Instalace řízeného větrání s rekuperací tepla je, zejména u novostaveb, stále častější. Oproti přirozenému větrání nemusí instalace sice znamenat dosažení významných provozních úspor, výhodou je však dosažení vyššího komfortu bydlení.
Recenzovaný Článek dokumentuje hodnocení interního mikroklimatu (IM) kinosálu větraného vzduchotechnikou (VZT). Výsledky monitorování vypovídají o reálném stavu IM ve sledovaném období a jeho výstupy umožní korektní tendence optimalizace, komparaci a verifikaci simulace. Simulační řešení představuje aplikaci programového řešení, jež umožní prognózu stavu IM pro libovolné okrajové a provozní podmínky.
Recenzovaný První část článku pojednává o praktických zkušenostech s využitím indukčních výustí k distribuci vzduchu v místnostech. Ve druhé části jsou popsány atypické instalace polí sestavených z trysek/dýz v podhledech a zástěnách s možností realizace kvantitativní regulace množství přívodního vzduchu dle teploty a obsahu CO2 v prostoru.
V současnosti dosahuje vzduchotěsnost nových i zateplovaných staveb takových parametrů, že přirozené větrání infiltrací ani šachtové větrání bez nebo s „větracími hlavicemi“ není funkční. Proto se dnes používá výlučně větrání nucené. Protože se v zimě musí čerstvý vzduch ohřívat, je třeba z energetického hlediska použít větrání nucené se zpětným získáváním tepla.
Recenzovaný Otopná tělesa stejně jako jiná technická zařízení v budovách a obecně každé vybavení v budově vyžaduje občasnou údržbu a očištění. Cílem tohoto dílu je seznámení s výsledky měření provedených v rámci experimentů zaměřených na mikrobiální zatížení otopných těles různých konstrukčních provedení ve veřejných budovách a rodinných domech.
Recenzovaný Článek představuje souhrn aktuálních znalostí o fotokatalytickém jevu na povrchu nanočástic TiO2, review publikovaných sdělení o jejich známých a potenciálních zdravotních účincích, o biocidním působení i o možném využití v oblastí zlepšení kvality životního prostředí. Součástí je i přehledná diskuze reklamních tvrzení producentů nátěrů obsahujících nanočástice TiO2.
Článek si klade za cíl seznámit čtenáře se základními otázkami účinků elektromagnetického pole (EMP) na člověka, s rozdílným hodnocením zdravotních rizik legislativou a různými skupinami odborníků a s neřešenými problémy nesouladu mezi EMC a zdravotními limity. V úvodu do této složité problematiky uvedu používané fyzikální jednotky, základní pojmy související s neionizujícím zářením a platnou legislativu.