Revize směrnice o stavebních výrobcích

Směrnice Rady 89/106/EHS ze dne 21. prosince1988 o sbližování právních a správních předpisů členských států týkajících se stavebních výrobků, zkráceně - směrnice o stavebních výrobcích, je průřezovým evropským právním dokumentem pro oblast výstavby. Jedná se o předpis "bilaterálního" charakteru, kde vedle požadavků na vlastnosti stavebních výrobků, tj. výrobků určených pro trvalé zabudování do staveb, jsou stanoveny základní požadavky na vlastnosti staveb, které musí být zajištěny při jejich navrhování a provádění. Jde o mechanickou odolnost a stabilitu, požární bezpečnost, hygienu, ochranu zdraví a životního prostředí, bezpečnost při užívání, ochrana proti hluku, úspora energie a ochrana tepla. Stanovené vlastnosti pak stavba musí splňovat při běžné údržbě a působení běžně předvídatelných vlivů po dobu své předpokládané existence. Uvedený soubor požadavků, vyjadřuje oprávněný, resp. veřejný zájem z pohledu nezbytné potřeby ochrany života a zdraví osob, životního prostředí, atd. ve vztahu k požadované výsledné kvalitě stavby.

V rámci národního právního řádu tyto požadavky transponuje:

• stavební zákon (§ 156 - návrh a použití stavebních výrobků)
• vyhláška MMR č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby (§ 8 - základní požadavky)
• vyhláška hl. m. Prahy č. 26/1999 Sb. hl. m. Prahy, o obecných technických požadavcích na výstavbu v hlavním městě Praze (čl. 15 - základní požadavky)
• nařízení vlády č. 163/2002 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na vybrané stavební výrobky (příloha č. 1)
• nařízení vlády č. 190/2002 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na stavební výrobky označované CE (příloha č. 1)

Z iniciativy Evropské komise k problematice revize Směrnice Rady 89/106/EHS o stavebních výrobcích (Construction Products Directive - CPD) proběhly cca letech 2005 - 2008 veřejné konzultace a analýzy, ze kterých vyplynula potřeba nahradit CPD novým předpisem.

Prvním konkrétním krokem přípravných prací byla analýza CPD, která měla zdokladovat, zda za dobu své 15-ti leté existence přinesla efekty či nikoliv, měla přinést odpověď na své opodstatnění a rovněž měla přinést návrhy na změny. Pro splnění tohoto záměru Evropská komise vypsala v roce 2005 tendry na tři studie:

• analýzu vlastní směrnice s cílem jejího vyhodnocení za dobu platnosti
• náklady na údržbu staveb v průběhu jejich existence
• konkurenceschopnost stavebního sektoru se zaměřením na stavbu jako takovou.

Cíl analýzy a následné práce se zaměřily zejména na hledání nástrojů pro zvýšení konkurenceschopnosti průmyslu se stavebními výrobky, zvýšení odpovědnosti členských států Evropské unie, na větší liberalizaci a jednoduchost praktického uplatňování směrnice, skutečnost, že směrnici nelze oddělit od pravidel navrhování, provádění staveb a technické normalizace, na aspekt udržitelného stavění a další.

Na základě těchto aktivit byla zpracována koncepce revize CPD a vypracován návrh nového předpisu. Dne 26. května 2008 byl Evropským parlamentem a Radou přijat návrh Evropské komise na zrušení CPD a současně předložen "návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví harmonizované podmínky pro uvádění stavebních výrobků na trh" (Construction Products Regulation - CPR), který by měl nahradit stávající CPD.

Nařízení vyžaduje na rozdíl od směrnice přímou a jednotnou implementaci do národního práva členských států EU, přičemž datum platnosti a účinnosti je pro všechny členské státy jednotné a shodné, tzn. s účinností nařízení dvacátým dnem po jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie (Official Journal of the European Union - OJEU). Na druhé straně však řada článků, kromě těch, které se týkají notifikujících orgánů a notifikovaných osob a které jsou platné ode dne účinnosti CPR, se uplatní s odkladem až několika měsíců.

Návrh CPR je jednou z iniciativ "Strategie pro zjednodušení právního prostředí" a je zaměřen zejména na:

• zavedení společného technického jazyka, pomocí kterého by byly předávány uživatelům spolehlivé informace o vlastnostech stavebních výrobků
• ujasnění základních pojmů (zvláštní význam a status označení CE, podmínky pro vypracování Prohlášení o vlastnostech, úloha norem a evropských technických posouzení, systémy posuzování a ověřování stálosti vlastností)
• snížení administrativní zátěže výrobců, zejména malých a středních podniků
• zajištění volného pohybu stavebních výrobků v rámci vnitřního trhu EU
• posílení důvěryhodnosti systému (nová a přísnější kritéria pro oznamování subjektů, které plní úkoly třetí strany při postupu posuzování a ověřování stálosti vlastností).

Cílem CPR není vymezovat bezpečnost výrobků, nýbrž zajistit, aby byly podávány spolehlivé informace o jejich vlastnostech. K tomu slouží zavedení společného technického jazyka. V této souvislosti je třeba doplnit, že specifikem v oblasti stavebnictví, resp. výstavby je subsidiarita spočívající v tom, že členské státy nesou odpovědnost za navrhování a konstrukci staveb a předpisy EU mají zajišťovat "pouze" vnitřní trh se stavebními výrobky.

Některé změny a doplnění z návrhu CPR:

• Termín "essential requirements applicable to works" (základní požadavky na vlastnosti staveb) se v návrhu nařízení nahrazuje termínem "Basic Work Requirements" (BWR) a nově se zavádí termín základní charakteristiky výrobků (essential product characteristics), kterými se rozumí ty charakteristiky stavebních výrobků, které souvisí se základními požadavky na stavby (BWR). Přitom základní charakteristiky stavebních výrobků jsou stanoveny v harmonizovaných technických specifikacích.
• Šest základních požadavků (na vlastnosti staveb) uvedených v CPD se v návrhu CPR rozšiřuje o nový základní požadavek č. 7: Udržitelné využívání přírodních zdrojů (Sustainable use of natural resorces), podle něhož je třeba zaručit recyklovatelnost stavebních objektů, jejich materiálů a částí po demolici, přiměřenou trvanlivost použitých výrobků a použití surovin a druhotných materiálů šetrných k životnímu prostředí.
• Termín "systém prokazování shody" uvedený v CPD se v návrhu CPR nahrazuje termínem "systém posuzování a ověřování stálosti vlastností".
• Harmonizovanými technickými specifikacemi podle stávající CPD se rozumí harmonizované normy a evropská technická schválení (ETA). Podle nového návrhu CPR mají být harmonizovanými technickými specifikacemi harmonizované normy, evropská technická posouzení (European Technical assessment - ETA) a evropské dokumenty pro posuzování (European Assessment Document - EAD), na jejichž základě by se měla ETA vydávat.
• Při uvádění výrobku na trh podle návrhu CPR nebude výrobce nebo dovozce již vydávat "ES prohlášení o shodě" (EC declaration of conformity), ale každý výrobek by mělo doprovázet "prohlášení o vlastnostech" (declaration of performance).
• Na rozdíl od CPD je v návrhu CPR jasně stanoven význam označení CE, tak aby nedocházelo k různým interpretacím (např. označení CE je nyní ve čtyřech členských státech chápáno podle současné CPD jako volitelné, v ostatních povinné). Označení CE je podle návrhu CPR povinné u výrobků na které se vztahují harmonizované normy.
• Pro dozor nad trhem bude třeba vycházet rovněž z nové horizontální legislativy. Návrh se zaměřuje na stavební výrobky, které představují riziko na národní úrovni, na oznamovací postupy, ochranné postupy Společenství, na výrobky, které jsou ve shodě, nicméně představují riziko pro zdraví a bezpečnost a na formální neshody.

Další principy CPR:

• používání společného harmonizovaného jazyka má vnitrostátním orgánům umožnit provádění kontrol a stavitelům usnadnit výběr vhodných stavebních výrobků
• princip subsidiarity - znamená, že do kompetence členských států spadají především pravidla pro navrhování a budování staveb, zatímco právní předpisy EU zajišťují pravidla pro uvádění na trh výrobků na těchto stavbách používaných
• z důvodů obtíží způsobených rozdílnou interpretací CPD v jednotlivých členských státech se jako nejúčinnější jeví nahradit CPD přímo použitelným nástrojem - tzn. nařízením
• provázání aktu uvádění stavebních výrobků na jednotný trh s aktem správného použití
• a další.

Návrh CPR je v současné době ve fázi projednávání v Evropském parlamentu (Parlament ČR návrh CPR neprojednává a stejně tak Parlamenty ostatních členských států EU).