Recenzovaný Článek představuje souhrn aktuálních znalostí o fotokatalytickém jevu na povrchu nanočástic TiO2, review publikovaných sdělení o jejich známých a potenciálních zdravotních účincích, o biocidním působení i o možném využití v oblastí zlepšení kvality životního prostředí. Součástí je i přehledná diskuze reklamních tvrzení producentů nátěrů obsahujících nanočástice TiO2.
Článek si klade za cíl seznámit čtenáře se základními otázkami účinků elektromagnetického pole (EMP) na člověka, s rozdílným hodnocením zdravotních rizik legislativou a různými skupinami odborníků a s neřešenými problémy nesouladu mezi EMC a zdravotními limity. V úvodu do této složité problematiky uvedu používané fyzikální jednotky, základní pojmy související s neionizujícím zářením a platnou legislativu.
Článek se zabývá základními poznatky o vnitřní tepelné akumulaci energeticky pasivních staveb ve vztahu k letní tepelné stabilitě v klimatických podmínkách střední Evropy. Článek se lehce dotýká problematiky tepelné akumulace staveb s lehkým konstrukčním systémem, jako jsou například moderní sendvičové dřevostavby.
Kontrola teploty nemusí byť dôležitá iba v zimnom období, kde majiteľa nehnuteľnosti zaujíma nielen prekročenie dolnej hranice, kvôli zamrznutiu – nemenej dôležitá môže byť aj príliš vysoká teplota. Tú môže spôsobiť porucha klimatizácie alebo nefunkčná tieniaca technika. Riešením je bezdrôtový detektor teploty od Jablotronu, ktorý teplotu meria, upozorní na anomálie a prostredníctvom webovej aplikácie MyJABLOTRON umožňuje aj náhľad do histórie.
Kontrola teploty nemusí být důležitá jen v zimním období kvůli promrznutí – neméně důležitou může být i příliš vysoká teplota. Ta může být způsobena nefunkční klimatizací nebo stínicí technikou. Řešením je bezdrátový teplotní detektor od Jablotronu, který teplotu měří, upozorní na anomálie a prostřednictvím webové aplikace MyJABLOTRON umožňuje nahlédnout do historie.
Tento díl se zaměřuje na problematiku sběru vzorků pro analýzu mikrobiální kontaminace prostředí v rodinných domech v okolí Brna. Cílem bylo vytipovat vhodné metody, které jsou v praxi použitelné, přiměřeně nákladné a dobře popisují stav kontaminace prostředí, aby bylo možno nejen zhodnotit kvalitu vzduchu, ale také hledat příčiny zjištěného stavu.
Normy a usmernenia pre odhad požadovanej minimálnej miery vetrania, ktoré dnes máme, nie sú zďaleka kompletné. Cieľom je, aby bolo možné vypočítať požadované vetranie priamočiaro, ako sú výpočty pre chladenie, výpočty tepelnej záťaže. Príspevok je venovaný hodnoteniu vnútorného prostredia v budove na základe jednotlivých zložiek mikroklímy.
Optimální vlhkost vzduchu začala být považována především v druhé polovině minulého století za nedílný parametr komfortu a hygieny občanských staveb a staveb pro zdravotnictví. Ještě delší tradici má však klimatizace průmyslových hal, která se odvíjí od větrání textilních továren ve Spojených státech na počátku dvacátého století.
