Vlhkost a teplota – nejdůležitější parametr, který vypovídá o stavu a užívání budov
Vlhkost a teplota uvnitř budovy silně závisí na chování uživatele nemovitosti. Nevhodným chováním může docházet k produkci vysoké vlhkosti, a tím i k jejímu ukládání do stavební konstrukce. Do jedné tuny cihlové zdi je možné uložit až 50 litrů vody. Ta se do konstrukce postupně ukládá při nedostatečném větrání.
Po zateplení nebo výměně oken je možné, že první rok se nepozoruje jakýkoliv problém z hlediska vlhkosti, ale již následující rok dochází k problémům z hlediska vniku plísní na stavebních detailech a kondenzace vody na otvorových výplních. Problém je způsoben tím, že vlhkost ze vzduchu se při nedostatečném větrání postupně ukládá do stavební konstrukce, a tím se zhoršují její tepelně izolační vlastnosti. Po tomto problému je možné, že se již běžným větráním není možné vlhkosti zbavit a je nutné použití vysoušeče.
V jednom metru krychlovém vzduchu o teplotě 22 °C může být za normálního tlaku maximálně 20 ml vody. V tom případě by byla relativní vlhkost 100 %. V případě relativní vlhkosti 50 % je v jednom metru krychlovém 10 ml vody. Proto v případě, že je v konstrukci uloženo velké množství vody, není již možné se vlhkosti běžným větráním zbavit.
Pro dlouhodobé sledování vlhkosti v budovách jsou velice vhodné záznamníky vlhkosti a teploty testo. Záznamníky (neboli dataloggery) ukládají do své interní paměti údaje o teplotě a vlhkosti v pravidelných intervalech. Díky tomu je možné snadno dlouhodobě monitorovat chování uživatele v nemovitosti. U přístroje testo 175-H1 je dokonce možné vypnutí displeje a tím zabránění toho aby uživatel měnil své návyky na základě aktuálně naměřených hodnot.
Záznamníky teplot a vlhkostí testo 174H a testo 175-H1
Zobrazení rozložení povrchové vlhkosti
Velmi zajímavou aplikací termokamer testo je zobrazení rozložení vnitřní povrchové vlhkosti. Jedná se o vlhkost vzduchu v nejbližším okolí měřeného povrchu. Tato funkce se používá pouze ve vnitřním prostředí a slouží k odhalování míst s rizikem vzniku plísní. Termokamera současně změří povrchovou teplotu a okolní parametry s pomocí rádiové vlhkostně-teplotní sondy. Vnitřní povrchová vlhkost je například definována v ČSN 73 0540-2 pomocí faktoru φsi,cr. Ve zmíněné normě je pro otvorové výplně stanoveno, že by tato vlhkost neměla dosáhnout 100 % (riziko orosování), pro ostatní konstrukce je kritická vnitřní povrchová vlhkost 80 % (riziko růstu plísní).
Odhalení míst s rizikem vzniku plísní je zobrazeno na displeji termokamery červenou barvou.
Speciální barevná paleta nabízí zvýraznění místa podle zjištěné povrchové relativní vlhkosti. Body na měřeném povrchu, jejichž vnitřní povrchová vlhkost je 0 až 65 %, jsou zobrazeny zeleně, body s relativní vlhkostí 65 % až 80 % jsou zvýrazněny žlutě postupně přecházející do červené a body nad 80 % jsou zvýrazněny červeně. Díky tomu je možné snadno a rychle rozpoznat kde hrozí vznik plísní a provést patřičná opatření.
Odkaz na společnost testo: www.testo.cz, www.termokamera.com
Digitální měřicí přístroje: teploměry, vlhkoměry, měřiče proudění; přístroje pro zaregulování vzduchotechniky; systémy pro validaci čistých prostorů, měření turbulencí, kvality ovzduší, hlukoměry, luxmetry, analyzátory kouřových plynů; detektory, ...