Vývoj spotřeby zemního plynu pro vytápění domácností v letech 2015 až 2019

V redakci tzb-info.cz dlouhodobě sledujeme vývoj trendů ve vytápění domácností. Z pohledu ochrany ovzduší jsou velice důležité informace týkající se vývoje spotřeby paliv používaných v této kategorii spotřebitelů energií. Již jsme vás informovali o vývoji spotřeby biomasy pro vytápění domácností a poklesu spotřeby uhelných paliv.

Počet domácností odebírajících plyn

Při pohledu na „strmost“ poklesu křivky počtu domácností odebírajících plyn (graf č.1), se nám může jevit, že naše domácnosti masově opouštějí využívání plynu pro vytápění, či vaření. Ovšem při podrobnějším prostudování dat zjistíme, že se nic dramatického neděje. Počet „odběrových“ domácností od roku 2010 do roku 2019 poklesl o necelých 1,7 %, což nenaznačuje žádnou dramatickou změnu. Podle dat Energetického regulačního úřadu byl v roce 2019 počet zákazníků z kategorie „domácnosti“ (fyzické osoby), odebírajících zemní plyn, stále na úrovni téměř 2,62 miliónů.

Graf 1: Vývoj počtu zákazníků kategorie domácnosti v letech 2010–2019 (Zdroj: ERÚ)

Mírný trvalý pokles byl zastaven v létech 2016 a 2017, tedy v době, kdy vrcholila první vlna kotlíkových dotací, v rámci které byly instalovány necelé 4 tisíce nových plynových kotlů. Nicméně pokles pokračoval v létech 2018 i 2019, kdy se počet odběratelů za tyto dva roky snížil o více jak 13 tisíc, i když v této době byla dotačně podpořena v rámci 2. vlny kotlíkových dotací instalace téměř 10 tisíc nových plynových kotlů. Nicméně v porovnání s počtem odběratelů v roce 2010 (2,663 mil.) znamenal pokles na konci roku 2019 (2,619 mil.) necelých 1,7 %.

Konečná spotřeba plynu v domácnostech podle druhu užití

V tabulce níže je uveden vývoj spotřeby plynu v domácnostech podle druhu konečného užití, jak jej dlouhodobě na základě dat z Českého statistického úřadu vyhodnocuje oddělené analýz a datové podpory Ministerstva průmyslu a obchodu. Pro přehlednost jsou údaje o spotřebách převedeny také do grafu č.2.

Tabulka 1: Vývoj konečné spotřeby plynu v sektoru domácnosti Zdroj:ČSÚ, dopočet MPO (přepočet proveden na výhřevnost)

Graf 2: Vývoj konečné spotřeby plynu v sektoru domácnosti Zdroj:ČSÚ, dopočet MPO (přepočet proveden na výhřevnost)

Vliv klimatických podmínek

Na spotřebu paliv mají samozřejmě vliv klimatické podmínky a délka otopného období v daném roce. Pro porovnávání otopných období v jednotlivých létech je nejlépe použít tzv. denostupňů, tedy hodnot vypočtených z rozdílu mezi průměrnou vnitřní teplotou v bytě (nejčastěji 21 °C) a průměrnou venkovní teplotou, které jsou vynásobené počtem otopných dnů (dny, kdy je dodávána energie do otopné soustavy). Pro vytápění domácností použijeme metodu pro stanovení počtu denostupňů metodiky dle Českého hydrometeorologického ústavu, podle které se (na rozdíl od vyhlášky platné pro licencované dodavatele tepla) považují za otopné všechny dny, v nichž průměrná denní teplota v dané lokalitě klesla pod 13 °C. Z grafu převzatého ze zprávy ČHMÚ o znečištění ovzduší na území České republiky za rok 2019 je patrný „vývoj“ počtu denostupňů v období 2015–2019.

Abychom tedy zohlednili vliv klimatických podmínek na spotřebu plynu pro vytápění domácností v tomto období, přepočteme si roční spotřebu paliv pro jednotlivé roky na měrnou spotřebu vyjádřenou v tunách na denostupeň D(21). Výsledek je uveden v grafu č.3

Graf 3: Vývoj měrné spotřeby plynu se započtením vlivu klimatu v GJ na denostupeň D(21)

Závěr

Spotřeba zemního plynu na vytápění domácností mírně klesá. Je to patrné ze snižujícího se počtů domácností, které plyn odebírají z plynárenské soustavy, i z vývoje měrné spotřeby plynu na vytápění domácností. Nicméně stále platí, že po biomase, prezentované především kusovým dřevem, je plyn druhým nejrozšířenějším palivem, které dodává tepelnou pohodu našim domům a bytům. Dlouhodobě se plyn podílí na konečné spotřebě energie pro vytápění domácností z 24 až 25 %.