Obce se už nyní mohou registrovat, aby mohly požádat o příspěvky na výstavbu vodovodů, kanalizací i na opatření zmírňující sucho. Žádosti o dotace MZe se budou přijímat od 19. 3. do 30. 5. 2024 a v dotačním titulu je 700 milionů Kč.
Odborný Arsen a jeho sloučeniny patří prokazatelně k lidským karcinogenům, bohužel jsou běžně přítomné ve velkém množství v podzemních i povrchových vodách. Naštěstí lze arsen z vody odstranit pomocí jednoduchých technologií jako je adsorpce na oxidy a hydroxidy železa nebo společné srážení se železem. V posledních letech bylo též dosaženo slibných výsledků v případě některých pilotních studií využívajících membránové metody.
Letošní události u našich sousedů spojené s hromadnými případy legionelózy (Shrnutí epidemie Legionelly v Polsku: 165 nemocných, 25 úmrtí) nejen výrazně zvýšily úroveň povědomí lidí o bakterii Legionella, ale také donutily řadu manažerů, správců budov a technických oddělení k provedení opatření zaměřeným na minimalizaci rizika infekce Legionellami v průmyslových objektech a bytových domech.
Recenzovaný Příspěvek se zabývá zjednodušenými metodami vyhodnocení bilance potřeby pitné vody na území celé České republiky. Základní jednotku, pro které je bilance potřeby pitné vody provedena, představuje správní obvod obce s rozšířenou působností (SO ORP). Hlavním cílem realizovaných aktivit bylo získání informací o kapacitách jednotlivých vodárenských celků a jejich možnostech z hlediska podpory zabezpečenosti spotřebišť s nekapacitními lokálními zdroji.
Recenzovaný Riziková analýza představuje v problematice ochrany vodních zdrojů účinný a komplexní nástroj. Nejde ovšem jen o rizikovou analýzu systému zásobování vodou, ale velký důraz je nyní kladen i na rizikovou analýzu částí povodí, kde se hodnotí okolí vodního zdroje. Hlavním cílem rizikové analýzy částí povodí je stanovení a zavedení preventivních opatření v částech povodí souvisejících s místy odběru pitné vody, následně zajištění náležitého monitorování relevantních ukazatelů v surové vodě, ale i posouzení potřeby zřídit nebo přizpůsobit ochranná pásma vodních zdrojů.
Ač se může zdát, že na chladicí či kotelní vodu nebudou kladeny tak přísné požadavky jako na vodu určenou ke konzumaci, opak je pravdou. Látky obsažené ve vodě mohou být příčinou koroze zařízení, zanášet potrubí a další části okruhů či soustav úsadami vodního kamene nebo podporovat mikrobiální růst. Proto je úpravě vody využívané v průmyslu třeba věnovat pozornost.
Recenzovaný Stanovení uhlíkové stopy má své nevýhody a není úplně komplexní. Proto je vhodné jej doplnit dalšími metodami posuzování udržitelnosti, jako například Life Cycle Assessment (LCA) vč. použití dalších indikátorů materiálové cirkularity nebo sociálních a ekonomických aspektů hodnocených systémů. V tomto příspěvku jsou diskutovány možnosti a slabiny určování uhlíkové stopy vodárenských organizací. Bude zdůrazněno, že stanovení uhlíkové stopy by mělo být pouze jedním z nástrojů pro hodnocení environmentální udržitelnosti organizace a mělo by být doplněno o další metody posuzování udržitelnosti.
Recenzovaný Hydrogeolog ukazuje, jak lze pomocí nových technologií rekonstruovat staré a dosluhující vrty bez zbytečné likvidace. Prezentován je postup prací, nikoliv už použité technologie opravy. Autor chce upozornit hlavně na speciální aspekty této práce, tedy co v podzemí funguje a čemu se při této činnosti raději vyhnout.
V rámci konference Voda v Litomyšli jsme se zeptali zástupců pražského Státního zdravotního ústavu, Centra zdraví a životního prostředí, oddělení hygieny vody na jednu z nejpalčivějších otázek současnosti. Objevují se totiž případy, kdy si lidé stěžují na pach a divnou chuť vody. Jaký je rozdíl mezi hodnocením ze strany spotřebitelů a odborných laboratoří?
Logistický areál Sázava Logistics Park na dálnici D1 u Ostředku je provozován mezinárodním developerem UDI Group. Výstavba areálu, který nabízí 50 tisíc m2 ploch, si vyžádala investici jedné miliardy korun. Ve čtyřech provozech zde našlo práci asi 300 zaměstnanců. Areál leží na 34. kilometru hlavního domácího dopravního tahu – dálnice D1.
Tradiční bienální konference s názvem VODA v Litomyšli vstoupila již do svého 15. ročníku. Kromě stovky standardních a bleskových přednášek proběhl letos v jejím rámci také diskusní panel na téma revize evropské směrnice o čištění odpadních vod. Podívejme se na některé zajímavé momenty v odborném programu.
Recenzovaný V souvislosti s vydáním nové evropské směrnice pro pitnou vodu v prosinci 2020 jsou zavedeny některé nové ukazatele jakosti pitné vody, například látky typu PFAS, patřící do kategorie mikropolutanty. Nové požadavky vycházející z evropské směrnice budou muset být zavedeny do české legislativy a po uplynutí přechodného období rovněž uplatňovány v praxi. Kromě ukazatelů, které budou nově zapracovány do zákonných požadavků, jsou další polutanty, které jsou sledovány s obezřetností, jako jsou mikroplasty či rezidua léčiv. Příspěvek přináší přehled nových požadavků na jakost pitné vody vyplývajících z novelizace evropské směrnice. Článek vede diskusi nad upravitelností vody pro pitné účely s ohledem na tyto nové ukazatele.
V průběhu letošního léta a podzimu je možné navštívit putovní výstavy s názvem Obrazy vody, kde nahlédnete do historie známých přehrad. Výstava bude postupně instalována na náměstí Přemysla Otakara II. v Českých Budějovicích (4. 6. – 2. 7. 2023), na náměstí v Horní Plané (4. 7. – 2. 8. 2023), na nádvoří hradu Zvíkov (4. 8. – 4. 9. 2023) a před Kulturním domem v Písku (6. 9. – 4. 10. 2023). Pořadatelem je Masarykův ústav a Archiv Akademie věd ČR.
Na konferenci Voda Zlín se hovořilo převážně o hygienickém dozoru nad vodami a o implementaci směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/2184 v hygienické praxi zásobování pitnou vodou. Ing. Eva Javoříková z Krajské hygienické stanice Zlínského kraje představila ve svém příspěvku též konkrétní aktuální úkoly hygienického monitoringu v dozoru nad pitnými vodami PFAS (perfluorované a polyfluorované látky) ve vodovodech a studnách.
Na konferenci Voda Zlín 2023 seznámily zástupkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost s hlavními požadavky atomového zákona č. 263/2016 Sb. Týkalo se provozu pracovišť s možností zvýšeného ozáření z přírodního zdroje záření, kam patří mimo jiné i zařízení na úpravu vlastností podzemní vody nebo nakládání s vodárenskými kaly z úpravy vody z podzemního zdroje. Příspěvek přinesl rovněž informace o povinnostech provozovatelů těchto zařízení, o podmínkách uvolňování přírodních radionuklidů z těchto pracovišť a přehled technologií úpravy vody, kde lze předpokládat výskyt radionuklidů v uvolňovaných látkách.