Recenzovaný Článek prezentuje výzkum zaměřený na vliv uhlíkových nanotrubiček ve směsné polymersilikátové matrici s obsahem surovin z alternativních zdrojů. Záměrem bylo testování několik variant složení receptur při laboratorních a dále také extrémních teplotních podmínkách. Hodnocení vhodnosti složení matrice probíhalo jednak pomocí základních fyzikálně-mechanických parametrů a dále pak mikrostrukturních analytických metod (na vybraných vzorcích).
Recenzovaný Článek se zabývá problematikou požární ochrany památkově chráněných objektů, uvádí jejich specifika. Dále popisuje princip funkce vybraných druhů požárně bezpečnostních zařízení a všímá si současné legislativy, přičemž poukazuje na některé alternativní možnosti řešení problémů v oblasti požární ochrany u památkové chráněných staveb. V závěru je popsán způsob fungování zařízení zamezující iniciaci požáru.
Recenzovaný Příspěvek stručně charakterizuje problematiku měření teploty při požárních zkouškách. K ověření požadavku normy byl realizován experiment se třemi termočlánky (TČ) typu K různých průměrů vnitřních drátků a délek připojených vodičů. TČ byly vkládány postupně do elektrické topné pícky vyhřáté na 800 °C se záznamem teplot v čase až do dosažení maximální ustálené teploty; následně byly TČ vyjmuty z pícky a opět se záznamem teplot při ochlazování na laboratorní teplotu. Výsledky jsou uvedeny v tabulce a grafech. Pokusy potvrdily, že citlivost/reakce TČ na měnící se teplotu plynného prostředí závisí na průměru termočlánkových drátů. Je zřejmé, že tyto poznatky mohou mít praktické využití i v oblasti požární ochrany.
Recenzovaný Příspěvek popisuje hasební experimenty k ověření možnosti zvýšení hasební účinnosti nízkotlaké, středotlaké a vysokotlaké vodní mlhy jejím nabitím elektrickým polem vysokého stejnosměrného napětí. Výsledky experimentů potvrdily vlivy velikosti elektrického napětí, konfigurace elektrod (anody, katody), velikosti objemového průtoku vody, tlaku vody a typu mlhové hlavice.
Společnost Siemens instalovala moderní systém ochrany uměleckých děl v Muzeu nadace Louise Vuittona. V extravagantní budově o rozloze 11 000 m2 navržené americkým architektem Frankem Gehrym zajišťuje systém Siemens vhodné klimatické podmínky pro umělecká díla a zároveň chrání exponáty i objekt před nebezpečím požáru.
Recenzovaný Předmětem tohoto příspěvku je představení numerického modelu pro popis chování dřevobetonových stropních konstrukcí s rozptýlenou výztuží, které jsou vystaveny vysokým teplotám za požární situace. Model zahrnuje model spřažení vláknobeton-dřevo, teplotní a mechanickou analýzu membránového působení, jeho vývoj a dosažení mezního stavu únosnosti za požární situace při velkých deformacích.
Recenzovaný Článek se věnuje rozboru vlivu chování konstrukcí po požáru. V první části jsou popsány změny materiálových charakteristik betonu, betonářských výstuží a předpínacích výstuží s naznačením základních konstrukčních problémů při používání uvedených materiálů. Druhá část popisuje příklad stavebně technického průzkumu skladového objektu, který byl zasažen požárem.
Díky této výzvě v rámci komunitně vedeného místního rozvoje bude možné pořídit techniku a vybavení pro hasiče, záchranáře a policejní složky v územích, kde je třeba řešit následky klimatických problémů a zároveň v území místních akčních skupin, které si podporu integrovaného záchranného systému zvolily jako jednu ze svých priorit.
Recenzovaný Obsahem článku je popis výsledků výzkumu zaměřeného na stanovení vybraných vlastností drcené slámy, která může být ve stavebnictví využívána jako přírodní tepelný izolant. V článku jsou uvedeny výsledky zkoušek, jejichž cílem bylo stanovit třídu reakce na oheň a hodnotu součinitele tepelné vodivosti drcené slámy.
Bezpečnost je jen jedna – tak zní nejstručnější odpověď na otázku, jaký z druhů ochrany osob a majetku je ten nejdůležitější. Z hlediska nasazení techniky bude závislá na specifických vlastnostech střeženého objektu, potencionálních hrozbách a rizicích, na zadání investora, ale také na znalostech osob, které za bezpečnost odpovídají.
Recenzovaný Předmětem tohoto příspěvku je porovnání dvou provedených experimentů dřevobetonové stropní konstrukce s rozptýlenou výztuží za požáru, tvořené vláknobetonovou deskou a dřevěnými nosníky z lepeného lamelového dřeva. Hlavním cílem je posoudit možnost využití vláknobetonové desky, která spolupůsobí s dřevěnými nosníky ke zvýšení požární odolnosti spřažené dřevobetonvé konstrukce díky membránovému chování.
Tři výškové administrativní budovy v Šumavské ulici v Brně jsou dominantou města již od přelomu 60. a 70. let. Za dobu své existence zde sídlila celá řada firem, nicméně jako obvykle se do budov moc neinvestovalo. Jejich stav byl v poslední době žalostný a především energeticky velmi náročný. Až nyní se situace mění. Na základě projektu se postupně všechny tři „věže“ budou rekonstruovat.
