Náklady vs. kvalita vnitřního prostředí

Řešený prostor je třeba vytápět či chladit na parametry projektem stanoveného teplotního komfortu a současně nás ceny energií nutí minimalizovat dodávky tepla a chladu. Abychom mohli hovořit o zdravém vnitřním prostředí, musíme dostatečně větrat. Ale zatímco podle hygienického hlediska platí, že čím více větráme, tím lépe, z pohledu energetického je tomu přesně naopak. Na projektanty jsou proto dnes, více než kdykoliv dříve, kladeny požadavky, aby si dokázali poradit a systémy TZB navrhovali s ohledem na maximálně efektivní provoz objektů. A to bez ohledu na jejich účel. Kvalitní prostředí s nízkou energetickou náročností se očekává nejen od obytných budov, ale i od objektů pro služby, administrativu nebo průmysl. Jako důkaz, že to jde, může posloužit přednáška zástupce společnosti Zehnder přednesená v rámci odborného semináře Společnosti pro techniku prostředí NOVÉ ÚSPORNÉ TECHNOLOGIE PRO VYTÁPĚNÍ – CHLAZENÍ – VĚTRÁNÍ. Je zaměřena na problematiku úsporného vytápění prostřednictvím stropních teplovodních sálavých panelů a na technologii řízeného větrání s rekuperací tepla.

O přednostech sálavých systémů toho již bylo napsáno spousty: pozitivní vliv sálavé složky na teplotní pohodu, bezprašnost a nulový hluk při provozu s nízkými nároky na údržbu nebo architektonická volnost při využití stropních panelů. Do popředí se ale derou jiné dva aspekty: úspora provozních nákladů a možnost využití otopné soustavy k chlazení v průběhu letních měsíců. První je dán samotným principem přenosu tepla sáláním, který u člověka vytváří pocit teplotního komfortu při nižších teplotách vnitřního vzduchu, než je tomu u konvekčních systémů vytápění. U větších halových objektů se pak mohou úspory na vytápění počítat v řádech statisíců korun za sezónu. A ten druhý? Schopnost přepnout z vytápění na chlazení mohla být v našem klimatickém pásmu dlouho opomíjena, ale poslední léta nám ukázala, že i touto otázkou se budeme muset vážněji zabývat, pokud nechceme slevit ze svých dosavadních požadavků na obytný či pracovní komfort. Ideálním řešením je samozřejmě navrhovat a stavět objekty tak, aby potřeba chlazení byla eliminována, ale existují provozy, kde se mu nevyhneme, a to například tehdy, když jsou objekty zatíženy ohromnými vnitřními tepelnými zisky. V takovém případě je podobný systém, jaký zde představila společnost Zehnder, velice užitečný.

Otázka větrání, jak již bylo naznačeno výše, je velice palčivou, zejména ve sféře bydlení. Řada lidí je ochotna obětovat čerstvý vzduch, pokud něco ušetří za vytápění. O tom, že jde o krátkozraký pohled, není snad potřeba diskutovat. Ale je nutno dodat, že mnohdy to ani nedělají cíleně, pouze si neuvědomují, jak velký vliv na výměnu vzduchu má náhrada starých netěsných oken novými, téměř dokonale těsnými. Větrat zkrátka musíme a ne vždy to znamená, že při tom musíme zapomenout na úsporný provoz. Prezentovaný systém nuceného větrání představuje dokonalou symbiózu – nízké provozní náklady bez nutnosti ohrožovat své zdraví nevětraným, a tedy hygienicky nevyhovujícím, vnitřním prostředím.