Zelená úsporám - možné postupy podle stavebního zákona

Úspora energie na vytápění zateplením obálky budovy

Nejčastějším způsobem ochrany vnitřního prostředí stavby k dosažení tepelné ochrany snížením nákladů na vytápění bude zateplení obvodového pláště budovy. Zateplení pláště dokončené stavby je podle § 2 odst. 2 písm. c) stavebního zákona stavební úpravou.

Hovoříme-li o dokončené stavbě, je třeba tím rozumět stavbu nejen stavebně dokončenou, ale i uvedenou do užívání kolaudačním rozhodnutím nebo podle okolností postupem podle § 120 stavebního zákona (ohlášení užívání stavby), anebo vydáním kolaudačního souhlasu podle § 122 téhož zákona.

Zmíněnou stavební úpravou dojde sice k rozšíření půdorysu stavby, toto rozšíření však není z hlediska stavebního zákona považováno za přístavbu. Může také dojít ke zvýšení stavby v případě zateplení střechy; i v tomto případě se jedná o stavební úpravu, nikoli o nástavbu.

Zateplení budovy musí být provedeno na pozemku vlastníka stavby. Dojde-li k přesahu na cizí pozemek, nejedná se o řešení, které by bylo v rozporu s § 23 odst. 2 vyhl. č. 501/2006 Sb. V tomto ustanovení se hovoří o povinnosti umísťovat stavby tak, aby stavba ani její část nepřesahovala na cizí pozemek. Zmíněné ustanovení je zařazeno v části vyhlášky upravující požadavky na umísťování stavby. Zateplení pláště dokončené stavby je stavební úpravou, pro kterou se nevydává rozhodnutí o umístění stavby.

Nicméně obecná ochrana vlastnictví nedovoluje, aby stavebník mohl, byť stavební úpravou, rozšířit svoji stavbu na cizí pozemek. K provedení takové stavební úpravy s trvalým použitím cizího pozemku musí mít vlastník stavby k tomuto cizímu pozemku právo založené smlouvou - buď prodejem potřebné části pozemku, anebo zřízením práva odpovídajícího věcnému břemeni. K nemovitostem evidovaným v katastru nemovitostí se podle § 1 odst. 1 zák. č. 265/1992 Sb., zapisuje vlastnické právo, zástavní právo, právo odpovídající věcnému břemeni a předkupní právo s účinky věcného práva.

Při zateplení stavby dojde rozšířením jejího půdorysu ke změně vzdáleností stavby od sousedního pozemku a od sousední stavby. Vzdálenosti rodinných domů od sebe navzájem a od společné hranice jsou stanoveny § 25 odst. 2 vyhl. č. 501/2006 Sb., na území hl. m. Prahy čl. 8 odst. 3 vyhl. č. 26/1999 Sb. HMP. Dojde-li stavební úpravou ke zmenšení vzdálenosti pod přípustnou hranici, je nutné posoudit možnost takovéhoto řešení v řízení o povolení výjimky. Z obou uvedených ustanovení je udělení výjimky možné.

Zateplení již dokončené stavby je, jak již bylo řečeno, stavební úpravou. Stavební úpravu lze při splnění podmínek § 103 odst. 1 písm. h) stavebního zákona realizovat bez povolení a bez ohlášení. Jinak taková stavební úprava vyžaduje stavební povolení. Zateplení stavby, která ani zateplením nepřekročí parametry § 104 odst. 1 stavebního zákona (viz též § 3 vyhl. č. 526/2006 Sb.), je možno provést na základě ohlášení podle § 105 téhož zákona. Projektová dokumentace pro ohlášení musí být zpracována autorizovanou osobou (jedná se o stavbu pro bydlení).

Zateplení pláště budovy, jakožto stavební úprava, je změnou stavby ve smyslu § 2 odst. 2 stavebního zákona. Způsob provádění této stavební úpravy (dodavatelsky, svépomocí) je odvislý od toho, zda k realizaci zateplení postačí ohlášení podle § 104 odst. 2 písm. a) a § 105 stavebního zákona. Podle § 160 odst. 3 mohou být stavby (a jejich změny) uvedené v § 103 a 104 prováděny svépomocí. Není vyžadována realizace této změny stavby stavebním podnikatelem. Musí však být provedena osobami, které k realizaci takové změny mají potřebné živnostenské oprávnění zpravidla v živnosti řemeslné, s tím, že u staveb pro bydlení a u staveb, které jsou kulturní památkou, musí stavebník (vlastník stavby) zajistit dohled nad prováděním prací osobou s autorizací (stavbyvedoucím).

V ostatních případech musí být podle § 160 odst. 1 stavebního zákona stavební úprava prováděna pouze dodavatelsky stavebním podnikatelem [viz § 2 odst. 2 písm. b) stavebního zákona]. To platí i pro případy, kdy za podmínek § 103 odst. l písm. h) stavebního zákona lze stavební úpravu realizovat bez povolení a ohlášení.

Je-li změna prováděna stavebním podnikatelem jako zhotovitelem, musí stavebník (vlastník stavby) zajistit technický dozor, a v případech, kdy bylo vyžadováno zpracování projektové dokumentace, i autorský dozor (§ 152 odst. 4 stavebního zákona). Prováděná stavební úprava sledující zateplení pláště stavby je financována z veřejného rozpočtu.

Podpora novostaveb v pasivním energetickém standardu

I zde je nutno rozlišovat, zda půjde o stavbu, u které postačí ohlášení podle § 104 a následujících stavebního zákona, nebo o stavbu vyžadující územní rozhodnutí i stavební povolení. Odlišnosti spočívají v tom, že novostavby odpovídající § 104 odst. 2 písm. a) stavebního zákona

• nevyžadují územní rozhodnutí ani stavební povolení; postačí ohlášení. Musí však být projektová dokumentace zpracována autorizovanou osobou;
• stavba může být prováděna svépomocí, tzn. není vyžadována realizace stavby stavebním podnikatelem jako zhotovitelem (viz § 160 odst. 3 stavebního zákona). Stavba musí však být prováděna osobami, které k realizaci stavby mají potřebné živnostenské oprávnění zpravidla v živnosti řemeslné, s tím, že u staveb pro bydlení musí stavebník zajistit dohled nad prováděním prací osobou s autorizací (stavbyvedoucím).

Využití obnovitelných zdrojů pro vytápění a přípravu teplé vody

• Výměna zdrojů na tuhá a kapalná fosilní paliva nebo elektrického vytápění za nízkoemisní zdroje na biomasu a účinná tepelná čerpadla - tedy změna vytápění - bude vyžadovat stavební povolení. Vyplývá to z ustanovení § 103 odst. 1 písm. b) bod 5. stavebního zákona a z ustanovení § 77 odst. odst. 5 zák. č. 458/2000 Sb., podle kterého změna způsobu dodávky nebo změna způsobu vytápění může být provedena pouze na základě stavebního řízení se souhlasem orgánů ochrany životního prostředí a v souladu s územní energetickou koncepcí.
• Instalace nízkoemisních zdrojů na biomasu a účinných tepelných čerpadel do novostaveb musí být řešena již v povolovacích dokumentech (stavební povolení, veřejnoprávní smlouva, certifikát autorizovaného inspektora, ohlášení podle § 104). Byla-li stavba již povolena, ale nedokončena (rozestavěná stavba) a v projektové dokumentaci nebyla řešena instalace nízkoemisních zdrojů na biomasu a účinných tepelných čerpadel, lze k žádosti stavebníka povolit rozhodnutím změnu stavby před dokončením podle § 118 stavebního zákona.
• Instalace solárně technických kolektorů podle § 103 odst. 1 písm. b) bod 6. stavebního zákona nevyžadují ani stavební povolení, ani ohlášení.

Zákony

[1] Zákon č. 183/2006 Sb., zákon o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)
[2] Zákon č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem
[3] Zákon č. 458/2000 Sb., zákon o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon)
[4] Vyhláška č. 26/1999 Sb. hl. m. Prahy, o obecných technických požadavcích na výstavbu v hlavním městě Praze.
[5] Vyhláška č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území
[6] Vyhláška č. 526/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení stavebního zákona ve věcech stavebního řádu