Podpoří nové dotace z EU instalaci kotlů na spalování uhlí?

Již od vypuknutí energetické krize v polovině loňského roku se hovořilo o tom, že z prostředků EU bude podpořen přechod z vytápění „eurounijních“ domácností plynem na vytápění tepelnými čerpadly. Ostatně tato strategie byla nastíněna ve velice ambiciózním plánu Evropské komise z března 2023, nazvaném REPowerEU. V části dokumentu nazvané „Elektrifikace Evropy“ je uveden cíl nahradit 30 miliónů plynových kotlů v domácnostech tepelnými čerpadly. Podle tiskové zprávy Ministerstva životního prostředí ze dne 5. 4. 2023 by se měla u nás začít dotovat výměna plynových kotlů za tepelná čerpadla od září v rámci dotačního programu NZÚ. Vzhledem k tomu, že dotace má být financována právě z fondů EU, dá se předpokládat, že dotaci půjde čerpat pouze a jen v případě náhrady plynového kotle za tepelné čerpadlo, nikoliv za moderní kotel na biomasu.

Množství potenciálních zájemců o dotaci prozatím není známo

Nejsou známy podrobnosti avizovaných dotací na výměnu plynového kotle, například jaké kategorie kotlů se to bude konkrétně týkat (stáří, konstrukce kotle), takže nelze ani předvídat, na jaké potenciální množství kotlů by se mohla případná dotace vztahovat. Nicméně dá se předpokládat, že to budou statisíce. Dle šetření ENEGRO 2021 je v provozu cca 1,7 mil. plynových kotlů pro vytápění domácností, z toho necelých 700 tisíc tvoří kotle kondenzační. Z 1 mil. provozovaných plynových kotlů jich bylo minimálně 600 tisíc instalovaných do konce roku 2012 (kotle starší 10 let). Významná část provozovatelů plynových kotlů prozatím o jejich úplné výměně neuvažuje, spíše řeší náhradu starého plynového kotle za moderní kondenzační, či doplnění otopné soustavy o „ekonomičtější“ alternativu vytápění, především zdroje tepla na pevná paliva. Ovšem neméně významná část provozovatelů k úplné náhradě vytápění plynem za alternativní zdroj tepla dříve nebo později přistoupí.

V případě, že by byla podpořena také výměny plynových kotlů za kotle na biomasu nelze rozhodně předpokládat, že by to znamenalo skokový nárůst jejich instalací v řádu stovek tisíc. Z potenciálních zájemců o dotaci na výměnu plynového kotle jich určitě více jak 70 % ani nemá možnost zvolit jako alternativu kotel na biomasu (absence technické místnosti pro kotelnu, absence místa pro sklad paliva). To ostatně potvrzuje i stávající trend v poptávce po nových zdrojích tepla dotovaných v programech NZÚ a Kotlíkové dotace. Na druhou stranu již nyní je dle zájmu zřejmé, že menší část potenciálních zájemců o náhradu plynového kotle si z různých důvodů objektivních i subjektivních důvodů nezvolí jako náhradu tepelné čerpadlo, ale bude preferovat zdroj tepla na pevná paliva.

Technické hledisko výměny plynových kotlů

Ekologickou alternativou za staré plynové kotle jsou především tepelná čerpadla a zdroje tepla na biomasu. Plynové kotle starší 10 let jsou v drtivé většině napojeny na starší otopnou soustavu (OS), která je schopna pokrýt požadavky na tepelné ztráty objektu s provozní teplotou vyšší jak 60 °C. Moderní kotle na biomasu jsou „vysokoteplotní“ zdroje tepla (určené pro provozní teplotu vyšší jak 55 °C), které lze napojit na stávající OS jako náhradu za starý plynový kotel bez nároků na rekonstrukci stávající OS. Naopak tepelná čerpadla jsou zdroje tepla určené především pro nízkoteplotní soustavy (optimální provozní teplota je 35 °C). Při napojení na starou OS bez její úpravy jsou moderní tepelná čerpadla schopna bez problémů pokrýt požadavky na dodávku tepla pro vytápění domu, ovšem zvyšuje se jejich závislost na bivalentním zdroji tepla, kterým bývá zpravidla elektrický přímotop. Tím ztrácejí svoji sezónní účinnost, což vede ke zvýšeným nákladům na vytápění a tím i podstatnému snížení ekonomické návratnosti investice do výměny zdroje tepla.

Moderní kotle na biomasu jsou také „nízkoemisní“

Asi největší obavy z dotační podpory na výměnu plynových kotlů za kotle na biomasu jsou založeny na zcela mylných a neopodstatněných obavách ze skokového nárůstu emisí vypouštěných do ovzduší. Plynové kotle jsou z pohledu lokálních emisí brány jako bezemisní zdroje tepla, kdežto kotle na pevná paliva naopak jako silně emisní zdroje. Ovšem realita rozhodně není tak černobílá. Moderní zdroje tepla na biomasu produkují nesrovnatelně méně emisí než staré kotle na dřevo a uhlí, ale také nesrovnatelně méně emisí než moderní odhořívací kotle bez ventilátoru na uhlí a dřevo či prohořívací lokální topidla (viz článek zde).

Například peletový kotel, který pokrývá roční potřebu tepla ve výši 80 GJ, vypustí do ovzduší ročně cca 1,1 kg jemných prachových částic velikosti PM_2,5. Tisíc peletových kotlů tedy 1,1 tuny. Celkové roční emise PM_2,5 ze všech sektorů (včetně průmyslu a dopravy) se přitom za celou ČR pohybují okolo hodnoty 33 000 000 kilogramů (33 kilotun), takže případných 30 000 nově provozovaných peletových kotlů by uvolnilo řádově 33 tun emisí jemného prachu, což by představovalo „nárůst“ o 0,1 % z celkových ročních emisí, což je hodnota „pod rozlišovací schopností“ emisních statistik! Ještě zanedbatelnější podíl by šlo očekávat u emisí benzo(a)pyrenu.

Vzroste počet nových kotlů na uhlí?

A nyní se dostávám k poněkud šokujícímu nadpisu tohoto článku. Pokud nebudou poskytnuty dotace na dražší moderní kotle na biomasu, lze předpokládat, že z již výše popsaných důvodů nezanedbatelná část zájemců o výměnu plynového kotle nevyužije možnosti čerpat dotace na pořízení tepelného čerpadla, ale zakoupí si levnější jednoduchý (odhořívací) kotel na uhlí či dřevo, nebo stávající plynový kotel doplní o lokální topidlo. Nárůst instalací obyčejných kotlů a topidel na pevná paliva bude samozřejmě spojen s podstatně výraznějším nárůst emisí, který by se již bezesporu projevil na celkových emisních bilancích.