Recenzovaný Pro elektricky poháněná tepelná čerpadla se v posledním desetiletí postupně objevila a ustálila celá řada hodnoticích parametrů porovnávajících jejich energetickou kvalitu. Text se zaměřuje na dva parametry, které slouží ke srovnávání tepelných čerpadel jako výrobků – zařízení pro dodávku tepla.
Konec léta je nejvhodnějším obdobím pro kontrolu a údržbu termostatických hlavic u radiátorů ústředního topení. Málokdo ovšem ví, že je důležité nechat mimo topnou sezónu všechny termostatické ventily naplno otevřené. Drobná mechanika ventilu se totiž v opačném případě může během dlouhé letní nečinnosti poškodit. Správným výběrem hlavic s ochranou proti nadměrnému zdvihu kuželky lze možným potížím předejít.
Text uvádí čtenáře do problematiky štítkování tepelných čerpadel na základě nových legislativních požadavků na zařízení pro vytápění a přípravu teplé vody. Na tento úvodní text, zasazující štítkování do legislativního kontextu, budou navazovat další dva texty, které se podrobněji zabývají postupem hodnocení tepelných čerpadel pro potřeby energetického štítku.
Zpětná klapka je velmi důležitá součást domovních rozvodů vody. Zamezuje totiž zpětnému proudění přes vodoměry, a tím i nepřesnému měření spotřeby. Instalace zpětných klapek je důležitá hlavně v domech s rozvodem studené a teplé vody. V nich je totiž nebezpečí zpětného toku větší. Ve spolupráci s odborníky jsme pro vás shrnuli několik situací, kdy může k zpětnému proudění v potrubí nastat.
Článek volně pokračuje v tématu analýzy termodynamických jevů vyskytujících se uvnitř a v okolí potrubní konstrukce umístěné v sypkém zásypu, nyní s ohledem na teoretické základy popisující související jevy v oblasti sdílení tepla. Jednotlivé postupy směřující ke zhodnocení velikosti tepelných ztrát jsou použity ve vzorovém příkladu výpočtu konkrétní potrubní trasy, jejíž skutečný izolační stav byl předem ověřen měřením.
Článek se zabývá měřením vysokých povrchových teplot termografickou metodou. Autor ověřuje teoretické předpoklady použitelnosti bezkontaktního měření vysokých teplot na několika experimentálních měření. Experimentální ověření je zaměřeno na rozsah spektrální citlivosti bezkontaktních přístrojů a použití speciálního nástřiku měřeného povrchu. Závěr článku je věnován vlivu okrajových podmínek na přesnost měření.
V topných systémech nacházíme vodu silně znečištěnou sedimentovaným kalem, produkty korozních procesů, ulpívajícími zbytky maziv apod. Takovéto příměsi výrazně snižují výkon vytápěcí soustavy, omezují funkci armatur a oběhových čerpadel a znemožňují odečet hodnot na průtokoměrech podlahového vytápění.
V současné době prochází novelizací zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií. Proces je to nesmírně náročný, protože k návrhu novely bylo podáno množství pozměňovacích návrhů. Jednou z problematických oblastí je navržená povinnost instalovat měření dodávaného tepla u otopných soustav ústředního vytápění.
Při rekonstrukci bytových domů se zpravidla majitelé řídí úvahou: Co nevykazuje zjevné vady, to je v pořádku. Takto zjednodušeně však nelze v žádném případě nahlížet na otopné soustavy. Znakem toho, že jsou v pořádku, není pouze skutečnost, že „topí“, ale hlavně to, že pracují úsporně. A to se na první pohled hned nepozná.
