Komentáře k novele Zákona 201/2012 Sb. o ochraně ovzduší

Tento text je zpracován v návaznosti na stanovisko Asociace podniků topenářské techniky, které bylo předáno Ministerstvu životního prostředí.

1. PŘÍČINA PROBLÉMU

Existuje problém tvorby emisí v lokálních topeništích na tuhá paliva. Spalování v nevhodných zdrojích a spalování nevhodných paliv vytváří smog, emise prachu, emise karcinogenních látek atd. V zásadě lze konstatovat, že existuje shoda mezi odbornou i laickou veřejností, že emise z lokálních paliv jsou problém, který by se měl řešit.

Kromě jiných záležitostí řeší od roku 2012 problematiku lokálních topenišť Zákon 201/2012 Sb. o ochraně ovzduší. Na tento zákon principiálně navazují i projekty na výměnu kotlů, tzv. kotlíkové dotace. Cílem zákona je mimo jiné to, aby od 1.9.2022 byly používány pouze kvalitní kotle na pevná paliva, které splňují minimálně parametry odpovídající 3. třídě podle normy ČSN EN 303-5:2013.

Příčinou problému nadměrných emisí zejména prachu není v případě lokálních topenišť druh použitého paliva, ale druh použité technologie a způsob obsluhy kotle. Je prokázáno, že špatně spalovaná biomasa produkuje vyšší emise než kvalitně spalované uhlí.

V ČR je v roce 2018 v provozu odhadem stále více než 150 tisíc lokálních kotlů nesplňujících parametry emisí odpovídajících alespoň 3. třídě. Zejména se jedná o starší technologie odhořívacích a prohořívacích kotlů. Kromě toho mohou být v provozu až desítky tisíc lokálních topenišť, které neprošly řádnou certifikaci, jsou vyrobeny „po domácku“ a jejich provozní vlastnosti nebyly nikdy prověřeny žádnou nezávislou kontrolní institucí.

Podstatným problémem je i to, že nejsou dodržovány současné pravidla Zákona o ochraně ovzduší a stále jsou spalovány plasty, guma nebo uhelné kaly. Průběh druhé vlny kotlíkových dotací navíc naznačuje, že velká část uživatelů kotlů nevěří tomu, že by od roku 2022 stát bude skutečně vymáhat používání kotlů 3. a vyšší třídy a někdo je donutí jejich staré technologie odstavit z provozu.

2. TECHNICKÁ ARGUMENTACE

Zákon 201/2012 Sb. již v současném znění podstatným způsobem omezuje tvorbu emisí v lokálních topeništích tím, že od 1.1.2018 se na trh mohou uvádět nové zdroje, které splňují pouze parametry 4. třídy a od 1.1.2020 bude na trh možno uvádět nové zdroje na tuhá paliva pouze pokud splní evropskou směrnici o Ekodesignu (to bude platit v celé EU). Směrnice o Ekodesignu je velmi přísná a umožňuje uvádět na trh pouze takové kotle na pevná paliva, které emitují proti současným kotlům 1. nebo 2. třídy jen zlomek emisí.

Výrazné zpřísnění požadavků na kotle na pevná paliva je zřetelné zejména při srovnání dvou krajních hodnot v níže uvedeném grafu. Zatímco kotle na biomasu s ručním přikládáním 1. třídy prodávané v ČR do roku 2013 měly povoleny emise CO až 25.000 mg/m³, tak automatické kotle na uhlí mají od roku 2020 povoleno emitovat pouze 500 mg/m³.

Graf 1. Srovnání povolených emisí CO nově uváděných kotlů na český trh

Pro automatické kotle na uhlí jsou požadovány přísnější limity emisí než u kotlů na biomasu s ručním přikládáním. Srovnání povolených emisí CO je uvedeno v následujícím grafu.

Graf 2: srovnání povolených emisí kotlů na biomasu a uhlí

Energetické centrum Vysoké školy báňské se zabývalo měřením emisí tuhých znečišťujících látek (prachu) z lokálních zdrojů a vytvořilo přehlednou tabulku emisí na domácnost podle typu používaného zdroje.

Z níže uvedené tabulky je patrné, že nejvyšší roční emise prachu, 249 kg na dům vytvářejí prohořívací kotle na hnědé uhlí ořech 1. Naproti tomu automatické kotle na hnědé uhlí emitují přibližně 5 kg prachu a zplyňovací kotle na hnědé uhlí produkují dokonce pouhé 2 kg prachu na jeden dům na jednu topnou sezonu. Biopaliva v automatických kotlích produkují podobné emise jako automatické kotle na hnědé nebo černé uhlí. Výsledky výzkumu Vysoké školy báňské potvrzují fakt, že problémem není samotné palivo, ale použitá technologie.

Tabulka 1: Roční produkce prachu na jeden dům při vytápění tuhými palivy
Zdroj: https://energetika.tzb-info.cz/8644-o-spalovani-tuhych-paliv-v-lokalnich-topenistich-2

Když MŽP v roce 2015 připravovalo program výměny starých kotlů 1. a 2. třídy za nové moderní technologie, tak si nechalo zpracovat analýzu ekonomické efektivnosti nákladů na různé varianty opatření ke snížení emisí prachu. Graf z prezentace MŽP je uveden níže. Je z něj patrné, že pro redukci emisí prachu (TZL) je investice nejnižší v případě, že je provedeno opatření výměna starého kotle na uhlí (prohořívací) za nový kotel na uhlí splňující parametry Ekodesignu. Studie firmy Deloitte zpracovaná v roce 2015 k Operačnímu programu životní prostředí MŽP dále potvrdila, že instalace nového automatického kotle na uhlí splňujícího parametry Ekodesignu výměnou za starou technologii (prohořívací kotel na tuhá paliva s ručním přikládáním) je z pohledu uživatele rodinného domu zároveň jediný druh výměny starého zdroje za nový, který umožňuje snížit provozní náklady na palivo v rámci tzv. kotlíkových dotací.

Graf 3: Náklady na opatření ke snížení emisí (tis. Kč)
Zdroj: MŽP – Podpora výměny kotlů z PO2 OPŽP, 2015

3. NOVELA ZÁKONA O OCHRANĚ OVZDUŠÍ 2018 – PODNĚTY

3. 1. Zákaz spalování uhlí

V současné debatě k novele zákona se objevil návrh některých členů Poslanecké sněmovny umožnit obcím zákaz veškerého spalování uhlí v katastru obce.

Během dvou let poskytování peněz na výměny kotlů v rámci krajských programů a následujících 4 let v rámci výměn kotlů spolufinancovaných z programu OPŽP došlo k výměně více než 20.000 starých kotlů na tuhá paliva (prohořívací nebo odhořívací) na nové kotle na uhlí splňující parametry Ekodesignu. Lidé museli do nových nízkoemisních kotlů investovat desítky tisíc z vlastních zdrojů, aby splnili požadavky definované pravidly programu a zároveň se zavázali nové zdroje používat po dobu udržitelnosti projektu. Celkově bylo ze zdrojů programu OPŽP, z národních zdrojů a ze soukromých zdrojů domácností vloženo do instalací moderních kotlů na uhlí investováno přibližně 3 miliardy Kč.

Mimo dotace od roku 2014 odhadem více než 50 tisíc majitelů domů nebo bytů v ČR investovalo do nákupu nových kotlů na uhlí, které splňují přísné parametry 3. třídy, 4. třídy a 5. třídy nebo Ekodesignu. Celou investici v rozsahu až 150 tisíc Kč zainvestovali z vlastních zdrojů. Tyto nově instalované zdroje emitují pouze zlomek emisí ve srovnání se starými kotli na tuhá paliva zejména 1. třídy nebo podomácku vyráběnými kotli bez řádné certifikace. Odhadem takto mohly domácnosti v ČR investovat od roku 2014 do roku 2018 přibližně 5 miliard Kč.

Mimo domácností podporuje OPŽP od roku 2012 v rámci Prioritní osy 2 zateplování budov a náhrady starých technologií kotlů na uhlí výhradně za nové kotle na uhlí v budovách určených pro občanskou vybavenost, školy, církve, neziskové organizace i podnikatele. Od roku 2012 bylo takto podpořeno ze zdrojů EU, národních zdrojů a vlastních zdrojů investorů proinvestováno dalších přibližně 5 miliard Kč.

Výsledkem všech výše uvedených investic bylo podstatné snížení emisí. Domácnosti, které nahradily starý prohořívací kotel na uhlí splňující parametry 1. třídy za nový kotel na uhlí splňující parametry Ekodesignu snížily emise prachu z 249 na 5 kg ročně, což je hodnota srovnatelná s emisemi prachu z kotlů na biomasu.

Případný plošný zákaz spalování uhlí bez ohledu na to, v jaké technologii je uhlí spalováno, ohrožuje investice domácností, obcí, podniků a církví od roku 2012 v objemu přibližně 13 miliard Kč. Bylo by naprosto nesystematické požadovat v rámci Zákona 201/2012 Sb. od roku 2014 po lidech investice do nových zařízení s minimálními emisemi, a pak jim následně zakázat nové zdroje produkující minimální emise zakázat a jejich investice znehodnotit.

Příčinou problému vysokých emisí z lokálních topenišť nejsou jakékoliv kotle na uhlí, ale jsou to obecně kotle na tuhá paliva (tedy uhlí i biomasu), které splňují pouze parametry 1. nebo 2. třídy. Pokud je cílem snížit emise z lokálních topenišť, tak to lze dosáhnout nejefektivněji tím, že se co nejvíce urychlí ukončení provozu kotlů 1. a 2. třídy, zejména technologie prohořívacích kotlů.

3.2. Zákaz používání kotlů 1. a 2. třídy od roku 2020

V rámci debaty v České Televizi dne 22.2.2018 ministr životního prostředí Richard Brabec prezentoval návrh, že by v rámci novely zákona 201 mohlo být obcím umožněno, aby zakázaly provoz kotlů 1. a 2. třídy již dříve, než je stanoveno zákonem (1.9.2022). Toto je obsaženo i v návrhu novely schválené výborem pro životní prostředí.

Tlak na rychlejší snížení počtu provozovaných kotlů 1. a 2. třídy může mít výrazný efekt na zrychlení kvality životního prostředí a redukci negativního vlivu lokálních topenišť.  Je však nutné domyslet, jak bude v praxi fungovat vymahatelnost práva.

Pokud alespoň některé obce zákaz provozu kotlů 1. a 2. třídy od 1.1.2020 prosadí a dokáží vymáhat jeho dodržování, pak to bude signál i pro zbývající majitele kotlů, kteří zatím v mnoha případech spoléhají na to, že v roce 2022 je nikdo k výměnám nedonutí. Psychologický efekt prosazení zákona, byť i v jedné obci v ČR by mohl být velmi významný.

4. NÁVRHY A DOPORUČENÍ

Pro zlepšení stavu ovzduší a snížení emisí z lokálních zdrojů je klíčové, jak dlouho se budou používat prohořívací a odhořívací kotle na tuhá paliva s ručním přikládáním nebo případně kotle podomácky vyráběné bez jakékoliv certifikace.

Pro zlepšení stavu ovzduší je zásadní, jakým způsobem se bude uplatňovat vymáhání zákona 201/2012 Sb. v praxi, neboť 6 let od nabytí jeho účinnosti je stále běžné, že lidé spalují gumu, plasty nebo kaly a nejsou za to nijak postihováni.

Zákaz veškerého spalování hnědého uhlí v katastrech obcí pomocí vyhlášky je nesystémový. Takový zákaz by poškodil desítky tisíc domácností a stovky obcí, podniků nebo neziskových organizací, které investovaly od roku 2012 přibližně 13 miliard do nových technologií kotlů na uhlí s minimálními emisemi.

Rychlost zlepšení kvality ovzduší a snížení emisí z lokálních topenišť je přímo úměrná tomu, jak dlouho se ještě budou používat v provozu kotle na tuhá paliva 1. a 2. třídy.

Aby fungoval systém kontroly kotlů, je žádoucí, aby existoval registr kontrolovaných kotlů na tuhá paliva, do kterého budou mít ORP přístup.

Návrh, aby obce měly pravomoc zkrátit lhůtu pro ukončení provozu kotlů 1. a 2. třídy by mohl být prospěšný, když budou řádně fungovat kontroly kotlů a když bude v praxi možné skutečně vymáhat, aby kotle 1. a 2. třídy od zákonem stanoveného data nebyly provozovány.