Vytápění průmyslových a velkoprostorových objektů je specifické objemem prostoru, různým charakterem instalovaných technologií, nerovnoměrným výskytem lidí s jejich různou pohybovou aktivitou. Proto se vytápění řeší i kombinací různých způsobů, aby se pro daný účel, pro dané místo v prostoru, vytvořilo aktuálně žádané prostředí.
Vzhledem k častému výskytu odpadního tepla z technologií se využívá transport tepelné energie z jednoho místa do druhého. I v této aplikační oblasti vytápění roste podíl využití obnovitelných zdrojů energie.
Teplovzdušné vytápění
Teplovzdušné vytápění bylo v minulosti vedoucím způsobem vytápění průmyslových a velkoprostorových objektů. V řadě případů a pro specifické účely je dodnes nenahraditelné, neboť může být kombinováno s přívodem čerstvého vzduchu. Moderní teplovzdušné jednotky zajišťují vhodným tvarováním výstupních žaluzií nebo trysek velmi dlouhý dosah proudění teplého vzduchu.
Nejčastěji se používají nástěnné cirkulační jednotky, a ty jsou z cca 90 % na instalované bocích haly. Takže nasávají vzduch zespoda, nejstudenější v hale. Mnohem méně častěji se instalují nástřešní nebo podstropní jednotky. Vertikální teplotní rozvrstvení vzduchu pomáhají v případě potřeby zmenšovat destratifikátory, ventilátory tlačící nejteplejší vzduch z podstropní oblasti dolů.
Teplovzdušné jednotky lze v zásadě dělit na lokální, které obsahují teplosměnný výměník a vzduch ohřívají lokálně nebo je vzduch ohříván centrálně a distribuční soustavou (vzduchotechnickým potrubím) je rozváděn po objektu.
Běžným zdrojem tepla je u lokálních teplovzdušných jednotek plyn. Může být využít i princip kondenzace se zvýšeným stupněm využití energie z plynu.
Pokud je použit centrální zdroj tepla, tak může být prakticky jakýkoliv zahrnující i využití obnovitelných zdrojů nebo zpětně získané energie.
Sálavé vytápění
Sálavé vytápění lze v zásadě dělit na vysokoteplotní (cca nad 150 °C) a nízkoteplotní (pod 150 °C).
Mezi vysokoteplotní bychom mohli řadit světlé nebo tmavé plynové zářiče, případně elektrické. Mezi nízkoteplotní potom patří horkovodní nebo teplovodní sálavé panely a také některé typy elektrických sálavých panelů.
Z hlediska umístění jsou nejběžnější dvě formy, a to stropní a stěnová. Alternativou nízkoteplotního, převážně sálavého vytápění, je i podlahové vytápění, které se u některých typů velkoprostorových objektů také využívá.
Elektrické zářiče, případně teplovodní umožňují snazší využití OZE, rekuperace tepla aj.
Z hlediska řešení větrání prostoru je zásadní, zda spaliny z plynového zdroje tepla ve vytápěném prostoru zůstávají nebo jsou odváděny mimo něj.
Návrh a projekt
Návrh vytápění průmyslových a velkoprostorových objektů se provádí nejen s ohledem na stavební charakter objektu, ale vždy i s ohledem na instalované technologie a počty lidí, kteří v daných prostorech jsou. Technologie mohou být prostorovou překážkou pro některé způsoby vytápění, mohou být zdrojem části tepla pro vytápění, mohou na vytápění klást další specifické požadavky (čisté provozy, bezprašnost aj.).
Kombinace různých způsobů vytápění
Ve velkoprostorových objektech zpravidla není třeba udržovat stejnou tepelnou pohodu v každé jeho části. Při hledání optimálního řešení se proto často navrhují i kombinace různých způsobů vytápění, a to i pro prostory, které nejsou oddělené stavebními konstrukcemi.
Zdroje tepla pro vytápění průmyslových a velkoprostorových objektů
Klasickými zdroji tepla pro vytápění průmyslových a velkoprostorových objektů jsou soustavy zásobování tepelnou energií (CZT), kotelny s různými druhy kotlů, kogenerační jednotky, stále častěji i tepelná čerpadla elektrická nebo plynová a množí se aplikace s využitím odpadní tepelné energie z technologií. V současné době roste i zájem o propojení s fotovoltaickými elektrárnami instalovanými na střechách hal.
Parní vytápění
Ve starších objektech je možné se setkat s vytápěním založeným na využití páry. Především ve formě žebrovaných trubkových registrů nebo teplovzdušných jednotek, tzv. sahar. Se všeobecným poklesem využití páry však klesá její zastoupení jako teplonosné látky a tam, kde je, se přechází na jiné formy.