Komplexní přístup k ochraně zdrojů pitné vody včetně analýzy rizik

1. Úvod

Kvalitní a nezávadná pitná voda je jeden ze základních požadavků každé společnosti. Už v roce 2004 zveřejnila Světová zdravotnická organizace novou koncepci založenou na komplexním hodnocení a řízení rizik, která zahrnuje celý systém zásobování od zdroje surové vody až po kohoutek spotřebitele. Nicméně až v roce 2020 byla vydána nová evropská směrnice o jakosti vody určené k lidské spotřebě (Směrnice EU 2020/2184), která oproti původní směrnici z roku 1998 (Směrnice Rady 98/83/ES) zavádí povinnost zpracovávat nejen posouzení a řízení rizik systému zásobování vodou, ale i částí povodí jednou za šest let. V rámci řešeného projektu TA ČR SS05010210 – „Nástroje pro posouzení rizik částí povodí souvisejících s místy odběru vody určené k lidské spotřebě“ se zabýváme vytvořením metodického postupu pro zpracování rizikové analýzy částí povodí.

2. Průběh řešení

Evropská směrnice o jakosti pitné vody (Směrnice EU 2020/2184) popisuje pouze základní body a cíle posouzení a řízení rizik částí povodí související s odběrem pitné vody a systému zásobování vodou. Mezi základní prvky, které by posouzení rizik částí povodí mělo obsahovat, patří:

1. charakterizace částí povodí souvisejících s místy odběru, včetně identifikace a mapování částí povodí souvisejících s místy odběru, mapování případných ochranných pásem, georeferenční údaje o všech místech odběru v částech povodí a popisu využití půdy, odtoku a procesů doplňování vodních zásob v částech povodí souvisejících s místy odběru.
2. identifikaci nebezpečí a nebezpečných událostí v částech povodí souvisejících s místy odběru a posouzení rizik, jež mohou představovat pro jakost vody určené k lidské spotřebě; v rámci tohoto posouzení se posoudí možná rizika, která by mohla vést ke zhoršení jakosti vody v takové míře, že by to mohlo představovat riziko pro lidské zdraví.
3. náležité monitorování relevantních ukazatelů, látek nebo znečišťujících látek v povrchové nebo podzemní vodě v částech povodí souvisejících s místy odběru nebo v surové vodě.

Každý členský stát si transponuje požadavky nové směrnice do své legislativy podle národních specifik. Nicméně hlavní cíl celého konceptu rizikových analýz, kterým je bezpečná pitná voda, na čemž se částečně má podílet i ochrana vodních zdrojů, musí být dodržen. V České republice bylo rozhodnuto, že povinnost zpracovat rizikovou analýzu částí povodí budou mít státní podniky Povodí a že tato analýza bude součástí dílčích plánu povodí podle vyhlášky č. 24/2011 Sb. o plánech povodí a plánech pro zvládání povodňových rizik. Na tuto rizikovou analýzu by poté logicky měla navazovat riziková analýza systému zásobování vodou, kterou budou zpracovávat dodavatelé vody. Ovšem analýzy (posouzení a řízení) rizik systémů zásobování vodou se v současné době již zpracovávají nebo jsou již hotovy, protože povinnost jejich zpracování uložila již novela zákona o ochraně veřejného zdraví v roce 2017 (nyní s odloženým termínem plnění do listopadu 2025), zatímco posouzení rizik částí povodí se má poprvé provést až do července 2027. Již zpracované analýzy rizik systémů zásobování vodou tedy využití rizikové analýzy částí povodí až při své první nebo dokonce až druhé aktualizaci, která se bude provádět jednou za šest let.

V našem projektu jsme se zaměřili na rizikovou analýzu částí povodí, která se zabývá identifikováním rizik v okolí vodního zdroje (v povodí odběru). Nejdříve jsme provedli detailní analýzu článku 8 evropské směrnice o jakosti pitné vody (Směrnice EU 2020/2184), kde jsou popsány základní body rizikové analýzy části povodí. Poté jsme provedli inventarizaci souvisejících dostupných dat nezbytných pro zpracování rizikové analýzy částí povodí a posoudili jsme jejich využitelnost. V celostátním měřítku jsme provedli kategorizaci odběrů surové vody. Kategorizace je zásadní pro výběr pilotních odběrných míst a ověření postupů pro zpracování prvního návrhu metodiky, která bude popisovat postup vypracování rizikové analýzy částí povodí.

Největší počet odběrů vody pro pitné účely v České republice tvoří odběry podzemních vod, proto jsme se na tyto odběry v úvodní fázi projektu více zaměřili. Odběry podzemní vody jsme klasifikovali podle dvou kritérií. Prvním kritériem je významnost odběru podle množství odebrané vody (Tab. 1). Pro větší zdroje, které mají obvykle větší strategický význam, je zpravidla dostupných více informací a vstupních dat, proto může být pro tyto zdroje zpracována (na základě stávajících dat) podrobnější riziková analýza částí povodí i systému zásobování vodou. Druhým kritériem pro kategorizaci odběrů podzemních vod jsou přírodní charakteristiky. U nich jsme se zaměřili na hydrogeologické struktury charakteristické svým časově-prostorovým režimem, který je odvislý od morfologie terénu, propustnosti horninového souboru a sklonu hladiny podzemní vody. Na základě tohoto kritéria jsme rozdělili odběry podzemní vody do čtyř základních skupin na odběry z přípovrchové zóny, odběry z fluviálního kvartéru, odběry z hlubších struktur a odběry z krasu.

Pro jednotlivé kategorie jsme vybrali celkem 15 pilotních lokalit (Obr. 1. znázorňuje pilotní lokalitu VAS Brno-venkov – Ivančice). Pro každou pilotní lokalitu jsme zpracovali základní charakteristiku odběru (typ odběru, georeferenční údaje o odběru, informace o ochranném pásmu vodního zdroje, informace o velikosti odběru atd.) a identifikovali povodí odběru jako infiltrační plochu vztaženou k jímacímu objektu. V současné době pracujeme na identifikaci a vyhodnocení reálných a potenciálních zdrojů znečištění v povodích odběrů pro jednotlivé pilotní lokality, které představují riziko pro daný vodní zdroj.

Obr. 1. Pilotní lokalita VAS Brno-venkov – Ivančice

3. Závěr

Mezi hlavní cíle rizikové analýzy částí povodí patří návrh a zavedení preventivních opatření v částech povodí souvisejících s místy odběru vody určené k lidské spotřebě. Následně by mělo být také zajištěno náležité monitorování relevantních ukazatelů, znečišťujících i dalších látek v povrchové nebo podzemní vodě v povodí odběru a také v surové vodě. Nakonec by mělo dojít k posouzení potřeby zřídit nebo přizpůsobit ochranná pásma vodních zdrojů. Při rizikové analýze částí povodí je třeba vycházet ze získaných znalostí a zkušeností s opatřeními provedenými v souladu s rámcovou směrnicí o vodách (Směrnice EU Rady 2000/60/ES) a zároveň co nejlépe zohledňovat aspekty dopadů změny klimatu na zdroje vody. Tento přístup by měl být dále zaměřen na možnosti snižování stupně úpravy nezbytné pro výrobu vody určené k lidské spotřebě tím, že budou identifikována problematická místa v povodí odběru a budou navržena nápravná opatření směřující ke zlepšení kvality odebírané vody. Díky tomuto komplexnímu postupu by také měla být zaručena stálá výměna informací mezi příslušnými zpracovateli posouzení rizik, dodavateli vody a příslušnými orgány.

Hlavním výstupem řešeného projektu „Nástroje pro posouzení rizik částí povodí souvisejících s místy odběru vody určené k lidské spotřebě“ bude na konci roku 2024 metodika schválená příslušným orgánem státní správy (NmetS) popisující postup zpracování rizikové analýzy částí povodí. Pro více informací navštivte stránky projektu (pitnavoda.vuv.cz).

Poděkování

Příspěvek byl vytvořen v rámci projektu TA ČR SS05010210 – Nástroje pro posouzení rizik částí povodí souvisejících s místy odběru vody určené k lidské spotřebě a prezentován na konferenci VODA v Litomyšli.

Seznam literatury

1. Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/2184 o jakosti vody určené k lidské spotřebě (přepracované znění).
2. Směrnice Rady 98/83/ES o jakosti vody určené k lidské spotřebě.
3. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/EC ustavující rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky.