Jak na jaře a v létě odhalit nebezpečí plísní v interiéru a rosení oken v zimě?
Úvod
Opakované rosení oken a tvorba plísní v interiérech patří k častým a závažným problémům dnešních staveb. Ke vzniku a přetrvávajícímu výskytu plísní přispívá mnoho důvodů, kdy společným jmenovatelem je dlouhotrvající vlhkost interiéru. Pokud v objektu dochází k tepelně technickým poruchám konstrukcí, vyskytuje se nejdříve kondenzovaná voda na oknech, která jsou z hlediska tepelné izolace nejslabším prvkem obálky budovy. U nových oken, které splňují tepelně technické vlastnosti stanovené normou, by tato kondenzace neměla nastat, pokud nejsou porušovány hlavní zásady. Mezi ty patří dostatečné větrání, vytápění vnitřních prostor na návrhovou teplotu, otopná tělesa umístěná v optimálních pozicích (pro zaručení „omývání“ zasklení horkým vzduchem), správně seřízené okenní kování, apod.
Kondenzace na zaskleních a rámech oken je známkou toho, že relativní vlhkost v interiéru je příliš vysoká a měla by přimět uživatele k větrání místnosti, nebo jinému způsobu snížení vnitřní relativní vlhkosti.1 Minimální doporučená intenzita větrání by měla zajistit 25 m3 přívodu čerstvého vzduchu na osobu za 1 h. Tento požadavek stanovuje norma ČSN EN 15665/Z1.
Samotná kondenzovaná voda na oknech nepředstavuje pro obyvatele objektu nebezpečí, pokud tedy pomineme degradaci okenních rámů, parapetů, omítek ostění a těsnění zasklení V případě, že vlivem vysoké vnitřní relativní vlhkosti dochází ke vzniku plísní na stavebních konstrukcích, představuje však tento jev nepříznivé vlivy na lidské zdraví.
Je zjištěno, že existují stovky tisíc druhů plísní, ale jen asi deset druhů způsobuje zdravotní problémy, jako jsou alergie, záněty vedlejších dutin nosních, zánět průdušek či další nemoci dýchacího ústrojí. Tyto nebezpečné plísně produkují jedovaté toxiny, které mohou poškodit dýchací systém a způsobovat astmatické záchvaty.
Plísně potřebují ke svému dobrému růstu teploty mezi 25–30 °C, vlhkost nad 65 procent a ideálně tmu. Pět až třicet procent lidí je na plísně alergických.2
Především výrazný pokles vnitřní povrchové teploty konstrukce je jednou z hlavních konstrukčních příčin rizik růstu plísní. Následné zvýšení relativní vlhkosti vzduchu ve vrstvě u povrchu konstrukce dále přispívá k jejímu růstu a případnému šíření nad rámec rozsahu konstrukční „vady“.
Kondenzace vodních par, zejména v uzavřených vrstvách, může způsobovat poškození materiálů, které se vlhkostí znehodnocují a tím dochází k ohrožení konstrukce celé stavby.
Plísně a hniloby nejvíce napadají dřevěné konstrukce a také vláknité izolační materiály, jejichž tepelně izolační vlastnosti se snižují.
Konstrukce oken
Pokud jsou v budově použita okna s nízkým součinitelem prostupu tepla rámu (U), riziko kondenzace na oknech se razantně zvedá. U nových oken, která splňují požadavky normy ČSN 73 0540-2, by k povrchové kondenzaci nemělo docházet.3
Za dostatečně bezpečná jsou považována okna s trojskly s celkovým součinitelem prostupu tepla (U) nižším než 1 W/(m2.K). Dle aktuální ČSN 73 0540-2 platí, že požadované nejnižší hodnoty U jsou U = 1,5 W/(m2.K). Doporučené hodnoty touto normou jsou U = 1,2 W/(m2.K) a pro pasivní domy se doporučuje hodnota U = 0,8 až 0,6 W/(m2.K). Tento celkový součinitel prostupu tepla U nebo také Uw je výsledkem součinitelů tepelných prostupů tepla pro rámy (Uf) a zasklení (Ug). Pro konečného spotřebitele je důležité posuzovat parametry okna jako celku a požadovat výsledný celkový součinitel prostupu tepla Uw.
kde je
- Uf
- … součinitel prostupu tepla profilem – rám, křídlo
- Ug
- … součinitel prostupu tepla sklem – prosklení
- Uw
- … součinitel prostupu tepla oknem – okno jako celek
- Ag
- … plocha plastu
- Af
- … plocha skla
- Ψg
- … lineární součinitel prostupu tepla – distanční rámeček – okrajová zóna skla
Takto formulovaná závazná norma je pro uživatele bytů nevyhovující, následně dochází k problémům se vznikem plísní v interiérech. Developeři využívají benevolentnosti předepsané normy a realizují stavby dle nastavených pravidel, kdy dochází k poškozování koncových uživatelů obytných objektů, kteří jen velmi těžko hledají viníka, který by uhradil náklady na odstranění vzniklých škod spojených s projevy vznikajících plísní.
Inspektoři nemovitostí z firmy Bytecheck na základě zkušeností s prováděnými inspekcemi nemovitostí4 doporučují realizaci oken s vlastnostmi, kdy Uw je menší než 1 W/(m2.K). Bohužel se ve své praxi často setkávají s projekty, kdy technické provedení oken je v souladu s platnými normami, nicméně praktickým užíváním dochází k nežádoucím projevům.
Dalším kritickým místem bývá připojovací spára otvorových výplní (prostor na obvodovém plášti, mezi konstrukcí stěny a konstrukcemi oken nebo dveří). Připojovací spára by měla dosahovat podobných tepelně izolačních vlastností a odolností jako okolní přilehlé konstrukce, dle požadavků normy ČSN 730540-2.5
Základní požadavky na funkci připojovací spáry
Obr. č. 1: Rozsáhlá plíseň v koupelně – zjištěno při inspekci bytové jednotky v Kopřivnici. Foto: Autor
- Nulové zatékání do spáry
- Minimální spárová průvzdušnost
- Účinné odvětrání spáry, minimalizace kondenzátu uvnitř spár
- Možnost dilatace
- Tepelná a zvuková izolace.
V těchto případech inspektoři nemovitostí odhalují chybné provedení, kdy je spára pouze zaplněna polyuretanovou pěnou a za omítaná z venku i zevnitř. Polyuretanová pěna je dobrým tepelným izolantem, avšak v případě, že je nechráněn vůči působení venkovní povětrnosti a vzdušné vlhkosti z interiéru, nekontrolovatelně zvyšuje svoji vlhkost a také tepelnou vodivost. V zimním období pak při nízkých teplotách začíná dané místo degradovat a velmi znatelně se krátí životnost takto zhotovených detailů. Na dotčených místech se vytvářejí praskliny, vznikají zde tepelné mosty a zvyšuje se netěsnost připojovací spáry, což vede ke vzniku plísní.
Styky a spoje připojovací spáry musí být utěsněny účinnými těsnícími materiály odolávající vlivu povětrnosti, dilatačním pohybům a objemovým změnám. Obecně lze jako vhodný těsnící materiál použít vybrané vhodné tmely, prefabrikované provazy, pruhy, fólie, lepicí pásky nebo speciální profily. Ze strany exteriéru by se mělo zejména jednat o materiály paropropustné, avšak odolné vůči průniku hnaného deště. Ze strany interiéru by se mělo jednat o materiály parotěsné.
Přínosem správně provedeného utěsnění jsou jeho úspory energií (díky zabránění vzniku tepelných mostů a téměř nulové provzdušnosti), maximální spolehlivost a trvalost spáry, snížení hladiny hluku pronikající spárou a v neposlední řadě především zabránění průniku vlhkosti a vzniku plísně ve spáře.
Donedávna byly stanoveny pouze technické normalizační informace (TNI 74 6077), které obsahovaly pouze doporučení, jak postupovat při zabudování otvorových konstrukcí. Od dubna 2014 dochází ke změně legislativy a TNI 74 6077 je konečně nahrazena normou závaznou – ČSN 74 6077.
Odhalení nebezpečí vzniku plísní pomocí přístrojů
Pro stanovení optimálního postupu v boji s nežádoucí vlhkostí stavebních konstrukcí je důležitá správná diagnostika daného objektu.
Riziko vzniku plísní lze odhalit zejména prostřednictvím termografického měření a za pomocí přístrojů určených k měření rosného bodu. Termografického měření je možno provádět pouze v zimním období, kdy je rozdíl vnitřních a venkovních teplot minimálně 15 °C.
Obr. č. 2: Termogram – snímek v infračerveném spektru (vlevo), foto kritického místa (vpravo). Foto: Autor
Obr. č. 3: Pozůstatky drobných částic plísně na rámu okna (i přes snahu o důkladné vyčištění) – zjištěno při inspekci bytové jednotky v Suchdolu nad Odrou. Foto: autor
V letních měsících lze stopy po plísních a jejich zamalování odhalit také vizuálně při bližším pohledu (z více úhlů, příp. použití lupy).
Zateplení ostění z vnější strany
Obr. č. 4: Průběh izoterm na nesprávně zabudovaném okně. Zdroj: lop, Česká komora lehkých obvodových plášťů, 11/2012; ISBN: 978-80-260-3043-0
Domy bez zateplení jsou nejháklivější na tvorbu plísní a při jejich zateplování je třeba dbát na konstrukční detaily, jako je např. správná pozice okna či použití systémových tvarovek.
Při dodatečném zateplení fasády je potřeba individuálně projektantem navrhnout přesnou tloušťku zateplení ostění otvoru a vhodnou pozici osazené otvorové konstrukce tak, aby byl dodržen správný průběh izoterm. Správný průběh souvisí s minimální povrchovou teplotou a vlhkostí dané konstrukce.
Indicie vedoucí k identifikaci možných kritických míst
Pokud je vnitřní parapet pod oknem příliš široký a nejsou v něm ventilační mřížky, které umožňují proudění teplého vzduchu otopného tělesa, může dojít k výskytu nežádoucí kondenzace. Dochází k ní při nedodržení minimální povrchové teploty konstrukce dané normou ČSN 73 0540-2 Tepelná ochrana budov.6
V případě použití nekvalitních francouzských oken, které nedosahují dostatečného celkového součinitele prostupu tepla Uw, je nutno pod jejich konstrukci osadit podlahový konvektor, jinak je riziko rosení oken velmi vysoké.
Pro omezení rosení oken je důležité, aby byly hlavně spodní části rámů prohřívány sluncem – zvedne se tak povrchová teplota interiérového zasklení a nedojde k rosení. K rosení proto dochází nejčastěji na severních stranách a např. u některých lodžií, kam slunce nezamíří. Problém nastává v noci, kdy se konstrukce neprohřívá, přestává se topit a zasklení oken mají nízkou povrchovou teplotu.
Spuštěné žaluzie před okny brání prohřívání tabulí skla (viz problém výše). Vnitřní žaluzie zase brání proudění teplého vzduchu.
Cirkulační digestoř v kuchyních také zvyšuje nasycení vnitřního vzduchu vlhkostí při vaření. Často inspektoři zjišťují, že v domácnostech digestoře nejsou vůbec osazeny, protože někteří developeři šetří na koncepci.
Na produkci vlhkosti vzduchu se v interiérech, mimo vlhkosti produkované samotnými lidmi, podílí zejména akvária, sprchování, vaření, sušení prádla, přítomnost květin a jejich zalévání.
Obr. č. 5: Plíseň ve špatně větraném podkrovním prostoru. Foto: AutorResumé
Obr. č. 6: Nález zdravotně škodlivé plísně v koupelně. Foto: Autor
Do dubna 2014 nebyly jasně definovány pravidla a požadavky na zabudování oken a vnějších dveří, čehož využívaly (zneužívaly) některé realizační firmy a bylo téměř nereálné pro koncového uživatele domoci se nápravy při reklamačním řízení.
Doporučení pro domácnosti, které bojují s nadměrnou vlhkostí v bytě a objevujícími se plísněmi zní: Nechte si zpracovat odborný či znalecký posudek, který stanoví příčiny, proč plísně vznikají, a se zjištěnými výsledky seznamte prodejce nemovitosti v reklamačním dopise.
Od dubna 2014 dochází k obratu k lepšímu pro koncové uživatele a mnohonásobně se očekává zvýšení úspěšnosti při reklamacích zakázek realizovaných dle nové závazné ČSN 74 6077.
Poznámky
1 Zdroj: lop, Česká komora lehkých obvodových plášťů; 11/2012; ISBN: 978-80-260-3043-0 ... Zpět
2 Zdroj: http://bydleni.idnes.cz/problemy-s-bydlenim-plisne-v-byte-dlp-/dum_osobnosti.aspx?c=A130919_092208_dum_osobnosti_web ... Zpět
3 Zdroj: lop, Česká komora lehkých obvodových plášťů; 11/2012; ISBN: 978-80-260-3043-0 ... Zpět
4 Článek věnující se inspekci nemovitostí: http://www.tzb-info.cz/fm-sluzby/10671-inspekce-nemovitosti-novinka-na-ceskem-trhu-bezna-praxe-v-usa-a-zapadni-evrope ... Zpět
5 Zdroj: lop, Česká komora lehkých obvodových plášťů; 11/2012; ISBN: 978-80-260-3043-0 ... Zpět
6 Zdroj: TZB-INFO- Nové znění ČSN 73 0540-2; Autor: prof. Ing. Jan Tywoniak, CSc., doc. Dr. Ing. Zbyněk Svoboda, Ing. Kateřina Sojková; Zdroj: http://stavba.tzb-info.cz/prostup-tepla-stavebni-konstrukci/7899-nove-zneni-csn-73-0540-2 ... Zpět
Hidden defects of buildings, which may become evident only in winter, are one of the biggest problems of any real property purchase. The article gives some advice how to detect them in advance so that the buyer may be prevented from submitting time consuming, expensive and often ineffective claims in face of the previous owner.