Údržba bytových domů a instalovaných tepelných zdrojů

Téměř polovina všech tepelných zdrojů ve starších bytových domech a téměř 60 % v novostavbách používá jako palivo plyn. Vzhledem k jeho strategickému významu i po budoucnost a skutečnosti, že jde o neobnovitelný zdroj energie, bychom s ním měli tedy zacházet šetrně. Nejjednodušší řešení představuje modernizace starého topného systému. Za nízké investiční náklady získá provozovatel vysoce účinný zdroj tepla, který šetří nejen palivo, ale současně také výrazně snižuje emise CO₂. Stávající zařízení jako zásobníkový ohřívač vody, čerpadla a otopné plochy v místnostech lze zachovat, díky čemuž bude modernizace znamenat poměrně nízkou časovou a finanční náročnost.

V dnešní době je jedním z nejúčinnějších a nejdostupnějších způsobů výroby tepla kondenzační technika. Ta dosahuje normového stupně využití až 98 % (Hs = spalné teplo), což znamená, že energie obsažená v zemním plynu se téměř úplně přemění na využité teplo.

Co to vlastně kondenzační kotel je

Kondenzační kotel je plynový kotel, který pomocí tzv. kondenzačního výměníku využívá laicky řečeno odpadní teplo ze spalin. Ve spalinách vznikají hořením plynu vodní páry, které z kotle bez tohoto výměníku odejdou komínem do vnějšího ovzduší. V kondenzačním kotli se spaliny ochlazují v kondenzačním výměníku pomocí ochlazené vratné vody z topení, zkondenzují a předají část tepelné energie topné vodě. Můžeme říci, že se tato vracející se topná voda v kondenzačním výměníku předehřívá. Kondenzační kotle mají tím pádem větší účinnost než kotle bez kondenzace. Podmínkou je však vhodně navržený topný systém, protože největší účinnost mají kondenzační kotle při teplotách topné vody na výstupu z kotle do 50 °C. S tímto typem kotlů je dosahováno příznivých výsledků zejména při kombinaci s podlahovým vytápěním, kde se na ohřev topného systému používá topná voda právě v těchto, pro kondenzační kotel vhodných teplotách. Pro větší budovy pak může být řešením kaskádová kotelna.

Kaskádová kotelna

Kaskádová kotelna je spojení většího počtu malých kotlových jednotek do jednoho celku pro vytápění a přípravu teplé vody u větších objektů, jako jsou bytové domy, hotely, nemocnice či průmyslové objekty. Jedná se o inteligentní systém umožňující přizpůsobení výkonu kotelny aktuálnímu stavu vytápění a tepelným ztrátám budovy v každém okamžiku. To umožňuje mimo jiné i moderní regulace, která pracuje na základě venkovní teploty snímané tzv. venkovním čidlem, které je umístěno na fasádě budovy. Cílem je omezit provozní náklady a ztráty, které vznikají zbytečným přetápěním a cyklováním zdroje tepla.

Instalací takové kotelny se dá ušetřit 30–40 % nákladů za teplo oproti centrálnímu zdroji či starým nekondenzačním kotlům. Nezanedbatelnou výhodou je i malý prostor, na kterém jsou kotelny instalovány, jedná se řádově o metry čtvereční. I umístění kotelny v objektu je variabilní. Kotelna může být umístěná v suterénu budovy, pokud je v budově komín, popř. je-li možné vést odtah spalin po fasádě. Může být i v podstřešním prostoru.

Jako další možnosti řešení modernizace stávajících tepelných zdrojů jsou například tepelná čerpadla nebo solární energie, ale tyto zdroje tepla se v porovnání s plynovými zdroji používají podstatně méně.

Rekonstrukce či výměna tepelného zdroje však není jediným zdrojem, kde lze dosáhnout úspory tepelné energie, v návaznosti by měla být řešena netěsnost oken, zateplení fasády nebo zasklení balkónů v souvislostech se zajištěním větrání. Této problematice je věnován v tomto vydání samostatný materiál.

Základem pro efektivní provoz tepelných zdrojů je výpočet tepelné ztráty objektu a z ní vycházející výpočet potřeby tepla na vytápění. Cílem je zajištění optimální tepelné pohody.

Co je to tepelná pohoda

Zjednodušeně řečeno, tepelná pohoda je stav, při kterém je dosaženo příjemného pocitu a celkové pohody, tj. dosažení rovnováhy mezi teplem, které člověk vyprodukuje, a teplem sdíleným do okolí. Tepelnou pohodu ovlivňuje více faktorů – kromě teploty a vlhkosti vzduchu v místnosti spolupůsobí rovněž teplotní faktory okolního prostředí, jako teplota stěn, teplota podlahy a ostatních ploch. Důležitá je také sálavá teplotní složka prostředí způsobená sluneční radiací nebo sálavým vytápěním. Tepelná pohoda je ovlivňována i rychlostí proudění vzduchu a rozdílem teplot mezi hlavou a kotníky. Nutno poznamenat, že vnímání tepla je velmi individuální, protože závisí na věku, pohlaví, zdravotním stavu, tělesné konstituci, právě prováděné činnosti a podobně.

Co je to tepelná ztráta objektu a roční potřeba tepla na vytápění

Tepelná ztráta tepla na vytápění je okamžitá hodnota tepelné energie, která z domu uniká prostupem tepla, zářením skrz průsvitné konstrukce a větráním. Od této tepelné ztráty nelze odečíst tepelné zisky ze slunečního záření a tepelné zisky z vnitřního prostředí, ovšem pouze v situaci, kdy je dokážeme využít, tedy má-li vytápění odpovídající regulaci a má-li objekt potřebnou tepelnou akumulaci.

Roční potřeba tepla na vytápění je množství tepelné energie, které je nutné do budovy dodat, aby bylo dosaženo požadované tepelné pohody. Počítá se s průměrnou venkovní teplotou za vytápěcí období, průměrnou délkou topného období a obvyklou denní dobou vytápění. Průměrná vnější teplota a délka topného období jsou uvedeny ve vyhlášce pro jednotlivé lokality (např. Praha – nadmořská výška 181 m.n.m., teplotní oblast je -12 °C, průměrný počet dnů topného období je 216).

K dosažení a udržení tepelné pohody v bytovém domě napomáhá kromě výše uvedených technických opatření i provozní režim jednotlivých bytů a společných prostor budovy. Četnost a intenzita větrání v bytech, zejména v částech s vyšší tvorbou vodní páry (koupelna, kuchyně apod.), by se měla řídit jednoduchými známými principy – např. z hlediska tepelných ztrát i dostatečného množství čerstvého vzduchu je mnohem lepší krátkodobé intenzivní vyvětrání než dlouhodobé větrání s malou intenzitou výměny vzduchu a výrazně vyšší tepelnou ztrátou. Rovněž zdánlivé drobnosti mohou celkovou tepelnou bilanci značně ovlivnit, např. důsledné zavírání hlavních vchodových dveří a interiérových dveří, které oddělují zádveří a společné prostory, a také oken na chodbách a schodištích ve společných prostorech.

Každý bytový dům je svým způsobem originál, má svoji dispozici, expozici vzhledem ke světovým stranám, byl nějakým způsobem vyprojektován a postaven, má své technologie. Dosažení a udržení tepelné pohody s důrazem na úspornost a efektivitu vynaložených nákladů je základním předpokladem pro dostatečný odpočinek a relaxaci obyvatel domu nebo i optimální pracovní výkon. Jak je ve stručnosti uvedeno výše, je splnění tohoto cíle ovlivňováno řadou faktorů a není možné bez systematického a komplexního přístupu správy budovy, respektive poskytovatele komplexních služeb Facility managementu.