Víte, že správná vzdušná vlhkost pozitivně působí na naše zdraví, na naši spokojenost i na náš pracovní výkon? Klesne-li vlhkost vzduchu v prostoru pod 40 %, zvyšuje se např. riziko onemocnění z nachlazení a nebezpečí nákazy hrozí třikrát častěji.
Recenzovaný Článek dokumentuje hodnocení interního mikroklimatu (IM) kinosálu větraného vzduchotechnikou (VZT). Výsledky monitorování vypovídají o reálném stavu IM ve sledovaném období a jeho výstupy umožní korektní tendence optimalizace, komparaci a verifikaci simulace. Simulační řešení představuje aplikaci programového řešení, jež umožní prognózu stavu IM pro libovolné okrajové a provozní podmínky.
Recenzovaný První část článku pojednává o praktických zkušenostech s využitím indukčních výustí k distribuci vzduchu v místnostech. Ve druhé části jsou popsány atypické instalace polí sestavených z trysek/dýz v podhledech a zástěnách s možností realizace kvantitativní regulace množství přívodního vzduchu dle teploty a obsahu CO2 v prostoru.
V současnosti dosahuje vzduchotěsnost nových i zateplovaných staveb takových parametrů, že přirozené větrání infiltrací ani šachtové větrání bez nebo s „větracími hlavicemi“ není funkční. Proto se dnes používá výlučně větrání nucené. Protože se v zimě musí čerstvý vzduch ohřívat, je třeba z energetického hlediska použít větrání nucené se zpětným získáváním tepla.
Recenzovaný Otopná tělesa stejně jako jiná technická zařízení v budovách a obecně každé vybavení v budově vyžaduje občasnou údržbu a očištění. Cílem tohoto dílu je seznámení s výsledky měření provedených v rámci experimentů zaměřených na mikrobiální zatížení otopných těles různých konstrukčních provedení ve veřejných budovách a rodinných domech.
Recenzovaný Článek představuje souhrn aktuálních znalostí o fotokatalytickém jevu na povrchu nanočástic TiO2, review publikovaných sdělení o jejich známých a potenciálních zdravotních účincích, o biocidním působení i o možném využití v oblastí zlepšení kvality životního prostředí. Součástí je i přehledná diskuze reklamních tvrzení producentů nátěrů obsahujících nanočástice TiO2.
Článek si klade za cíl seznámit čtenáře se základními otázkami účinků elektromagnetického pole (EMP) na člověka, s rozdílným hodnocením zdravotních rizik legislativou a různými skupinami odborníků a s neřešenými problémy nesouladu mezi EMC a zdravotními limity. V úvodu do této složité problematiky uvedu používané fyzikální jednotky, základní pojmy související s neionizujícím zářením a platnou legislativu.