Povinnosti stavebníka při přípravě stavby

Prvním lednem 2007 došlo ve stavebnictví ČR po více než 30 letech k zásadním změnám stavebního práva. K tomuto datu nabyl účinnosti nový stavební zákon č. 183/2006 Sb., ve znění zákona č. 68/2007 Sb. S tímto zákonem též spatřilo světlo světa i šest jeho prováděcích předpisů, konkrétně vyhlášek Ministerstva pro místní rozvoj ČR.

Povinnosti a odpovědnost osob při přípravě a provádění staveb je dána pro stavebníka § 152 stavebního zákona č. 183/2006 Sb., který hovoří o tom, že stavebník je povinen dbát na řádnou přípravu a provádění stavby; tato povinnost se týká i terénních úprav a zařízení. Přitom musí mít na zřeteli zejména ochranu života (viz zákon č. 309/2007 Sb., o nové funkci - koordinátor bezpečnosti práce na staveništi; kap. 3.6) a zdraví osob nebo zvířat, ochranu životního prostředí a majetku, i šetrnost k sousedství. Tyto povinnosti má i u staveb a jejich změn nevyžadujících stavební povolení ani ohlášení nebo u jiného obdobného záměru, například zřízení reklamního zařízení. Odlišnou není ani výstavba, kdy je realizace stavby prováděna tzv. svépomocí, tak i kde je stavebník rovněž povinen uvést do souladu prostorové polohy stavby s ověřenou projektovou dokumentací. O zahájení prací na stavbách osvobozených od povolení je povinen v dostatečném předstihu informovat osoby těmito pracemi přímo dotčené.

Stavebník je povinen pro účely projednání záměru podle tohoto zákona opatřit předepsanou dokumentaci. Vyžaduje-li zákon zpracování projektové dokumentace osobou k tomu oprávněnou, je stavebník povinen zajistit zpracování projektové dokumentace takovou osobou, pokud nemá potřebné oprávnění sám.

Při provádění stavby, pokud vyžadovala stavební povolení nebo ohlášení stavebnímu úřadu, je stavebník povinen:

1. oznámit stavebnímu úřadu předem termín zahájení stavby, název a sídlo stavebního podnikatele, který bude stavbu provádět, u svépomocné formy výstavby jméno a příjmení stavbyvedoucího nebo osoby, která bude vykonávat stavební dozor; změny v těchto skutečnostech oznámí neprodleně stavebnímu úřadu; v případě, že na stavbě bude prováděn výkon koordinátora BOZP na staveništi, tak 8 dní před předáním staveniště musí ohlásit zahájení výstavby na příslušný inspektorát práce (viz kap. 3.6.1 a 2);
2. před zahájením stavby umístit na viditelném místě u vstupu na staveniště štítek o povolení stavby a ponechat jej tam až do dokončení stavby, případně do vydání kolaudačního souhlasu; rozsáhlé stavby se mohou označit jiným vhodným způsobem s uvedením údajů ze štítku;
3. zajistit, aby na stavbě nebo na staveništi byla k dispozici ověřená dokumentace stavby a všechny doklady týkající se prováděné stavby nebo její změny, popřípadě jejich kopie;
4. ohlašovat stavebnímu úřadu fáze výstavby podle plánu kontrolních prohlídek stavby, umožnit provedení kontrolní prohlídky, a pokud tomu nebrání vážné důvody, této prohlídky se zúčastnit;
5. ohlásit stavebnímu úřadu neprodleně po jejich zjištění závady na stavbě, které ohrožují životy a zdraví osob nebo bezpečnost stavby; tuto povinnost má stavebník i u staveb podle § 103 ze zákona č. 183/06 Sb.;
6. u stavby financované z veřejného rozpočtu, kterou provádí stavební podnikatel jako zhotovitel, je stavebník povinen zajistit technický dozor stavebníka nad prováděním stavby. Pokud projektovou dokumentaci pro tuto stavbu může zpracovat jen osoba oprávněná podle zvláštního právního předpisu, zajistí stavebník autorský dozor projektanta, popřípadě hlavního projektanta nad souladem prováděné stavby s ověřenou projektovou dokumentací.

K výše uvedenému § 103 ze zákona č. 183/06 Sb. je potřeba zmínit, o které stavby se jedná. Přehledně je to uvedeno v tabulce č. 1.

Nový stavební zákon je účinný od 1. 1. 2007 a v praxi se ukazuje, že nový předpis je nepřehledný jak pro úředníky, tak pro občany - stavebníky. Všechny stavby je třeba posuzovat z hlediska jejich možnosti umístění a poté povolení realizace. Umístění staveb lze mj. na základě územního souhlasu nebo územního rozhodnutí, což jsou nejběžněji stavebníky využívané možnosti.

V § 79 stavebního zákona je uveden výčet staveb a zařízení, které nevyžadují rozhodnutí o umístění stavby ani územní souhlas - např.:

• informační a reklamní zařízení o celkové ploše do 0,6 m², umisťovaná mimo ochranná pásma pozemních komunikací,
• sjezdy z pozemních komunikací na sousední pozemky,
• propustky na účelových komunikacích,
• bleskosvody, signální a monitorovací zařízení umisťovaná na stávajících stavbách atd.

Územní souhlas (dále ÚS) v § 96 stavebního zákona není správním řízením, stavební úřad pouze vydá souhlas s umístěním stavby. Pro vydání ÚS je nutno splnit podmínky:

ÚS lze vydat pro stavby umisťované v zastavěném území nebo v zastavitelné ploše (komentář: pokud územní plán obce, na jejímž území bude stavba umístěna, nemá vymezeno zastavěné území, považuje se území za zastavěné území to, které je vyznačeno v katastrálních mapách z r. 1966, což je často pouze centrum města, obce);

• souhlasná závazná stanoviska dotčených orgánů k umístění stavby nesmí obsahovat podmínky;
• záměr nevyžaduje nové nároky na veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu (komentář: že není nutno budovat pro nově umisťovanou stavbu např. nové veřejné rozvody inženýrských sítí nebo např. veřejnou komunikaci, ustanovení se netýká např. přípojek pro stavbu).

dále musí žadatel o ÚS předložit k žádosti:

• doklad vlastnického práva nebo doklad o právu založeném smlouvou provést stavbu k pozemkům nebo stavbám, které jsou předmětem řízení, pokud nelze vlastnická práva ověřit v katastru nemovitostí (komentář: musí být buď vlastníkem pozemků či staveb, na kterých nebo ke kterým chce stavět nebo musí mít s vlastníkem uzavřenou smlouvu - nestačí pouze souhlas vlastníka);
• závazná stanoviska dotčených orgánů (bez podmínek), stanoviska vlastníků veřejné dopravní infrastruktury dotčených stavbou (např. napojením, křížením, souběhem přípojek);
• jednoduchý technický popis záměru s příslušnými výkresy
• souhlasy osob (komentář: nutno mít ověřené podpisy), které by byly účastníky územního řízení (dotčení sousedé ...), a to vyznačené rovněž v situačním výkresu.

ÚS je možno vydat pro druhy staveb uvedených v § 96 odst. 2 stavebního zákona, například pro všechny stavby, které nevyžadují ohlášení ani stavební povolení (viz § 103 - tab. č. 1), pro všechny ohlašované stavby viz § 104, pro stavby pro reklamu, pro změny druhu pozemku o výměře do 300 m², pro skladové a manipulační plochy do 200 m², pro dělení pozemku. Vzhledem k velmi náročným požadavkům, které je nutno splnit pro vydání ÚS, volí někteří stavebníci raději cestu územního rozhodnutí, ačkoli jde o správní řízení, které vyžaduje nemalé nároky na čas. Často nelze územní souhlas

Územní řízení (dále ÚŘ) upravují § 76 - 94. ÚŘ je vedeno jako veřejné, tj., zahájení řízení se oznamuje veřejnou vyhláškou, je vyvěšováno na úřední desce, stavebníkovi a obci, na jejímž území má být požadovaný záměr uskutečněn, se doručuje jednotlivě, ostatním účastníkům řízení veřejnou vyhláškou. Během řízení je žadatel povinen na vhodném veřejně přístupném místě u stavby nebo pozemku vyvěsit informaci (např.: ceduli či jiný informační zdroj) o jeho záměru s grafickým vyjádřením záměru. Výsledkem územního řízení je vydání územního rozhodnutí.

K žádosti je nutno připojit:

• doklad vlastnického práva - a nebo doklad o právu založeném smlouvou provést stavbu k pozemkům nebo stavbám, které jsou předmětem řízení, pokud nelze vlastnická práva ověřit v katastru nemovitostí, pokud nemá žadatel vlastnické právo nebo doklad o právu založeném smlouvou, postačí souhlas jejich vlastníka;
• závazná stanoviska dotčených orgánů;
• stanoviska vlastníků veřejné dopravní a technické infrastruktury;
• dokumentaci záměru.

K dokladům není potřeba dokládat ověřené souhlasy sousedů, není nutno mít vlastnické právo např. k pozemku, na kterém chci umístit stavbu, nebo smlouvu s vlastníkem pozemku, ale stačí jeho písemný souhlas. Ve stanoviscích dotčených orgánů mohou být uvedeny podmínky. Proces řízení veřejnou vyhláškou však znamená vyvěsit oznámení zahájení řízení na úřední desku, internet min. celkem 30 dní a k tomu času přidat potřebnou dobu pro seznámení účastníků s podklady rozhodnutí, minimálně 14 dní. Po přibližně tedy 1,5 měsíci lze pak vydat územní rozhodnutí, a to je nutno opět zveřejnit na min. 15 dní (15. den je dnem doručení účastníkům řízení), tedy vždy ve svém "plánu" počítejte s minimálně 2 až 3 měsíci. Pak by vás nemělo nic nepřekvapit, neboť se jedná o proces, kde je mnoho hráčů a někteří mohou sledovat i své cíle.

K povolování staveb dle § 103 je uveden výčet staveb, které nevyžadují ani ohlášení ani stavební povolení (je uvedeno v tab. č. 1). Je ale nutno v jednotlivých případech prověřit, zda vyžadují ÚS nebo územní rozhodnutí.

Na příkladě je možné demonstrovat potřebu vhodnosti daný záměr projednat s příslušným pracovníkem či inspektorem, neboť nemusí být pro stavebníka zákonem dané "mantinely" dostatečně srozumitelné a pochopitelné. Například tedy stavební úpravy, pokud jimi nezasahujeme do nosných konstrukcí stavby, nemění se vzhled stavby ani způsob užívání stavby, nevyžadují posouzení vlivů na životní prostředí a jejich provedení nemůže negativně ovlivnit požární bezpečnost, může sem patřit např. výměna bytových jader v panelových domech, pokud se provádějí ve stejných rozměrech, pouze z jiného materiálu, dále v zájmu stavebníka je zajistit si statický posudek pro případ, že by v budoucnu došlo k narušení statiky domu a dále hodně realizované zateplování staveb, které pokud negativně neovlivní požární bezpečnost, to zjistíte na základě stanoviska Hasičského záchranného sboru, nezmění se podstatně vzhled stavby. Zde platí výjimka, a to pro stavby v památkové zóně, kde je tuto otázku potřeba konzultovat s památkáři.

Ohlášení stavebnímu úřadu vyžadují stavby uvedené v § 104, je uvedeno v tab. č. 1.

Stavební povolení vyžadují stavby, které nelze zařadit do výčtu druhů staveb uvedených v § 103 a 104, viz tab. č. 1. Postup ve stavebním řízení se příliš neliší od "starého" stavebního zákona, změna je např. v prodloužení doby ze 7 na 10 dnů před konáním ústního jednání či spojeného s ohledáním na místě, od kterých ale může být upuštěno, kdy stavební úřad musí oznámit předem účastníkům zahájení stavebního řízení. Řízení se neoznamuje veřejnou vyhláškou, výjimku tvoří případ velkého počtu účastníků /počet nad 30/, tudíž i doba vydání stavebního povolení je podstatně kratší než pro vydání územního rozhodnutí.

Formulář návrhu není předepsán, je však možno využít formulář, který stavebník může nalézt na webových stránkách příslušného stavebního úřadu či odboru. Ostatní dokončené stavby, pokud vyžadovaly stavební povolení nebo ohlášení dle § 104 odst. 2 písm. a) až e) a n), lze užívat na základě oznámení stavebnímu úřadu nebo kolaudačního souhlasu.

Podle nového stavebního zákona je nutné využít u některých podání předepsané formuláře, např.: pro vydání ÚS, územního rozhodnutí, stavebního povolení, ohlášení některých druhů staveb, formulář pro ohlášení užívání, žádost o vydání kolaudačního souhlasu atd. Pro některá podání nejsou formuláře předepsány, je však možno využít vytvořené formuláře nebo podání vypracovat ve vlastní režii, je však nutno, aby podání obsahovala údaje uvedené ve stavebním zákoně a prováděcích vyhláškách. Formuláře je možno běžně získat přímo v tištěné podobě na příslušném odboru výstavby územního plánování, ale i na internetových stránkách, ve většině případů pod odkazem odbor výstavby a územního plánování.

Nutno na závěr znovu připomenout, že pro některé druhy staveb lze vydat pouze územní souhlas, ale tyto stavby nesplňují jiné konkrétní podmínky (např. neleží v zastavěném území) a tyto pak podléhají vydání územního rozhodnutí.

Stavebníci často chybují v předkládaných dokumentech k žádostem hlavně v úrovni projektových dokumentací připojených a ve vyplnění předepsaných formulářů žádostí, které podávají stavebníci, případně za ně projektanti. Obsah dokumentací je dle nového stavebního zákona č. 183/2006 Sb. ve znění zákona č. 68/2007, o územním plánování a stavebním řádu nyní podrobně předepsán, kde je taxativně stanovena "povinná" struktura dokumentací, která je uvedena v prováděcích vyhláškách. Pokud předložená dokumentace není úplná nebo není vůbec zpracována dle vyhlášek, pracovníci odboru výstavby musejí vyzývat k její úpravě a velmi se často setkávají s protesty projektantů, kde někteří projektanti jako by ani nezaregistrovali, jak mají dokumentace již od platnosti nového stavebního zákona vypadat. Přitom obsah dokumentací je sestaven v prováděcích vyhláškách ke stavebnímu zákonu dle návrhu České komory autorizovaných architektů a inženýrů, jejímiž členy projektanti jsou. Taktéž mnozí stavebníci se zlobí, pokud jim stavební úřad dokumentaci vrací k dopracování, protože často již za zhotovení dokumentace autorizovanému inženýrovi či technikovi zaplatili a teď mají zhoršenou možnost reklamovat dodanou dokumentaci, tedy minimálně dojde ke zdržení schválení toho kterého konkrétního povolení či stanoviska. Stavebníci by se zřejmě těmto situacím mohli vyhnout, kdyby s projektanty uzavřeli takovou smlouvu o dílo, aby v případě, že dokumentace není úplná nebo vykazuje závady, mohli požadovat po projektantovi bezplatnou a rychlou úpravu předaného díla. Stavebníci by si také mohli při předání dokumentace a před úhradou za projektové práce zkontrolovat rámcově alespoň obsah textové části a výkresové dokumentace, zda je strukturován dle druhu dokumentace buď dle vyhlášky č. 503/2006 Sb., o podrobnější úpravě územního řízení, veřejnoprávní smlouvy a územního opatření nebo vyhláška č. 499/2006 Sb, o dokumentaci staveb. Jedná se tedy o stanovený rozsah a obsah dokumentace pro:

• bourací prace;
• provádění stavby;
• skutečné provedení stavby;
• projektovou dokumentaci.

Dokumentace k územnímu rozhodnutí by dle § 9 vyhlášky č. 503/2006 Sb. a v příloze č. 4 této vyhlášky měla obsahovat tyto části A.- E.:

• úvodní údaje;
• průvodní zprávu;
• souhrnnou technickou zprávu;
• výkresovou dokumentaci;
• dokladovou část;

a dále všechny další body začleněné pod tyto části, i když jde třeba o stavbu malého rozsahu a některé údaje se v těchto bodech mnohým jeví jako zbytečné. Pokud se předmětu stavby nedotýkají údaje požadované v předepsaném obsahu, je nutno přesto příslušné body v textové části dokumentace uvést a vypsat např., že se v rámci stavby neřeší nebo že stavba neobsahuje tyto části.

Dokumentace ke stavebnímu povolení a k ohlášení stavby je uvedena v příloze č. 1 vyhlášky 499/2006 Sb. a taktéž obsahuje části, a to části A. - F.:

• průvodní zprávu;
• souhrnnou technickou zprávu;
• situaci stavby;
• dokladovou část;
• zásady organizace výstavby;
• dokumentaci objektů.

Pro zpracování jednotlivých částí platí totéž, je nutno vyplnit všechny body, byť se mnohé předmětu řešení nedotýkají. Předepsané obsahy se týkají dokumentací ke stavebnímu povolení, k ohlášení stavby, dokumentace pro provádění stavby, dokumentace skutečného provedení stavby, dokumentace bouracích prací a taktéž je předepsán obsah stavebního deníku a jednoduchého záznamu o stavbě.

Na základě proběhlého období stavebních řízení lze vytipovat okruhy s častými nedostatky v předkládaných dokumentacích:

• textová ani výkresová část není strukturována a nemá obsah dle prováděcí vyhlášky ke stavebnímu zákonu;
• dokumentace není opatřena originálním otiskem razítka autorizované osoby a jejím originálním podpisem;
• dokumentace není zpracována autorizovanou osobou s příslušnou autorizací (zpracována osobou, která má jinou profesi, např. osoba s autorizací pro vodohospodářské stavby zpracovává dokumentaci v oboru pozemní stavby apod.);
• stavební objekty nejsou v situačním výkrese řádně zakótovány (není uvedena vzdálenost k sousedním stavbám, k hranicím pozemků);
• neobsahuje výpočet požárně nebezpečného prostoru kolem stavby včetně grafického vyjádření;
• neobsahuje výpočet počtu potřebných parkovacích stání za provozu v klidu;
• neobsahuje údaje, jak byly splněny požadavky dotčených orgánů, správců inženýrských sítí;
• v textových částech není uvedeno, proč nelze splnit požadavky vyhlášky č. 369/2001 Sb., o technických požadavcích na stavby pro osoby s omezenou schopností pohybu a orientace, tj. stavbu nelze řešit jako bezbariérovou

Dalšími velmi rozšířenými nedostatky jsou chyby, které se objevují na formulářích podaných žádostí:

• chybějí identifikační údaje (často datum narození) žadatele, u právnických osob jeho statutární zástupce;
• název stavby nesouhlasí s názvem stavby uvedeným v připojené dokumentaci;
• nejsou uvedena všechna čísla parcel, na kterých je stavba navrhována;
• v kolonce soulad stavby s územně plánovací dokumentací (ÚPD) je uváděno, že stavba je v souladu s ÚPD, přitom by mělo být uvedeno, ve které zóně vymezené ÚPD se stavba nachází (vyhodnocení, zda je stavba v souladu v kompetenci stavebního úřadu);
• v kolonce stávající využití je nutno vyplnit způsob využití pozemku dle výpisu z katastru nemovitostí, např. zastavěná plocha, nádvoří;
• formuláře žádostí jsou podávány neúplné - bez části B, chybí vyznačení závazných stanovisek dotčených orgánů, a to označení orgánu, který závazné stanovisko vydal, datum vydání a číslo jednací stanoviska;
• žádost je podepsána často pouze jen jedním ze žadatelů (např. pokud jsou žadatelé manželé) apod.

Na co se velmi zapomíná, je legislativou stanovených případech zajistit výkon funkce koordinátora bezpečnosti práce a ochrany zdraví na staveništi dle zákona č. 309/2006 Sb., a to již ve fázi přípravy stavby, o které hovoříme, tak i při realizaci (viz kap. 3.6.). V neposlední řadě je to též neoznámení stavby příslušnému archeologickému pracovišti. Jedná se o součinnost, která významně může zasáhnout do plánované stavby, a to jak časově, tak i finančně. Stavebník (projektant stavby) by si měl při každé přípravě projektu stavby, při níž dojde k zásahům do stávajícího terénu, ověřit, zda jsou na konkrétním pozemku již známy archeologické nálezy, jaká doba by byla potřebná k provedení záchranného archeologického výzkumu, a měl by si začlenit do rozpočtu stavby i určitou finanční částku k pokrytí nákladů záchranného archeologického výzkumu (záchranný archeologický výzkum jsou povinny hradit osoby právnické a ty fyzické osoby, při jejichž podnikání vznikla nutnost záchranného archeologického výzkumu, viz § 22 odst. 2 zák. č. 20/1987 Sb.). Obdobně se postupuje i při jiných činnostech, při kterých dochází k porušování stávajícího terénu. Aby nedocházelo ke zbytečnému zdržování vlastní stavby, a pokud to dovoluje charakter stavby, mělo by být se záchranným archeologickým výzkumem započato již po nabytí právní moci územního rozhodnutí nebo v takovém předstihu, aby mohlo být prozkoumáno celé stavbou zničené území. Finanční náklady na archeologický výzkum pokrývají vlastní exkavaci nálezů, dokumentaci nálezových okolností, konzervaci nalezeného materiálu, odborné posudky, jež jsou nutné pro zhodnocení nálezových okolností, které jsou stavebníkem nenávratně ničeny, dále vyhodnocení nálezových situací a další položky bezprostředně související se záchranným archeologickým výzkumem. Výsledky záchranného archeologického výzkumu jsou dále využívány a prezentovány ve výzkumných a vědeckých záměrech. Archeologické nálezy jsou uloženy v příslušných muzeích. Oznamování stavební činnosti na území s archeologickými nálezy vyplývá z § 22 odst. 2 zák. č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, v platném znění. Stavebník je povinen svůj stavební záměr oznámit v dostatečném předstihu Archeologickému ústavu AV ČR. O jednotlivých stavebních akcích se jedná na příslušných archeologických regionálních komisích, kde se rozhodne, která organizace bude záchranný archeologický výzkum provádět. Posuzuje se odborné zaměření a kapacitní možnosti jednotlivé oprávněné organizace. Oprávněná organizace je povinna stavebníkovi předat zprávu o provedení záchranného archeologického výzkumu, která je pak pro stavebníka dokladem, že na dotčeném území proběhl záchranný archeologický výzkum. Je potřeba zdůraznit, že pokud stavebník nesplní svoji oznamovací povinnost, vystavuje se postihu dle § 35 odst. 2 písm. f (je-li stavebník právnická nebo fyzická osoba oprávněná k podnikání) nebo dle § 39 odst. 2 písm. g (je-li stavebník fyzická osoba) zákona č. 20/1987 Sb. Při porušení nebo zničení archeologických situací a nálezů dochází k naplnění skutkové podstaty trestného činu poškozování cizí věci, chráněné podle zvláštních předpisů (dle § 257 trestního zákona) a zneužívání vlastnictví (dle § 258 trestního zákona).

V případě jakýchkoli zemních prací mohou být na daném území dotčeny zájmy ochrany archeologického kulturního dědictví, neboť se může stát, že se navrhovaná stavba nachází na území s archeologickými nálezy ve smyslu ustanovení § 22 odst. 2 zákona. Tak například v případě území dnešního hl. m. Prahy se - až na drobné výjimky - o území s archeologickými nálezy jedná. Může tak nastat potřeba ochrany tohoto území nebo potřeba provedení záchranného archeologického výzkumu. Nutnost ochrany nebo provedení záchranného archeologického výzkumu posoudí ve smyslu výše uvedeného zákona Magistrát hl. m. Prahy, odbor kultury, památkové péče a cestovního ruchu. V případě dotčení zájmu ochrany archeologických památek a požadavku na provedení záchranného archeologického výzkumu je nutné tento výzkum zajistit předem v dostatečném předstihu před započetím veškerých zemních prací. Je-li stavebníkem právnická osoba nebo fyzická osoba, při jejímž podnikání vznikla nutnost záchranného archeologického výzkumu, hradí náklady záchranného archeologického výzkumu tento stavebník (investor); jinak hradí náklady organizace provádějící archeologický výzkum (viz § 22 odst. 2 zákona). Archeologické výzkumy provádí v České republice Archeologický ústav Akademie věd České republiky, v.v.i., Letenská 4, Praha 1, tel. 257014300, a jiné oprávněné organizace (§ 21 zákona) a dále volba archeologického pracoviště provádějícího archeologický výzkum závisí pouze na výběru a dohodě stavebníka (investora) s konkrétním pracovištěm. Podmínky pro provedení výzkumu a harmonogram prací je ovšem nutno dojednat s prováděcí oprávněnou organizací (tj. vybraným archeologickým pracovištěm) v dostatečném předstihu. Neoznámení zahájení zemních prací a neumožnění provedení záchranného archeologického výzkumu je protizákonné. Za nedodržení zákonné oznamovací povinnosti hrozí uložení sankce a za zničení území s archeologickými nálezy nese stavebník/investor odpovědnost. Nedojde-li k dohodě mezi stavebníkem/investorem a prováděcí organizací, rozhodne krajský úřad o povinnostech vlastníka (správce, uživatele) nemovitosti, resp. stavebníka/investora strpět provedení záchranného archeologického výzkumu a o podmínkách, za nichž bude tento výzkum proveden. Po ukončení archeologického výzkumu vyhotoví archeologické pracoviště stavebníkovi (investorovi) písemné potvrzení o provedení archeologického výzkumu, které bude předloženo při kolaudačním řízení. Detailní doporučený postup při oznamování zemních prací a popis praxe záchranných archeologických výzkumů - informace pro stavebníky/investory včetně jejich povinností, legislativa, kontakty na oprávněné organizace apod. naleznete např. na stránkách archeologického odboru Národního památkového ústavu, územního odborného pracoviště v hl. m. Praze; sekce Péče o archeologické kulturní dědictví, kde je uveden seznam organizací oprávněných provádět v Praze archeologické výzkumy.