Energetická krize nepřinesla očekávané zhoršení kvality ovzduší

S příchodem energetické krize mnozí očekávali výrazné zhoršení kvality ovzduší z důvodu opětovného návratu mnoha domácností k vytápění pevnými palivy. Díky extrémnímu nárůstu cen plynu a elektřiny bylo do provozu opět uvedeno několik desítek tisíc starých prohořívacích a odhořívacích kotlů na uhlí a dřevo, které dlouhodobě sloužily pouze jako záložní zdroje pro plynové kotle, elektrokotle nebo tepelná čerpadla. Nainstalováno bylo také několik desítek tisíc nových teplovodních kotlů na pevná paliva a víc jak 100 tisíc malých lokálních topidel na dřevo. Zhoršení kvality ovzduší se očekávalo především v malých regionálních sídlech (na venkově), kde je lokální vytápění domácností zastoupeno nejvíce. Z tohoto důvodu se s obavami „vyhlížela“ zpráva o hodnocení kvality ovzduší za rok 2022, vypracovaná Českým hydrometeorologickým ústavem (ČHMÚ).

Data z ČHMÚ za rok 2022

Nakonec to byly zprávy dvě. V lednu byla zveřejněna předběžná zpráva, která zahrnovala hodnocení koncentrace znečišťujících látek, vyjma benzo(a)pyrenu (B(a)P). V dubnu to byla doplňující druhá předběžná zpráva, obsahující hodnocení koncentrací B(a)P. Dle výpočtových modelů ČHMÚ se vytápění domácností dlouhodobě podílí významným způsobem především na celkových emisích suspendovaných pevných částic velikosti PM₁₀ a PM_2,5 a zásadním způsobem (více jak z 95 %) na celkových emisích polycyklického aromatického uhlovodíku B(a)P. Proto se očekávalo především výrazné navýšení imisí těchto znečišťujících látek. Ovšem výsledek průběžného hodnocení kvality ovzduší za rok 2022 asi mnohé pesimisty překvapil. Podle zveřejněných dat totiž k žádnému zásadnímu navýšení imisí suspendovaných částic ani B(a)P nedošlo. Data sice potvrdila zvýšený podíl využívání pevných paliv při vytápění domácností, nicméně nezpůsobilo to významné zhoršení kvality ovzduší, a už vůbec to nevedlo k návratu ke stavu před rok 2018 (od tohoto roku se začal na kvalitě ovzduší projevovat vliv dotací na výměnu starých kotlů na pevná paliva).

V následujícím textu je uveden výběr těch nejdůležitějších údajů ze zveřejněných zpráv, týkajících se imisí suspendovaných částic a B(a)P. Kvalita ovzduší je v každém roce obecně dána nejenom množstvím do ovzduší vypouštěných emisí, ale také aktuálními meteorologickými podmínkami (venkovní teplota, rozptylové podmínky), které jsou každým rokem trochu odlišné. Pro lepší transparentnost tedy provedu srovnání dat zveřejněných pro rok 2022 s daty za posledních deset let (od roku 2012).

Suspendované pevné částice

Imisní limit pro průměrnou roční koncentraci PM₁₀ (40 µg·m⁻³) nebyl v roce 2022 překročen na žádné ze 123 stanic, na kterých měření probíhalo. K překročení 24hodinového imisního limitu pro PM10 (50 µg·^m−3) došlo v roce 2022 na 2 % stanic. Jak je patrno z obr. 1, roční průměrné koncentrace PM₁₀ za celou republiku se oproti roku 2021 prakticky nezměnily a byly výrazně nižší než požadovaný imisní limit (červená čára) a také o 20 % nižší než desetiletý průměr (tečkovaná čára).

Obr. 1 Roční průměrné koncentrace PM₁₀ (průměry pro všechny stanice), 2012–2022

Imisní limit pro roční průměrnou koncentraci PM_2,5 (20 µg·m⁻³) byl v roce 2022 překročen na 5 z 88 stanic, ovšem podobně jako u PM₁₀ nedošlo k nárůstu oproti roku 2021 (viz obr. 2) a roční průměrné koncentrace byly podstatně nižší než imisní limit (červená tečkovaná čára) i desetiletý průměr (světle modrá tečkovaná čára).

Obr. 2 Roční průměrné koncentrace PM_2,5, 2012–2022

Pokud došlo na některých měřících stanicích k překročení imisních limitů pro průměrné denní či roční koncentrace PM₁₀ nebo PM_2,5, došlo k tomu výhradně na měřících stanicích umístěných v aglomeraci Ostrava/Karviná/Frýdek-Místek, kde je kvalita ovzduší dlouhodobě ovlivňována především imisemi „přicházejícími“ ze sousední průmyslové části Polska.

Benzo(a)pyren

V roce 2022 byl překročen imisní limit ročních průměrných koncentrací B(a)P (1 ng.m⁻³) na 38 % stanic, nicméně celorepublikový průměr roční imisní limit nepřekročil. Nejvyšší roční průměrné koncentrace byly zaznamenávány opět na všech typech stanic na celém území aglomerace O/K/F-M. Vysoké koncentrace B(a)P jsou také dlouhodobě zaznamenávány na stanici Kladno-Švermov. Nicméně díky příznivým meteorologickým podmínkám z počátku roku, byly průměrné roční imise B(a)P v roce 2022 vyhodnoceny jako nejnižší za celou dobu sledování (obr. 3)!

Obr. 3 Roční průměrné koncentrace benzo[a]pyrenu v České republice, 2012–2022

Jak jsem uvedl již v úvodu, dle modelů ČHMÚ je hlavním zdrojem emisí B(a)P vytápění domácností, především spalování uhlí a dřeva ve starých prohořívacích a odhořívacích kotlích. Dalo by se tedy očekávat, že největší koncentrace této škodliviny budou naměřeny především v malých regionálních sídlech. Nicméně podle zveřejněných dat průměrné měsíční koncentrace B(a)P naměřené na regionálních stanicích byly po celý rok hluboko pod hranicí imisního limitu. Naopak nejvyšší průměrné měsíční koncentrace byly měřeny na městských a předměstských stanicích a imisní limity byly překračovány také na dopravních stanicích (umístěné v lokalitách s převládajícími emisemi z dopravy).

Obr. 4 Roční chod průměrných měsíčních koncentrací benzo[a]pyrenu (průměry pro daný typ stanice), 2022 a v průměru let 2012–2021. Desetileté průměry jsou vyznačeny tečkovaně shodnou barvou.

Strašení zhoršením kvality ovzduší není na místě

Obavy z emisí, produkovaných při spalování pevných paliv v domácnostech, jsou dlouhodobě používány jako hlavní argument pro tvrzení, že je nutné omezit pevná paliva jako zdroj tepla pro vytápění. A to včetně spalování biomasy v moderních spalovacích zdrojích. Přitom se kvalita ovzduší v průběhu posledních 20 let zásadně zlepšila a tento trend bude bezesporu pokračovat i díky tomu, že postupně bude ubývat počet provozovaných starých nevyhovujících prohořívacích a odhořívacích kotlů spalujících uhlí a dřevo. Hysterie, spojená s návratem k živelnému spalování pevných paliv na venkově díky energetické krizi, se díky bohu ukázala jako neopodstatněná.