Snížení teploty teplé vody, možné úspory energie, změna chování. Část 3/3
Snížení teploty teplé vody může vést k úsporám, ale způsobit i velké problémy.
Cestu snížení teploty teplé vody vedoucí k úsporám lemují úskalí. Mohou se rozmnožit bakterie, změní se proudění vody v potrubí, může být nutné přenastavení regulačních armatur i zvětšení objemu zásobníku aj. Pokud jsou úskalí zvládnuta, může i domácnost svým chováním snížit náklady.
Snížení teploty teplé vody, zdravotní riziko, bakterie legionely, dezinfekce. Část 1/3
Odpovědnost za hygienické parametry teplé vody podle způsobu její výroby a distribuce. Část 2/3
1. Snížení teploty teplé vody a možné úspory v domácnosti
Minimální teplota teplé vody na výtoku u uživatele by neměla být nižší než 45 °C, jak uvádí vyhláška č. 194/2007 Sb., s výjimkou špičkových odběrů. Skutečně „potřebná“ teplota pro uživatele je 42 °C, vyšší teplotu už lidská pokožka „nemá ráda“.
Je třeba si také uvědomit, že snížení teploty teplé vody na vstupu do směšovacích baterií se u nich projeví sníženým průtokem studené pitné vody. Snížení teploty teplé vody také může mít za následek nefunkčnost termoregulačních armatur na cirkulačním potrubí, pokud jsou osazeny.
V úsporách jde o v prvé řadě o tepelné ztráty z rozvodů teplé vody mezi centralizovaným zařízením pro její výrobu a domem. Typicky ve čtyřtrubkových rozvodech. Podobně je na tom i výroba teplé vody až v objektech, ale z centrálně vyráběného tepla v rámci CZT, neboť distribuovaná otopná voda musí mít i mimo topnou sezónu takovou teplotu, aby se s její pomocí dala vyrobit teplá voda s předepsanými parametry. Následně vznikají ztráty v objektu před vstupem do bytů.
Únik tepla z rozvodů vody nemůže domácnost považovat za čistou ztrátu, pokud vzniká v bytě v době topné sezóny. Protože teplo unikající z rozvodu teplé vody, je-li rozvod veden ve vnitřních stěnách, a nikoliv ve stěnách obvodových, se podílí na vytápění bytu, domu a o to se snižuje spotřeba tepla na vytápění. Takže z roku zbývá cca 150 dnů, kdy jde o skutečnou ztrátu. Ve vytápěných prostorách jde o délkovou tepelnou ztrátu 7 až 9 W/m, někdy i více, podle tloušťky a vlastností tepelné izolace potrubí. Ztráty tepla tedy mohou být orientačně 139 až 173 Wh·m-2·den-1. Na otázku, zda je tato úspora dostatečně vysoká, aby převážila zdravotní riziko, si musí odpovědět každý, kdo má možnost teplotu teplé vody regulovat, sám.
V neposlední řadě je nutné zvážit případné náklady na vynucenou intenzivní dezinfekci celého systému přípravy a rozvodu teplé vody, pokud se v něm objeví nadlimitní výskyt škodlivých mikroorganismů a případnou nutnost tento zásah pravidelně opakovat. A nebo používat dávkování vhodného biocidu do teplé vody trvale, což je obvykle nejlepší řešení v rámci celku od výroby teplé vody až po výtoky.
V rozvodech teplé vody má na spotřebu tepla vliv i cirkulační okruh, který zajišťuje, aby ze směšovací baterie mohla vytékat teplá voda za krátkou dobu od otevření výtoku. Z hygienických důvodů se přerušování provozu cirkulačního čerpadla nedoporučuje. Při přerušovaném provozu cirkulačního čerpadla (vypínání z důvodu úspor), smí být toto čerpadlo vypnuto po dobu celkem nejvíce 8 hodin v průběhu jednoho dne, např. od 22.00 do 6.00 h, kdy se voda neohřívá.
2. Snížení spotřeby teplé vody změnou chování
Poměrně jednoduchým úsporným opatřením je preference sprchování před koupelí ve vaně.
Spotřebu teplé vody lze omezit například u umyvadla na toaletě. Ruce si lze umýt i vodou studenou. Podle platných právních předpisů ale musí být v některých budovách u umyvadel na toaletách teplá voda (WC ve školách).
Zásobování teplou vodou založené na průtokovém způsobu přípravy teplé vody, ideálně přímo u umyvadla, vany, sprchy, je ve srovnání s přípravou v zásobníku energeticky úspornější. Ne vždy je však možné.
Lze i dočasně vyřadit z provozu část rozvodu teplé vody, například pro nevyužívaný byt, živnostenskou provozovnu atp. V takovém případě by však mělo být provedeno vypuštění vody z této části rozvodu, protože i stagnující studená voda může být po určité době bakteriologicky závadná. Proto jak u studené pitné vody, tak i teplé vody je z hygienických důvodů požadováno eliminovat stagnaci proplachem, a to nejdéle po 7 dnech. Proplachování není plýtváním, jde o nutné opatření, stejně jako si z hygienických důvodů myjeme před jídlem ruce.
Investičním opatřením s relativně nízkými náklady je výměna starých sprchových hlavic technicky mnohem dokonalejšími, úspornými, které zvyšují očistný účinek sprchy tím, že do proudu vody přimíchávají jemně rozptýlený vzduch a proud vody je pulzující, přerušovaný. Ke stejnému očistnému efektu pak místo průtoku cca 10 litrů vody za minutu jim stačí 6 i méně. Úsporné sprchové hlavice však představují větší tlakovou ztrátu na výtoku. Některé z nich jsou vybaveny digitální možností nastavit teplotu ze sprchy vytékající vody a ukazatelem spotřeby vody a energie pro uživatele.
Obr. Digitální ukazatel motivuje k omezení spotřeby teplé vody (Zdroj: Hansa)
Investičním opatřením s vyššími náklady je instalace tepelného solárního systému, který v obvyklých podmínkách čtyřčlenné rodiny v rodinném domě umožňuje omezit potřebu nakupované energie na cca 40 %. Nebo podobně, instalace fotovoltaického systému. Oproti přímotopnému způsobu využití elektřiny v bojlerech nebo průtokových ohřívačích, je úspornější využití elektřiny prostřednictvím tepelného čerpadla. Ať již toho, které je zdrojem tepla pro vytápění, tak toho, které je součástí takto koncipovaného bojleru, případně tzv. ventilačního tepelného čerpadla, které teplo odebírá z odváděného spotřebovaného vzduchu při větrání.
Pokud se jedná o nový projekt, tak zásadním požadavkem by mělo být vnitřní rozvod studené pitné vody a vody teplé navrhnout tak, aby byla vyloučena stagnace. Pokud se instalují zásobníky pro výrobu teplé vody, tak je navrhnout tak, aby v nich připravená teplá voda byla po dostatečně dlouhou dobu podrobena teplotě minimálně 50 °C.
3. Změny průtoku
Snížení teploty teplé vody změní průtoky vody ve vnitřním vodovodu. Nižší teplota teplé vody vyvolá nutnost jejího většího průtoku. Protože se potrubí nezmění, zvýší se rychlost proudění vody, a to se projeví většími tlakovými ztrátami. Při dimenzování podle ČSN 75 5455 však uvažujeme, že výtokové armatury jsou zásobovány buď jen studenou nebo jen teplou vodou, takže u nás k nadměrnému nárůstu tlakových ztrát nedojde.
4. Změna zásoby teplé vody
Se snížením teploty teplé vody souvisí zmenšení množství tepla v ní obsažené a tím se sníží její zásoba v zásobnících pro smíchávání se studenou pitnou vodou na požadovanou teplotu ve směšovacích bateriích. To může narušit současný komfort v zásobování bytů teplou vodou a vyvolat oprávněné stížnosti. Pro příklad, čtyřčlenná rodina, dosud spokojená s výrobou teplé vody v zásobníku o objemu 120 litrů, po snížení teploty teplé vody z 60 na 50 °C zjistí, že na posledního, který se bude chtít osprchovat, už dost teplé vody nezbude.
Závěr
Laický přístup ke snížení teploty teplé vody pro snížení spotřeby tepla na její přípravu je spojen s mnoha riziky a odpovědností. Lze jej pochopit tam, kde si o teplotě připravované teplé vody rozhoduje sama domácnost. Pokud chce teplotu teplé vody snížit její dodavatel, tam laický přístup nepatří. Neodborné zásahy mohou být nebezpečné pro zdraví všech uživatelů budovy. Každý, kdo snížení teploty teplé vody provede, na sebe bere možná i pro něj neznámé, ale přitom velké riziko nejen za poškození zdraví, ale i za případné mimořádné náklady vyvolané touto změnou.