Stavby a povodně

Snaha předcházet škodám vede k vývoji různých představ jak jim zabránit a snížit jejich dopady. Nicméně konzervativizmus myšlení jak projektantů, tak potencionálních zákazníků a nedostatek tvůrčí invence zatím směřovaly výlučně k řešením v rámci stávajícího stavu a tradic zaměřených pouze na zmírnění škod a nikoliv jejich zabránění. Proto se setkáváme s tendencí ochraňovat velké aglomerace pomocí drahých mobilních protipovodňových stěn, či jiným lokálním řešením ochrany budov, počítajícím přímo s poškozením staveb, i když s minimalizovanými dopady. Taková řešení však nepočítají s tím, že záplavy se mohou a zřejmě i budou, cyklicky opakovat. Tudíž i náklady na obnovu bude nutné pravidelně vynakládat a to za situace, kdy pojišťovací ústavy omezují uzavírání smluv do povodňových a záplavových oblastí a zákonitě přistoupí ke zvýšení cen pojistného. Proto jakékoliv řešení připouštějící vystavení stavby záplavě či povodni není nejvhodnějším řešení.

Dne 27. 9. 2010 vyšel na internetu článek o budování dřevostaveb jako vhodné alternativy pro jejich výstavbu právě ve vodou postihovaných oblastech. Protože naše firma se zabývá řadu let budováním dřevostaveb, musím objektivně přiznat, že článek poměrně dobře postihuje možnosti těchto staveb odolat povodním a nevhodnost staveb jiného typu. V případě dřevostaveb sehrává roli zmiňovaný konzervativizmus myšlení potencionálních zákazníků a představa, že dřevostavby jsou stavby druhořadé. V myslích občanů je stále ještě zakotvena představa "můj dům, můj hrad", která se sice v posledních letech postupně tlumí a zájemců o dřevostavby přibývá, ale zatím to není rozhodující procento. Nicméně i řešení prostého nahrazení zděné stavby dřevostavbou počítá s tím, že dojde k jejich poškození, nikoliv však k zničení nebo nutnosti odstranění v důsledku porušení statiky. Přesto autoři počítají s tím, že bude nutné provést větší či menší opravy stavby poničené vodou. Lze n naprosto souhlasit, že rychlost a relativní snadnost opravy je daleko výhodnější, snadnější a i levnější, než opravy zděných staveb. Každá oprava je spojena s náklady a co hlavně s psychickým dopadem. Je třesné vidět majitele domků, kteří v rozmezí 14 dnů musí vidět opakovaně svůj domek zaplavený vodou.

Tento stav nutně vede k zamyšlení, jak zcela zabránit příčinám a hlavně dopadům těchto škod. V poslední době jsem měl možnost seznámit se s novým způsobem myšlení v USA a Japonsku, kde inženýři začali řešit zcela novým způsobem ochranu staveb proti zemětřesení. Zvolili právě dřevostavbu, která svou tuhostí na jedné straně a pružností na straně druhé, v kombinaci se zcela revolučním řešením základů na kovové desce, doplněné hydraulickým mechanizmem na vyrovnávání otřesů se ukázala jako nejvhodnější typ stavby. Musím přiznat, že toto poznání mne přivedlo k odhození dosavadních konvencí a nastolilo otázku, jak revolučně přistoupit k řešení problémů s povodněmi. Základní premisou byla podmínka zcela zabránit škodám na majetku, jejich opakování a následným dopadům. Při řešení problému jsme vzali v úvahu i skutečnost, že budování staveb na nových parcelách mimo záplavy, je spojeno s dalšími finančními výdaji počínaje koupí nového pozemku, jeho zasíťováním a v neposlední řadě nutností vybudovat nové tradiční základy. Při tom jsme brali v úvahu i pouto lidí místu kde vyrostli a strávili značnou část života.

Jednoznačnou odpovědí pak bylo řešení, které naše firma ve spolupráci se specializovanou firmou MV Technik vyvinula. Jeho řešení je svou ideou velmi jednoduché a v tom je jeho přednost. Princip spočívá v tom, že tradiční základ stavby je nahrazen jednoduchou konstrukcí pomoci propojených pilotů a na úrovni terénu zakončených patkami. Tradiční základová deska je nahrazena kovovou svařovanou konstrukcí staticky vypočítanou pro nosnost dřevostavby. Kovová základová deska je propojena zdvihacím a vodícím zařízením s betonovým základem. V případě hrozícího nebezpečí lze jednoduše stavbu vertikálním směrem vyzvednout a zcela ji ochránit proti zaplavení až do výšky hladiny 2,3m. Zařízení je vyvinuto jak pro přízemní, tak pro podlažní domy, u nichž se počítá i s tím, že v přízemí je počítáno s garážovým stáním. Při záplavě pak lze vyzdvihnout celou stavbu včetně osobního vozu mimo dosah vodní hladiny. Jelikož podlahu u vícepodlažní stavby na úrovni kovové základové desky tvoří kovovové podlahové rošty, jejich očista po případném zaplavení vyšší vlnou než 2,5m nad úrovní patek (2,7m nad terénem) je naprosto jednoduchá. Voda jednoduše proteče roštem, případné bahno se opláchne a tím je veškerá očista skončená. Po opadnutí vody se zkontroluje zdvihací a vodící zařízení, očistí se náplava pod stavbou a domek se spustí na své původní místo.Zdvihací zařízení je jištěno i pro případný výpadek el. proudu nouzovým el. Zdrojem případně mechanickým tak, aby došlo k vyzdvižení stavby i při výpadku proudu. Je pamatováno i na zajištění vyzdvižení stavby v případě nenadálého příchodu záplavové vlny. U přízemních staveb typu bungalov je pak podlaha na nosné kovové základové desce řešena jako vodovzdorná konstrukce se samostatným zateplením a hydroizolací.

Vlastní konstrukce dřevostavby je příhradového typu s opláštěním MFP deskami. Z vnější strany je provedena izolace v první spodní řadě EPS přesahujícím přes kovovou konstrukci zdvižné plošiny. Polystyren je lepen PU lepidlem a jištěn terčíky se šrouby. Do výšky cca 60 cm bude stavba obložena keramickými obklady lepenými chemickými lepidly odolnými vodě. Zbývající část fasády je provedena tradičním zateplovacím systémem. Z vnitřní strany jsou minerální izolace a záklopy sádrovláknitými deskami odolnými nebo impregnovanými proti vodě. Zbývající část domu je klasická dřevostavba. Zásadní otázkou takto pojaté konstrukce stavby do záplavových oblastí je otázka vyřešení přípojek tak, aby fungovaly jak v klidové tj. stabilní poloze, tak po vyzdvižení stavby a dále jak ochránit přívody vody, kanalizaci, elektra a plynu proti poškození náplavami. Zajištění přívodů je prostřednictvím teleskopických tyčí, kolem nichž jsou v odpovídajícím průměru navinuty spirálově PE chráničky nebo přímo PE přívody vody, plynu a elektřiny. Pomocí teleskopu je s vnitřním elastickým jádrem provedeno i napojení vnitřní kanalizace na vnější přípojku. Teleskopy a spirálovitě vinuté přívody zajišťují naprosto bezpečné propojení stavby s vnějšími přípojkami a jejich fungování i v době trvání záplavy. Proti zamrzání přívodů vody je použit elektrický topný kabel ovinutý kolem přívodu na vnitřní straně tepelné izolace uvnitř chráničky. Závěrem bychom chtěli uvést, že tento způsob ochrany staveb v klidovém stavu nemění ráz krajiny, obcí a měst. I v případě, že by pojišťovny v daném záplavovém pásmu nepojišťovali klienty, skýtá tato konstrukce domů jejich majitelům jistotu, že i v tom případě nemusí mít obavu o svůj život a ani majetek. Teprve tímto řešením je zajištěna komplexní ochrana staveb proti nespoutaným přírodním živlům. Každopádně opakující se povodně a záplavy z přívalových dešťů jako nový jev svým rozsahem s katastrofálními dopady vyžadují i netradiční řešení alespoň tam, kde začíná nová zástavba, nebo rekonstrukce zpustošených obcí. Zřejmě tyto jevy a jejich důsledky budou pozitivně, přes svou negativitu, působit na překonávání zakořeněných představ obyvatelstva o dřevostavbách a o výsuvných domcích, jako zatím nejvhodnější varianty ochrany budov proti vodnímu živlu. Každý však musí zvážit, zda 20 - 30% navýšení ceny základů se zdvihacím zařízením oproti tradičním základům je výhodnějším než řešit soustavné škody. Systém konstrukce domků do povodní vybavený zdvihacím zařízením včetně jeho aplikací a možných variant byl přihlášen jako vynález na Úřadu průmyslového vlastnictví.