Ve Sbírce zákonů za měsíc září je v částce 175 rozeslané dne 24. září 2004 skupina vyhlášek, které se týkají odpadů a rovněž vyhláška, která uvádí podrobnosti pro zpětný odběr výrobků. Všechny vyhlášky jsou však jen změnami již platných předpisů.

Jak již bylo bezpočtukrát v předchozích měsících řečeno a napsáno, implementace systému obchodování s emisemi skleníkových plynů představuje asi nejvýznamnější výzvu pro environmentální politiku posledních let. Rozhodně však představuje výzvu nejkontroverznější. Důvodů je hned několik.

V pondělí 20. září proběhl na výstavišti v Brně seminář, na kterém se pořadateli - Asociaci energetických manažerů - podařilo shromáždit všechny klíčové osobnosti státní sféry podílející se na tvorbě energetické legislativy.

Plynná paliva, a zde máme na mysli především zemní plyn, ale též i propan-butan (LPG), jsou v současné době nejčastěji používaným palivem k otopu kotlů, zejména pak v nízkotlakých kotelnách. Plynné palivo má oproti např. pevným palivům řadu výhod, např. snadná dopravitelnost ke kotlům, vysoká účinnost spalování a příznivý dopad na ochranu ovzduší.

V říjnu 2001 vyšla vyhláška č. 372/2001 Sb. Ministerstva pro místní rozvoj, kterou se stanoví pravidla pro rozúčtování nákladů na tepelnou energii na vytápění a nákladů na poskytování teplé užitkové vody mezi konečné spotřebitele. Dne 19. prosince 2002 vydalo MMR k této vyhlášce metodický pokyn čj. 28203/2002, který podrobněji rozpracovává a komentuje jednotlivé paragrafy a odstavce výše uvedené vyhlášky.

Článek podrobně rozebírá ty odstavce platné vyhlášky, které odporují fyzikálním zákonům a mnohdy i zdravému rozumu. Tím je samozřejmě vyhláška v rozporu i se současnou legislativou platnou a vynutitelnou v zemích EU. Tu se naše republika zavázala zavést do naší legislativy ještě před vstupem ČR do EU.

Autor srozumitelným způsobem seznamuje čtenáře s úrovní naší legislativy a stavu rozúčtování nákladů na tepelnou energii pro vytápění. Upozorňuje na úskalí spojená s nesplněnou harmonizací našich předpisů s předpisy EU.

Ve sbírce zákonů za měsíc srpen není uvedena žádná nová úprava, která by se bezprostředně týkala TZB. Dovolujeme si Vás však upozornit na nové vydání zákona o ochraně přírody, se kterým se můžete eventuelně setkat v rámci stavebního řízení.

Rada Evropského společenství přijala již v roce 1993 směrnici 93/76/EHS, která mimo jiné zavazuje k tomu, aby vyúčtování nákladů na vytápění, klimatizaci a přípravu teplé vody bylo prováděno podle skutečné spotřeby. Vzhledem k závazkům ČR z přístupových rozhovorů ke vstupu do EU a ke skutečnosti, že zákon č. 406/2000 Sb. tuto povinnost neobsahuje, se připravuje jeho novela.

Správně sestavené vyúčtování nákladů na vytápění, klimatizaci a přípravu a dodávku teplé vody v přiměřeném poměru ke skutečné spotřebě energie budov přispívá k úsporám energie v oblasti bydlení. Cílem je, aby obyvatelům takových budov bylo umožněno, aby si mohli regulovat svoji vlastní spotřebu tepla na vytápění, studené a teplé vody sami. V mnoha členských státech EU se podstatná část nákladů na vytápění a dodávku teplé vody vyúčtovává podle jiných faktorů než podle skutečné spotřeby energie. A právě proto RADA ES vydala tuto směrnici.

Seznam evropských směrnic včetně odkazů na jejich český překlad a odkazů na aproximované české předpisy.

Odkazy na přehled platných a připravovaných předpisů, na jejich překlady do češtiny a další informace.

Od 1.8.2004 platí novela prováděcí vyhlášky č. 213/2001 Sb. podrobnosti náležitostí energetického auditu předpisem 425/2004 Sb. Tato vyhláška v sobě zahrnuje upřesnění a doplnění metodiky zpracování energetických auditů. Stručný výtah s upozorněním na zásadní změny prováděcí novelizované vyhlášky 213/2001 Sb. zákona 406/2000 Sb. o hospodaření s energií je určen jak pro odbornou veřejnost, tak pro vlastníky a provozovatele budov, které pod povinnost energetických auditů spadají.

Většina z Vás určitě již zjistila, že v roce 2003 došlo ke změnám při projednávání projektových dokumentací a při realizaci staveb v oblasti ochrany veřejného zdraví, konkrétně při požadavku konzultace a posléze vydání stanoviska, případně při běžné potřebě prostě se "jen na něco zeptat" nebo konzultovat. Nejedná se tedy pouze o postupně dále se měnící a doplňující legislativu (zákon, nařízení vlády, vyhlášky), ale o možnosti projednání záměru, nebo i již zpracovaného projektu se zaměřením na jednotlivé profese. Pro možnost lepší orientace a snad i pochopení tohoto "nového" systému uvedu základní principy tak, jak vyplynuly ze zákona a nyní (více jak rok) jsou realizované v praxi.

Měsíc červenec nepřinesl v legislativě mnoho změn. Oblasti TZB se týká jen vyhláška s podrobnostmi náležitostí energetického auditu a pravidla pro štítkování elektrických spotřebičů, např. i elektrických ohřívačů vody a klimajednotek.

Nejdůležitější novinkou ve Sbírce zákonů za měsíc červen je úplné znění zákona o obecné bezpečnosti výrobků, který zajišťuje, aby výrobky uváděné na trh nebo do oběhu byly z hlediska bezpečnosti a ochrany zdraví pro spotřebitele bezpečné. Z pohledu výrobků pro TZB je velmi důležité jeho vymezení vůči další platné legislativě, například zákonu o technických požadavcích na výrobky a zákonu o ochraně ovzduší.

Na rozdíl od března a dubna Sbírka zákonů za měsíc květen neobsahuje žádné podstatné změny pro profese TZB. Výjimku tvoří Nařízení vlády č. 308/2004 Sb. z 24. května 2004 O stanovení některých podmínek pro poskytování dotací na zalesňování zemědělské půdy a na založení porostů rychle rostoucích dřevin na zemědělské půdě určených pro energetické využití.

Rozhovor Jany Plamínkové s RNDr. Martinem Bursíkem, poradcem ministra Ambrozka a bývalým ministrem životního prostředí, o zákoně na podporu výroby elektřiny a tepla z obnovitelných zdrojů, o úloze Energetického regulačního úřadu i o ekologické daňové reformě.

Ve vyhlášce jsou z pohledu TZB důležité požadavky na zařizovací předměty, jejich umístění, zásobování vodou, ale i zmínka o větrání a osvětlení. V porovnání s jinými předpisy jsou požadavky formulovány spíše obecně.

Teplou vodu, dodávanou potrubím užitkové vody nebo vnitřním vodovodem, které jsou konstrukčně propojeny směšovací baterií s vodovodním potrubím pitné vody, může výrobce vyrobit jen z vody pitné. Teplá voda musí splňovat hygienické limity mikrobiologických, biologických, fyzikálních, chemických a organoleptických ukazatelů jakosti, které jsou upraveny touto vyhláškou.