Zásady regulace přírodních zdrojů záření v oblasti vodárenství

Zákon č. 263/2016 Sb. [2] (dále atomový zákon) se v oblasti, která souvisí s vodárenstvím, vztahuje na pitnou a balenou vodu a na pracovní podmínky pracovníků vykonávajících práce na pracovištích, kde je nakládáno s vodou z podzemních zdrojů, kde jsou upravovány vlastnosti vody z podzemních zdrojů nebo kde je nakládáno vodárenskými kaly z úpravy vody z podzemního zdroje. Atomový zákon reguluje oblast dodávání pitné vody dodávané pro veřejnou potřebu a balené vody dodávané na trh v České republice a stanovuje povinnosti dodavatelům pitné vody a provozovatelům úpraven vody z podzemních zdrojů.

Úvod

Přírodní ozáření způsobují primárně dva zcela odlišné zdroje záření – záření kosmické a záření z pozemních zdrojů, z přírodních radionuklidů, které jsou obsaženy v životním prostředí. Druhotně jde o záření radionuklidů, které vznikají průběžně reakcemi kosmického záření se stabilními prvky ve vnějším obalu Země a záření radionuklidů tvořících přeměnové řady, se kterými se setkáváme v přírodě (uran-radiové, thoriové a aktiniové) [7].

Kosmické záření je významným zdrojem přírodního záření a tvoří převažující část zevního ozáření. Pochází z vesmíru a částečně také ze Slunce, ze kterého se uvolňuje během erupcí. Dopadá na Zemi přímo a vlivem interakcí se složkami atmosféry vytváří jiné druhy záření nebo radioaktivního materiálu. Protože zemská atmosféra a magnetické pole Země intenzitu kosmického záření významně snižují, jsou některé části Země ozářeny více než jiné. Kosmické záření se dále vychyluje magnetickým polem severního a jižního pólu důsledkem čeho jsou polární oblasti jeho působení vystaveny více než oblasti rovníkové. Úroveň expozice kosmickému záření stoupá též s nadmořskou výškou [6]. Atomový zákon reguluje ozáření posádek na palubách letadel, do oblasti vodárenství tento druh záření nezasahuje.

Vše, co se vyskytuje na zemském povrchu i uvnitř Země obsahuje přírodní radionuklidy s extrémně dlouhodobými poločasy rozpadu (např.: U238, Th232, K40), které sice vznikly již v raných stádiích vesmíru, ale v důsledku velmi dlouhých poločasů rozpadu (miliardy let) se na Zemi vyskytují ve významné míře. Spolu s radionuklidy vznikajícími jejich přeměnou, např. Ra226 a Rn222 tvoří významnou expozici z pozemních zdrojů. Atomový zákon reguluje obsah přírodních radionuklidů v pitné vodě a stavebních materiálech, ozáření přírodními radionuklidy v budovách a na pracovištích, do oblasti vodárenství zasahuje regulací obsahu přírodních radionuklidů v pitné a balené vodě a regulací ozáření pracovníků při nakládání s vodou z podzemních zdrojů nebo úpravě jejích vlastností.

Všechny rostlinné i živočišné druhy na Zemi byly a jsou vystaveni ozáření z přírodního pozadí, pod kterým rozumíme vystavení osob ionizujícímu záření z radionuklidů v lidském těle, běžnému kosmickému záření na zemském povrchu nebo záření z radionuklidů obsažených v zemské kůře [7]. Regulace ozáření z přírodního pozadí je z důvodu jeho povahy obtížná a atomovému zákonu tento druh ozáření nepodléhá.

Radon

Radon 222 je produkt rozpadové řady uranu 238 přítomného v horninách a půdách. Radon je plynného skupenství, běžně uniká z půdy, je přítomen všude v atmosféře, je rozpuštěn v podzemní vodě, proniká do budov. Má krátký poločas rozpadu, jeho dceřiné produkty jsou krátkodobé s výjimkou posledního, stabilního izotopu olova. Po vdechnutí se radon rychle rozpadá a jeho rozpadové produkty (např. Po210 a Po214) jsou zachycovány v plicích, kde jimi uvolňované alfa částice ozařují buňky výstelky dýchacích cest [6].

Radon se nachází jak ve vodě, tak v objektech, v různém množství. Konkrétní situace souvisí s množstvím radonu přítomným v podloží, znalost geologického podloží tak pomáhá identifikovat oblasti, kde je vyšší pravděpodobnost výskytu radonu. Českou geologickou službou byla v rámci Radonového programu ČR [10] sestavena geologická prognózní mapa radonového indexu geologického podloží, rozdělující území ČR z hlediska nebezpečí výskytu radonu na oblasti s nízkým, středním a vysokým radonovým rizikem. Mapová aplikace zpřístupňuje statisticky zpracovaná data o radonovém riziku pro administrativní jednotky ČR formou tzv. komplexní radonové informace, jejím těžištěm jsou obce a jejich části, dle kterých lze informace o riziku radonu v daném místě snadno vyhledat [8,9]. Mapy slouží pouze k poskytnutí základních informací o situaci v daném místě, skutečný stav je třeba vždy ověřit měřením.

Regulace obsahu přírodních radionuklidů v pitné vodě

Na mnoha místech v České republice se podzemní voda buď dostává do přímého styku s podložím obsahujícím přirozené produkty rozpadové uranové řady, nebo se dostává do styku jen s radonem, který se šíří v podzemí na velké vzdálenosti, kde kontaminuje podzemní vodu i bez přímé návaznosti na podloží obsahující uran, v takovém případě jsou ve vodě přítomny ve větší míře pouze dceřiné rozpadové produkty radonu.

Požadavky pro pitnou vodu upravuje atomový zákon a vyhláška č. 422/2016 Sb., o radiační ochraně a zabezpečení radionuklidového zdroje (dále jen vyhláška) [2], podrobnosti k provádění některých ustanovení atomového zákona a vyhlášky jsou uvedeny v Doporučení SÚJB [3]. Platná právní úprava se nevztahuje na minerální vodu, která pochází z přírodního léčivého zdroje nebo zdroje přírodní minerální vody, o nichž bylo vydáno osvědčení o zdroji podle jiného právního předpisu, ani na vodu určenou k lidské spotřebě ze zdroje pro individuální zásobování s denní kapacitou v průměru nižší než 10 m³ nebo zásobující méně než 50 osob, pokud tato voda není dodávána v rámci podnikatelské činnosti nebo služby pro veřejnost. Uvedené právní předpisy stanoví dodavatelům vody pro veřejnou potřebu a výrobcům a dovozcům balené vody povinnosti, např. zajistit systematické měření a hodnocení obsahu přírodních radionuklidů pro vodu z podzemního zdroje a pro směs vody z podzemního zdroje a vody povrchové a oznamovat výsledky měření SÚJB spolu s dalšími evidovanými údaji.

Atomovým zákonem a vyhláškou jsou stanoveny vyšetřovací úrovně pro celkovou objemovou aktivitu alfa (0,2 Bq/l) a celkovou objemovou aktivitu beta (0,5 Bq/l) a referenční úrovně obsahu přírodních radionuklidů v pitné vodě pro objemovou aktivitu radonu (100 Bq/l) a indikativní dávku (0,1 mSv/rok). Při překročení vyšetřovacích úrovní musí být proveden doplňující rozbor pro stanovení objemové aktivity dalších radionuklidů, jehož výsledky se použijí k výpočtu indikativní dávky, která se porovnává s referenční úrovní 0,1 mSv/rok. Pokud není na vodovodu zařízení k cílenému odstranění radionuklidů a měřením je prokázáno po řadu 5ti po sobě jdoucích let nepřekročení referenční úrovně, nemusí se v následujících letech provádět měření vody, pokud nedojde ke změně, která by mohla ovlivnit obsah přírodních radionuklidů ve vodě. V případě překročení referenční úrovně celkové objemové aktivity radonu 100 Bq/l nebo indikativní dávky 0,1 mSv/rok musí být provedeno opatření, které snižuje míru ozáření na úroveň tak nízkou, jaké lze rozumně dosáhnout při zohlednění všech hospodářských a společenských hledisek. Je to proces tzv. optimalizace radiační ochrany, kterým se rozhoduje o tom, zda je či není třeba provádět opatření pro snížení obsahu radionuklidů ve vodě. Pro radon je zavedena nejvyšší přípustná hodnota objemové aktivity radonu (300 Bq/l), při jejímž překročení se voda nesmí dodávat, o opatření na snížení radonu ve vodě se v takovém případě již nerozhoduje, ale musí být provedeno vždy.

Vyhláška upřesňuje rozsah, četnost a způsob evidence výsledků měření a dalších údajů, které se oznamují SÚJB. Tyto údaje musí být oznamovány SÚJB poprvé před zahájením dodávání pitné vody pro veřejnou potřebu a balené vody na trh v ČR, a následně opakovaně v každém kalendářním roce. Ukončení dodávání pitné vody pro veřejnou potřebu nebo ukončení dodávání balené vody na trh v ČR musí být oznámen SÚJB neprodleně. Evidované údaje musí být uchovávány po dobu 5 let od ukončení dodávání pitné vody pro veřejnou potřebu nebo ukončení dodávání balené vody na trh v ČR.

Regulace ozáření pracovníků na pracovišti

Atomový zákon stanoví, z hlediska přírodního ozáření, požadavky také na pracoviště, kde je s vodou z podzemního zdroje nakládáno, nebo kde jsou upravovány její vlastnosti. Oba výše citované právní předpisy stanovují pravidla pro pracovní podmínky pracovníků vykonávajících zde práce a stanovují podmínky pro uvolňování radioaktivní látky z technologií úpravy podzemních vod. Podrobnosti k provádění některých ustanovení atomového zákona a vyhlášky jsou uvedeny v Doporučení SÚJB [4,5].

Pokud je pitná voda pro veřejnou potřebu dodávána zcela bez úpravy (případně jen s hygienickým zabezpečením nebo jen po odradonování), jedná se o pracoviště, kde je s podzemní vodou pouze nakládáno (např. stáčírny a úpravny vod, čerpací stanice, vodojemy apod.), tato pracoviště jsou zařazena jako „pracoviště s možným zvýšeným ozářením z radonu“, kde je třeba ověřovat pracovní podmínky osob vykonávajících zde práce ve vztahu k radonu v ovzduší.

Převážnou většinu podzemních zdrojů vody v ČR lze využívat teprve až po úpravě některé z vlastností surové vody, aby podzemní voda mohla být do sítě dodávána jako voda pitná. Zařízení na úpravu vlastností podzemní vody jsou z hlediska radiační ochrany „pracovišti s možností zvýšeného ozáření z přírodního zdroje záření“, na nichž je třeba, vedle ověřování pracovních podmínek osob vykonávajících zde práce, také vhodným způsobem nakládat s materiály, které jsou z těchto pracovišť uvolňovány mimo areál úpravny vody.

K základním povinnostem společným pro oba typy pracovišť patří: zajistit měření za účelem stanovení osobních dávek pracovníka a evidenci výsledků měření a osobních dávek pracovníka, oznamovat Úřadu informace o pracovišti, výsledcích měření a osobních dávkách pracovníka, zajistit optimalizaci radiační ochrany na pracovišti, pokud je překročena stanovená úroveň a informovat každého pracovníka o možném zvýšeném ozáření z přírodního zdroje záření, o výsledcích měření na pracovišti, o osobních dávkách stanovených měřením a o související zdravotní újmě v důsledku ozáření a o provedených opatřeních ke snížení ozáření. Je-li úpravna vody pracovištěm s možností zvýšeného ozáření z přírodního zdroje záření, musí provozovatel zajistit ochranu těhotné ženy podle § 64 odst. 3 atomového zákona.

Uvolňování radioaktivní látky

Pro pracoviště s možností zvýšeného ozáření z přírodního zdroje platí podmínky stanovené v § 95 atomového zákona pro uvolňování radioaktivní látky z tohoto pracoviště. Pokud jsou odpadní produkty vznikající při procesu úpravy vody, jako odpadní voda, vodárenské kaly a použité filtry a filtrační náplně uvolňovány mimo areál úpravny vody, jsou považovány za radioaktivní látky definované v § 2 odst. 2 písm. b) atomového zákona.

Před uvolněním je třeba měřením ověřit obsah přírodních radionuklidů v nich, výsledky porovnat s tzv. uvolňovacími úrovněmi a podle toho s těmito látkami nakládat. Každý, kdo uvolňuje radioaktivní látku z pracoviště, je povinen předcházet neodůvodněnému nahromadění radioaktivní látky uvolňované z pracoviště, zajistit měření a hodnocení obsahu radionuklidů v radioaktivní látce uvolňované z pracoviště, a to včetně případů, kdy je uvolňovaná radioaktivní látka určena pro opakované použití nebo recyklaci, výsledky měření evidovat a oznamovat SÚJB a mít zpracovaný vnitřní předpis pro nakládání s radioaktivní látkou uvolňovanou z pracoviště a postupovat podle něj.

Radioaktivní látku lze uvolňovat bez povolení SÚJB v tom případě, kdy nejsou překročeny stanovené uvolňovací úrovně (§ 105 vyhlášky). Bez povolení SÚJB lze radioaktivní látku uvolňovat též v případě, kdy je prokázáno, že efektivní dávka každého jednotlivce z obyvatelstva způsobená v kalendářním roce uvolněním radioaktivní látky je menší než 0,3 mSv. V ostatních případech je možné uvolňovat radioaktivní látku jen na základě povolení SÚJB.

Měření na pracovišti za účelem stanovení osobních dávek pracovníků

Při nakládání s vodou z podzemních zdrojů se radon, radioaktivní plyn obsažený v surové vodě, může z vody uvolňovat a hromadit se ve vnitřním prostředí staveb. Objemová aktivita radonu (OAR) se měří jak u pracovišť s možným zvýšeným ozářením z radonu, tak u pracovišť s materiálem se zvýšeným obsahem přírodního radionuklidu. U pracovišť s možným zvýšeným ozářením z radonu se měření OAR provádí tam, kde je celková pracovní doba pracovníků delší než 100 hodin za rok, u pracovišť s materiálem se zvýšeným obsahem přírodního radionuklidu se měření OAR provádí vždy. Na pracovišti s materiálem se zvýšeným obsahem přírodního radionuklidu musí být provedeno také měření k posouzení, zda je překročena úroveň 1 mSv/rok pro efektivní dávku, která nezahrnuje dávku obdrženou z ozáření z přírodního pozadí a z ozáření radonem.

Závěr

Přírodní zdroje způsobují největší podíl expozice obyvatel světa, v radiační expozici obyvatel přírodní zdroje v celosvětovém měřítku dominují, největší část expozice připadá na radioaktivní látky ve vzduchu, který dýcháme, v potravě, kterou jíme a ve vodě, kterou pijeme [6]. Regulace přírodních radionuklidů při dodávání pitné vody a při její úpravě se řídí současnými zásadami radiační ochrany pro ochranu zdraví lidí a životního prostředí.

Regulace přírodního ozáření z pitné vody v ČR má dlouholetou tradici. Poprvé byly požadavky pro pitnou vodu zavedeny do právních předpisů ČR vyhláškou ministerstva zdravotnictví v roce 1991, předmětem regulace byl tehdy pouze radon, regulace významně zasáhla do oblasti vodárenství rozvojem technologií pro odstranění radonu z pitné vody. Od roku 1997 se kromě radonu sledují v pitné vodě další přírodní radionuklidy emitující záření alfa a beta. Atomový zákon stanovuje povinnosti dodavatelům pitné vody dodávané pro veřejnou potřebu a pro výrobce balené vody.

Atomový zákon reguluje také ozáření pracovníků na pracovišti. Povinnosti zajistit měření za účelem stanovení osobních dávek pracovníků a měření obsahu přírodních radionuklidů v uvolňované látce jsou stanoveny v oblasti vodárenství provozovatelům úpraven vody z podzemních zdrojů, od roku 2017 je stanoveno povinné poskytování údajů o pracovišti Státnímu úřadu pro jadernou bezpečnost.

Literatura

1. ZÁKON č. 263/2016 Sb., atomový zákon
2. VYHLÁŠKA č. 422/2016 Sb., o radiační ochraně a zabezpečení radionuklidového zdroje
3. STÁTNÍ ÚŘAD PRO JADERNOU BEZPEČNOST (2017): Doporučení: Měření a hodnocení obsahu přírodních radionuklidů v pitné vodě pro veřejnou potřebu a v balené vodě, čj. SÚJB/OS/19078/2017, DR-RO-5.1(Rev.0.0), dostupné z: https://sujb.gov.cz/radiacni-ochrana/prirodni-zdroje-ionizujiciho-zareni/aktualne-platna-doporuceni-sujb
4. STÁTNÍ ÚŘAD PRO JADERNOU BEZPEČNOST (2022): Doporučení: Stanovování osobních dávek pracovníků na pracovištích s možným zvýšeným ozářením z radonu, čj. SÚJB/OS/15484/2022, DRRO-5.5(Rev.0.1), dostupné z: https://sujb.gov.cz/radiacni-ochrana/prirodni-zdroje-ionizujiciho-zareni/aktualne-platna-doporuceni-sujb
5. STÁTNÍ ÚŘAD PRO JADERNOU BEZPEČNOST (2018): Doporučení: Stanovování osobních dávek pracovníků na pracovištích s materiálem se zvýšeným obsahem přírodního radionuklidu, čj. SÚJB/OS/3914/2018, DR-RO-5.3(Rev.0.0), dostupné z: https://sujb.gov.cz/radiacni-ochrana/prirodni-zdroje-ionizujiciho-zareni/aktualne-platna-doporuceni-sujb
6. UNEP, Program OSN pro ochranu životního prostředí (2016): Ionizující záření, účinky a zdroje, ISBN: 978-92-807-3600-7
7. STÁTNÍ ÚŘAD PRO JADERNOU BEZPEČNOST: Ozáření z přírodních druhů záření, dostupné z: https://sujb.gov.cz/radiacni-ochrana/prirodni-zdroje-ionizujiciho-zareni/ozareni-z-prirodnich-zdroju-zareni
8. ČESKÁ GEOLOGICKÁ SLUŽBA, STÁTNÍ ÚŘAD PRO JADERNOU BEZPEČNOST: Komplexní radonová informace pro administrativní jednotky, dostupné z: https://mapy.geology.cz/radon/
9. ČESKÁ GEOLOGICKÁ SLUŽBA (2002): Mapy radonového indexu geologického podloží 1:50 000 sestavované v rámci Radonového programu ČR, dostupné z: https://cgs.gov.cz/onas/aktuality/radonove-mapy-1-50-000-zpristupneny-na-portalu-cgs
10. RADONOVÝ PROGRAM ČESKÉ REPUBLIKY: www.radonovyprogram.cz