Dodatečná dvířka do vany a kritický pohled na vybavení hygienických místností

Chtěl bych shrnout několik postřehů na řešení vybavení hygienických místností. Jsem si vědom toho, že patrně pláču na špatném hrobě. Pracovníci oboru zdravotní techniky nemají zásadní vliv na vybavení těchto místností. Řešitelé interiéru (většinou architekti) nezajímá jako priorita využívání místností, ale „krása“ návrhu zejména ze svého pohledu. Omlouvám se menšině zpracovatelů interiéru, ale vybral jsem příklady, podle mne, nevhodných návrhů.

Pro navrhování hygienických místností platí řada předpisů včetně těch, které popisují řešení určené pro osoby s omezenou pohyblivostí [1, 2 a 3]. Předpisy, které určují řešení hygienických místností pro osoby s omezenou pohyblivostí, se vztahují pro navrhování běžných hygienických místností v obytné zástavbě. Potíž vzniká při hygieně osob s přechodným handicapem, např. po úraze. Předmětem tohoto zamyšlení není rozbor správnosti a využívání těchto předpisů ve stavebnictví. Chci se zabývat vybavením hygienických místností z pohledu estetiky nebo bezpečnosti používání. Místnosti a jejich vybavení jsou určené k používání „zdravým“ jedincům. Jsem si vědom toho, že návrhy ze strany projektanta sanitárního vybavení hygienických místností bývají většinou oslyšeny architektem, kterého podporuje investor. Koupelna musí být krásná a vzhled je důležitější než zkušenosti uživatelů.

Obr. 1 Umyvadla na dřevěné desce

Obr. 2 Detail desky

Dnešní návrhy občas obsahují řešení s dřevěnou deskou a umyvadlem položeným na ní (obr. 1, 2). Dřevo a voda není z hlediska estetiky nejlepší řešení, kromě prvních několika týdnů používání hygienických místností. Na obr. 2 je detail desky po dvou letech provozu. Vzhled hygienických místností při pravidelné údržbě nemá vliv na funkci zařízení. Pokud se začne údržba zanedbávat, začnou se problémy s kvalitou povrchu prohlubovat a důsledkem bývá i změna chování uživatelů k horšímu.

Příkladem skoro nebezpečného řešení hygienických místností může být koupelna u hotelového pokoje (obr. 3). Po přenocování v moderním hotelu jsem konečně pochopil to množství úrazů VIP osob po sprchování. Úžasný pohled z vany. umístěné ve „skleníku“, do sousedícího pokoje a obráceně z postele na koupající se partnerku (obr. 4). Problém nastává při vstupu do vany a výstupu z ní. Na obr. 3 jsou vidět skleněné stěny v místě vstupu do vany. I zdravý člověk se nemůže přichytit jinak než se mokrou rukou držet 5 mm silného skla, Přitom by stačilo přesunout skleněnou zástěnu a k pevné stěně na druhé straně vany přidat madlo na stěnu u vstupu do vany. Samozřejmě by se muselo přehodnotit umístění ovládacích armatur.

Obr. 3 Vana v hotelovém pokoji

Obr. 4 Pohled přes vanu do pokoje

Hygienická zařízení, která jsou navrhována v bytové výstavbě (včetně některých rodinných domů) nepřihlíží k možným zdravotním problémům obyvatel. Každý z nás může být postižen úrazem nebo nemocí. Zdravý mladý člověk s takovou událostí nepočítá. Jak člověk stárne, začne přemýšlet, jak se dostane do vany, a hlavně z vany. Někteří se rozhodnou vyměnit vanu za sprchu se všemi důsledky. Vana se musí vytrhnout, odstranit obklady a nově řešit instalace. Po rekonstrukci rozvodů vody a odvodnění se musí vyřešit hydroizolace a nové obklady.

Existuje řešení, které poněkud omezí stavební práce a spočívá v osazení průmyslově vyrobeného sprchového boxu. Z pohledu estetiky a úklidu vznikají nepříjemné dutiny mezi sprchovým koutem a stávajícími stěnami v místě s napojení baterie. Celý proces je poměrně nákladný, omezuje užívání bytu na určitou dobu včetně značné prašnosti a hluku během bourání.

Nejmenší a nejkratší zásah do provozu bytu je využitím netradičního řešení osazením vstupních dvířek do stávající vany (obr. 5). Firma si provede zaměření stávajícího stavu a na jeho základě si vyrobí dvířka, která následně osadí do tělesa vany. Vlastní montáž spočívá v zakrytí stěn a zařízení koupelny. Během práce se nemusí vymístit žádné ze stávajících zařízení (např. pračka). Následně se provede vymezení budoucího otvoru do stěny vany (obr. 6).

Obr. 5 Vyrobená dvířka

Obr. 6 Vymezení budoucího otvoru

Další činností je vyřezání otvoru do vany (obr. 7). Po začistění otvoru se provede výplň vzniklých dutin nenasákavým polystyrenem (obr. 8) a utěsnění všech vzniklých spár. Poslední etapou je vsazení dvířek a utěsnění spáry. Po ukončení montáže uklidí a odnese firma všechny odpadní materiály. Celková doba montáže je asi 4 hodiny. Výsledná podoba zásahu je vidět na obr. 9. Po 24 hodinách je možno využít vanu pro koupel (obr. 10). Podle původního osazení vany vznikne různě vysoký schodek mezi dnem vany a podlahou koupelny. Při zvýšené poloze vany je možno používat odnímatelný plastový schodek. Výsledným řešením je snadný přístup do vany pro osoby s omezenou pohyblivostí. Pro bezpečnější pohyb během koupele je ke stěně připevněno madlo.

Obr. 7 Vyříznutí otvoru

Obr. 8 Výplň dutin a tmelení dutin

Obr. 9 Vsazená dvířka

Obr. 10 Koupel, voda po přepad

Výše uvedené řešení umožní snadné a rychlé řešení problémů, které souvisí se změnou mobility osob. Stárnutí populace znamená nárust problémů mobility populace. Mladí lidé si neuvědomují, že změna mobility může být otázkou vteřiny. V oblasti působí několik firem. Doporučuji vybrat firmu, která si sama provede zaměření místa pro vložení dvířek. Některé firmy chtějí po zákazníkovi, aby si zaměření provedl sám. Takový přístup může způsobit problémy během předávání a provozování díla. Při uzavírání smlouvy je nezbytné zkontrolovat předmět smlouvy, dobu plnění a podmínky záruky.

Obr. 11 Sušič rukou v Rudolfinu

Posledním bodem, na který bych chtěl upozornit, je otázka sušení rukou ve veřejných prostorech. Kovidová krize vyvolala diskuze na téma šíření hygienických problémů vzduchem. Během krize se ozývalo ze všech stran, že není vhodné osazovat pro osušení rukou na hygienických místnostech rozháněče mikroorganizmů teplým vzduchem z těchto sušáků. Vím, že osazení těchto hluk produkujících přístrojů nenavrhují pracovníci ZTI. Příkladem velmi nevhodného použití jsou sušiče na hygienických místnostech v pražském Rudolfinu (obr. 11). Prosím, upozorněte architekta a objednatele, který navrhuje interiéry, na nevhodnost řešení.

Literatura

1. Vyhláška č. 266/2021 Sb., o technických požadavcích na stavby
2. Vyhláška č. 398/2009 Sb., o obecných technických požadavcích zabezpečujících bezbariérové užívání staveb
   Pozn.: Vyhláška 398/2009 Sb. (stejně jako další prováděcí vyhlášky starého stavebního zákona 183/2006 Sb.) budou platit to té doby něž budou vydány nové předpisy podle nového stavebního zákona č. 283/2021 Sb., nejpozději však do 1. 7. 2027.
3. ČSN 73 4108 Hygienická zařízení a šatny