Vyhláška měla dle zákona stanovit nákladově optimální úroveň stavby, náklady však prakticky neřeší, požaduje místo nich splnění jiných, nákladově netransparentních kriterií.
Certifikace? Pro mnohé jde o nutné administrativní zlo, které nás jednou umoří. Certifikace systémů a materiálů Knauf či jejich shoda s evropskými normami není ale pouhý byrokratický nástroj státu. Předepsané a ověřené vlastnosti výrobků předchází možným reklamacím, ale rovněž brání zákazníka samotného před škodami vzniklými montáží či použitím systému nebo jednotlivého výrobku.
Komplexní data o majetku, uložená v nějakém informačním systému (IWSM/CAFM) jistě mohou výsledek i dílčí data nutná pro výpočet PENB použít jako jakýsi ukazatel výkonnosti budovy (tzv. KPI). Naskýtá se otázka, zda nutnosti pořídit PENB v souladu se zákonem stanovenými podmínkami, zároveň nevyužít pro zhotovení pasportu ploch a budov z majetkového portfolia.
Nebudeme zde opakovat, kdo a kdy bude povinen nechat PENB zpracovat, neboť na toto téma již bylo napsáno mnoho článků. Bez ohledu na to, co si myslíme o nutnosti vyžadovat zdánlivě smysluplné věci zákonem, požadavek na nový PENB zde prostě je. Zkusme si rozebrat, zda si negativní ohlas opravdu zaslouží.
Základním předpisem pro oblast stavebních výrobků byla do dubna 2011 Směrnice Rady 89/106/EHS (dále jen CPD). Dne 4. 4. 2011 bylo v OJ EU zveřejněno NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) č. 305/2011 ze dne 9. 3. 2011, kterým se stanoví harmonizované podmínky pro uvádění stavebních výrobků na trh a kterým se ruší směrnice Rady 89/106/EHS.
V souvislosti s implementací revidované evropské směrnice 2010/31/EU o energetické náročnosti budov se v současné době mění některé legislativní předpisy, např. vyhláška č. 148/2007 Sb., nahrazená vyhláškou č. 78/2013 Sb. Článek je zaměřen na změny související s energetickou certifikací budov, dále jen „ENB“, z pohledu změn v hodnocení ENB.
Inovativní přistup hodnotí míru skutečně efektivně využité energie (v teplé vodě) u nejrůznějších typů zásobníkových ohřívačů – tím jsou postaveny na jednotnou hodnotící základnu. Tento přistup je značně odlišný oproti dnes v tuzemsku zavedenému hodnocení energetické náročnosti ohřívačů, dle nějž jsou sledovány a hodnoceny pouze tepelné ztráty v klidovém stavu.
Novela stavebního zákona se dotkne stavebních úřadů, odborné veřejnosti i soukromých osob. V textu jsou vybrány nejpodstatnější změny stavebního zákona (dále i SZ), zejména z oblasti umisťování staveb a povolování staveb. Vybrány jsou takové změny stavebního zákona, které mohou mít podstatné dopady na praxi. Text je svou strukturou a zaměřením primárně určen pro pracovníky ve stavebnictví.
Konference, kterou pořádal portál TZB-info 8. 11. 2012 v Praze, proběhla za mimořádného zájmu odborné veřejnosti. Novela Vyhlášky č. 148/2007 Sb. bude s největší pravděpodobností do konce roku 2012 s účinností od 1. 4. 2013. Od ledna do dubna se tedy bude postupovat podle novely zákona č. 318/2012 Sb. a zároveň dle původní vyhlášky č. 148/2007 Sb.