logo TZB-info

estav.tvnový videoportál

Reklama

Odpovědnost za hygienické parametry teplé vody podle způsobu její výroby a distribuce. Část 2/3

Snížení teploty teplé vody může vést k úsporám, ale způsobit i velké problémy.

Při rozhodování o případném snížení teploty teplé vody je nutné rozlišit kdo a za co ručí. Kdo ručí, plně odpovídá za dopady snížení teploty. Hranice ručení jsou jiné v soustavách CZT, jiné u domácností v rodinných domech a mohou se i částečně překrývat.

Reklama

Přečtěte si také Snížení teploty teplé vody, zdravotní riziko, bakterie legionely, dezinfekce. Část 1/3 Přečíst článek

Pro všechna technická řešení výroby teplé vody platí, že za hygienickou nezávadnost pitné vody až po předávací místo, fakturační vodoměr ručí dodavatel pitné vody. Za to, co se s pitnou vodou děje dále, dodavatel pitné vody ručit nemůže a nastupuje odpovědnost jiného subjektu. A tento subjekt „výrobce teplé vody“ se o zdravotní nezávadnost teplé vody, dodávané do vnitřního vodovodu pro uživatele musí postarat (viz Zákon č. 258/2000 Sb., §3 …). Samozřejmé je, že nejlepší řešení musí být navrženo již v době projektování vnitřního vodovodu a zřízení pro výrobu teplé vody.

Přečtěte si také Snížení teploty teplé vody, zdravotní riziko, bakterie legionely, dezinfekce. Část 1/3 Přečíst článek
Obr. Rozhodnutí o snížení teploty teplé vody ve stávajících budovách má předcházet kapacitní zkouška, která při snížené teplotě na výstupu z výroby teplé vody prokáže splnění požadavku na teplotu vody na výtocích (PWC=studená pitná voda, DWH=teplá voda, DWH-C=cirkulací se vracející teplá voda)
Obr. Rozhodnutí o snížení teploty teplé vody ve stávajících budovách má předcházet kapacitní zkouška, která při snížené teplotě na výstupu z výroby teplé vody prokáže splnění požadavku na teplotu vody na výtocích (PWC=studená pitná voda, DWH=teplá voda, DWH-C=cirkulací se vracející teplá voda)

Každému rozhodnutí o snížení teploty teplé vody pro koncové uživatele ve stávajících budovách má předcházet kapacitní zkouška provedená s navrženou sníženou teplotou. Zkouška má prokázat, že při navržené snížené teplotě teplé vody na výstupu z její výroby bude splněn požadavek na teplotu teplé vody na výtocích u uživatelů podle požadavků legislativy. Při zkoušce je doporučeno zajistit otevření 15 % výtokových baterií na plný výtok jen teplé vody, a to na dobu 30 minut, během kterých je sledována i teplota teplé vody, která odchází z její výroby do distribučního vnitřního vodovodu. Takto lze hodnověrně doložit plné zajištění skutečných špičkových odběrů teplé vody, například ve večerních hodinách nebo i jiných časových úsecích dne se zvýšenou spotřebou.

1. Teplá voda ze soustavy centralizovaného zásobování teplem

Pokud teplou vodu pro domácnost, v tomto případě zpravidla byt, zajišťuje soustava centralizovaného zásobování teplem (zkratka CZT, případně soustava zásobování tepelnou energií SZTE), nemá domácnost možnost ovlivnit její teplotu a hygienickou nezávadnost. Toto řešení je založeno na přípravě teplé vody v ohřívačích nacházejících se ve vzdálené kotelně nebo výměníkové stanici, odkud je teplá voda (včetně zpětného cirkulačního potrubí) rozváděna do jednotlivých domů (tzv. okrsková příprava teplé vody). Ze vzdálených kotelen nebo výměníkových stanic se přivádí souběžně i otopná voda do topných těles a do napojených domů tak vedou 4 trubky (přívod a zpátečka ústředního vytápění a přívodní a cirkulační potrubí teplé vody), a proto se toto řešení většinou označuje jako čtyřtrubkové.

V tomto případě a na této soustavě vlastně ale není jednoznačně dané „předávací místo“, kde má mít teplá voda zajištěnu požadovanou mikrobiologickou kvalitu. Stěžejní odpovědnost nese dodavatel tepla, tedy i teplé vody a ten musí dodržovat technické i hygienické předpisy. To znamená, že on musí udržovat přípustné parametry teplé vody, a to jak při její přípravě, tak i její distribuci. Jedná se tedy o teplotu zajišťovanou v místě odběru u uživatele viz vyhláška č. 194/2007 Sb., a také hygienické parametry na výstupu z výroby (výstupu z výroby, nikoliv v místě odběru!) teplé vody, viz vyhláška č. 252/2004 Sb. Pokud dodavatel sníží teplotu teplé vody až k přípustné spodní hranici 45 °C, může být nutné přenastavit termoregulační armatury na cirkulačním potrubí, pokud jsou osazeny.

Časově omezený provoz výroby teplé vody s cirkulací (časový spínač řídící činnost cirkulačního čerpadla) nebo provoz se sníženými teplotami pod 50 °C není ve velkých centrálních systémech vhodný, nicméně předpisy povolují přerušení dodávky teplé vody v době od 22 hodin do 6 hodin a u nebytových budov v době, kdy nejsou provozovány. Je nutné upozornit, že v návaznosti na tuto možnost se bohužel uplatňuje „lidová tvořivost“, a to jak s vypínáním cirkulace, s nižší teplou dodávané teplé vody, tak i různým časovým omezením dodávky teplé vody bez ohledu na mikrobiologická rizika.

Dodavatel teplé vody není odpovědný za technický stav vnitřního vodovodu v budově. Za něj odpovídá vlastník domu. Vedle konkrétní osoby, firmy to může být například i obec, bytové družstvo, společenství vlastníků jednotek. Stávající stav rozvodů teplé vody jednotlivá domácnost neovlivní. Případná oprava, výměna usazeninami částečně zarostlých potrubí, doplnění tepelné izolace, odstranění slepých již nepoužívaných potrubí atp. je dlouhodobá záležitost. Životnost rozvodů vnitřního vodovodu je podle normových požadavků (ČSN EN 755409) stanovena na 50 let, a tento zásadní fakt má působit již na úvodní rozhodování investora, projektanta, budoucího provozovatele.

Každý uživatel by měl vědět, že při nedostatečném průtoku se zvyšuje teplota pitné vody v potrubí v domě a klesá teplota vody teplé vody, pokud na teplé vodě není funkční cirkulace. Teploty se dostávají do teplotního intervalu příznivého pro množení legionel. V bytovém domě může jít i o desítky litrů vody, ve kterých se legionela může nebezpečně rozmnožit a posiluje se riziko že ten, kdo se půjde první sprchovat a uvede vodu do pohybu, se legionelou nakazí.

2. Teplá voda z tepla dodaného z CZT (SZTE)

Mnoho domácností má přípravu teplé vody zajištěnu v domovní, objektové, předávací stanici napojené na CZT (SZTE). Tyto stanice jsou zpravidla doplněné zásobníkem teplé vody z důvodu zajištění potřebné špičkové spotřeby teplé vody. Dodavatel tepla v tomto případě garantuje dostatek tepla, smluvně zaručenou teplotu otopné vody až k předávacímu místu. Dále mohou nastat dva různé případy. Dodavatel tepla vlastní i zařízení výroby teplé vody v objektu, předávací stanici. Pak odpovídá i za parametry teplé vody z této stanice vystupující. Může nastat i případ, kdy jen předávací stanici včetně výroby teplé vody vlastní odlišný subjekt, který tak přebírá zodpovědnost na svém úseku systému teplé vody v objektu. Za dodávku teplé vody je zodpovědný výrobce teplé vody.

Odlišný případ je, když takovou stanici vlastní majitel objektu. Dodavatel tepla ručí jen za teplo a odpovědnost jak za přípravu teplé vody, tak i za její rozvod po objektu již plně nese majitel objektu. Jak již bylo dříve zmíněno, nezodpovídá za mikrobiologickou kvalitu v místě odběru uživatele, ale jen na výstupu ze zařízení. Je zřejmé, že určení odpovědnosti má více variant a možností. Zkušenosti z praxe ukazují, že se v těchto případech obvykle velmi těžce hledá zodpovědná osoba, pokud nastanou z hlediska souhrnné kvality teplé vody problémy.

Domácnosti nemají možnost si teplotu teplé vody na vstupu do domácnosti individuálně volit. Teplota je jedna společná pro celý objekt. Teplota na výtocích však může být různá v závislosti na fyzickém provedení a stavu vnitřního vodovodu teplé vody po domě.

3. Teplá voda z objektové kotelny

Objektovou kotelnu vlastní buď vlastník objektu, nebo jiný subjekt. Pokud ji vlastní vlastník objektu, tak ručí za parametry teplé vody v plném rozsahu. Jeho odpovědnost tedy začíná na výstupu vyrobené teplé vody ze zařízení výroby a zde také končí. Patří mu sice jak zařízení pro výrobu teplé vody, tak i všechna potrubí včetně regulačních armatur a čerpadel systému rozvodu teplé vody, avšak nepatří mu odběrová uživatelská místa s jejich provozem (směšovací baterie, sprchy aj.) a tudíž je nemůže správnou údržbou ovlivňovat. Pokud zařízení na výrobu teplé vody, které je obvykle součástí kotelny, vlastní jiný subjekt, tak se tento subjekt na odpovědnosti za parametry teplé vody dělí s vlastníkem objektu a hranicí je předávací místo na potrubí za zařízením pro výrobu teplé vody.

Také v tomto případě odběratelé teplé vody nemají možnost si teplotu teplé vody na vstupu do domácnosti, do pronajatého prostotu atp. individuálně volit. Teplota je jedna společná pro celý objekt.

4. Individuálně připravovaná teplá voda

Probíhá v bytě za bytovým vodoměrem studené pitné vody. Za hygienickou nezávadnost pitné vody od společného domovního vodoměru až k bytovému vodoměru odpovídá majitel domu. Parametry teplé vody si pak každá domácnost již ovlivňuje sama. Buď nastavením bytové předávací stanice s výrobou teplé vody nebo svého elektrického zásobníku (bojleru), tepelného čerpadla, průtokového ohřívače. Teplota teplé vody v případě její přípravy s využitím zásobníku by měla být mezi 50 a 55°C. Průtokový ohřev připouští teploty nižší, až k cca 40 °C. Navazující rozvody teplé vody jsou krátké, mají malý objem vody (podle ČSN 75 5409 maximálně 3 litry k výtokové armatuře, směšovací baterii), takže i při poklesu teploty teplé vody do pásma množení legionel nevzniká zásadní riziko. Pokud se předpokládá nevyužívání teplé vody delší dobu, tak případný pokles teploty teplé vody by měl být rychlý, aby se zabránilo množení legionel při pomalém chladnutí vody. To může znamenat například i případný proplach potrubí teplé vody studenou vodou.

Hygienicky méně bezpečná může být výroba teplé vody v zásobníkovém ohřívači (bojleru), který mívá objem i 200 a více litrů na domácnost. Využití nízkoteplotního zdroje tepla, tepelného čerpadla, svádí k volbě nižší teploty teplé vody, a to může způsobit množení legionel. Proto má většina tepelných čerpadel ve svém systému řízení integrovánu funkci tepelné dezinfekce zásobníku, která v doporučených intervalech zajistí přehřátí vody v zásobníku na teplotu okolo 70 °C. Na výstupu teplé vody ze zásobníku pak musí být instalován bezpečnostní směšovací termostatický ventil zajišťující sníženou teplotu teplé vody vstupující do rozvodu tak, aby nehrozilo opaření, například na obecně doporučených 50–55 °C. Efekt teplotní dezinfekce teplé vody v zásobníku může znehodnotit její směšování se studenou vodou, ve které se vlivem zvýšení její teploty při jejím sníženém odběru bakterie mohly rozmnožit.

Přečtěte si také Snížení teploty teplé vody, možné úspory energie, změna chování. Část 3/3 Přečíst článek
 
 

Reklama


© Copyright Topinfo s.r.o. 2001-2022, všechna práva vyhrazena.