Ústředního ředitele Státní energetické inspekce (SEI) Ing. Pavla Gebauera jsme se zeptali na důsledky novely zákona o hospodaření energií a také na průkazy energetické náročnosti budov.
V současné době již není na trhu s plynovými kotli a elektrokotli jiná firma s ryze českou kapitálovou účastí. Takřka všechny ostatní z tohoto segmentu trhu změnily majitele a patří zahraničním firmám. Jaký to má praktický důsledek? Především ten, že výroba plynových a elektrických kotlů téměř zmizela z ČR.
10. února uspořádal Energetický regulační úřad tiskovou konferenci, na které uvedl, že se kvůli mnoha často protichůdným pozměňovacím návrhům rozhodl vypracovat svůj vlastní návrh Energetického zákona. Jaké jsou největší změny? Pokud by byl návrh přijat, ochrání lépe spotřebitele? Zabrání odčerpávání peněz ze státního rozpočtu?
V rámci XXII. ročníku mezinárodní výstavy INFOTHERMA 2015 proběhla konference pořádaná Cechem topenářů a instalatérů České republiky na téma „Novela zákona o hospodaření energií“. Tento zákon přináší mnoho změn z oblasti měření tepla, novinky při vydávání osvědčení oprávněným osobám (průkazy, audity, pravidelné kontroly…).
V současné době existují dvě cesty, jak umístit ETICS na trh ČR – národní a evropská certifikace. Oproti evropské certifikaci platné po celé Evropské unii, národní opravňuje výrobce k prodeji výrobku pouze na území České republiky. Tento příspěvek dále uvádí základní specifika každého z těchto certifikačních procesů.
Nařízení 11/2014 Sb. vstoupilo v platnost 1. října 2014. Ještě před vydáním a i v průběhu jeho platnosti se ozývaly kritické hlasy k některým ustanovením. Jedním z nich je také § 45 týkající se denního a umělého osvětlení. Jako spoluautor uvedeného paragrafu jsem byl autory Nařízení 11/2014 Sb. požádán o vysvětlení, jak některá ustanovení vznikla.
Právnická fakulta Masarykovy univerzity v Brně vydala monografii, která obsahuje například témata ochrana vod při využívání území, voda v soukromoprávních vztazích, ochrana kvality vod, odpovědnost za ztráty na vodách, hygienické aspekty kvality vod, vodní dílo z pohledu NOZ, kompetence vlastníků pozemků a další.
Na základě vyhlášky (ES) č. 327/2011 Komise ze dne 30. 3. 2011 k provádění směrnice 2009/125/ES (směrnice ErP) byla s účinností od 1. 1. 2013 pro ventilátory definována minimální účinnosti u ventilátorů ve výkonnostním rozsahu 125 W až 500 kW. Již tehdy řada výrobků společnosti Remak splňovala nové vyšší hodnoty předepsané minimální účinnosti, které mají platit od 1. 1. 2015.
Ve stavbách občanské vybavenosti se stále můžeme setkat s nevyhovujícími realizacemi hygienického zázemí pro osoby s omezenou schopností pohybu. Podívejme se podrobněji na některé z nich. Pražská organizace vozíčkářů s tímto cílem a ve spolupráci s ČVUT FA a Sjednocenou organizací nevidomých pořádá v nové budově ČVUT – Fakulty architektury již 12. ročník takto zaměřeného odborného projektu Překonejme bariéry 19.–20. 11. 2014. Ve středu 19. 11. odpoledne se plánuje workshop.
Majitelé a správci domů se potýkali s neexistencí prováděcích předpisů k zákonu 318/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií a dlouho nebylo jasné, jaké měřiče a přístroje registrující dodávku teplené energie vlastně zákon požaduje. Příslušná vyhláška nyní vstoupila v platnost a majitelé domů tak mají jasno.
Nové pražské stavební předpisy mění kromě jiného i požadavky stavební světelné techniky. Zmírňují hygienické požadavky a podceňují význam slunečního záření a denního světla pro zdraví člověka. Změny hygienických požadavků nelze neprojednat se zdravotníky. Doufejme, že k takovému projednání a k uvedení předpisů do souladu se zásadami ochrany zdraví bude ještě příležitost.
Pražské stavební předpisy aktuálně představují diskutované a kontroverzní téma jak mezi odborníky, tak mezi veřejností. Jedná se o nové pojetí právního předpisu, do kterého jsou významnou měrou implementovány základní poznatky urbanistické teorie i praxe. V článku jsou shrnuty základní principy nového předpisu v oblasti územních požadavků. Doplněn je stručný komentář k některým ustanovením.
Předmětem tohoto článku je poukázat na možnosti stanovení cen a odměn při stavebních, montážních a projekčních prací, inženýrských činnostech a technických pomocí. V článku 1 se zaměřuji na to, jakými smluvními typy se regulují tyto druhy činností. Čl. 2 je zaměřen na možnosti stanovení cen u smluv o dílo, jako je např. pevná částka, odhad a rozpočet.