Povinné kontroly systémů vytápění budov 70 kW+ aneb, kdy platí výjimky. Díl 1.

Povinná kontrola systémů vytápění budov se jmenovitým příkonem nad 70 kW platí pro všechny budovy, u kterých je součet jmenovitých výkonů všech instalovaných zdrojů tepla nebo přípojných výkonů odběrného místa soustavy zásobování tepelnou energií vyšší jak 70 kW. Pro obytné budovy se uvažují pouze zdroje, které zásobují teplem více než jednu jednotku.

Jak jsme již psali dříve, pravidelné kontroly podle vyhlášky č. 38/2022 Sb. se neprovádí u budov, pro jejichž řízení je instalován speciální automatizační a řídicí systém, dále u budov, na jejichž provozování se vztahuje smlouva o energetických službách, a z kontrol jsou také vyjmuty budovy „zvláštního určení“ (zpravodajské služby, armáda, soudy …).

Přečtěte si také Jaké změny přinesla vyhláška č. 38/2022 Sb. o kontrole systémů vytápění Přečíst článek

Automatizační a řídící systém

Celý „novelizovaný“ systém kontrol byl do národní legislativy zaveden implementací Směrnice EP a Rady (EU) 2018/844, konkrétně článku 14 tohoto dokumentu [1]. Podrobnější výklad jednotlivých ustanovení Směrnice je pak popsán v doporučení Komise (EU) 2019/1019 [2]. Ze Směrnice vychází také obecná definice automatizačního a řídícího systému (AŘS), která je uvedena v § 2 odst. 1 písm. g) zákona č. 406/2000 Sb. o hospodaření energií:

„automatizačním a řídicím systémem budovy systém sestávající ze všech výrobků, softwaru a inženýrských služeb, které podporují energeticky účinný, hospodárný a bezpečný provoz technických systémů budovy pomocí automatického ovládání a umožňují ruční zásah pro nastavení některých vstupních parametrů,“

V souladu se Směrnicí mají výjimku z kontrol systému vytápění ty budovy, které mají instalován speciální AŘS, definovaný v § 9 prováděcí vyhlášky č. 38/2022 Sb. [3]:

„Požadavky na automatizační a řídicí systém budovy

1. Automatizační a řídicí systém obytné budovy, na kterou se nevztahuje povinnost zajištění provozovaného systému vytápění budovy nebo kombinovaného systému vytápění a větrání budovy, musí být vybaven
   1. funkcí průběžného elektronického monitorování, které vyhodnocuje efektivitu provozu systémů a upozorňuje a poskytuje informaci v případě výrazného poklesu efektivity a v případě nutnosti provedení údržby, a umožňuje ukládání výstupů z měření spotřeby energie alespoň po dobu 12 měsíců,
   2. řízením pro zajištění optimální výroby, distribuce, skladování a užití energie.“
2. Automatizační a řídicí systém jiné než obytné budovy, na kterou se nevztahuje povinnost zajištění provozovaného systému vytápění budovy nebo kombinovaného systému vytápění a větrání budovy, musí být schopen
   1. nepřetržitě monitorovat, registrovat a analyzovat spotřebu energie a umožňovat její regulaci,
   2. umožňovat ukládání výstupů z měření spotřeby energie alespoň po dobu 12 měsíců,
   3. srovnávat v čase energetickou náročnost budovy ve vztahu k potřebě, zjišťovat snížení účinnosti technických systémů budovy a informovat obsluhu řídicího systému budovy o možnostech zlepšení energetické účinnosti,
   4. umožňovat komunikaci s připojenými technickými systémy budovy a jinými spotřebiči v budově, jakož i interoperabilitu se zařízeními různých typů a od různých výrobců.

Elektronický monitoring a aktivní řízení

Existují tedy rozdíly mezi ASŘ určeným pro obytné budovy a jiné než obytné budovy. Obecně má ale AŘS dvě základní funkce, a to elektronické monitorování a účinné řízení systému vytápění budovy. Tyto funkce jsou obecně popsány v [2] následovně:

• V rámci elektronického monitorování by AŘS měl být schopen neustálého vyhodnocování účinnosti systému vytápění, tedy z měřené spotřeby dodané energie počítat výkon systému vytápění a srovnávat jej s energetickou potřebou budovy, a v případě poklesu energetické účinnosti na tuto skutečnost upozornit majitele nebo správce budovy. Výstupy z měřené spotřeby by měl být ukládány alespoň po dobu 12 měsíců.
• Řízení systému vytápění by mělo zajistit optimální regulaci celého sytému vytápění, tedy výrobu, distribuci, skladování a využívání energie. U bytových domů by řídící funkce měly zohledňovat scénář budovy s více bytovými jednotkami s jedinou otopnou soustavou, kdy by jednotliví uživatelé mohly ovládat systém pouze v rámci své ucelené části budovy.

V technicky a ekonomicky proveditelných případech by měly jiné než obytné budovy s otopnou soustavou o jmenovitém výkonu vyšším než 290 kW mít dle čl. 14 odst. 4 Směrnice instalován AŘS od roku 2025. Osvobození od povinnosti pravidelných kontrol systémů vytápění u všech ostatních budov, které si nechají nainstalovat AŘS již nyní, má být motivací pro rozšíření automatizace a kontroly energetického hospodářství i v ostatních budovách.

Z výše popsaného je zřejmé, že AŘS se týká monitorování a řízení všech energetických systémů budovy, nikoliv pouze zdroje tepla. Samotná ekvitermní regulace zdroje tepla tedy neodpovídá požadavkům na AŘS. V optimálním případě by o tom, zda má budova instalován funkční AŘS, měl rozhodnout energetický specialista na základě úvodní prohlídky celého sytému vytápění.

1. Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/844 ze dne 30. května 2018 o energetické náročnosti budov
2. Doporučení Komise (EU) 2019/1019 ze dne 7. června 2019 o modernizaci budov
3. Vyhláška č. 38/2022 Sb. [3] o kontrole provozovaného systému vytápění a kombinovaného systému vytápění a větrání: