Právo stavby umožní stavět na cizím pozemku
Nový občanský zákoník (NOZ) od Nového roku zavádí starou římskoprávní zásadu, že stavba je součástí pozemku. Směřuje tím k tomu, aby majitelem stavby a pozemku pod ní byla jedna a tatáž osoba. Možnost stavět na cizím pozemku bude samozřejmě i nadále zachována v podobě tzv. práva stavby.
Staronová zásada práva stavby je ve skutečnosti věcné právo k věci cizí, na jehož základě stavebník (oprávněná osoba) smí vlastnit a užívat stavbu na pozemku, který patří někomu jinému. Stavba na takto zatížené půdě může být umístěna jak na jejím povrchu, tak pod povrchem, což bude praktické zejména v případě tunelů, podchodů a podobně. V případě, že jsou v současné době majiteli pozemku a stavby různé osoby, zůstane takový stav zachován.
Stavba na cizím pozemku
U práva stavby nezáleží na tom, zda se jedná o stavbu již zřízenou či dosud neexistující. V rámci tohoto institutu bude možné od vlastníka pozemku převzít již postavenou stavbu (např. budovu, kterou stavebník opraví či modernizuje pro svůj podnikatelský záměr). Sama stavba však dle NOZ není nemovitou věcí (jako tomu bylo doposud) – tou je právo stavby, jehož je stavba součástí. Toto právo je tak možné darovat, prodat, pronajmout, zastavit, zdědit nebo k němu zřídit služebnost. Ustanovením o nemovitých věcech ale dle NOZ podléhá i stavba, která tomuto právu vyhovuje.
Stavební právo a Nový občanský zákoník
Právo stavby k pozemku mimo stavbu
Právo stavby se bude vztahovat i na pozemek, kterého sice pro stavbu není zapotřebí, ale který slouží k jejímu lepšímu užívání. Vyloučeno bude naopak jeho zřízení k pozemku, na kterém vázne právo příčící se účelu stavby. Existuje-li k pozemku zástavní právo, lze ho zatížit právem stavby jen se souhlasem zástavního věřitele. Změny týkající se pouze pozemku (např. jeho prodej), k němuž se vztahuje právo stavby, se tohoto práva nijak nedotknou.
Vznik práva stavby
Práva stavby bude možné nabýt třemi způsoby: 1. smlouvou, 2. vydržením, a 3. pokud tak stanoví zákon, i rozhodnutím orgánu veřejné moci. Právo stavby zřízené smlouvou vzniká zápisem do katastru nemovitostí, jedná se tedy o zápis konstitutivní (zakládá dané právo). Zápis práva stavby nabytého jiným způsobem do katastru nemovitostí je zápisem deklaratorním (existenci takového práva jen osvědčuje).
Právo stavby je jen dočasné
Právo stavby lze zřídit jen jako dočasné, a to maximálně na 99 let. Poslední den doby, na kterou je právo stavby zřízeno, musí být patrný z katastru nemovitostí. Pokud však stavebník získal právo stavby vydržením, nabývá je na dobu 40 let. Jsou-li pro to spravedlivé důvody, může soud na návrh dotčené strany tuto dobu zkrátit či prodloužit. Celkově lze trvání práva stavby prodloužit i bez zásahu soudu, a to na základě souhlasu osob, pro které jsou na pozemku zapsána zatížení v pořadí za právem stavby.