Výpočet nákladů na vytápění – modelové případy, porovnání s reálnými daty
Heating costs comparison – examples and their comparison to actual data
Porovnání nákladů na vytápění je nejpoužívanější výpočet na TZB-info. Jak výpočet obstojí u elektrického vytápění v porovnání se skutečně naměřenými daty?
Ke vzniku tohoto porovnání mě přivedly předchozí články „Zkušenosti z provozu – šedivá je teorie, zelený strom života“ a „Stropní elektrické vytápění – vyhodnocení otopných sezón 2016/2017 a 2017/2018“.
- Rekonstrukce malého bytu 1+kk
- Projekt a nezbytně nutné administrativní úkony
- Zkušenosti z provozu – šedivá je teorie, zelený strom života
- Porovnání provozních nákladů hybridního systému (plyn a elektřina) a čistě elektrického systému
- Stropní elektrické vytápění – vyhodnocení otopných sezón 2016/2017 a 2017/2018
Protože se podílím na vývoji výpočtů na portálu TZB-info, zvědavost mi nedala a napadlo mě, jak by asi vycházely výsledky výpočtu „Náklady na vytápění“ v porovnaní se skutečnými údaji z fakturací za roky 2010 – 2018.
Shrnul jsem tabulku všech fakturovaných spotřeb a nákladů na elektrickou energii, nastavil si výpočet pouze pro vyhodnocení elektrického přímotopného vytápění a poté měnil jednotlivé vstupní parametry.
Odborníkům budou následující úpravy vstupních parametrů jasné, laikovi to snad umožní pochopit jejich význam a jak ovlivňují algoritmus výpočtu nákladů na vytápění. Vždy říkám, že odborné výpočty na TZB-infu nejsou pro každého, že by je měl používat alespoň poučený laik. Snad tomu poučení, alespoň trochu, přispěje i tento výkladový článek.
Klimatická data
Na základě níže uvedené tabulky jsem venkovní výpočtovou teplotu te nastavil na minimální teplotu, která v daném otopném období byla, obdobně jsem nastavil průměrnou venkovní výpočtovou teplotu během otopného období tes a rovněž i počet dnů otopného období jsem nastavil na skutečné, v tabulce uvedené hodnoty.
Charakteristika „budovy – bytu“
Tepelnou ztrátu jsem přepočítal zvlášť pro každou venkovní výpočtovou teplotu, rozdíl 1 °C pro náš byt znamená rozdíl v tepelné ztrátě cca 0,1 kW (od základní tepelné ztráty 4 kW při -12 °C).
Typu provozu
V jednotlivých sezónách jsme vystřídali všechny typy provozu, které výpočet nabízí a s jejichž pomocí se snaží „zreálnit“ vypočítané výsledky.
V sezónách 2010 – 2011 a 2015 – 2018, kdy byl byt užíván v podstatě pouze pro přenocování, jsem použil první typ provozu „osoby pracující mimo domov a bezdětní“. V sezónách 2011 – 2014, kdy se manželka s dcerou zdržovaly doma téměř po celý den, jsem použil typ provozu „penzisté či mateřská dovolená“. A v sezóně 2014 – 2015, kdy manželka pracovala každodenně na částečný úvazek a dcera již trávila většinu dne ve školce, jsem použil typ provozu „rodina s dětmi“.
Příprava teplé vody
Počet osob – v sezóně 2010 – 2011 jsme připravovali teplou vodu pro dvě osoby, po narození dcery jsem pro sezóny 2011 – 2014 navýšil připravované množství o půl osoby.
Množství ohřívané vody jsem nastavil na 40 l na osobu a den.
Počet dnů přípravy a spotřeby teplé vody – toto je klíčové zadání, které značným způsobem ovlivňuje výsledky. Základních 365 dnů přípravy teplé vody jsem měnil podle toho, jak často jsme trávili víkendy mimo. Pro sezónu 2010 – 2011 jsem odečetl všechny víkendové dny a dostal se na hodnotu 265, v sezónách 2011 – 2013 jsem zaokrouhlil počet dnů na 300 (to jsme jezdili pryč zhruba každý druhý víkend), a pro sezóny 2013 – 2015 jsem od celoroční, nepřetržité přípravy odečetl pouhých 35 dnů, protože jsme již po většinu víkendů zůstávali.
Stejný počet dnů (330) jsem ponechal i pro sezóny 2015 – 2018, protože byt je používán v obdobném režimu.
Průměrné ceny za kWh a pravidelné měsíční platby
Dle záznamů a propočtů z faktur jsem nastavil skutečné průměrné ceny za kWh pro nízký a vysoký tarif a samozřejmě také za pravidelné měsíční platby.
Provoz elektrických spotřebičů
Pokusil se o co nejlepší odhad provozu spotřebičů, jak se dle typu provozu jednotlivé časy měnily. Čím více času jsme trávili v bytě, tím více času jsem spotřebičům jako sporák, myčka, pračka a sušička přidělil.
Výsledky
Sezóna | AVG [°C] |
MIN [°C] |
N13 [dní] |
D13 [D. K] |
NT | VT | Celkem na faktuře |
Celkem vypočteno |
|||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
[kWh] | [Kč/kWh] | [kWh] | [Kč/kWh] | kWh | Kč 1) | Kč 1) | |||||
2010 – 2011 dvě osoby, po většinu pracovního dne mimo (zhruba 1/2) |
6,3 | -10,3 | 191 | 3160 | 5 410 | 2,38 | 293 | 2,88 | 5 703 | 17 776 | 18 507 |
2011 – 2012 tři osoby, rodičovská dovolená |
7,1 | -12,8 | 204 | 3100 | 6 818 | 2,35 | 424 | 2,77 | 7 242 | 22 190 | 24 440 |
2012 – 2013 tři osoby, rodičovská dovolená |
5,7 | -8,8 | 210 | 3370 | 6 484 | 2,60 | 437 | 3,04 | 6 921 | 22 577 | 27 454 |
2013 – 2014 tři osoby, rodičovská dovolená + kratší částečný úvazek |
7,9 | -6,9 | 198 | 2770 | 6 300 | 2,45 | 526 | 2,91 | 6 826 | 21 670 | 24 498 |
2014 – 2015 tři osoby, rodičovská dovolená + delší částečný úvazek |
7,2 | -5,0 | 198 | 2910 | 6 345 | 2,29 | 522 | 2,76 | 6 867 | 20 736 | 23 229 |
2015 – 2016 jedna osoba, po většinu dne mimo |
7,9 | -8,5 | 199 | 2790 | 5 078 | 2,08 | 400 | 2,56 | 5 478 | 15 106 | 15 953 |
2016 – 2017 jedna osoba, po většinu dne mimo |
6,2 | -7,9 | 210 | 3280 | 4 690 | 2,09 | 461 | 2,57 | 5 151 | 15 232 | 18 202 |
2017 – 2018 jedna osoba, po většinu dne mimo |
7,6 | -9,3 | 180 | 2840 | 5 760 | 2,09 | 520 | 2,57 | 6 280 | 17 675 | 15 881 2) 17 062 3) |
Parametry otopného období (AVG, MIN, N13, D13) jsou vypočteny pro dny mezi 1. 10. až 31. 5. následujícího roku. Klimatická data jsou použita z meteorologické stanice Praha – Karlov.
- AVG – průměrnou denní teplotu v otopném období (mezi 1. říjnem a 31. 5. následujícího roku),
- MED – medián průměrných denních teplot v otopném období (50 % teplot je menší nebo rovno této hodnotě),
- MIN – minimální teplotu v otopném období,
- MAX – maximální teplotu v otopném období,
- D13 – a protože se jedná o individuální lokální systém, tak také počet dnů s teplotou menší nebo rovno 13 °C (předpoklad je, že v těchto dnech už bude systém vytápět).
- Včetně pravidelných měsíčních plateb
- Při běžné intenzitě větrání 0,4 objemu místnosti za hodinu
- Při dvojnásobné intenzitě výměny vzduchu (0,8 objemu místnosti za hodinu) – podrobnosti viz „předchozí článek“
Závěr
Samozřejmě nelze předpokládat, že při porovnání vypočteného a skutečného stavu nákladů na energie dosáhnete naprosto shodných výsledků. Do hry vstupují využitelné sluneční zisky, odlišnosti v modelovém a reálném chování uživatele a tak podobně.
Ale z uvedených hodnot je vidět, že výpočetní pomůcka Porovnání nákladů na vytápění, teplou vodu a elektrickou energii TZB-info je nástroj, který je vhodné použít pro kvalifkovaný odhad skutečných nákladů.
Porovnání skutečných spotřeb vytápění bytové jednotky EE k teoretickému předpokladu vycházející z metodiky potřeby tepla pro vytápění a přípravy TV pro okrajové podmínky dané lokality a typu provozu. Výstupy v uvedeném článku ukazují, že při dostatečné znalosti zadávaných údajů lze získat vypovídající porovnání předpokládaných nákladů na provoz pro různé typy zdrojů. Jsou zde uvedeny i skutečnosti, které je nutné zohledňovat a které mohou významně ovlivnit konečnou spotřebu energie jako jsou vnitřní zisky, chování , větrání a obsazenost uživatelů. Ověření na reálných datech je velkou přidanou hodnotou. Výstupy z porovnání je tedy nutné doplnit o okrajové podmínky – typ provozu , pro které bylo vyhodnocení zpracováno, tak jak je uvedeno ve článku. Výpočtová pomůcka může být nápomocna pro rozhodování o budoucím zdroji tepla a přípravy TV.
Heating costs ccomparison is the most frequently used calculation at the TZB-info.cz . How accurate is the calculation when compared to real conditions and actual costs?