Byly potvrzeny dotace na výměnu kotlů třídy 3
Ve druhé polovině roku 2024 by měly být dle sdělení ministra životního prostředí rozšířeny stávající dotace na výměny kotlů na pevná paliva tříd 1 a 2 o dotace na výměnu kotlů také třídy 3. Podrobnosti se připravují.
O tom, že se uvažuje o zavedení dotací na výměnu kotlů na pevná paliva třídy 3, se v kuloárech hovořilo již nějakou dobu. Nicméně až dosud se jednalo pouze o ničím nepodložené spekulace. To se změnilo začátkem října. V pátek 6. října oznámil v odpoledním pořadu Studio ČT24 ministr životního prostředí Hladík, že jeho ministerstvo chystá od poloviny příštího roku rozšířit dotační programy Nová zelená úsporám a Kotlíkové dotace také o dotace na výměnu kotlů na pevná paliva třídy 3. Doposud jsou v těchto programech podporovány pouze výměny kotlů na pevná paliva tříd 1 a 2, případně bez uvedené třídy. Ředitel Státního fondu životního prostředí pan Valdman ve stejném pořadu upřesnil, že podrobnosti k tomuto rozšíření se budou teprve připravovat.
Protože se ve výše uvedené souvislosti objevilo mnoho dotazů směřovaných jak na asociaci APTT, tak na mne osobně, považuji za potřebné výše uvedenou informaci doplnit.
V současnosti tedy nelze přesně říct, od kdy bude možné si o podporu na výměnu kotle třídy 3 žádat, či jaká bude výše podpory. Nicméně již nyní si můžeme krátce přiblížit to, o jaké kotle se vlastně jedná, a co by mohla přinést jejich rychlá výměna za moderní zdroje tepla.
150 tisíc kotlů převážně na uhlí
Kotle na klasická pevná paliva třídy 3 bylo možné legálně uvádět na trh do konce roku 2017. Od roku 2020 to je možné pouze u kotlů určených výhradně pro spalování nedřevní biomasy, tedy odpadů z rostlinné výroby. Do konce roku 2012 bylo možné na instalaci kotle na biomasu třídy 3 žádat o dotaci v rámci dotačního programu Zelená úsporám. Podle odborné analýzy Asociace podniků topenářské techniky bylo u nás na počátku roku 2022 v provozu stále více jak 150 tisíc kotlů této třídy, většina mladších 10 let, tedy s reálnou životností minimálně dalších 5 až 10 let.
Jedná se převážně o ručně přikládané odhořívací kotle na spalování hnědého uhlí s doplňkovým spalováním kusového dřeva. V menší míře se jedná o zplyňovací kotle a automatické kotle vyrobené před rokem 2012, což jsou sice kotle moderní koncepce, ovšem zpravidla již v horším technickém stavu. Zatímco provoz kotlů tříd 1 a 2 musí být podle aktuální verze zákona o ochraně ovzduší ukončen nejpozději do 31. 8. 2024, provoz kotlů třídy 3 není tímto zákonem nijak omezen.
Přínos především v úsporách emisí benzo(a)pyrenu
Největším problémem, který je ručně přikládaným kotlům bez ventilátorů především připisován, jsou emise benzo(a)pyrenu. Starý odhořívací kotel na uhlí třídy 3 vypustí za rok do ovzduší cca 170 mg B(a)P na 1 GJ vyrobeného tepla, což pro vytápění běžného rodinného domu představuje řádově 17 kg emisí tohoto karcinogenu za rok. Naproti tomu moderní peletový kotel vypustí do okolí necelých 0,9 mg B(a)P za rok na 1 GJ vyrobeného tepla (0,09 kg/rok pro běžný RD), což je 190krát méně! U emisí jemných prachových částic by se záměnou těchto kotlů snížily emise víc jak 10krát. Moderní zplyňovací kotle na dřevo „produkují“ řádově 10krát méně B(a)P i prachu oproti odhořívacím kotlům na uhlí.
Není proto zapotřebí dlouhých výpočtů, aby bylo zřejmé, že pouhá výměna starých kotlů na pevná paliva třídy 3 za moderní kotle na biomasu by přinesla zásadní snížení emisní zátěže především na venkově. Proto lze chystané dotace na výměnu starých kotlů bezesporu přivítat a z jejich působnosti by neměly být vyňaty kotle na biomasu, které plní nejpřísnější emisní limity podle Nařízení Komise (ES) o ekodesignu a které mohou být uváděny na trh v Evropské unii.