logo TZB-info

estav.tv nový videoportál

Reklama

Kazuistika velkých požárů v průmyslových objektech v letech 2016 až 2017

Zástupci Hasičského záchranného sboru Moravskoslezkého kraje Ostrava popisují čtyři velké požáry v průmyslových objektech, ke kterým došlo na území Moravskoslezkého kraje v letech 2016 až 2017. Požár výrobní haly v Bohumíně, požár pekárny Hruška v Ostravě, požár koplexu průmyslových hal v Kopřivnici a požár v Dětmarovické elektrárně jsou charakteristické velkým rozsahem přímých i následných škod.

Reklama

Autoři se v prezentaci zabývají popisem a výkladem čtyř velkých požárů v průmyslových objektech, ke kterým došlo na území Moravskoslezského kraje v letech 2016–2017.

Prezentované závažné požáry, ke kterým došlo na území Moravskoslezského kraje v letech 2016–2017, jsou charakteristické velkým rozsahem přímých i následných škod. Jedná se o požár výrobní haly v Bohumíně, požár pekárny Hruška v Ostravě-Martinově, požár komplexu průmyslových hal v Kopřivnici a požár v Dětmarovické elektrárně.

Požár výrobní haly Bohumín

Obrázek 1 – pohled na výrobní halu TPD s označením místa požáru
Obrázek 1 – pohled na výrobní halu TPD s označením místa požáru

Požár vestavby mořírny v provozu Tažírna patentovaného drátu (TPD) byl oznámen na tísňovou linku 30.07.2016 v 09:53 hod. Provoz mořírny byl tvořen dvěmi paralelními technologickými linkami (fosfátovací a mořící) určených ke zpracování svitků ocelového drátu.

Stavební konstrukce haly mořírny (o půdorysných rozměrech 21,1 m x 91,8 m, výška 11 m) byly tvořeny nosníky a vazníky z ocele, vyzděné cihlami Porotherm 300 mm, strop podbitý modřínovými deskami (toto dřevo má vynikající odolnost vůči agresivnímu prostředí), na něm položena minerální vlna Orsil 80 mm, nad každou z linek polykarbonátové světlíky o rozměrech cca 40 m x 3 m.

Likvidace požáru trvala 11 hodin, jednotky PO prováděly hašení požáru pomocí vodních proudů a pěny, měření koncentrací škodlivých látek, odběr vzorků, zásah ve výšce a nad volnou hloubkou a monitoring stavu konstrukcí. Při požáru bylo nasazeno celkem 17 jednotek PO s 32 hasičskými vozidly, na likvidaci požáru se podílelo 100 hasičů. Bylo spotřebováno 750 tis. l vody a 940 l pěnidla. Při požáru nedošlo k usmrcení ani zranění osob. Přímá škoda byla vyčíslena na 235 mil. Kč a uchráněné hodnoty na 507 mil. Kč.

Pozitiva zásahu:

  • v průběhu zásahu nedošlo ke zranění zasahujících hasičů ani zaměstnanců podniku
  • dostatek hasebních látek (požární nádrž, plnící místo, hydrant)
  • podařilo se zabránit šíření požáru do prostorů nezasažených požárem v průběhu příjezdu jednotek
  • příznivé klimatické podmínky – nezasažení obyvatel města zplodinami požáru
  • uchránění zásobníků s koncentrovanými kyselinami
  • přítomnost zaměstnanců podniku, majících znalost provozu
  • znalost objektu příslušníky HS Bohumín

Negativa zásahu:

  • pozdní zpozorování požáru
  • únik velkého množství kyselin do prostoru haly
  • plný rozvoj požáru už v době příjezdu prvních jednotek
  • narušená stabilita střešní konstrukce haly
Obrázek 2 – pohled do mořírny na stranu krátké linky
Obrázek 2 – pohled do mořírny na stranu krátké linky

Výkon státního požárního dozoru

Ohledání místa požáru probíhalo celkem pět dnů. Zúčastnili se ho jak vyšetřovatelé požárů z řad HZS MSK (ÚO Karviná a KŘ HZS MSK), TÚPO Praha (přibráni jako znalecký ústav), tak policisté z SKPV Bohumín a OKTE Frýdek-Místek (odvětví elektrotechnika). Na zadokumentování místa požáru, které bylo velice rozsáhlé, byl příslušníky TÚPO Praha nasazen speciální prostředek – sférická kamera tzv. „Spheron“. Ohledání místa požáru bylo velmi ztíženo narušením statiky objektu a agresivním prostředím po požáru (rozlité chemikálie, které prošly požárem).

Na základě výstupů z provozního měření teplot jednotlivých van a ohledání místa požáru bylo ohnisko požáru stanoveno do prostoru vany č. 41, na které probíhaly v den požáru práce údržby spojené se svařováním. Jednalo se o vanu, jejíž vnitřní část, byla vyrobena z polypropylenu (pozn.: polypropylen je materiál, který v počátku požáru hoří po dobu cca 15 minut téměř neviditelným plamenem bez vývinu viditelného kouře). V průběhu dopoledne byly práce přerušeny, údržbáři odešli na přestávku mimo prostor haly a po svém návratu již nalezli mořírnu v plamenech.

Šíření požáru napomohly jednak konstrukční materiály jednotlivých van a také dřevěné podbití stropu haly mořírny instalované z důvodu zvýšení odolnosti vůči agresivnímu prostředí.

Po vyhodnocení všech zjištěných poznatků dospěli vyšetřovatelé požárů k závěru, že příčina vzniku požáru bezprostředně souvisí se svařovacími pracemi uvnitř vany č. 41 na krátké tzv. „mořící“ lince.

V souběhu s šetřením příčiny vzniku požáru byla prováděna tematická požární kontrola, kontrolní zjištění byly uvedeny v protokole o kontrole včetně zjištěných nedostatků.

Požár pekárny Hruška

Požár objektu pekárny byl oznámen na tísňovou linku 25.09.2016 v 22:33 hod. Plně automatizovaná výrobní hala (výroba chleba, běžného pečiva a pekařského sortimentu) s technologicky navazujícími provozními celky od skladovacích prostor až po expediční rampy.

Obrázek 3 – pohled na objekt pekárny
Obrázek 3 – pohled na objekt pekárny

Jednalo se o dvoulodní jednopodlažní halu systému LLENTAB s max. rozměry 137,5 m x 51,4 m, se světlou výškou 4–8 m v kombinaci se zděnými konstrukcemi z plných cihel a zdivem Ytong. Patrová vestavba technických provozů a nástavba kanceláří staticky nezávislá na konstrukci výrobní haly, střešní nosná ocelová příhradová konstrukce bez požadavku na požární odolnost (konstrukce staticky nezávislá na obvodových stěnách). Svislé nosné ocelové konstrukce chráněné SDK obkladem. V objektu byla instalována EPS, požární uzávěry otvorů, nástěnné hydranty, protipožární obklady, požární žebříky, venkovní podzemní hydranty.

Požár byl likvidován dne 26.09.2016 v 05:02 hod., jednotky PO prováděly vnikání do uzavřených prostor, hašení požáru pomocí vodních proudů včetně dálkové kyvadlové dopravy vody, zásah ve výšce a nad volnou hloubkou, monitoring stavu konstrukcí, rozebírání konstrukcí, odvětrání a osvětlení místa zásahu. Při požáru bylo nasazeno celkem 8 jednotek PO s 13 hasičskými vozidly, na likvidaci požáru se podílelo 33 hasičů. Bylo spotřebováno 63 tis. l vody. Při požáru nedošlo k usmrcení osob, byla zraněna 1 osoba. Přímá škoda byla vyčíslena na 220 mil. Kč a uchráněné hodnoty na 196 mil. Kč.

Pozitiva zásahu:

  • v průběhu zásahu nedošlo ke zranění zasahujících hasičů
  • dostatek hasebních látek (plnící místo na hasičské stanici č. 3, hydrantová síť v areálu)
  • výborná spolupráce s Policií ČR
  • výborné podmínky k ustavení výškové techniky (zpevněné plochy kolem celého objektu)
  • po příjezdu na místo všichni zaměstnanci mimo objekt
  • majitelé objektu mající znalost o objektu a provozu v brzké době na místě události

Negativa zásahu:

  • výbuch v kotelně (samostatný PÚ) poškodil požárně dělící konstrukce, došlo k rozšíření požáru mimo PÚ a to do mezistřešního prostoru a na střechu objektu
  • narušená stabilita obvodové konstrukce (stěna přiléhající k prostoru kotelny) a střešní konstrukce haly

Výkon státního požárního dozoru

Obrázek 4 – zásah na hořící střechu objektu pekárny
Obrázek 4 – zásah na hořící střechu objektu pekárny

Ohledání místa požáru probíhalo celkem čtyři dny. Zúčastnili se ho vyšetřovatelé požárů z řad HZS MSK (ÚO Ostrava a KŘ HZS MSK) a TÚPO Praha a policisté SKPV Ostrava a OKTE Frýdek-Místek (odvětví elektrotechnika). Přítomni byli také zástupci VŠB TU Ostrava pod vedením prof. Danihelky, který byl přibrán Policií ČR jako soudní znalec. Příslušníci z TÚPO Praha provedli rozbor odebraných kapalin. Bylo zjištěno, že kondenzát vzniklý tepelným rozkladem termonosného oleje je nejen velmi agresivní kapalinou, ale má také charakteristiky kapaliny I. třídy nebezpečnosti s bodem vzplanutí mezi -1,4 °C a 1,6 °C, zatímco termonosný olej má bod vzplanutí dle expertizy TÚPO Praha 183 °C.

Byly stanoveny následující pracovní verze příčiny vzniku požáru: a) technická závada na technologii ohřevu termonosného oleje, b) technická závada související s únikem zemního plynu a c) blíže nespecifikovaná nedbalost (např. při údržbě, obsluze zařízení v kotelně).

Příčina vzniku požáru je v současné době ve vyšetřování. Případ šetří Policie ČR SKPV ve spolupráci s HZS MSK. Čeká se na znalecký posudek VŠB TU Ostrava.

Požár komplexu výrobních hal Kopřivnice

Obrázek 5 – pohled na komplex výrobních hal
Obrázek 5 – pohled na komplex výrobních hal

Požár komplexu výrobních hal původního provozu lisovny, lakovny, svařovny a obrobny firmy TATRA a.s. byl oznámen na tísňovou linku 07.01.2017 v 19:44 hod. Ke dni požáru zde bylo 10 samostatných parcel, 8 majitelů, 14 uživatelů.

Odhadované období výstavby objektu je mezi lety1900 až 1920. Jednalo se o komplex jednopodlažních hal, obvodové stěny zděné, bez požárních uzávěrů, přiznané ocelové střešní vazníky a nosníky s krokvemi, na střeše světlíky. Celkové půdorysné rozměry objektu cca 160 m x 70 m, světlá výška od 10,0 do 11,2 m. Samostatný PÚ tvořil pouze provoz STK.

Likvidace požáru a předání místa zásahu bylo provedeno 10.01.2017 v 12:00 hod., jednotky PO prováděly hašení požáru pomocí vodních proudů vč. zajišťování zásobování vodou, průzkum a obranu nezasažených hal, měření koncentrací škodlivých látek a monitoring stavu konstrukcí. Při požáru bylo nasazeno celkem 33 jednotek PO s 67 hasičskými vozidly, na likvidaci požáru se podílelo 217 hasičů. Bylo spotřebováno 1,2 mil. l vody. Při požáru nedošlo k usmrcení a zranění osob. Přímá škoda byla vyčíslena na 82 mil. Kč. Uchráněné hodnoty dosud nebyly vyčísleny.

Pozitiva zásahu:

  • v průběhu zásahu nedošlo ke zranění zasahujících hasičů ani jiných osob
  • evakuace techniky a tlakových lahví
  • nedošlo k výbuchům tlakových lahví – odhořely
  • průběžná fotodokumentace zásahu VP, pořízení videozáznamu
  • dobrá spolupráce se zástupci vedení města Kopřivnice
  • dobré rozptylové podmínky

Negativa zásahu:

  • dlouhá doba rozvoje požáru
  • absence PBZ
  • absence řádného dělení objektu do PÚ
  • neznalost konstrukčních prvků objektu, nebyla k dispozici žádná dokumentace (DZP, výkresová dokumentace)
  • velikost objektu a jeho členění, skladovaný materiál
  • nepřesná lokalizace tlakových lahví v halách
  • nejasnosti ve způsobu napojení objektu na energie
  • fotovoltaika na hořlavé střeše
  • destrukce konstrukcí – kolaps střech, pád obvodové stěny, nebezpečí zřícení konstrukcí
  • klimatické podmínky – silný mráz

Výkon státního požárního dozoru

Obrázek 6 – požár komplexu výrobních hal
Obrázek 6 – požár komplexu výrobních hal

Ohledání místa požáru probíhalo jak za účasti vyšetřovatelů požárů HZS MSK (ÚO Nový Jičín a KŘ HZS MSK) a TÚPO Praha (přibráni jako znalecký ústav), tak policistů – SKPV Nový Jičín a OKTE Frýdek-Místek (odvětví chemie). Na zadokumentování místa požáru byla příslušníky TÚPO Praha nasazena sférická kamera tzv. „Spheron“. Policie ČR provedla dokumentaci rozsáhlého místa požáru pomocí dronu.

Ohledání místa požáru probíhalo celkem čtyři dny, kdy bylo velice ztíženo rozsáhlou destrukcí objektu po požáru a panujícím nepříznivým počasím s velmi nízkými teplotami.

Jako první zpozorovali požár strážníci MP Kopřivnice, kteří viděli vycházet kouř z prostoru haly č. 1. Při příjezdu první jednotky PO (JSDH Kopřivnice, na místě 9 minut po ohlášení požáru) byla pomocí termokamery naměřena teplota střešní konstrukce uvnitř haly č. 1 cca 400 °C, následně došlo ke zřícení střešní konstrukce a k rychlému rozvoji požáru. Šíření požáru napomohly také stavební konstrukce střech hal, které byly vzájemně propojeny bez požárního dělení. Jako střešní krytina byla použita asfaltová lepenka, která se v průběhu let vrstvila na sebe a uvnitř vrstev lepenky se požár skrytě šířil. Také požární zatížení v jednotlivých halách s přítomnosti velkého množství hořlavých látek (tlakové lahve, hořlavé kapaliny, velké množství plastických hmot ve výrobně plastových oken atd.) přispělo významně k šíření požáru. Zásah rovněž ztěžovala přítomnost fotovoltaické elektrárny na střeše jedné z hal.

Na počátku vyšetřování požáru byly po prvotním ohledání místa stanoveny celkem 3 pracovní verze příčiny vzniku požáru, a to úmyslné zapálení, nedbalost a neopatrnost při kouření a technická závada na elektroinstalaci. Další podrobné ohledání místa požáru bylo zaměřeno na potvrzení či vyloučení stanovených pracovních verzí, za účasti vyšetřovatelů HZS MSK byly Policií ČR prováděno vytěžování zainteresovaných osob. S Policií ČR probíhala velmi efektivní spolupráce již od samého počátku vyšetřování, v jehož průběhu byl na doporučení vyšetřovatelů požárů HZS MSK přibrán TÚPO Praha jako znalecký ústav.

V současné době je případ tohoto požáru krátce před uzavřením, nicméně do doby vydání pravomocného rozhodnutí Policie ČR nelze konkretizovat výsledky vyšetřování ani příčinu vzniku požáru.

Po požáru byly zahájeny tematické požární kontroly u dvanácti provozovatelů, v rámci těchto kontrol bylo zjištěno celkem 15 nedostatků.

Požár v Dětmarovické elektrárně

Obrázek 7 – situační pohled na areál elektrárny
Obrázek 7 – situační pohled na areál elektrárny

Požár budovy absorbérů byl oznámen na tísňovou linku 28.07.2017 v 10:36 hod. Jednalo se o provoz odsíření spalin pomoci tzv. „vápencové vypírky“ ve dvou osově umístěných absorbérech.

Objekt absorbérů má půdorysné rozměry 33 m x 28 m a výšku 25 m. Nosná ocelová konstrukce, osazená na železobetonových základech. Opláštění je provedeno jednoduchým trapézovým plechem. Kolem absorbéru jsou umístěny pochozí lávky z pozinkovaných poloroštů.

Lokalizace požáru byla provedena 28.07.2017 v 10:36 hod. a likvidace a předání místa zásahu 31.07.2017 v 07:00 hod., jednotky PO prováděly hašení požáru pomocí vodních proudů, měření koncentrací škodlivých látek, odběr vzorků, zásah ve výšce a nad volnou hloubkou, monitoring stavu konstrukcí a zamezení úniku nebezpečných látek do vodního toku. Při požáru bylo nasazeno celkem 18 jednotek PO s 26 hasičskými vozidly, na likvidaci požáru se podílelo 92 hasičů. Bylo spotřebováno 4,67 mil. l vody. Při požáru nedošlo k usmrcení osob, byly zraněny 4 civilní osoby a 3 hasiči. Přímá škoda ani uchráněné hodnoty nejsou prozatím vyčísleny.

Pozitiva zásahu:

  • dostatek hasebních látek (vydatná hydrantová síť)
  • dobrá spolupráce s vedením EDĚ
  • přítomnost jednotky HZSP
  • zásah probíhal v uzavřeném areálu EDĚ

Negativa zásahu:

  • soustředěno velké množství tlakových lahví v budově
  • narušená stabilita vnitřních konstrukcí budovy
  • vysoká teplota a velké zakouření v budově
  • fyzicky náročný zásah – vyčerpání zasahujících hasičů
  • zranění civilních osob a zasahujících hasičů
  • nemožnost přirozeného nebo nuceného odvětrání objektu
Obrázek 8 – pohled na požár budovy absorbérů
Obrázek 8 – pohled na požár budovy absorbérů

Výkon státního požárního dozoru

Vyšetřování požáru prováděno vyšetřovateli požárů HZS MSK (ÚO Karviná a KŘ HZS MSK) ve spolupráci s Policií ČR – SKPV Karviná. Ohledání místa požáru probíhalo celkem ve 2 dnech a bylo velmi ztíženo velkým rozsahem prostor s poškozenou technologií odsíření. Statik zakázal pro účely ohledání místa požáru vstup do části technologického zařízení v důsledku jeho poškození požárem. V průběhu ohledání byla rovněž nezbytná spolupráce s pracovníky Elektrárny Dětmarovice. Ohledání místa požáru dále ztěžovalo značné zasažení vnitřních prostor toxickými zplodinami po hoření plastických hmot. V současné době je již ukončeno ohledání místa požáru a probíhají výslechy zainteresovaných osob (PČR SKVP).

Svědecké, požární i kriminalistické ohnisko bylo stanoveno do vnitřních prostor absorberu č. 1, kde byl přítomnými pracovníky zpozorován první projev požáru – vývin kouře a plamenů. Šíření požáru napomohla přítomnost velkého množství hořlavých konstrukčních materiálů (plastických hmot) uvnitř zasaženého absorberu č. 1.

V současné době jsou stanoveny pracovní verze příčiny vzniku požáru, probíhají úkony vyšetřování za účelem jejich potvrzení či vyloučení. Případ tohoto požáru je teprve na počátku šetření, a tak nelze konkretizovat ani předjímat výsledky vyšetřování ani příčinu vzniku požáru.

Byla zahájena tematická požární kontrola, jejíž výsledky dosud nejsou známy, probíhá zpracování výstupů z tematické kontroly po požáru, tyto budou shrnuty v protokolu o kontrole.

Závěrem

Základními atributy požárů průmyslových objektů jsou rozsah požáru v přímé souvislosti s dobou volného rozvoje požáru resp. dobou zpozorování. Zde se výrazně projevuje absence požárně bezpečnostního zařízení – elektrické požární signalizace s trvalou obsluhou či napojením na Pult centralizované ochrany HZS a denní doba vzniku požáru.

Průmyslové objekty jsou dále typické svou velikostí, složitostí, skladováním velkého množství materiálu, technologiemi s využitím nebezpečných látek či předmětů, což značně komplikuje zásah hasičů. V těchto případech hraje velkou roli přítomnost místně znalé osoby (místní pracovník, bezpečnostní technik, technolog apod.) a kvalita zpracování dokumentace zdolávání požáru.

Další důležitou roli hraje nejen dostupné množství sil a prostředků, ale i množství a dostupnost hasiv, zejména požární vody. Nedostatek vody v místě zásahu znamená nutnost využití části sil a prostředků na dopravu a distribuci požární vody.

 
 

Reklama


© Copyright Topinfo s.r.o. 2001-2024, všechna práva vyhrazena.