Letní provoz se předpokládá v období od konce dubna do konce září. Na začátku provozu se vodní prvek zkontroluje, odstraní se zimní ochrana, očistí se a napustí vodou (pokud není celoročně naplněn a provozován – např. průtočné vodní nádrže na toku).
4.6.2 Zimní provoz
Většinou se předpokládá odstavení vodního prvku během zimního období. Voda se vypustí, vodní prvek se uvede do režimu bez provozu. Ve funkci se musí nechat odvodňovací čerpadlo a havarijní čidlo.
Doporučuje se vodní prvek ochránit před poškozením a zasypáním odpadními látkami (zbytky vegetace, antropoidní nečistoty). V případě, že voda ve vodním prvku zůstane s vodními živočichy i v době mrazů, musí se zajistit přívod vzduchu pro jejich přežití a ochrana konstrukce před poškozením ledem (obr. 10).
5 Závěr
Při návrhu vodních prvků je třeba zohlednit:
- provozní dobu zařízení
- možnost poškození vodního prvku vandaly
- vzdálenost dětských pískovišť od vodního prvku (vnášení písku do vodního prvku)
- zamezení provádění hygienické očisty ve vodním prvku
- zamezení koupání psů ve vodním prvku
Literatura
- ČSN 73 6614 Zkoušky zdrojů podzemní vody
- ČSN 73 6615 Jímání podzemní vody
- ČSN 73 6650 Vodojemy
- ČSN 75 0748 Žebříky pevně zabudované v objektech vodovodů a kanalizací
- ČSN 75 0905 Zkoušky vodotěsnosti vodárenských a kanalizačních nádrží
- ČSN 75 1400 Hydrologické údaje povrchových vod
- ČSN 75 5401 Navrhování vodovodních potrubí
- ČSN EN 806-1 (75 5410) Vnitřní vodovod pro rozvod vody určené k lidské spotřebě – Část 1: Všeobecně
- ČSN EN 806-2 (75 5410) Vnitřní vodovod pro rozvod vody určené k lidské spotřebě – Část 2: Navrhování
- ČSN EN 806-3 (75 5410) Vnitřní vodovod pro rozvod vody určené k lidské spotřebě – Část 3: Dimenzování potrubí – Zjednodušená metoda
- ČSN 75 5411 Vodovodní přípojky
- ČSN EN 1717 (75 5462) Ochrana proti znečistění pitné vody ve vnitřních rozvodech a všeobecné požadavky na zařízení na ochranu proti znečistění zpětným průtokem
- ČSN EN 12056 – 1 (75 6760) Vnitřní kanalizace – Gravitační systémy – Část 1: Všeobecné a funkční požadavky
- ČSN EN 12056 – 2 (75 6760) Vnitřní kanalizace – Gravitační systémy – Část 2: Odvádění splaškových odpadních vod – Navrhování a výpočet
- ČSN EN 12056 – 3 (75 6760) Vnitřní kanalizace – Gravitační systémy – Část 3: Odvádění dešťových vod ze střech – Navrhování a výpočet
- ČSN EN 12056 – 4 (75 6760) Vnitřní kanalizace – Gravitační systémy – Část 4: Čerpací stanice odpadních vod – Navrhování a výpočet
- ČSN EN 12056 – 5 (75 6760) Vnitřní kanalizace – Gravitační systémy – Část 5: Instalace a zkoušení, pokyny pro provoz, údržbu a používání
- ČSN 75 6760 Vnitřní kanalizace
- ČSN EN 12050 – 2 (75 6762) Čerpací stanice odpadních vod na vnitřní kanalizaci – Konstrukční zásady a zkoušení – Část 2: Čerpací stanice odpadních vod bez fekálií
- ČSN 75 9010 Vsakovací zařízení srážkových vod
Historic gardens served for closed groups of people. Today, gardens and parks are mainly used by the general public, with all the negative influences that flow from it. The article also mentions requirements for technical solutions of water elements, including operational requirements.