logo TZB-info

estav.tv nový videoportál

Reklama

Zelená úsporám - možné postupy podle stavebního zákona

Program Zelená úsporám je popsán v několika oficiálních dokumentech MŽP a SFŽP. Tyto dokumenty však nestojí nad zákony ČR. Problematiku dotačního titulu Zelená úsporám ve vztahu ke stavebnímu zákonu shrnuje následující článek.

Reklama

Úspora energie na vytápění zateplením obálky budovy

Nejčastějším způsobem ochrany vnitřního prostředí stavby k dosažení tepelné ochrany snížením nákladů na vytápění bude zateplení obvodového pláště budovy. Zateplení pláště dokončené stavby je podle § 2 odst. 2 písm. c) stavebního zákona stavební úpravou.

Hovoříme-li o dokončené stavbě, je třeba tím rozumět stavbu nejen stavebně dokončenou, ale i uvedenou do užívání kolaudačním rozhodnutím nebo podle okolností postupem podle § 120 stavebního zákona (ohlášení užívání stavby), anebo vydáním kolaudačního souhlasu podle § 122 téhož zákona.

Zmíněnou stavební úpravou dojde sice k rozšíření půdorysu stavby, toto rozšíření však není z hlediska stavebního zákona považováno za přístavbu. Může také dojít ke zvýšení stavby v případě zateplení střechy; i v tomto případě se jedná o stavební úpravu, nikoli o nástavbu.

Zateplení budovy musí být provedeno na pozemku vlastníka stavby. Dojde-li k přesahu na cizí pozemek, nejedná se o řešení, které by bylo v rozporu s § 23 odst. 2 vyhl. č. 501/2006 Sb. V tomto ustanovení se hovoří o povinnosti umísťovat stavby tak, aby stavba ani její část nepřesahovala na cizí pozemek. Zmíněné ustanovení je zařazeno v části vyhlášky upravující požadavky na umísťování stavby. Zateplení pláště dokončené stavby je stavební úpravou, pro kterou se nevydává rozhodnutí o umístění stavby.

Nicméně obecná ochrana vlastnictví nedovoluje, aby stavebník mohl, byť stavební úpravou, rozšířit svoji stavbu na cizí pozemek. K provedení takové stavební úpravy s trvalým použitím cizího pozemku musí mít vlastník stavby k tomuto cizímu pozemku právo založené smlouvou - buď prodejem potřebné části pozemku, anebo zřízením práva odpovídajícího věcnému břemeni. K nemovitostem evidovaným v katastru nemovitostí se podle § 1 odst. 1 zák. č. 265/1992 Sb., zapisuje vlastnické právo, zástavní právo, právo odpovídající věcnému břemeni a předkupní právo s účinky věcného práva.

Při zateplení stavby dojde rozšířením jejího půdorysu ke změně vzdáleností stavby od sousedního pozemku a od sousední stavby. Vzdálenosti rodinných domů od sebe navzájem a od společné hranice jsou stanoveny § 25 odst. 2 vyhl. č. 501/2006 Sb., na území hl. m. Prahy čl. 8 odst. 3 vyhl. č. 26/1999 Sb. HMP. Dojde-li stavební úpravou ke zmenšení vzdálenosti pod přípustnou hranici, je nutné posoudit možnost takovéhoto řešení v řízení o povolení výjimky. Z obou uvedených ustanovení je udělení výjimky možné.

Zateplení již dokončené stavby je, jak již bylo řečeno, stavební úpravou. Stavební úpravu lze při splnění podmínek § 103 odst. 1 písm. h) stavebního zákona realizovat bez povolení a bez ohlášení. Jinak taková stavební úprava vyžaduje stavební povolení. Zateplení stavby, která ani zateplením nepřekročí parametry § 104 odst. 1 stavebního zákona (viz též § 3 vyhl. č. 526/2006 Sb.), je možno provést na základě ohlášení podle § 105 téhož zákona. Projektová dokumentace pro ohlášení musí být zpracována autorizovanou osobou (jedná se o stavbu pro bydlení).

Zateplení pláště budovy, jakožto stavební úprava, je změnou stavby ve smyslu § 2 odst. 2 stavebního zákona. Způsob provádění této stavební úpravy (dodavatelsky, svépomocí) je odvislý od toho, zda k realizaci zateplení postačí ohlášení podle § 104 odst. 2 písm. a) a § 105 stavebního zákona. Podle § 160 odst. 3 mohou být stavby (a jejich změny) uvedené v § 103 a 104 prováděny svépomocí. Není vyžadována realizace této změny stavby stavebním podnikatelem. Musí však být provedena osobami, které k realizaci takové změny mají potřebné živnostenské oprávnění zpravidla v živnosti řemeslné, s tím, že u staveb pro bydlení a u staveb, které jsou kulturní památkou, musí stavebník (vlastník stavby) zajistit dohled nad prováděním prací osobou s autorizací (stavbyvedoucím).

V ostatních případech musí být podle § 160 odst. 1 stavebního zákona stavební úprava prováděna pouze dodavatelsky stavebním podnikatelem [viz § 2 odst. 2 písm. b) stavebního zákona]. To platí i pro případy, kdy za podmínek § 103 odst. l písm. h) stavebního zákona lze stavební úpravu realizovat bez povolení a ohlášení.

Je-li změna prováděna stavebním podnikatelem jako zhotovitelem, musí stavebník (vlastník stavby) zajistit technický dozor, a v případech, kdy bylo vyžadováno zpracování projektové dokumentace, i autorský dozor (§ 152 odst. 4 stavebního zákona). Prováděná stavební úprava sledující zateplení pláště stavby je financována z veřejného rozpočtu.

Podpora novostaveb v pasivním energetickém standardu

I zde je nutno rozlišovat, zda půjde o stavbu, u které postačí ohlášení podle § 104 a následujících stavebního zákona, nebo o stavbu vyžadující územní rozhodnutí i stavební povolení. Odlišnosti spočívají v tom, že novostavby odpovídající § 104 odst. 2 písm. a) stavebního zákona

  • nevyžadují územní rozhodnutí ani stavební povolení; postačí ohlášení. Musí však být projektová dokumentace zpracována autorizovanou osobou;
  • stavba může být prováděna svépomocí, tzn. není vyžadována realizace stavby stavebním podnikatelem jako zhotovitelem (viz § 160 odst. 3 stavebního zákona). Stavba musí však být prováděna osobami, které k realizaci stavby mají potřebné živnostenské oprávnění zpravidla v živnosti řemeslné, s tím, že u staveb pro bydlení musí stavebník zajistit dohled nad prováděním prací osobou s autorizací (stavbyvedoucím).

Využití obnovitelných zdrojů pro vytápění a přípravu teplé vody

  • Výměna zdrojů na tuhá a kapalná fosilní paliva nebo elektrického vytápění za nízkoemisní zdroje na biomasu a účinná tepelná čerpadla - tedy změna vytápění - bude vyžadovat stavební povolení. Vyplývá to z ustanovení § 103 odst. 1 písm. b) bod 5. stavebního zákona a z ustanovení § 77 odst. odst. 5 zák. č. 458/2000 Sb., podle kterého změna způsobu dodávky nebo změna způsobu vytápění může být provedena pouze na základě stavebního řízení se souhlasem orgánů ochrany životního prostředí a v souladu s územní energetickou koncepcí.
  • Instalace nízkoemisních zdrojů na biomasu a účinných tepelných čerpadel do novostaveb musí být řešena již v povolovacích dokumentech (stavební povolení, veřejnoprávní smlouva, certifikát autorizovaného inspektora, ohlášení podle § 104). Byla-li stavba již povolena, ale nedokončena (rozestavěná stavba) a v projektové dokumentaci nebyla řešena instalace nízkoemisních zdrojů na biomasu a účinných tepelných čerpadel, lze k žádosti stavebníka povolit rozhodnutím změnu stavby před dokončením podle § 118 stavebního zákona.
  • Instalace solárně technických kolektorů podle § 103 odst. 1 písm. b) bod 6. stavebního zákona nevyžadují ani stavební povolení, ani ohlášení.

Zákony

[1] Zákon č. 183/2006 Sb., zákon o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)
[2] Zákon č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem
[3] Zákon č. 458/2000 Sb., zákon o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon)
[4] Vyhláška č. 26/1999 Sb. hl. m. Prahy, o obecných technických požadavcích na výstavbu v hlavním městě Praze.
[5] Vyhláška č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území
[6] Vyhláška č. 526/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení stavebního zákona ve věcech stavebního řádu

 
 

Reklama


© Copyright Topinfo s.r.o. 2001-2024, všechna práva vyhrazena.