Rekonstrukce malého bytu 1+kk
Volba systému vytápění
Hlavním motivem k sepsání tohoto seriálu bylo podělit se o zkušenosti, kterých jsme nabyli v době rozhodování, instalace a provozu nového systému vytápění v malém bytě. Článek obsahuje jednoduchý příklad výpočtu provozních nákladů pro několik variant vytápění.
Když jsme se v roce 2009 rozhodovali o rekonstrukci garsonky v bytové zástavbě z 30. let 20. století, tak kromě razantní změny dispozice přišlo na rozhodování, jak v rekonstruovaném bytě budeme vytápět.
Původní dispozice bytu před rekonstrukcí
Dosavadní řešení vytápění a přípravy teplé vody nebylo zcela komfortní, a proto jsme to chtěli při rekonstrukci celého bytu změnit. V bytě bylo umístěno pouze jedno lokální plynové topidlo (tzv. „vafky“ či „wawky“) a příprava teplé vody byla realizována přostřednictvím elektrického zásobníku.
Tepelné ztráta bytu je okolo 4 kW a pro tuto hodnotu jsme začali hledat zdroj tepla. Teoreticky přicházely v úvahu 4 varianty. Jak už to bývá, každá z nich měla svá „pro“ a „proti“.
Lokální plynové topidlo
V původní dispozici bylo osazeno pouze jedno lokální topidlo, konkrétně v obývací místnosti. Zbytek bytu, včetně chodby a dokonce i koupelny, byl nevytápěný. To našim představám o pohodlném bydlení samozřejmě nevyhovovalo. Nevytápěná chodba (se sporákem) a nevytápěná koupelna jsou místnosti s velkou produkcí vodních par a určitě jsme nechtěli, aby se na prochladlých zdech začaly tvořit plísně.
Pokud bychom snad uvažovali o renovaci a rozšíření stávajícího systému, tak bychom museli:
- Provést rekonstrukci plynového rozvodu po bytě (cca 10 tis.),
- vyměnit staré lokální topidlo za nové (cca 10 tis.),
- vyměnit a instalovat nový zásobník s elektrickým ohřevem teplé vody (cca 8 tis.),
- do chodby a koupelny bychom museli nainstalovat další lokální topidla (cca 15 tis.), vzhledem k dispozici bytu by ale nemohla být plynová.
Z hlediska investičních nákladů by toto řešení bylo určitě nejlevnější (celkem cca 45 tis), ale protože jsme na víkendy jezdili často pryč, preferovali jsme systém, který by bylo možné trochu inteligentněji ovládat. Aby jej bylo možné časově programovat, pružně regulovat, a v době naší nepřítomnosti zamezil nežádoucímu vychladnutí bytu.
V zimním období se totiž stávalo, že po dvoudenní nepřítomnosti trvalo vyhřátí bytu na příjemnou teplotu klidně i celý večer – po našem návratu bývalo v bytě 13 až 15 °C.
Plynový kotel
Další možností byla instalace plynového kotle s průtokovým ohřevem teplé vody a nuceným odtahem spalin.
V případě, kdy bychom chtěli plynový kotel instalovat, bylo by třeba:
- Stejně jako v případě lokálních topidel rekonstruovat bytový plynový rozvod (cca 10 tis.),
- najít v nové dispozici místo nejen pro kotel (cca 40 tis.), ale také pro odkouření. V levnější variantě s odkouřením přes zeď (odhadem cca 10 tis. i se zednickými pracemi), v dražší variantě s odtahem do komína (odhadem 20 tis.),
- v nové dispozici umístit 3 otopná tělesa (cca 15 tis.) – jedno v obytné místnosti, jedno v chodbě a jedno v koupelně.
Řešení s plynovým kotlem je finančně náročnější než řešení s lokálními topidly (cca 75 až 85 tis.), ale zase poskytuje daleko vyšší komfort užívání.
Problém ovšem spočívá v tom, že špičkový výkon pro vytápění bytu je 4 kW, po většinu otopného období bude tak někde okolo 2 kW. A najít plynový kotel, který by dokázal modulovat výkon od pár set wattů do cca 24 kW potřebných pro průtočný ohřev teplé vody, nebylo možné.
Také je potřeba započítat i nutnost pravidelné revize spalinových cest, každoroční vyčištění spotřebiče před otopnou sezónou, což jsou náklady cca 1,5 až 2 tisíce za rok.
A v neposlední řadě bychom kvůli levnější variantě odkouření museli požádat ostatní spoluvlastníky domu o svolení provést otvor do fasády. A protože fasáda byla tou dobou asi 2 roky po rekonstrukci, asi by to přinejmenším znamenalo nějaké zdržení.
Nechali jsme si plynový kotel jako záložní variantu a přemýšleli dál.
Elektrické přímotopné vytápění
Posledním systémem, který jsme vzali do úvahy, bylo elektrické přímotopné vytápění. Z hlediska výkonu potřebného pro vytápění takto malých bytů se jedná v podstatě ideální zdroj.
Na otázku „kam s ním“ se nabízely dvě odpovědi. Podlahové vytápění nebo stropní vytápění.
Protože jsou v obytné místnosti dřevěné trámové stropy (a tedy i podlahy), nechtěli jsme na něj dávat betonovou vrstvu pro instalaci topných rohoží. Podlahové vytápění je navíc omezující rozmístění nábytku, takže jsme se soustředili na velkoplošné stropní vytápění.
Jak bylo zmíněno, náš byt se nalézá ve staré zástavbě, pro kterou jsou typické velké světlé výšky místností. V obytné místnosti byla 3,2 m a na chodbě a v koupelně dokonce 3,5 m. Instalací stropního vytápění by se sice světlá výška v celém bytě snížila na 2,8 m, ale tomu jsme se nebránili.
Také se nám líbilo, že nebudeme muset zmenšovat už tak malou užitnou plochu bytu o prostor pro otopná tělesa či lokální topidla.
Systém elektrického vytápění je samozřejmě možné pohodlně regulovat a programovat.
Protože jsme si řekli, že pokud budeme elektrické vytápění realizovat, tak budeme pro vaření instalovat také indukční desku, tudíž odpadne nutnost rekonstruovat kompletní plynový rozvod.
Jediné, co se nám trochu nelíbilo, to byla instalace podhledu se stropním vytápěním do koupelny. Obávali jsme se, že by se jej nemuselo podařit udělat difuzně těsný, což by mohlo mít nepěkné důsledky. Ale protože koupelna je na železobetonové desce, tak jsme zvolili variantu s instalací malé topné rohože pod dlažbu.
Až doposud se elektrické vytápění jevilo jako rozumné řešení s nejmenším počtem problémů. Začali jsme řešit, co to pro nás bude znamenat ve stavební přípravě a z finančního hlediska.
- V celém bytě bude potřeba instalovat sádrokartonový podhled a nad něj tepelná izolace (nehořlavá minerální vata) alespoň o tloušťce 100 mm (odhadem 30 tis.),
- navýšení velikosti jističe – přechod z jedné fáze na tři (7,5 tis.),
- vybudování nové posílené elektro přípojky (cca 5 tis.),
- systém stropního vytápění s regulací (cca 25 tis.),
- topná rohož do koupelny (cca 5 tis.),
- otopné trubkové těleso do koupelny (cca 5 tis.),
- nový zásobník pro ohřev teplé vody (cca 8 tis.).
Celkové náklady pro instalaci tohoto systému se tedy dostávají zhruba na 85 tisíc, investičně je to tedy srovnatelné s instalací plynového teplovodního vytápění, regulace a komfort provozování jsou srovnatelné též.
Z hlediska sdílení tepla by velkoplošné stropní vytápění mělo být i pocitivě příjemnější, protože teplo je předáváno sáláním velké otopné plochy a náběh vytápění by měl být cítit rychleji než u jiných systémů.
Při instalaci elektrického vytápění není třeba řešit odtah spalin, a tedy každý rok myslet a zařizovat údržbu plynového kotle a spalinové cesty. Systém s elektrickým stropním vytápěním a elektrickým ohřevem teplé vody je v podstatě bezúdržbové zařízení.
Hybridní systém vytápění kotlem na plyn, ohřev vody v elektrickém zásobníku
Do úvahy by snad mohla přijít varianta hybridního systému, kdy bychom pouze vyměnili lokální topidla za plynový kotel, a ohřev vody by zůstal realizován elektrickým zásobníkem.
Alespoň tak byla provedena rekonstrukce v byte s totožnou velikostí, který se nachází pod námi. Tam ale zůstala dispozice bytu víceméně stejná, jak ukazuje náš půdorys původního stavu.
My jsme ale chtěli kompletní změnu dispozice, proto jsme o této variantě moc neuvažovali, ale můžeme se podívat alespoň na odhad investičních nákladů.
Odhad investičních nákladů
- Rekonstrukce bytového plynového rozvodu (cca 10 tis.),
- kotel (cca 25 tis.),
- odkouření – v levnější variantě s odkouřením přes zeď (odhadem cca 10 tis.), v dražší variantě s odtahem do komína (odhadem 20 tis.),
- nová otopná tělesa (cca 15 tis.) – jedno v obytné místnosti, jedno v chodbě a jedno v koupelně,
- nový zásobník pro ohřev teplé vody (cca 8 tis.).
Toto řešení je investičně (cca 68 až 78 tis.) porovnatelné jak s plynovým kotlem, tak s elektrickým vytápěním. Ale protože by výhodnější sazba elektřiny byla používána pouze 8 hodin, provoz takového systému bude určitě dražší, než kompletního elektrického systému.
K porovnání provozních nákladů se ostatně ještě dostaneme v závěru tohoto seriálu.
Stanovení provozních nákladů
V souvislosti s náklady na údržbu se plynule dostáváme ke stanovení celkových nákladů na provoz. Vycházeli jsme z plánovaného vybavení bytu a výpočet jsme mohli porovnat s náklady, které jsme platili doposud, v ne tak komfortně zařízeném bytě.
Starý byt
Vytápění a vaření bylo na zemní plyn. Spotřebu na vaření jsme stanovili odhadem. Uvažovali jsme, že denně se vařilo asi 0,5 hodiny, většinou na jednom hořáku. O víkendu maximálně 1 hodinu na dvou hořácích. Zhruba 30 dní v roce nebyl byt obýván (víkendy mimo, dovolené).
Hodinová spotřeba zemního plynu sporáku při plném výkonu se uvažuje cca 6,5 kW.
Za celý rok nám tedy při průměrném 70% výkonu odhadem vychází:
330 dní * (6,5 kW * 0,7) * (5 dní * 0,5 h * 0,25 sporáku + 2 dny * 1 h * 0,5 sporáku) / 7 dní = 350 kWh.
Odhadem jsme museli stanovit také spotřebu elektrické energie potřebné na ostatní provoz. Z důvodu přípravy teplé vody prostřednictvím elektrického zásobníku, byla v bytě používána dvou tarifní sazba D25d. Ostatní spotřebu elektřiny v době nízkého tarifu tvořily: běh staré lednice, osvětlení a provoz televizoru.
Odhadli jsme, že při denní spotřebě lednice 2 kWh připadne na její provoz 730 kWh, z asi 250 kWh v době 8hodinového nízkého tarifu v D25d. Za osvětlení a běh televizoru jsme do nízkého tarifu započítali dalších 50 kWh.
Zbytek z fakturované roční spotřeby (asi 1100 kWh) zhruba odpovídá ohřevu 70 litrů teplé vody denně, což asi nějak odpovídalo i spotřebě vody.
Protože byt dlouhou dobu nesloužil pro trvalé, celotýdenní bydlení, tak v něm nebyla ani pračka, ani sušička.
| Typ | Spotřeba [kWh/rok] | Cena s DPH [Kč/rok] | |
|---|---|---|---|
| Vytápění (ZP) – „vafky“ | 3 000 | 3 750 | |
| Vaření (ZP) – klasický sporák | 350 | 450 | |
| Platba „za plynoměr“ | – | 700 | |
| Ohřev teplé vody (EL) + ostatní spotřeba el. energie v NT | 1 100 + 300 = 1 400 | 3 000 | |
| Ostatní spotřeba elektřiny VT | Osvětlení | 600 | 2 800 |
| Stará lednice | |||
| Mikrovlnná trouba | |||
| Rádio | |||
| Televize | |||
| Platba „za elektroměr“ | – | 1 000 | |
| Celkem | 11 700 | ||
| ZP – zemní plyn EL – elektrická energie NT – nízký tarif VT – vysoký tarif | |||
Nový byt – varianta plynový kotel
Pokud bychom se rozhodli pro rekonstrukci s realizací varianty kotle na zemní plyn, s největší pravděpodobností bychom využili zemní plyn i pro vaření. Spotřebu na vaření jsme pro jednoduchost uvažovali stejnou, jako u starého bytu, ale je jasné, že se změnou způsobu užívání bytu zvýší.
Zvýší se také spotřeba energie na vytápění (počítáme, že asi 2×), protože začneme vytápět celý byt, a ne jen obytnou místnost, která tvořila polovinu objemu.
Co se ale týká vybavenosti domácnosti dalšími spotřebiči, tak jsme byt určitě chtěli dovybavit pračkou a sušičkou. Protože bychom již neměli elektrický ohřev vody, museli bychom přejít na elektrickou sazbu D02d.
| Typ | Spotřeba [kWh/rok] | Cena s DPH [Kč/rok] | ||
|---|---|---|---|---|
| Vytápění (ZP) – kotel | 5 000 | 6 250 | ||
| Vaření (ZP) – klasický sporák | 350 | 450 | ||
| Průtočný nebo kombinovaný ohřev teplé vody (ZP) | 1 600 | 2 000 | ||
| Platba za plynoměr | – | 700 | ||
| Ostatní spotřeba elektřiny | Osvětlení | 80 | 2 000 | 9 100 |
| Nová kombinovaná chladnička | 270 | |||
| Mikrovlnná trouba | 70 | |||
| Myčka na nádobí | 360 | |||
| Pračka | 340 | |||
| Sušička | 550 | |||
| PC | 170 | |||
| Rádio/Televize | 160 | |||
| Platba za elektroměr | – | 600 | ||
| Údržba kotle a spalinové cesty | – | 2 000 | ||
| Celkem | 21 100 | |||
Nový byt – varianta elektrické stropní vytápění
Pokud bychom se rozhodli pro rekonstrukci s realizací varianty elektrického stropního vytápění, tak bychom i pro vaření použili elektrické spotřebiče. Pro spotřebu na vaření platí stejné předpoklady jako u předchozí varianty – pro porovnání uvažujeme stejnou, jako u starého bytu, i když se v novém bytě určitě zvýší změnou způsobu užívání bytu.
Vybavení domácími spotřebiči uvažujeme také stejné, jako u kotle na zemní plyn, samozřejmě se záměnou plynového sporáku za indukční desku a samostatnou elektrickou troubu.
Pro systémy elektrického přímotopného vytápění se používá sazba D45d. 20 hodin odběru elektrické energie (90 % spotřeby) je realizováno v nízkém tarifu, ve vysokém tarifu zůstanou pouze zbylé 4 hodiny (tj. asi 10 % spotřeby).
| Typ | Spotřeba [kWh/rok] | Cena s DPH [Kč/rok] | ||
|---|---|---|---|---|
| Vytápění (EL/pouze NT) – stropní vytápění | 5 000 | 11 500 | ||
| Vaření (EL/NT) – indukční sporák + trouba | 200 | 450 | ||
| Vaření (EL/VT) – indukční sporák | 150 | 450 | ||
| Akumulační ohřev teplé vody (EL/NT) | 1 600 | 3 700 | ||
| Ostatní spotřeba elektřiny v NT | Osvětlení | 70 | 1 800 | 4 200 |
| Nová kombinovaná chladnička | 250 | |||
| Mikrovlnná trouba | 60 | |||
| Myčka na nádobí | 320 | |||
| Pračka | 300 | |||
| Sušička | 500 | |||
| PC | 150 | |||
| Rádio/Televize | 150 | |||
| Ostatní spotřeba elektřiny v VT | Osvětlení | 10 | 200 | 600 |
| Nová kombinovaná chladnička | 20 | |||
| Mikrovlnná trouba | 10 | |||
| Myčka na nádobí | 40 | |||
| Pračka | 40 | |||
| Sušička | 50 | |||
| PC | 20 | |||
| Rádio/Televize | 10 | |||
| Platba za elektroměr | – | 600 | ||
| Údržba systému | – | 0 | ||
| Celkem | 21 500 | |||
Závěr
Nejzásadnější změnou v dispozici bytu bylo zbourání příčky dělící chodbu a obývací místnost. Abychom se nemuseli dívat na výškově nesourodé stropy, tak bychom alespoň na chodbě stejně instalovali sádrokartonový podhled. Náš rozhodovací proces byl u konce, rozhodli jsme se pro elektrickou energii. Proč?
- Systém poskytuje plynulý nárůst výkonu potřebného pro pokrytí i malých tepelných ztrát,
- investiční náklady se jeví jako rozumné, pokud by došlo k realizaci podhledu (bez zateplení) i při instalaci systému s plynovým kotlem, lze říci, že pořízení elektrického vytápění je cenově příznivější varianta,
- provozní náklady jsou v rozumné výši, srovnatelné s plynem,
- na rozdíl od plynu nebude potřeba zajišťovat pravidelné servisní zásahy (jsme pohodlní),
- měli jsme k dispozici „vysoké stropy“, tedy prostor pro instalaci velkých sálavých ploch,
- podhledem jsme zmenšili objem místnosti, který je nutné vytápět,
- velké sálavé plochy budou sálat teplo, takže po delším víkendu bude pocit tepla dosažen v kratším čase,
- ušetřili jsme nějaké místo a maximalizovali tak využitelnou plochu bytu,
- nemuseli jsme řešit prostup odkouření přes fasádu, ani dražší, ale estetičtější variantu s odkouřením do komína,
- všechny spotřebiče domácnosti budou na elektřinu, takže jejich spotřeba se bude z velké části odehrávat v cenově příznivějším nízkém tarifu,
- nebude třeba uzavírat smlouvu na dodávku dvou médií.
Nová dispozice bytu po rekonstrukci
V následujícím díle popíšeme proces stavební přípravy, skutečně použité materiály, položkové ceny, a samozřejmě i proces samotné instalace systému vytápění.
The main reason why we have created this series of articles is to share the experiences which we have gained within the time of decision-making, design, installation as well as operation of a new electric heating system in a small flat. The article contains simple example of the operational costs calculation.